Nezlob se ale jednou můžeš stát před volbou: dítě nebo milované zvíře.....

Zřejmě Cilka se nemůže ztotožnit, že někdo váhá mezi člověkem a zvířetem.

To mě zase tak postavené na hlavu nepřipadá. Moje sousedka měla léta letoucí 8- 10 koček, které chovala na výstavy, na chov i na potěšení a když se jejímu příteli nelíbily, tak vždycky balil kufry chlap. Toto dilema jsem také řešila s tím, že mého psa, kočku a syna jsem měla jako první a přítel přišel jako poslední. Takže přítel mě buď musel brát   se synem a zvířaty, že ke mně neodmyslitelně patří nebo měl možnost  vztah ukončit.  Je pak problém, kam se zvířaty , když už jsou starší ? Zabít ? Dát někomu cizímu ?Jak k tomu přijdou, že když jsou po letech nepotřební, že se odloží jako věc ? Navíc váhání mezi novým mužem a zvířaty je něco jiného než mezi  dítětem a zvířetem. Bohužel mám takové zkušenosti, že na zvířata je větší spoleh, že Tě neopustí............takže moje volba mezi novým mužem a starými zvířaty by byla jasná......

Radila bych pro přítele Dithiaden, Zodac, Zyrtec ...

Leila napsal(a):

cilka napsal(a):

Nezlob se ale jednou můžeš stát před volbou: dítě nebo milované zvíře.....

Tuto odpověď nechápu . Je tady někdo, kdo rozumí této odpovědi?

Já to chápu.  Může se ti narodit dítě s jiným partnerem, nealergickým, ale tvoje dítě alergii mít bude a ty budeš řešit obdobný problém.
Ale jinak, volila bych zvíře. Přítel se může zkusit přizpůsobit. Záleží ovšem na síle jeho alergie. Pokud se projeví jen rýmou, kýcháním atp., dá se to zvládnout patřičnou léčbou (viz. příspěvek Agnes) či dokonce vakcinací. Pokud je ale projevem silné astma (i to se stává), pak opravdu s kočičkou být nemůže. Pak je na tvém zvážení, zda  skutečně chceš takto silně nemocného přítele, protože alergie a astma jsou dědičné, takže i velká pravděpodobnost, že by totéž měly vaše společné děti..

Já měla holku astmatičku,alergičku,od jejich3let,psa jsme dali pryč až jí bylo 5.V 8 letech chtěla ptáčka (kvuli alergii vůbec) ovšem z psichologického hlediska to bylo vhodné.Tak má andulku.Se psem byla stále v kontaktu,měla ho babča.Ted máme štěndo které líná a v červenci jdeme zrušit i foukatka.Prostě si tělo zvyklo.Ovšem nemusí to působit na všechny záleží na typu člověka.Přítel určitě vydrží polykat léky.

Verčo, a když by Tě chlap už přestal bavit jak to řešit ??? kastrací nebo zajít na injekci. Samozřejmě člověk by měl prostě volit mezi jedním a druhým, ale pokud já bych se řídil podle Tvé rady... no nebudu dál domýšlet.

Verča napsal(a):

Zřejmě Cilka se nemůže ztotožnit, že někdo váhá mezi člověkem a zvířetem.

To mě zase tak postavené na hlavu nepřipadá. Moje sousedka měla léta letoucí 8- 10 koček, které chovala na výstavy, na chov i na potěšení a když se jejímu příteli nelíbily, tak vždycky balil kufry chlap. Toto dilema jsem také řešila s tím, že mého psa, kočku a syna jsem měla jako první a přítel přišel jako poslední. Takže přítel mě buď musel brát   se synem a zvířaty, že ke mně neodmyslitelně patří nebo měl možnost  vztah ukončit.  Je pak problém, kam se zvířaty , když už jsou starší ? Zabít ? Dát někomu cizímu ?Jak k tomu přijdou, že když jsou po letech nepotřební, že se odloží jako věc ? Navíc váhání mezi novým mužem a zvířaty je něco jiného než mezi  dítětem a zvířetem. Bohužel mám takové zkušenosti, že na zvířata je větší spoleh, že Tě neopustí............takže moje volba mezi novým mužem a starými zvířaty by byla jasná......

http://www.gify.nou.cz/z_kocka1_soubory/ko1.gif

;)jo zapoměla jsem - ta kočička pod příspěvkem je kouzelná. papa:)

nexxi napsal(a):

ahojky tak to já bych nebyla s člověkem kterej má odpor ke zvířatům. zdraovtní důvody bych respektovala a nějak by se to řešilo ale odpor ke zvířeti? nikdy

Alergii dětí jsem naštěstí řešit nemusela,první zvíře jsme si pořídili, když bylo mladšímu synovi 1 a půl,tak nemohu posoudit, co bych dělalaŽádný jiný důvod, kvůli kterému bych dala zvířátka pryč mně nenapadá.Chlapů je dost a určitě se najde jiný bez alergie .

Ivan. napsal(a):

Verčo, a když by Tě chlap už přestal bavit jak to řešit ??? kastrací nebo zajít na injekci. Samozřejmě člověk by měl prostě volit mezi jedním a druhým, ale pokud já bych se řídil podle Tvé rady... no nebudu dál domýšlet.

Ivane,
tady se řeší otázka priority a ne bavení nebo nebavení. Asi jsi moc nepochopil problém.....

Jsou dvě možnosti :
1. Jsem svobodná a mám zvířata a najdu si nového přítele. V tom případě musí přítel buď tolerovat moje zvířata, a brát to tak, že ke mně patří, protože u mně byla jako první, nebo může vztah ukončit. (Alergie se dá léčit.)

2. Mám přítele nebo manžela a chci si pořídit nějaké zvíře. V tom případě má přítel možnost do toho mluvit a spolu rozhodnout, zda zvíře ano nebo ne. Pokud by přítel nesouhlasil nebo měl alergii , tak bych mu určitě nepřivedla domů perskou kočku nebo chlupatého psa.

Samozrejme si nech pritele. Vim, ze to musi byt tezky dat pryc tvoje zviratko, ale muzes ho dat nekomu blizkemu a chodit se na nej divat.

To je tezke. Opravdu jsou 2 moznosti:
1) nechas si zvire, protoze vetsina chlapu se stejne casem vybarvi a zjistis, ze jsou horsi nez psi blechy..
2) doufas, ze jsi nasla zivotni lasku a das prednost Jemu.
Ja mam psa a kdybych byla na Tvem miste, dala bych prednost pejskovi - ten tu byl preci od zacatku a pripadny novy pritel by o nem vedel hned na zacatku vztahu a ze ma alergii, by uz zrejme take vedel.. pak by to bylo preci jeho rozhodnuti a musel by s tim pocitat. Neco jineho je, kdybych mela nejdrive pritele, ktery je alergicky a chtela pejska - to bych partnerovi neudelala.
No jo, ale laska je laska, vid? Rozhodnuti Te bude bolet tak jako tak
Hodne stesti!

Upravil(a) mafy (19. 6. 2006 0:16)