Rino, bez urážky - vždy´t Ty k tomu handrkování dost přispíváš.... Vždyť keito jen založila nové téma na duchovním, což je dobře. Kolik nových témat se zde otvírá?
Proč Tě to tak točí?

rina napsal(a):

Protože kecy v kleci. Ani to pořádně neumí napsat.
Ty to nevidíš, že pořád jen mele to své?
Já když to vidím, že jsou to jen prázdné tláchy o ničem, nemůžu dál pokračovat v poklonkování a přitakávání.

PS: Co sem teď na mou adresu napíše? Sáhodlouhý příspěvek o mé neschopnosti "duchovně reagovat". Hm, těším se na něj.
Chjo, fuj!

rina napsal(a):

rina napsal(a):

Protože kecy v kleci. Ani to pořádně neumí napsat.
Ty to nevidíš, že pořád jen mele to své?
Já když to vidím, že jsou to jen prázdné tláchy o ničem, nemůžu dál pokračovat v poklonkování a přitakávání.

PS: Co sem teď na mou adresu napíše? Sáhodlouhý příspěvek o mé neschopnosti "duchovně reagovat". Hm, těším se na něj.
Chjo, fuj!

Škoda slov!
Ale přece jenom ještě zareaguju, Judyno – vědomě . Fakt netuším, proč Rino na mě startuješ od prvního okamžiku, co jsem se tu objevila. Protože říkám něco, o čem ty nemáš páru? Protože jsi ve věku, kdy už všechno víš, všemu rozumíš a nikdo, nikdo ti nebude říkat,  že je tomu jinak??? Jenže to, co tu prezentuji – teď mluvím konkrétně o „vědomém“ žití, to nejsou nějaké plky, moje výmysly, kterými vás tu chci ohromovat, v tvém případě ani  oblbovat nebo s tebou soutěžit, kdo je chytřejší či duchovnější. Fakt ne, a nechápu, proč to takhle pociťuješ... To, co tu říkám, jsou obecně známá fakta, není to nějaký můj výmysl, mluví se o tom všude možně než na duchovních  fórech... Můžeš si říkat, co chceš, že je to blbost, a já nevím co dalšího, ale takhle to prostě je. Všichni jsme na tom stejně, nejsme stroje, jak tu někdo napsal, ale je to ve smyslu, že pociťujeme emoce. Jde jen o to, si je uvědomovat. Kdy a jak na co reagujeme. Protože tohle je „schováno“ pod pojmem vědomé žití. Ona totiž každá emoce v našem těle spouští určité chemické procesy – mimochodem tohle taky není z mé hlavy, je to obecně známé, a ty negativní emoce, pokud jsou pořád a často a jsou silné,  za čas vyvolají nemoc. Proto je dobré si uvědomovat, co nás kdy „dostává“. Opravdu si tu nehraju na to, že všechno vím, všemu rozumím, ani nepotřebuju nějaké přitakávače – Rino. FAkt ne... Jen jsem se tady – na duchovním – chtěla podělit o to, co už vím, a co mi v životě pomáhá... Stejně tak i o to, že samotná znalost a pochopení neznamená, že se nám vždy bude  jen dařit. Sama na vlastní kůži a mnohokrát jsem se přesvědčila, že jedna věc je vědět a druhá se tím v životě řídit. Takže ne vždy se daří. Ale tady se právě „hlásí o slovo“ to vědomé žití, tj. že alespoň zpětně si uvědomit, jaké emoce námi zacloumaly a proč tomu tak bylo.
A tímto se tu loučím, neb myslím, že jsem řekla vše. Ti, co mají zájem  a jsou otevření, si z toho něco vezmou, a ti druzí si dál budou klepat na čelo, že jsem mimo realitu a já nevím co dalšího.....

Judyna napsal(a):

Rino, bez urážky - vždy´t Ty k tomu handrkování dost přispíváš.... Vždyť keito jen založila nové téma na duchovním, což je dobře. Kolik nových témat se zde otvírá?
Proč Tě to tak točí?

Pravda! Navíc keito diskutuje slušně, ráda by diskutovala na téma, které jí zajímá a místo diskuse se do ní hlavně šije

keito napsal(a):

rina napsal(a):

rina napsal(a):

Protože kecy v kleci. Ani to pořádně neumí napsat.
Ty to nevidíš, že pořád jen mele to své?
Já když to vidím, že jsou to jen prázdné tláchy o ničem, nemůžu dál pokračovat v poklonkování a přitakávání.

PS: Co sem teď na mou adresu napíše? Sáhodlouhý příspěvek o mé neschopnosti "duchovně reagovat". Hm, těším se na něj.
Chjo, fuj!

Škoda slov!

A tímto se tu loučím, neb myslím, že jsem řekla vše. Ti, co mají zájem  a jsou otevření, si z toho něco vezmou, a ti druzí si dál budou klepat na čelo, že jsem mimo realitu a já nevím co dalšího.....

Bravo, rino, tak se ti povedlo vypudit dalšího člověka

No, vlákno, kam už nikdo nebude mít chuť přispívat, jaksi moc nezůstane...
Taky si myslím, že sem Keito přišla s něčím hodně zajímavým, co mnohé z nás určitě přivedlo k zamyšlení. Týká se to i babinetích příznivců - "čtenářů", kteří sem třeba nic nenapíší, ale příspěvky psavců si přelouskají.
Osobně se asi ve většině případů neznáme, ale pro spoustu z nás je právě hodně zajímavé komunikovat s někým takovým. Máme možnost být k sobě maximálně upřímní, otevření. Ale i když se osobně neznáme, měli bychom si za všech okolností jeden k druhému zachovat takovou tu nejzákladnější úctu člověka k člověku. Když je to vhodné, můžeme si dobírat jeden druhého, ale ne se urážet a zbytečně na sebe útočit. Každý z nás žije v úplně jiných podmínkách, které neznáme. Tak proč si vzájemně ubližovat?

To klidně můžeš.

Rino, nech prosím lidi psát, co chtějí. Nechápu, proč je na diskuzi nevhodná doba. Nevhodná doba je na velký flám, ale ne na příspěvky na "duchovním".
Nikdo Tě nenutí na toto vlákno chodit. Nebo máš pocit, že když to nezajímá Tebe, tak by to nemělo zajímat nikoho?

To je dobře.

- Keito se snaží otevřít diskuze o něčem ne zrovna obvyklém, ale já mám dojem, že v ne zrovna vhodnou dobu.
Promiň Keito, ale ja jsem z těch, co stojí nohama na zemi, a v době docela vypjaté nemají zájem diskutovat o "věcech nadpozemských".

Když to řeknu úpřimně, myslím, že je hodně, nebo docela mimo realitu..., a vpodstatě mi je jedno, jestli mi Andrejka za to dá ban.

- Jasně, ty jsi hodná Judy.
Já jsem zlá rina.
Čas ukáže, kdo měl pravdu..., no a možná už ani není tak dlouhej…

- Jo, plkat o blbostech, to je ono!

- TY plkáš o blbostech!

- Kecy v kleci.

- Jako co bys chtěla od adminů? Abych nemohla vyjádřit svůj názor?
Plkání o ničem jsi hodila do ringu ty!
Já už jsem stará bába, a ty budeš kdákat něco o dětinskosti?
Ty že tady duchovně diskutuješ? Vždyť každému jenom říkáš, že všecko je jinak a že už máš všechno odžito a zmáknuto.
To je duchaplná diskuze na duchovním?

-

-
Když zůstali, spíš jen čtou? Nebo obsah duchovního vlákna klesnul na úroveň handrkování se o tom, kdo je duchovně vyspělejší?

- Protože kecy v kleci. Ani to pořádně neumí napsat.
Ty to nevidíš, že pořád jen mele to své?
Já když to vidím, že jsou to jen prázdné tláchy o ničem, nemůžu dál pokračovat v poklonkování a přitakávání.

- Děkuju za pochvalu. Vlákno zůstalo, můžete klidně pokračovat v duchovních úvahách, ne?

- vrabče, nesouhlasím.

- Jasně. Máš teď potřebu  řešit, na koho se vaří voda, nebo jestli konáš vědomě či nevědomě?
Tím jsem myslela tu nevhodnou dobu.


- Nemám.

- Nikoho jsem nenutila, aby nepsala, nebo aby demonstrativně odcházel. Klidně mohla po lidsku reagovat třeba slovy "nesouhlasím s tebou" a pod., ale ona všude, i na vaše reakce strkala ty své elaboráty o..., no, je na každém, co za tím viděl a co si z toho vzal za své.



12. 3. 2020 21:40
Judyna
♥♥♥♥♥♥♥

Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 15070
Zpráva
Re: Vědomý x nevědomý život
rina napsal(a):
rina napsal(a):
Protože kecy v kleci. Ani to pořádně neumí napsat.
Ty to nevidíš, že pořád jen mele to své?
Já když to vidím, že jsou to jen prázdné tláchy o ničem, nemůžu dál pokračovat v poklonkování a přitakávání.
PS: Co sem teď na mou adresu napíše? Sáhodlouhý příspěvek o mé neschopnosti "duchovně reagovat". Hm, těším se na něj.
Chjo, fuj!
...a teď jde o to, jestli obsah jejího příspěvku bude vědomý, či nevědomý

Tohle, Judy, jsem považovala za tvůj souhlas se mnou ohledně "důležitosti jejích slov".


rina
♥♥♥♥♥♥-

Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 1532
Zpráva
Re: Vědomý x nevědomý život
Judyna napsal(a):
Rino, nech prosím lidi psát, co chtějí. Nechápu, proč je na diskuzi nevhodná doba. Nevhodná doba je na velký flám, ale ne na příspěvky na "duchovním".
Nikdo Tě nenutí na toto vlákno chodit. Nebo máš pocit, že když to nezajímá Tebe, tak by to nemělo zajímat nikoho?
Nemám.
Upravil(a) rina (Včera 20:35)

Takže:

Upravil(a) rina (15. 3. 2020 14:28)

rina napsal(a):

Jasně. Máš teď potřebu  řešit, na koho se vaří voda, nebo jestli konáš vědomě či nevědomě?

Tím jsem myslela tu nevhodnou dobu.

Jo, nacházíme se teď všichni v hodně náročné situaci, ze které jsme znepokojeni. Zabýváme se tedy většinou přednostně tímto děním. Ale Keitiny úvahy se přece týkají každé doby, života obecně. Když na to zrovna nemáš pomyšlení nebo náladu, nemusíš se tím zabývat.
Hodně lidí teď nepřetržitě sleduje aktuální informace, jiní se tím nechtějí krmit celý den a věnují se svým povinnostem, koníčkům atd. Vybírají si to, co jim vyhovuje, ale přitom nezavírají oči před tím, co se děje.

S vědomým kontra nevědomým životem je to těžké Keito. Ne proto, co bychom chtěli, ale proto, co můžeme. Každý člověk je totiž ve skutečnosti limitován svým jástvím, to je náš cenzor, který nás nepustí dál, i kdybychom tím směrem tisíckrát usilovali. A že se v jedinci vyvíjí od nejútlejšího věku ve snaze propojit nás s tím příjemným a všechno neblahé pro naše vnímání pokud možno zablokovat. Proč?.. No přece proto, abychom byli šťastni.

Z čehož vyplývá: Myslí to s námi dobře. Komu jinému by na nás tolik záleželo, když ne přímo jemu?.. Ale veškeré závěry svých hodnocení vede k smyslovým receptorům, zatímco štěstí není smyslového charakteru. Tento věčný omyl jáství vzniká z toho, že šťastné okamžiky do nás mohou vstoupit jen skrze naše smysly. Proto, když jáství vyhodnotí situaci, odesílá požadavek po evokování zážitku znovu ke smyslům. A tak z nás vlastně v touze po našem naplnění činí otroky smyslů. A Štěstí samo se nad námi jen smutně usměje, protože se od něj vzdalujeme mílovými kroky.

Odtud pochází všechny naše vnitřní problémy. Jak do toho vstupují ti, co milujeme, když nás nabádají, abychom jednali správně, jak do toho vstupují ti, co nás hodlají učit a vychovávat i všichni ostatní další, kteří by nás někdy nejraději roztrhli vejpůl, jak jim překážíme v tužbách a snahách jejich rozletu.

K tomu jsme dostali absolutně svobodnou vůli jednat, jak se nám zlíbí. Nic není dobře nebo špatně, můžeme cokoli. Jistě to později bude mít dopad do našich vnitřních sfér, ale jak se rozhodneme, je jen na nás. A protože vesmír a jeho prostor je tvárný, přizpůsobí se každé myšlence, každé ideji, kterou schválí naše jáství, čeká nás dlouhá, předlouhá cesta, než vůbec pochopíme princip, jak si s námi naše vlastní mysl zahrála. Ten nebetyčný klam našeho ega, kterému jsme ve své bezbřehé naivitě uvěřili, a jak si nás potom ujařmilo, zcenzurovalo každou naši tvůrčí myšlenku vedoucí ke svobodě a nedovolilo nám vzlétnout.

Zažila jsem zvláštní věc.. byla jsem ve skupině lidí, kteří mi úplně nesedli. Nechtěla jsem tam být a pokaždé, když jsem šla v hotelu na svůj pokoj, nefungoval mi klíč. Nešlo prostě odemknout. Ale když se mnou někdo šel, stačilo jen být na stejné chodbě ob dveře, zámek fungoval na první dobrou. Jiným lidem se můj zámek také pokaždé otevřel. Pak skupina odjela a já zůstala na hotelu sama. Od té doby jsem s otevíráním dveří problém neměla. Je to vědomý nebo nevědomý život? Ano, vysvětlení může být, že mi jen déle trvá, než se naučím odemykat dveře