|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Zabko a Uzlíčku, já si teď myslím, že jestli je pravda to co nám teď naši M říkají, že nás milují atd....., že už jsou poučeni do konce života a nikdy už nic takového nezkusí. A pokud to zkusí a začnou nebo budou pokračovat v jiném vztahu, od začátku do toho půjdou s tím, že už nás nemilují a nepotřebují a pak už nemáme co řešit. Co vy na to, Zabko, Uzlíku atd..............?
Není tady
Daniela02 napsal(a):
Zabko a Uzlíčku, já si teď myslím, že jestli je pravda to co nám teď naši M říkají, že nás milují atd....., že už jsou poučeni do konce života a nikdy už nic takového nezkusí. A pokud to zkusí a začnou nebo budou pokračovat v jiném vztahu, od začátku do toho půjdou s tím, že už nás nemilují a nepotřebují a pak už nemáme co řešit. Co vy na to, Zabko, Uzlíku atd..............?
Danielko,
ten můj mi to nikdy neříkal, protože to prý neumí. Jí to ale říkat dokázal. Mě teď kolikrát obejme nebo přitiskne, to jsem od něj dříve nikdy neznala. A protože jsem to neznala, tak teď tomu moc nerozumím. Je mu mě líto? Ono asi kdyby mně to začal říkat, tak bych mu stejně nevěřila, protože by to nebyl najednou on.
Nějak moc o tom přemýšlím. Já jenom cítím, že se snaží, že asi opravdu chce, aby nám bylo dobře. Jenže v jeho srdíčku zároveň ještě ona sedí.
Není tady
uzlík napsal(a):
zabka napsal(a):
No, Danielko , presne!
I dnes si rikam, ze se sama sobe divim, ze jsem nepraskla dverma a dva roky se trapila a brecela kvuli chlapovi. I on i ja vime, ze podruhy bych to uz neudelala...Žabko a z čeho tak soudíš? Dalas mu to nějak jasně najevo?
Já mu dala najevo jen tu svou lásku a zároveň příšernou bolest.
Myslíš si, že i jim to trošku otevřelo oči, že je to někam posunulo? Ten můj je tak málo čitelný a vždycky byl. Je to tak těžké a složité. Já tím budu poznamenaná snad do konce života. Ať s ním, či s někým jiným.
Moc to zranilo mou duši.
Rekla jsem mu to, prosil,at mu dam sanci, ze to uz opravdu vickrat neudela, ze uz ted vi, jak byl hloupy,ze to ani nestalo za to. Ze vi, jak moc mi ublizil a bude se mi to snazit vynahradit. Opravdu to dela, jen z toho nedokazu mit takouvou opravdou radost,jako kdyby to delal jen proto,ze me miluje a ne ze neco odcinuje. Miluju ho stale,jen jsem vevnitr trochu vyhasla. porad mi neni dobre, jen si to nechci pripoustet,nechci to ted vzdat, kdyz uz jsem probrecela 2roky zivota. Ja z nej citim, ze me miluje a proto je snad jeste horsi se smirit s tim,ze zahodil jen tak do kose moje city . Vim, ze me treba za to zase nekdo napadne, ze neni mojim majetkem a co si dela ve volnem case,je jeho vec,ale s tim proste nesouhlasim. Nejsem verici,ale mimo jine mi "pred oltarem"slibil i vernost a myslim, ze je tim myslena i ta fyzicka. nevim, on je pro me nekym ,koho bych nepodvedla ne proto, ze se to nedela,ale proste nechci,netouzim po tom a nikdy me to nenapadlo. To jsi myslim, ze se stane,kdyz je ta laska opravdova. proto me mrzi, ze jsem pro nej nekym takovym nebyla :-(((
Ale uz dost a nechci zkouset,jestli nekdo takovy existuje.
Holky, s usmevem jde vsechno lip. mejte se,rada bych vas poznala osobne. pa
Není tady
uzlík napsal(a):
Daniela02 napsal(a):
Zabko a Uzlíčku, já si teď myslím, že jestli je pravda to co nám teď naši M říkají, že nás milují atd....., že už jsou poučeni do konce života a nikdy už nic takového nezkusí. A pokud to zkusí a začnou nebo budou pokračovat v jiném vztahu, od začátku do toho půjdou s tím, že už nás nemilují a nepotřebují a pak už nemáme co řešit. Co vy na to, Zabko, Uzlíku atd..............?
Danielko,
ten můj mi to nikdy neříkal, protože to prý neumí. Jí to ale říkat dokázal. Mě teď kolikrát obejme nebo přitiskne, to jsem od něj dříve nikdy neznala. A protože jsem to neznala, tak teď tomu moc nerozumím. Je mu mě líto? Ono asi kdyby mně to začal říkat, tak bych mu stejně nevěřila, protože by to nebyl najednou on.
Nějak moc o tom přemýšlím. Já jenom cítím, že se snaží, že asi opravdu chce, aby nám bylo dobře. Jenže v jeho srdíčku zároveň ještě ona sedí.
Uzlicku, me to zase rikal porad a pritom spal s ni ( se mnou mu to neslo ) - taky smutny :-((( a nerozumim tomu. je pro me pochopitelny,kdyz je doma nejaky problem, ale u nas JINAK vse fungovalo.
Není tady
zabka napsal(a):
uzlík napsal(a):
Daniela02 napsal(a):
Zabko a Uzlíčku, já si teď myslím, že jestli je pravda to co nám teď naši M říkají, že nás milují atd....., že už jsou poučeni do konce života a nikdy už nic takového nezkusí. A pokud to zkusí a začnou nebo budou pokračovat v jiném vztahu, od začátku do toho půjdou s tím, že už nás nemilují a nepotřebují a pak už nemáme co řešit. Co vy na to, Zabko, Uzlíku atd..............?
Danielko,
ten můj mi to nikdy neříkal, protože to prý neumí. Jí to ale říkat dokázal. Mě teď kolikrát obejme nebo přitiskne, to jsem od něj dříve nikdy neznala. A protože jsem to neznala, tak teď tomu moc nerozumím. Je mu mě líto? Ono asi kdyby mně to začal říkat, tak bych mu stejně nevěřila, protože by to nebyl najednou on.
Nějak moc o tom přemýšlím. Já jenom cítím, že se snaží, že asi opravdu chce, aby nám bylo dobře. Jenže v jeho srdíčku zároveň ještě ona sedí.Uzlicku, me to zase rikal porad a pritom spal s ni ( se mnou mu to neslo ) - taky smutny :-((( a nerozumim tomu. je pro me pochopitelny,kdyz je doma nejaky problem, ale u nas JINAK vse fungovalo.
Zabko, říkal, ale předtím než jsi na všechno přišla. O tom říkání miluji tě atd.....jsem myslela až po zjištění nevěry......
Zabko, odkud jsi ty?
Není tady
Je to všechno smutné, můj s ní prý nespal, ale byly tam hodně city (a ty ještě asi dlouho budou) a o to je to bolestivější. Ten se tak zaláskoval, že jsem nemohla ani uvěřit. Spálil by úplně všechno a proto se z toho nikdy nedokážu dostat. Mám ho ale pořád moc ráda, nemá to nic společného s vlastněním, tak já to vůbec necítím. Také nechci, aby něco odčiňoval, jenom si přeju, abychom se zase našli. Ale je to vůbec možné??? Asi by mi někdo napsal, že především musím najít sama sebe. Ano, já jsem se našla, ale zároveň jsem v sobě našla to špatné "já" a ráda bych to změnila. Je to asi taková ta pýcha "jak si to vlastně mohl dovolit, mě podvést". To je asi to, s čím také bojuji. Ale zároveň si nenechám kálet na hlavu, nevím jak to napsat, ale určitě mi rozumíš. Ve mně se mísí všelijaké pocity a já se pořád snažím si na ně odpovídat.
Moc se radovat mi nejde, ale zároveň nechci smutnit. Vím, že to k ničemu nevede a ubližuji tím jenom sama sobě.Ale to se pořád jenom opakuji.
Nechci se v tom pořád nimrat, deptá mě to. Je to snad pryč a já musím jít dál. Mějte se krásně a usmívejte se na svět. Já se o to budu pořád snažit 


Není tady
Ahoj holky,
moje kamarádka (takové sluníčko) také zažila nevěru, je to již delší dobu atd......, ale ona v tom období napsala tak krásné básničky (přesně jak jste psaly - vypsat se z toho), že z některých mi běhá mráz po zádech, některé krásně pohladí a některé rozpláčou. Chtěla bych se s Vámi o jednu z nich podělit..... 
Kde se stala ta chyba,
co zeď se skla
mezi mně a tebe postavila?
Snad oba jsme chyb plnou nůši rozházeli,
a tím i bolest druhému ......... .
Nebo je to zkouška odjinud,
někdo ke svým ďábelským chotkám
vybral si nás dva...?
Ta zeď nás dělí,
však nesmíme jí dovolit,
překazit to co bylo kdysi TAK krásné.
Jeden z nás asi bude blázen,
nejspíš.........já............,
když chci dál s tebou být,
s tebou spát.
Něžností vodopád,
pít chci dál,
zamčená v objetí ospalých slůvek.
Jsem tvou pouští a ty jsi můj déšť.
Tu zeď chci teď s tebou rozbít,
je jen ze skla - křehká .........snad?
A zas si volně dýchat,
smát se z plných plic
a LÁSKU s tebou znovu prožít...........
Nechci trápení, nechci strach a pláč,
chci se ti zas dívat do očí!
Dej mi šanci,
snad zas tolik nežádám ........................
Není tady
uzlík napsal(a):
Je to všechno smutné, můj s ní prý nespal, ale byly tam hodně city (a ty ještě asi dlouho budou) a o to je to bolestivější. Ten se tak zaláskoval, že jsem nemohla ani uvěřit. Spálil by úplně všechno a proto se z toho nikdy nedokážu dostat. Mám ho ale pořád moc ráda, nemá to nic společného s vlastněním, tak já to vůbec necítím. Také nechci, aby něco odčiňoval, jenom si přeju, abychom se zase našli. Ale je to vůbec možné??? Asi by mi někdo napsal, že především musím najít sama sebe. Ano, já jsem se našla, ale zároveň jsem v sobě našla to špatné "já" a ráda bych to změnila. Je to asi taková ta pýcha "jak si to vlastně mohl dovolit, mě podvést". To je asi to, s čím také bojuji. Ale zároveň si nenechám kálet na hlavu, nevím jak to napsat, ale určitě mi rozumíš. Ve mně se mísí všelijaké pocity a já se pořád snažím si na ně odpovídat.
Moc se radovat mi nejde, ale zároveň nechci smutnit. Vím, že to k ničemu nevede a ubližuji tím jenom sama sobě.Ale to se pořád jenom opakuji.
Nechci se v tom pořád nimrat, deptá mě to. Je to snad pryč a já musím jít dál. Mějte se krásně a usmívejte se na svět. Já se o to budu pořád snažit
Uzlíčku, je to jako přes kopírák... Možná by pomalu mohl někdo napsat učebnici. Snažím se pořád usmívat
, někdy to moc nejde a některý den je jako vymalovaný. Stává se Ti také, že se v tobě nakupí negativní emoce a pak "bouchneš" - bez výčitek, scén atd. ale bouchneš?
Není tady
Daniela02 napsal(a):
Stává se Ti také, že se v tobě nakupí negativní emoce a pak "bouchneš" - bez výčitek, scén atd. ale bouchneš?
Stává se mi to, že dobrý, dobrý a najednou se mi začnou valit slzy do očí. Nedokážu bouchnout, neumím křičet. Ale prostě to v sobě nějak nedokážu potlačit. A začnu se v tom utápět, sžírat a nedokážu z toho ven. Přestanu, až když už nemám co plakat. Ale uleví se mi. Někdy je toho přítomen (většinou) a já to na něj vysypu. Nechci mu nic vyčítat, jenom na něj vysypu, jak se cítím, jak mi je. Dělám určitě chybu, ale je to prostě tak.
Někdy mám zase v sobě vztek a nejraději bych ho někam poslala, ale to se zatím nestalo. To si vybiju pouze v sobě.
Není tady
uzlík napsal(a):
Daniela02 napsal(a):
Stává se Ti také, že se v tobě nakupí negativní emoce a pak "bouchneš" - bez výčitek, scén atd. ale bouchneš?
Stává se mi to, že dobrý, dobrý a najednou se mi začnou valit slzy do očí. Nedokážu bouchnout, neumím křičet. Ale prostě to v sobě nějak nedokážu potlačit. A začnu se v tom utápět, sžírat a nedokážu z toho ven. Přestanu, až když už nemám co plakat. Ale uleví se mi. Někdy je toho přítomen (většinou) a já to na něj vysypu. Nechci mu nic vyčítat, jenom na něj vysypu, jak se cítím, jak mi je. Dělám určitě chybu, ale je to prostě tak.
Někdy mám zase v sobě vztek a nejraději bych ho někam poslala, ale to se zatím nestalo. To si vybiju pouze v sobě.
S tím "boucháním" mám problém poslední dobou. Celý den se na něj těším, pospíchám domů a pak se něco zlomí a já bych ho raději neviděla. Dokonce jsem mu teď naposledy řekla, že to nemá cenu a byla jsem hodně nepříjemná. Ale............... Pak je mi to ale hrozně líto, pláču atd. Snažím se být na něj milá a snažím se "bouchat" když není doma, ale občas mi to nevyjde.
Hodně přemýšlím, čtu, ale občas je to prostě zatím silnější než já. 
Dakoto, neboj mám pořád vypnutá prsa a dnes jdu na párty.............
Upravil(a) Daniela02 (29. 6. 2006 13:35)
Není tady
Danielko, všechno sleduju....!!!! V pořádku...

Není tady
Daniela02 napsal(a):
uzlík napsal(a):
Daniela02 napsal(a):
Stává se Ti také, že se v tobě nakupí negativní emoce a pak "bouchneš" - bez výčitek, scén atd. ale bouchneš?
Stává se mi to, že dobrý, dobrý a najednou se mi začnou valit slzy do očí. Nedokážu bouchnout, neumím křičet. Ale prostě to v sobě nějak nedokážu potlačit. A začnu se v tom utápět, sžírat a nedokážu z toho ven. Přestanu, až když už nemám co plakat. Ale uleví se mi. Někdy je toho přítomen (většinou) a já to na něj vysypu. Nechci mu nic vyčítat, jenom na něj vysypu, jak se cítím, jak mi je. Dělám určitě chybu, ale je to prostě tak.
Někdy mám zase v sobě vztek a nejraději bych ho někam poslala, ale to se zatím nestalo. To si vybiju pouze v sobě.S tím "boucháním" mám problém poslední dobou. Celý den se na něj těším, pospíchám domů a pak se něco zlomí a já bych ho raději neviděla. Dokonce jsem mu teď naposledy řekla, že to nemá cenu a byla jsem hodně nepříjemná. Ale............... Pak je mi to ale hrozně líto, pláču atd. Snažím se být na něj milá a snažím se "bouchat" když není doma, ale občas mi to nevyjde.
Hodně přemýšlím, čtu, ale občas je to prostě zatím silnější než já.
Dakoto, neboj mám pořád vypnutá prsa a dnes jdu na párty.............
no Danielko, to znam ,presne!! Tesim se,az budem spolu a kdyz jsme,tak... No stejny,nemusim pokracovat....Ale neboj, fakt uz je to (po tech 2letech :-((( ) lepsi. Takze, kdyz prijde,zvladam nepropadat tomu.
Nemam cas se rozepisovat, zitra odjizdima na par dni a tak nevim,kde mi hlava stoji. On se hrozne tesi, pripravuje cestu a pod. ja se zase jako obvykle bojim tesit. Jeste k tomu dcera se nejak neciti dobre, ale chce abychom jeli. no zkratka smes pocitu. Tak me drzte palce .at VSE dobre dopadne.
Jo a jsem z Prahy Dani . A ty ?
Není tady
Zabko, už to asi před dovolenou nestihneš číst,ale hezky si to užij a mysli jenom na to krásné a nenech si to zkazit "nějakejma hnusnejma mrchama černejma myšlenkovejma". Papapa 
Není tady
Stihla jsem,ale uz vyrazime. Mam slunko v dusi a vy mejte taky. papapa
Není tady
Ahoj holky, jsem zpátky z dovolené. Jakpak se všechny máte, Uzlíku, žabko, dakotko atd. (je nás moc)........................? Asi mám vypěstovanou závislost na Babinetu, jak jsem ten týden nemohla na internet, byla jsem jak na trní. Hezký den. 
Není tady
Nazdááár Danielko, kdy dáme to kafíno, když jsme tak pěkně odpočinutý a opálený...!!!!?? 
Není tady
dakota napsal(a):
Nazdááár Danielko, kdy dáme to kafíno, když jsme tak pěkně odpočinutý a opálený...!!!!??
Dakotko, kdy budeš chtít....jen v srpnu mám ještě 2 týdny dovolené, ale určitě se nějak domluvíme
A jak se jinak Dakotko máš?
Není tady
Samá pozitiva a sociální jistoty!! No znáš to, jak na houpačce. No ale dneska jsem udělala první krok a podala jsem si inzerát!!! Takže chlapi, třeste se, Dakota vyráží na lov... No uvidíme, a co ty a ....
Není tady
dakota napsal(a):
Samá pozitiva a sociální jistoty!! No znáš to, jak na houpačce. No ale dneska jsem udělala první krok a podala jsem si inzerát!!! Takže chlapi, třeste se, Dakota vyráží na lov... No uvidíme, a co ty a ....
Dakotko, držím palečky na nějakého bezva
chlapa. Zasloužíš si ho a určitě na tebe někde už čeká. Houpačku taky znám, občas je mi už docela špatně a ráda bych vystoupila, ale nějak to nejde. Je mi lépe, s M jsem teď strávila sama celý týden. Bylo mi s ním vážně dobře, je tak sladký. Začíná to být jak v červené knihovně až si sama říkám, jest-li je to vůbec možné. Takové ty hnusné mrchy černé co bylo, jak to bylo atd. mne přepadají už málokdy (tak jednou denně). Snažím se je vždycky zahnat, někdy úspěšně nekdy ne, někdy se potřebuji k M přitulit a někdy se mu vyplakat v náručí. Ale skutečně když jsem s ním, je mi daleko lépe. Jenom nemůžu pořád zpracovat myšlenku (vyhodit, zapudit, přijmout.......prostě cokoliv) a to, co když se mu po ní začně stýskat?, poznám to?,.......určitě víš o čem mluvím.
Není tady
Vím . A držím palce,moc moc přeju a trošililinku (v dobrém) závidím!!!! A neboj se ničeho, všechny pochybnosti hoď za hlavu!! Žij teď a naplno a bude dobře. 
Není tady
dakota napsal(a):
Vím . A držím palce,moc moc přeju a trošililinku (v dobrém) závidím!!!! A neboj se ničeho, všechny pochybnosti hoď za hlavu!! Žij teď a naplno a bude dobře.
Dakotko, to je pro mne právě ten hrozný problém. Já si vždy všechno linkovala, plánovala......(no znáš to ..v první pětiletce dovolená v Jugoslávii, ve druhé dítě a ve třetí nové auto nebo jak to v tom filmu vlastně bylo
). Musím se naučit žít přítomností.
Není tady
No, hlavně aby to byla samá pozitiva a sociální jistoty !! 
Není tady
dakota napsal(a):
No, hlavně aby to byla samá pozitiva a sociální jistoty !!
A když ne, tak doma udělám "převrat". 
Není tady
nedělám chybu, že mu nebrečim a nehroutim se do náručí? neměl by mít občas pocit, že to není tak jednoduchý, jak se snažím před ním tvářit? jakou s tim máte zkušenost, já to zvládám, nedělám to, ale není to špatně? 1,5 měsíce po a já teda před ním slzu neuroním a snažím se dávat a dávat a bejt v pohodě. a on asi nevidí, jak strašný úsilí mě to stojí. mám strach, aby si nemyslel, že mu něco vyčítám, ale zas teda nechci bejt za supermanku, protože tak se teda rozhodně necejtim. nechci zas vypadat nějak moc šťastná, když nejsem. kde je ta pravda a ta správná cesta? abysme před sebou od začátku nehráli divadlo. myslim, že jemu taky neni tak, jak se tváří.
Není tady
Lucie33 napsal(a):
nedělám chybu, že mu nebrečim a nehroutim se do náručí? neměl by mít občas pocit, že to není tak jednoduchý, jak se snažím před ním tvářit? jakou s tim máte zkušenost, já to zvládám, nedělám to, ale není to špatně? 1,5 měsíce po a já teda před ním slzu neuroním a snažím se dávat a dávat a bejt v pohodě. a on asi nevidí, jak strašný úsilí mě to stojí. mám strach, aby si nemyslel, že mu něco vyčítám, ale zas teda nechci bejt za supermanku, protože tak se teda rozhodně necejtim. nechci zas vypadat nějak moc šťastná, když nejsem. kde je ta pravda a ta správná cesta? abysme před sebou od začátku nehráli divadlo. myslim, že jemu taky neni tak, jak se tváří.
Luci, v odborných knížkách píšou neplakat, nevyčítat a nepřipomínat, nevyvolávat v něm neustále pocit provinění, protože jednou by ho to mohlo přestat bavit. A jsi vážně statečná, jak už jsem psala, já to ještě neumím a pláču, tulím se a hezky to s ním celé sdílím. 
Není tady