Decimo, Newton je na tohle dobrý, ale byly tam věci, které podával velice "pozemským" způsobem, což se mi moc nelíbilo (duše jako studenti ve studovnách apod.) Ale asi je hodně těžké předat něco co se musí vyjádřit omezeně pouze pomocí slov. Ještě se chystám na Monroa, někde na fórech jsou na něj taky odkazy

Hani, Newton třeba píše, že málokdy se duše inkarnuje do více než jednoho těla v jeden "moment" - spíše je to případ vyspělejších duší, mají více "energie". Právě proto mě např. zaujaly Salvátorovy texty v této diskuzi - každý je asi schopen to samé obsáhnout trochu z jiného úhlu, proto to vidí maličko jinak. No a mě se pak líbí to skládat si tu mozaiku podle toho co je pro mě to nejschůdnější řešení. Ale jak už jsem psala, je jedno JAK to ve skutečnosti je, spíš jde o to, že mi to pomáhá vidět správným směrem

Lvice, škoda to je, Salv tu chybí

Upravil(a) Andromeda (7. 6. 2007 13:44)

poletucha napsal(a):

Dovolila jsem si svou otázku vložit do této diskuze, protože dle názvu sem tématicky zapadá.

Můžete mi někdo, prosím, komentovat:

Dejme tomu , že v tomto životě  máme za úkol naučit se tři věci. A dejme tomu , že dva úkoly za tento život zvládneme, pochopíme, prožijeme, zbývá jeden, který jsme nezvládli.

Objeví se tato znalost už pochopeného v dalším životě jako třeba nějaká vrozená vlastnost? Nebo se začíná zase od začátku?
Co když ale v dalším životě udělám chybu ve věcech již "dříve naučených a pochopených"?
Je to pořád dokola? A směřuje to k tomu, že pak najednou v jednom jediném životě mi dojde vše naráz a neudělám jedinou chybu a pak už je to ta konečná?



Děkuji za odpověď

Poletucho,
proto existuje technický systém, který fixuje dosažený stupeň vývoje. Říká se tomu "systém planetárních iniciací". Zejména do první iniciace existuje vícero mezistupňů vývoje. Pokud je dosáhneš, tvůj Mistr duše provede iniciaci a to způsobí, že poznání se neztratí a člověk již vývojově níže nemůže klasnout.
Například, podobným důležitým dosaženým mezistupněm je neschopnost vraždy u většiny civilizovaných lidí. Civilizovanost se neměří délkou a barvou kravaty nebo výší bankovního konta, ale právě podobnými psycho-evolučními vlastnostmi.

Jinak, naučené poznání se dá dále v dalších životech zdokonalovat na vyšší úrovni a zvyšuje užitečnost člověka v rámci globálního plánu vývoje.
Chybu sice udělat můžeš, i v naučených věcech, ale je to málo pravděpodobné. Je to stejné, jako když jezdíš autem, a máš v tom praxi, jaká je pravděpodobnost, že místo spojky sešlápneš nechtěně brzdu? Ovšem i jízdu autem je možno zdokonalovat, učit se virtuozitě, jízdě na ledě apod.

Použitím naučených schopností také můžeš udělat chybu, ale čím více se toho naučíš, tím je menší tendence chyby dělat. Je to stejné, jako když po létě napadne první sníh a ty sedneš do auta.  Existují řidiči, kterým trvá do pomačkaných plechů, než si uvědomí, že nemohou jezdit jako piráti a každý rok je po příkopech spousta aut. Ovšem je také mnoho řidičů, co v životě nebourali.

Velikost karmy... každý se snaží "čistit karmu" a podobné nesmysly... to je stejné, jako kdybys ty, jako vynikající řidič si řekla, že jízda autem ti už nemůže nic dát, a že si pořídíš řidiče, protože si raději, než se věnovat dopravním značkám a provozu, vychutnáš výhled z okna jednoucího auta.
Myslíš, že tě to bude zajímat, když tvého řidiče zastaví policie a napaří mu pokutu za nedání přednosti, nebo rychlost?

Myslíš, že když se staneš chodící duší, tě budou zajímat problémy vyplývající z tvé bývalé karmy?


------------
Je to tak, že postupně během těch inkarnací jsem  "chytřejší a chytřejší", nebo velikost karmy mi kolísá nahoru dolů..?
Ten vývoj celkový se odehrává jen v duši(žák ve škole) a jednotlivé inkarnace jsou jako hodiny jednotlivých předmětů ( je jedno jestli umíš matiku, když je zrovna dějepis)?
--------------

Řekl bych, že v globálu jsi neustále zkušenější a zejména u lidí vyšších stupňů zasvěcení vývoj probíhá opravdu velmi rychle, řádově za několik málo životů.

Ne, tak bych to neviděl. Vnímej inkarnaci jako praxi, zatímco výuka teorie se provádí mezi životy v bardu. To je to, o čem mluví Newton a proto uvádí, že existují v bardu jakési školy.
Problém je, že pouhou teorií ještě nikdo nikam nepokročil a to funguje stejně i na zemi. Člověk se vzdělává, ale opravdové zkušenosti mu dává až praxe, kde uplatní nabytou zkušenost.
V našem systému vývoje to komplikuje ještě několik věcí:

1. V bardu tě teoreticky vybaví a rozhodneš se jít do inkarnace a zvládnout to. Jenomže pak se v kritické chvíli neprobudíš a nepoznáš svůj úkol. Následně se začne odvíjet řetězec příčin a následků a octneš se ve vlaku situace.

2. Narození do pozemských podmínek je natolik pro člověka obtížné, že mnohdy, zejména u méně pokročilých bytostí způsobí eskalaci zvířecích obranných mechanismů, které logicky v osobnosti převládají. Pokud duše není dostatečně silná, nezvládne osobnost svým světlem a dojde k oddělení. Osobnost pak většinou koná "to, co umí", tedy, řídí se instinktivními mechanismy. Není to to nejlepší, co se dá udělat, ale jenom málokdo to pozná.

3. Každým dalším životem člověk dostává "bianco účet", aby ho neovlivňovala minulost. Proto souhlasí, že zapomemne všechno, co bylo předtím. Proto backyové tvrdí, že reinkarnace je jenom teorie. Většina méně pokročilých lidí si svoje inkarnace nepamatuje. Kdyby se totiž dozvěděli, co prováděli v minulých životech, působilo by to jako koule u jejich nohy a to není žádoucí.
U pokročilejších je tomu jinak. Během života si uvědomí, že nežijí poprvé a pokud projeví touhu, duše jim zprostředkuje důležité "screenshoty" z jiných životů pro jejich poučení a vyrovnání staré karmy.
Pokud je potřeba, často duše provede také spontánní regrese anebo člověka vede tak, aby ho někdo uvedl do regrese kvůli poznání a pochopení modelů, v nichž je potřeba provést odblokování a pochopení situace. Tím není řečeno, že všechny tyto regresní věci musí být z minulých životů stejné duše.

4. Systém pozemského života, jak je nastaven nyní, je převážen na stranu materialistického skepticismu, což je logickým důsledkem uplynulého věku Ryb. Proto lidé, kteří mají harmoničtější rozložení energií ve prospěch spřirozené spirituality v tomto systému působí jako bílé vrány, což znevýhodňuje jejich pozici ve společnosti.
Tito lidé se nemohou dostat na důležitá řídící místa a živoří na okraji tohoto dravčího systému. Nemohou se tam dostat proto, že by ten systém museli proměnit a v zásadě téměř všichni by stáli proti nim.
Teprve nyní v posledních letech se situace mění a lidé začínají reagovat na vodnářskou energii. Důkazem je také duchovní fórum na babinetu, ale je to globální proces.

5. setrvačnost. Jakýkoli hmotný systém má obrovskou setrvačnost, která je důvodem pomalosti zaváděných změn. Nově inkarnovaný jedinec má tendenci vklouznout do zažitých modelů chování, které jsou více společensky přijatelné, než do takových, které jsou přijatelné méně.

To je zhruba pět důvodů proč je pokrok na Zemi tak pomalý a neustále se zdržuje. Pokud alespoň nějaké výraznější procento populace neprojde alespoň 1. iniciací, pokrok bude stagnovat.

Nyní je situace, kdy několik milionů lidí je připraveno pro 1. zasvěcení. Je to situace, která ještě v globálním měřítku nikdy nebyla a je to také naše šance pro velkou změnu.
K tomu je potřeba také aby většina lidí vítala pozotovní změny přicházející s Vodnářským věkem. I v tom je lidstvo již natolik pokročilé, že více jak třetina lidstva je k tomu vstřícná.

Z toho vyplývá, že do budoucna se vývojová rychlost lidstva výrazně zvýší. To, co trvalo kdysi tisíce let, bude nadále trvat jenom stovky, nebo desítky let. Ovšem bez reinkarnace by to prakticky nebylo možné.
Jeden život je naprosto krátký pro to, aby člověk získal všechny životní zkušnosti, které mu nabízi tato relalita, správně je vyhodnotil a stal se plně užitečným pro globální plán vývoje.
Proto ještě několik tisíc let bude inkarnace určitě součástí našeho pozemského schématu vývoje, o tom není pochyb.

Upravil(a) Salvator (8. 6. 2007 9:05)

Andromeda napsal(a):

Decimo, Newton je na tohle dobrý, ale byly tam věci, které podával velice "pozemským" způsobem, což se mi moc nelíbilo (duše jako studenti ve studovnách apod.) Ale asi je hodně těžké předat něco co se musí vyjádřit omezeně pouze pomocí slov. Ještě se chystám na Monroa, někde na fórech jsou na něj taky odkazy

Hani, Newton třeba píše, že málokdy se duše inkarnuje do více než jednoho těla v jeden "moment" - spíše je to případ vyspělejších duší, mají více "energie". Právě proto mě např. zaujaly Salvátorovy texty v této diskuzi - každý je asi schopen to samé obsáhnout trochu z jiného úhlu, proto to vidí maličko jinak. No a mě se pak líbí to skládat si tu mozaiku podle toho co je pro mě to nejschůdnější řešení. Ale jak už jsem psala, je jedno JAK to ve skutečnosti je, spíš jde o to, že mi to pomáhá vidět správným směrem

Lvice, škoda to je, Salv tu chybí

Ano, a to je důvod, proč se stává jenom velmi zřídka, kdy se potkajíí tzv. duchovní dvojčata", tedy, inkarnace z jedné duše. Ale u opkročilých jedinců to je možné, jenom zpravidla si duše nevybírá stejný životní prostor pro obě časově stejně opsazené inkarnace, takže setkání je zcela výjimečné.

Hirondel, Tvůj nick je mi povědomý, nejde snad o jméno spisovatele? Jasně, že to každý vidí dle svého oka. A Tvé oči, Hirondel, musejí být hodně hluboké.

Před Salvatorovým pohledem smekám. Je detailní a přece ucelený. Stejně jak Lupině i mě se v něm vyjasňují nové světy. Takže díky Salvatore a Tvou knihu bych si také koupil.

Také Crabat mě hodně naučil, škoda, že je tak zaneprázdněn, i jemu patří poklona a jistě nejen moje.

Krásný den všem!

Salvatore ahoj.
Veta,v ktere zduraznuji,ze bych nechtela aby se nekdo o me uvaze na zaklade svych predstav-mysleni domnival......atd,byla nutnosti.
Vim proc jsi na ni reagoval a samozrejme ze to vis i Ty. Sam jsi podobnou vetu v teto diskusi jednou pouzil.
Pouzila jsem ji s pochopenim k chybam tech kteri ac nechteji,nekdy maji tendenci vykladat si slova diskuse a vymeny zkusenosti nespravne.


Vracim se proto ted ke slovu,kde pisu o POVAZE.
Mela jsem na mysli jen onu povahu duse,( promitajici se do vice inkarnaci),ktera samozrejme nema povahu lidske urovne.
Mela jsem tim na mysli Vedomi. Snazim se jen upresnovat vice ta zradna slova. Slova jsou nebezpecna k nedorozumeni. A vime to vsichni.
Vedomi Nejvyssiho, je sila sestupujici slozitou cestou do dusi lidskeho byti "tady a ted",kde vysledky takoveho propojeni mezi Vyssim a nizsim vedomim jsou zavisle na vlastnostech (schopnostech procitnout) individualnich bytosti.Jak je kdo schopen tuto silu v sobe obsahnout,prijmout,uvedomit.
Nejvyssi Vedomi (k cloveku ktery se zajima o jogu,meditaci), sestupuje snadneji na mentalni a vitalni cast bytosti onoho jedince dle schopnosti jeho otevrenosti k tomu jevu.
Nicmene telo fyzicke(nejmaterialnejsi uroven) ma jistou ohranicenost vnimani teto sily. Nastava iluze,maja nebo chceteli mnohotvarnost,mnohocetnost.Byti na zemi.
Proto vlastne naopak ten kdo nepraktikuje jogu a je v zavoji nevedomosti,ten(muz a zena) se pritahuji predevsim na bazi fyzicke. Pokud si ladi na urovni jine nez jen fyzicke,pak podle me maji velke sance se lepe spojit jako celek.Nerozpoji se tak snadno.
Zijeme ve svete iluze kde vidime mnohotvarnost v "case tady a ted". Muz je jiny nez zena.Vypadaji jinak.
Zena da zivot diteti (laska). Diky muzi (laska).Kazdy z nas tady na zemi da lasku jinak(ukol vsech). Ale kazdy bohuzel citi lasku jinak. A v tom je jisty klic na odpoved co je iluze materialniho sveta. Protoze muz nerodi,nema stejnou emocionalitu jako zena. Odlisne mysleni.No ano, prave kvuli nevedomosti.
Svet je proste takovy.Ale na urovni duchovni je vsemu jinak. Laska je absolutni. Vedomi je jednota.
Kazdy ma tady svuj ukol. Nicmene Karma se muze stat hrou pro ty co pochopi delat jen dobre skutky a ne ty spatne.
Kazdy neco dava ale uz zapomina ze nedava proto aby za to neco dostal zpet. Kazdy jsme soucast toho druheho.

Ahoj Pedro,
muj nick Ti povedomy byt muze,ale v zadnem pripade nejde v nem o jmeno spisovatele.

Ma poklona patri vsem.

Salvator napsal:
2. Narození do pozemských podmínek je natolik pro člověka obtížné, že mnohdy, zejména u méně pokročilých bytostí způsobí eskalaci zvířecích obranných mechanismů, které logicky v osobnosti převládají. Pokud duše není dostatečně silná, nezvládne osobnost svým světlem a dojde k oddělení. Osobnost pak většinou koná "to, co umí", tedy, řídí se instinktivními mechanismy. Není to to nejlepší, co se dá udělat, ale jenom málokdo to pozná.

Tomuhle moc nerozumím. Tak duše si vybere "svého člověka" a když ho nezvládne opustí ho .... To teda není od ní moc hezké   Kdyby vydržela až do konce, třeba by se dalo ještě něco "zachránit", ego by si tak nevyskakovalo. Takže ten duší opuštěný člověk je pak odsouzen ploužit se po světě jen jako takový živočich ?
Copak nemá třeba už svědomí , které se mu samovolně přihlásí, varuje ho, třeba ve snech ? To pak by musel mít  ale ten "opuštěnec " nějakou polehčující okolnost ...
On byl ten opuštěný a ztratil tak ten svůj "vnitřní dozor" nad svými činy. No to mám teď zmatek.... Kdo mi to vysvětlí, jak je to s tím opuštěncem...

Ahoj Hirondel, díky za vysvětlení, taky si spíše představuju, že ta mladá, méně pokročilá  duše v osobnosti člověka jen tak "smutně poblikává" ... Ráda bych si o tom i něco přečetla, ale přiznám se, že mnohdy na příliš "košatá" a rozvětná souvětí s mnoha odbornými a cizími názvy, že člověk při dokončení věty zapome na její začátek, nemám tkz. sicflajš a mnohdy knihu pak odložím, což je škoda.

Upravil(a) Décima (13. 6. 2007 12:22)

Jó jasně, žvejky Pedra, a ještě byly takové s tím sněhulákem. Pšš, chvilka nostalgie.

Byly v růžovém obalu a nádherně se z nich dělaly bubliny!

Décima napsal(a):

Salvator napsal:
2. Narození do pozemských podmínek je natolik pro člověka obtížné, že mnohdy, zejména u méně pokročilých bytostí způsobí eskalaci zvířecích obranných mechanismů, které logicky v osobnosti převládají. Pokud duše není dostatečně silná, nezvládne osobnost svým světlem a dojde k oddělení. Osobnost pak většinou koná "to, co umí", tedy, řídí se instinktivními mechanismy. Není to to nejlepší, co se dá udělat, ale jenom málokdo to pozná.

Tomuhle moc nerozumím. Tak duše si vybere "svého člověka" a když ho nezvládne opustí ho .... To teda není od ní moc hezké   Kdyby vydržela až do konce, třeba by se dalo ještě něco "zachránit", ego by si tak nevyskakovalo.

Tady musím říct, že my jsme vlastně duše, nikoliv osobnost. Ego je dočasná konstrukce, nicméně nezbytná. Takto můžeš mluvit jedině proto, že hodnotíš tuto věc svým pohledem. Ovšem toto tak nejde posuzovat. Úkolem a povinností osobnosti je spolupracovat s duší na plánu, který slíbila, že bude realizovat ještě před vstupem do inkarnace. Každá inkarnace je pečlivě plánována duší v součinností s budoucím inkarnátem. Je stanoven splnitelný plán. Ovšem budoucí inkarnát má svobodnou vůli a pokud se rozhodne neposlouchat a "jet si po vlastní linii" duše s tím neudělá nic. Ne proto, že by nebyla schopna, ale proto, že nemůže zasahovat do svobodné vůle někomu, kdo žije v jiných podmínkách, než ona. Je to o rozdělení kompetencí. Osobnost musí mít prostor aby předvedla co umí, není možné jí v tom bránit zasahováním. To duše nikdy nedělá a není to "opuštění", ledaže osobnost "opouští" z vlastní vůle duši.
Jinak, duše je vždy připravena osobnosti pomoct v rámci platných zákonů, ale osobnost musí chtít a respektovat pomoc. Jinak pomáhat není možné a duše to nedělá nikdy proti vůli osobnosti.

Takže ten duší opuštěný člověk je pak odsouzen ploužit se po světě jen jako takový živočich ?

Ten co opustil duši svým jednáním je takto odsouzen do doby, než pochopí, že ho nikdo ke spolupráci nebude nutit. Jedním z nástrojů, který urychluje podobné pochopení je karma, druhým reinkarnace.

Copak nemá třeba už svědomí , které se mu samovolně přihlásí, varuje ho, třeba ve snech ? To pak by musel mít  ale ten "opuštěnec " nějakou polehčující okolnost ...

Svědomí se vytváří jako součást opakované zkušenosti. Varovné sny dává často duše, bohužel, osobnost nemusí rozumět alegorii a nemusí poslechnout.

On byl ten opuštěný a ztratil tak ten svůj "vnitřní dozor" nad svými činy. No to mám teď zmatek.... Kdo mi to vysvětlí, jak je to s tím opuštěncem...

V první řade je nutné se zajímat o svůj vývoj cíleně. Kdo z lidí to dělá? Když se začneš zajímat a hledat odpovědi "proč se mi děje to či ono", pak duše může začít pracovat a ukazovat cestu.
Dále je potřeba naučit se symbolickému jazyku duše a využívat duševní komunikaci. V neposlední řadě využít všechny prostředyk k tomu, abych se o sobě dozvěděl co nejvíc. K tomu je dobrý kvalifikovaný rozbor horoskopu, takže je vhodné studium astrologie, numerologie a esoterní psychologie.

Upravil(a) Salvator (13. 6. 2007 17:48)

Zijeme ve svete iluze kde vidime mnohotvarnost v "case tady a ted". Muz je jiny nez zena.Vypadaji jinak.
Zena da zivot diteti (laska). Diky muzi (laska).
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano Salve,presne tak. Nemluvim zde o lasce one Nejvissi, ale pouze o te jenz je v klamu prosteho lidskeho rozumu - svet iluze, "tady a ted". Nedokonala povrchni laska. Nebot clovek(nebo partneri)ktery neni propojen s Nejvyssim vedomim. Ten clovek ,nebo partneri tomu samozrejme rikaji laska a ani netusi ze se klamou.
_________________________________________________________________________________


Kazdy z nas tady na zemi da lasku jinak(ukol vsech). Ale kazdy bohuzel citi lasku jinak.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tahle veta je tim co mame oba na mysli spolu s vyse uvedenym. Bohuzel stale jeste mnoho lidi zdaleka  ani netusi co je skutecnym vyznamem tohoto slova. Domnivaji se a veri ze to vi ale klame je zavoj nevedomosti.
Nejsou schopni milovat sebe sama stejne jako druhe bez rozdilu,stejne jako prirodu a vsechno zive jako Boha.Nejsou v jednote.
_________________________________________________________________________________


A v tom je jisty klic na odpoved co je iluze materialniho sveta. Protoze muz nerodi,nema stejnou emocionalitu jako zena. Odlisne mysleni.No ano, prave kvuli nevedomosti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tady se mi zda ze jsi me mozna neporozumel.
Jsem si jista,ze muz byl zenou a zena muzem v inkarnacich. Jenze o tom v me vete rec nebyla.
Pisu o materialnim svete a jeho iluzi(maja). Coz znamena Ze napriklad muz(neuvedomely) v tomto nasem svete nevi ze byl uz i zenou. Nepamatuje si to.Proto jak pisu ma odlisne mysleni a Ty jsi k tomu pridal,ze je svym zalozenim jiny. Takze pouziju opet ma slova-obraz mnohotvarnosti sveta.muz a zena jsou ruzni uz i jen na pohled.
Ale ja tvrdim ze muz zijici ted, ktery samozrejme nevi ze byl nekdy zenou a nevi ze treba i porodil dite,ten nemuze ani citit (emoce k diteti) stejne jako zena,jeho matka. Proto stojim za tim,ze i proto, ze muz nerodi tady v nasem case zijici ted a tady,ma jinou emocionalitu.Coz dava smysl nasledne na to ze nerodi proto (tady v case) protoze nas cas mu pridelil byt svym zalozenim jiny od zenskeho.
________________________________________________________________________________


Svet je proste takovy.Ale na urovni duchovni je vsemu jinak. Laska je absolutni. Vedomi je jednota.
Kazdy ma tady svuj ukol. Nicmene Karma se muze stat hrou pro ty co pochopi delat jen dobre skutky a ne ty spatne.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano seberealizace Salvatore to ano ,ale ma zkusenost me rika ze jednou z cest jak dojit k one seberalizaci je i ono konani dobra.Konani dobra je sluzba.Je to cesta dobrych skutku. 
Jeste nikdo nedosel k seberealizaci nekonanim dobra. Dojde tam jen nezistnou sluzbou konani  dobrych skutku a nezistnou laskou. Ten kdo neumi dat nezistnou lasku ten je stale v zajeti sveho ega. A kdo je pod vlivem sveho ega,ktere neni duchovne prolnuto,ten nedojde k realizaci.
A jak rikas a ja souhlasim.Karma takoveho cloveka co dosel najit sam sebe a kona dobro, a nezna pripoutanost ,chtivost,zast,neprejicnost a jine vlastnosti lidskeho mozku,toho karma nestrasi a strasit nebude kdyz nesejde z cesty.

Je to jen ve slovech ktera matou.Proto chtela bych pro ostatni kteri treba jen ctou uvest na pravou miru,ze myslime totez ale pisem to jinak.
Tim lip. Prave si myslim ,ze je to vlastne dobre a ze to lidem co i treba jen ctou da hodne k pochopeni.
Tim chci vlastne taky rici ,diky,ze jsi napsal a ze diskutujes.

Upravil(a) hirondel (13. 6. 2007 23:58)

Mysím, že ten obal byl bílomodrej, byl na něm sněhulák a celé se to jmenovalo Sevak. Možná, že ta hmota byla zelená, a chut byla jako taková mátová. Kdo ví..? Chodili jsme na ní do drogerky. Pedra byla známější v obalu červeném, a i žvejka samotná byla do červena, a na obalu byl kluk v sombréru. Oboje bylo tuším za kačku.