Tu hraniční poruchu osobnosti má diagnostikovanou od lékaře? Léčí se s tím nějak?

Pokud se on léčí ,možná by stálo za to ,aby jste i vy šla na terapii pro " příbuzné " . Já se léčím s úzkostné depresivní poruchou ,tak vím ,že příbuzní to prostě nechápou. Nejvíce pomohlo ,když jsem šla s dcerou ( bydlí senou ) na terapii. Psycholog jí pomohl mě trochu pochopit

Bordy, těžký rozhodování...
Tvoje přezdívka napovídá, že určitě důvěrně znáš tyhle knížky:

Heinz - Peter Röhr: Hraniční porucha osobnosti (Portál 2012)
                            Vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání

Hal Straus, Jerold J. Kreisman: Nenávidím tě, neopouštěj mě! (Portál 2017)
                                             Zvládání hraniční poruchy osobnosti

Držím ti palce, aby ses správně rozhodla co dál.

Bordy napsal(a):

...  krásný život, směju se, jsem životní bojovník .. A jak už to u mě bývá nic nemůžu mít jen tak.. Přichází komplikace s já už nevím komu se vyzpovidat...tak už musím tady. Nechci nikoho obtěžovat, kamarádky.. Atd.
S přítelem jsme dva roky,  vlastně od začátku, když nebudu počítat první půl rok, tak u přítele pozoruji sklony k depresím a časté výkyvy nálad .Trpí hraniční poruchou osobnosti.. Jsem nesmírně trpělivý člověk, ale sakra je to tak náročné, že si říkám, bože dej mi sílu..  Momentálně fakt hledám trochu.  Víkendy ještě prožíváme ve smíchu a pohodě, plní sportovního vyžití, jen co se blíží pondělí, stačí maličkost a já u něj uvidím tu druhou stránku, tu plnou úzkosti a strachu, a pesimismu... Tu bolest, a nenávist...tu zášť, jak jsou všichni proti němu, a on jim dá za vyucenou... Atd.
V práci je nespokojený, má pocit, že jsou všichni proti němu... Nikde dlouho nevydrží.. A zároveň, pak se trápí ještě víc, že mi není oporou.

Bordy...
to je moc těžké. Pokud on sám nebude chtít něco změnit, ty to za něj nemáš šanci udělat.

Upravil(a) Damila (26. 11. 2019 11:49)

Bordy napsal(a):

...  krásný život, směju se, jsem životní bojovník .. A jak už to u mě bývá nic nemůžu mít jen tak.. Přichází komplikace s já už nevím komu se vyzpovidat...tak už musím tady. Nechci nikoho obtěžovat, kamarádky.. Atd.
S přítelem jsme dva roky,  vlastně od začátku, když nebudu počítat první půl rok, tak u přítele pozoruji sklony k depresím a časté výkyvy nálad .Trpí hraniční poruchou osobnosti.. Jsem nesmírně trpělivý člověk, ale sakra je to tak náročné, že si říkám, bože dej mi sílu..  Momentálně fakt hledám trochu.  Víkendy ještě prožíváme ve smíchu a pohodě, plní sportovního vyžití, jen co se blíží pondělí, stačí maličkost a já u něj uvidím tu druhou stránku, tu plnou úzkosti a strachu, a pesimismu... Tu bolest, a nenávist...tu zášť, jak jsou všichni proti němu, a on jim dá za vyucenou... Atd.
V práci je nespokojený, má pocit, že jsou všichni proti němu... Nikde dlouho nevydrží.. A zároveň, pak se trápí ještě víc, že mi není oporou.

Bordy, prosím tě, co bylo (nebo je?) před těmi tečkami ze začátku tohoto tvého úvodního příspěvku?
Proti čemu bojuješ? Proti své přirozenosti, protože se domníváš, že narušuje vztahy s přítelem? Proti tomu, že se s ním možná chceš rozejít? Proti jeho sebetrýznění, že ti není oporou? Proti čemu se v tomhle případě dá bojovat a co sis z toho vybrala?
Jak by mělo vypadat vítězství tvého boje a jak by měla vypadat porážka?
Jinak se mi zdá, že se jeví jako kámen úrazu nebo zviditelnění přítelovy poruchy, či jak bych to nazvala, jeho práce. Co tam konkrétně vadí?

Judyna napsal(a):

Vzhledem k tomu, že Bordy píše, že nikde dlouho nevydrží, tak problém je asi v práci jako takové.
Jenže život není jen víkendová zábava, jsou to i povinnosti.
Co bude, až přibudou i ty rodičovské?
Pokud není Bordy naprosto soběstačná, finančně i jinak, tak pryč od něj.

Teda já budu asi za divnou, ale to "pryč od něj" mi zní hrozně . Sice vůbec netuším, co hraniční porucha je a jak se projevuje, ale...  Jako jo, kdyby to byl alkoholik, tyran, gambler a já nevím co ještě vše by mohl být, prostě gauner, tak ano, pryč od něj. Ale pryč od nejbližšího člověka, kterého miluji? Jen proto, že je nemocný? On není gauner, on je nemocný. Asi jsem jiná, možná blbá.

LENNNA napsal(a):

Judyna napsal(a):

Vzhledem k tomu, že Bordy píše, že nikde dlouho nevydrží, tak problém je asi v práci jako takové.
Jenže život není jen víkendová zábava, jsou to i povinnosti.
Co bude, až přibudou i ty rodičovské?
Pokud není Bordy naprosto soběstačná, finančně i jinak, tak pryč od něj.

Teda já budu asi za divnou, ale to "pryč od něj" mi zní hrozně . Sice vůbec netuším, co hraniční porucha je a jak se projevuje, ale...  Jako jo, kdyby to byl alkoholik, tyran, gambler a já nevím co ještě vše by mohl být, prostě gauner, tak ano, pryč od něj. Ale pryč od nejbližšího člověka, kterého miluji? Jen proto, že je nemocný? On není gauner, on je nemocný. Asi jsem jiná, možná blbá.

Taky mi to tak zní.
Vím, že je to těžké. Ale - právo na lásku a partnerství mají jenom dokonalí lidé?
Kdo z nás je dokonalý?

normální chlap napsal(a):

Je to porucha osobnosti, stejně jako třeba gamblerství nebo alkoholismus. Ani jeden z nich nejsou úmyslní gauneři, jsou to spíš nešťastní lidé kteří se se svou poruchou budou marně potýkat celý život, ale žít se vedle nich nedá. Ovšem je to každého volba, pokud někdo cítí, že je jeho posláním obětovat svůj život péči o člověka s psychiatrickou diagnózou, má na to plné právo :-)

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

LENNNA napsal(a):

Tak to já to vnímám sakra odlišně. Gamblera nebo alkoholika vnímám jako lumpa, kdežto psychickou nemoc tak nevnímám. Možná se pletu, ale cítím to tak.

To je naprosto v pořádku. Do partnera se můžeme zamilovat (a zůstat s ním) z různých důvodů, někdo proto, že je skvělý, jiný zase proto, že je chudák a potřebuje nás. V rozmanitosti je síla :-) Já mám jen jeden život a chci jej prožít co možná bez stresů, ale někdo jich má třeba víc a jeden či dva tudíž může obětovat pro druhé. Budiž za to chválen :-)

Evi, právo na lásku má naprosto každý. Vlastně ne, "právo" není ten správný výraz. Lásku si nikdo nemůže nárokovat.
Ale zamilovat se, na to má právo každý. Právo na to, aby Tě ten druhý miloval, nemá nikdo ve vztahu partnerském.

LENNNA napsal(a):

Máš nějakou hodně zkaženou optiku Jestliže tě tohle napadá, zůstávat s někým, protože je chudák. To by mě teda nenapadlo. Zůstávám s někým jen proto, že ho miluju a chci s ním zůstat. Máš ty hodnoty nějak hodně pokřivené. A asi nejen hodnoty.

Dík za optání, ale moje optika je celkem v pořádku. Sám bych nebyl s holkou, se kterou se nedá vydržet, bez ohledu na to, jestli je protivná "jen tak z principu" nebo proto, že má hraniční poruchu osobnosti. To by mě zamilování dost rychle přešlo :-) Ale jak říkám, je tisíc důvodů proč můžeš jiného milovat, jeden z nich jsem zmínil.

normální chlap napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Máš nějakou hodně zkaženou optiku Jestliže tě tohle napadá, zůstávat s někým, protože je chudák. To by mě teda nenapadlo. Zůstávám s někým jen proto, že ho miluju a chci s ním zůstat. Máš ty hodnoty nějak hodně pokřivené. A asi nejen hodnoty.

Dík za optání, ale moje optika je celkem v pořádku. Sám bych nebyl s holkou, se kterou se nedá vydržet, bez ohledu na to, jestli je protivná "jen tak z principu" nebo proto, že má hraniční poruchu osobnosti. To by mě zamilování dost rychle přešlo :-) Ale jak říkám, je tisíc důvodů proč můžeš jiného milovat, jeden z nich jsem zmínil.

No, není, jen to nejsi svou pokřivenou optikou schopný vidět

Upravil(a) LENNNA (19. 6. 2019 12:18)