Rheo, myslím si, že normální nejsou jedině reakce oklí... já sama plánuju s manželem děti 4. Můj bratr teď čeká narození 2.dítěte a už se baví o tom, jestli si třetí nechají až třeba za 8 let, nebo než skončí 2. mateřská....
takže si opravdu nemyslím, že bys byla nějak divná a zároveň gratuluju!!!! a upřímně!!!! ostatních si nevšímej, ti se o Tebe ani děti starat nemusí....

Rheo, já teda ještě třetí nečekám, ale snažíme se o něj. A věř, že nebudeš sama, už jsme to tady řešili.
Má sestra má m3 děti, jedna švagrová má zatím 2 a snaží se o třetí a druhá švagrová má 1 a taky chce 3 děti. Vůbec nekoukej na své okolí a na truc měj z toho 3 radost

Rheo...já jsem tady kdysi zakládala podobnou diskuzi...
My se s manželem usilovně snažíme o třetí miminko..a na kecy okolních snobů a jiných exotů..už sem dávno přestala reagovat.
Oni se přece o tvoje miminko starat nebudou, tak co je jim do toho....

Jestli se nám to podaří a já budu těhotná..... nikomu nic neřeknu, až třeba do 5. měsíce. Nebudu se stresovat..jsem typ, kterého se všechno dotkne a tak si ty negativní reakce co nejvíce oddálím..

Fandím ti a můžeš mě poprskat..třeba to bude od trojnásobné maminy fungovat !!!!! Drž se !!!!

Jak máš staré děti ?????

Upravil(a) Pinky (25. 4. 2006 11:38)

Rheo, tvoje reakce jsou úplne normální a ty jsi v pohode.Dopadlo na tebe jenom uvědomnění, že budeš mít třetí štěstíčko a ve svém srdíčku budeš muset udělat jěště místečko pro další osůbku. :
Já se marně pokouším o třetí mímo a nějak se to nedaří a proto ti přeju užívej si plnou náruč života:

Rheo!! Ani nevíš kolik nás ti tento stav závidí!!!! Také mám 2 děti, dve kluky a teď si moc přeji mít miminko!  Asi se tu budu opakovat, ale neboj a užívej si to! Vzlášť když máš takovou opru a na názory ostatních se vykašli!! Možná ti v duch závidí a bijí se to přiznat!! Jo a jinak máš krásnej metřík!!!

Děkuji, děkuji, děkuji. Pinky ještě nikdo mně neřekl, že mně závidí. Takže si toho opravdu dost vážím
Cecilko metřík jsem tady okopírovala od jedné už pokročilé maminky.  A dala jsem si i tu práci, že jsem si pro sebe převedla ty britský měrný jednotky jako palec a quarty.

Co to bude ještě nevím, ale já nějak tuším, že to bude zase holka, já už jsem na ty
holky nějak zvyklá.  Mám o 6 let mladší sestru a starat se o holky mně šlo úplně samo, proto si s něma tak dobře rozumím. Samo, že manžel by chtěl toho kluka, ale netrvá na tom. Každý král má přece tři dcery, ne? A jestli to bude kluk, tak utrpím asi takový šok jako když jsem zjistila, že jsem těhotná. Já si to vůbec nedovedu představit.

A Pinky jak máš ty staré děti?

Rheo, asi je nás tu "nenormílních " víc. Já mám také dvě děti a o třetí se snažíme už dlouhých 21 měsíců . A vidíš, ještě nás to nepřešlo a stále věříme, že se nám to povede. Tvůj stav ti závidím a užívej si ho. Na řeči nedej, je to jen tvůj život a život tvé rodiny.

Rheo - já chci taky tři děti - a taky mi kdekdo říká, že normální jsou dvě... aťsi, pro mě je ideál mít tři (snad zlomím i manžu)

Rheo, nejspíš prožíváš jen takový menší šok, strach a stres z nečekané situace. Byla jsem taky neplánovaně potřetí těhotná. Brala jsem jako antikoncepci čípky Patentex oval a možná jsem udělala při používání chybu - mají se zavádět 15 minut před stykem, tak nejspíš tady....  Manžel měl v té době mizerně placenou práci (8OOOKč), měli jsme už dvě děti (tehdy 7 a 3 roky) a já byla na děti i domácnost sama, jelikož obojí rodiče bydlí hodně daleko. Byla jsem v hrozným stresu, jak to zvládneme finančně, jak já to zvládnu (vážím 45 kg) zdravotně, no prostě jsem chvíli uvažovala i o potratu, ale nakonec jsme si miminko nechali, nejspíš bysme oba nemohli žít s tím, že jsme miminku nedali šanci žít, když už se přihlásilo. Manžel narychlo změnil místo a začal dělat řemeslo na ŽL a finančně jsme si polepšili. Bydlíme v domku, takže i tady se pro třetí mimčo našlo lehce místo. Obojí naše rodiče byli nemile překvapený, měli obavy jak to vzládneme, ale nic nám nerozmlouvali. Stejně tak i okolí se maximálně divilo, ale zápo*ný reakce jsem nezaznamenala. I v mém okolí si rodiny nějak častěji pořizují třetí dítě, rozhodně jsme nebyli sami a dost těch rodin to tak vyloženě chtělo a plánovalo. Během těhotenství jsme se na miminko začali těšit, znovu jsem pořizovala výbavičku, scháněla kočárek, děti se vyptávaly, jak už je ve mě velký a kdy se narodí. Ten třetí sourozenec jim hodně dal, nevím jak to přesně popsat, ale přestože měly najednou víc povinností a pozornost se přesunula na to naše třetí dítě, tak z něj byly a jsou hotový  a mají ho moc rádi. I já jsem to zdravotně zvládla, sice jsem všechny těhotenství měla rizikový, kluci se nakonec narodili císařem a první dcerka byla nedonošená, tak všichni jsou v pořádku a to je hlavní. Určitě se i ty začneš na miminko těšit, vždyť už dvě děti máš, tak víš, jaký je to držet ho potom v náruči a uvidíš, že i ty praktický věci okolo se vyřeší. Ono to nakonec všechno tak samo vyplyne, že si zpětně řekneš, že jsi se trápila zbytečně. Lidí si nevšímej, kdo vás má rád, tak je určitě na vaší straně a podpoří vás a ty ostatní ať si říkají nesmysly... Takový lidi jsou a budou a když budou chtít, tak si najdou zase něco jinýho na drby. Hezky si to těhotenství užívej. Já si ho opravdu užila asi nejvíc a potom i miminko, jelikož jsem věděla, že už je to opravdu naposled....

Iveto X- prosím tě, ty jsi měla 3x císaře?  jen se tak ptám, protože já už mám 2 za sebou a kdybychom se rozhodli přece jen pro třetí mimčo, jestli to není velké riziko. díky. Lenka

Iveto X, určitě máš pravdu, že to pro mě byl šok. Víš, už jsem měla tu svou pohodu, nemusela jsem chodit dětem za zadkem, aby se jim něco nestalo. Už se obsloužili na záchodě, nalili si pití, sami si pohrály, obléknou se, samy se nají. Do polic už jsem vystavila křehké věci, protože jsem věděla, že už je nebudou tak lákat. Začal jsem pěstovat kytky, protože jsem věděla, že mně je nesní. Koupili jsem si novou sedačku, protože jsme věděli, že už se na ní nikdo nepočůrá. A mohla bych pokračovat... A najednou je to tady znovu. Člověk najednou neví co bude.  Uvažovali jsme stejně, že musíme tomu robátku dát šanci na život.  A teď ale očekáváš podporu, mně ze začátku nepodpořili ani rodiče (otec je mimochodem ze čtyř dětí, matka ze tří, já ale jenom ze dvou) - teď už je to dobrý, pochopili, že je potřebuju. A okolí tě odsuzuje (neříkám, že všichni), tak začneš pochybovat. Ale teď už je to fakt dobrý, jsem ráda, že jsem tu diskusi tady založila. Moc mně pomohla. Jak už jsem říkala, jsem melancholik a takové nepochopení ve mně dlouho zůstává stejně jako slova podpory. Ještě jednou všem moc děkuji.

alexxandra napsal(a):

Já myslím, že Bůh Ti sesílá takový krásný dar, buď pyšná, že můžeš mít zdravé, krásné dětičky. Já mám zatím jednoho malého smíška, ale taky bych chtěla aspoň tři, přítel to vidí jen na dvě (já ho ještě přemluvím:-)). Užívej si krásné a pohodové těhotenství a na okolí se vykašli. Možná Ti taky závidí! Moc Ti to přeju a držím palečky!!!

Víš co je zvláštní, já nevěřím v boha, ale když jsem takto "záhadně" otěhotněla, hned mě napadlo, že mi to dítě posílá tchýně, která přesně rok před mým početím zemřela.
To jen tak pro zajímavost.