Myslím si že by dítě jít do péče otce.U vás bude mít vše potřebné,a konečně,bydlíte v jednom domě.Návštěvy babičky mohou být častější a na výchově se může i účastnit  a pomoci.Tohle bych nevnímala jako případ kdy jí připravíte o vnouče.
Obě její děti prošly ústavem,víte proč? O tohle bych se asi zajímala na prvním místě.

Biologický otec dítěte má přednostní právo vychovávat své dítě, zvlášť, když o dítě má zájem a k tomu má přiměřené podmínky a matka se o dítě nestará.

Děkuji, ona si babička ráda vyhodí z kopýtka ani jedna z jejích dcer nemá otce, který by o ně jevil zájem, prostě si prý dělali co chtěli, matka malého utekla už ve 13 s nějakým ženatým chlapem do Španělska, ambasáda jí vrátila a šla do ústavu, ta druhá zase podpálila chatu, kam ji odmítla vzít parta starších lidí, nikdo nad nimi prostě neměl dozor, matka malého dokonce babičku několikrát uhodila tak že ji zlomila končetiny a na malého prý nemluvila jinak než sprostě, ted to babička zvládá, ale jak se budou zvyšovat nároky malého obávám se že to dopadne jako s holkama, prostě ho pustí ven at má pokoj a dělá si tam co chce, už ted s ním třeba v zimě moc nechodila ven, jen se svou kamarádkou, na dětské hřiště s ním ještě nedošla, jen kolem paneláku a do obchodu. Také byla a je dlouhodobě nezaměstnaná, co si pamatuji pracovala asi 3 měsíce v obchodě pak skončila, že bude hlídat malého a zkrátka nepřišla do práce. Jsme malé městečko a lidi rádi mluví.Když to vezmete logicky, tak pokud matka nemá u sebe dítě měl by ho mít otec, když chce a je to řádný člověk, pravda ale je, že v Čr je všechno postavené na hlavu a tohle k tomu patří, záleží na soudci, na tom opatrovnickém oddělení nám opravdu řekli, že ho na 90% dostane babička. No uvidíme jak to dopadne, každopádně děkuji za názory

Malému jsou dva roky, babičce říká mami, což je pochopitelné, s námi ale šel ven bez jakýchkoli problémů, poprvé se k babičce hrnul, po druhé  stál venku trochu  rozpačitě, asi by to byl pro něj veliký šok, ael tím že je tak malý si myslím že by rychle přivyknul, bohužel pro nás ale bude určitě soud přihlížet i k tomu, že babičku považuje malý za matku, paní nebyla přímo sociální pracovnice, radili jsem se sní před sepsáním žádosti u soudu na opatrovnickém oddělení, sdělila nám, že pokud se babička stará téměř od narození tak jí ho svěří, nebyla ale obeznámena se všemi skutečnostmi. Nelíbí se nám i to, co vyprávěla babička přítelově matce a sice, že její bratr u kterého s malým bydlí v garsoniéře, nemá rád když malý zlobí a tak musí malý klečet. U douletého dítěte se mi to zdá trochu moc, svoje zlobení si přeci ještě neuvědomuje. Navíc mi opravdu přijde smutné, že by měl pozorovat jednou naši rodinu a ptát se  proč takovou nemá, kdyby se matka chovala jnak netrápilo by nás to toli, protože by měl vlastní rodinu, ale takhle je smutná představa, že by žil vedle s babičkou a jeho otec se svými dětmi, i když se budeme často navštěvovat není to takové. Navíc babička nám řekla, že se s dcerou dohodla, že je finančně zajistí, ale že jí ždáné peníze neposílá a na pracovním úřadě po ní samozřejmě chtějí aby si našla práci, ale to ona nemůže když se stará o dítě, tak chce soudně určit od dcery výživné a jít na rodičovskou dovolenou, nijak ji netrápí, že její dcera se nestará o vlastní dítě, ale že jí neposílá peníze, to mě šokovalo. Moje maminka by mě nejspíš přivázala doma, chtěla si dítě tak se starej, máme podezření, že to měli v plánu již od začátku. Malý je totiž důsledkem nočního setkání mého přítele a jeho makty, která mu tvrdila až do porodu že má injekční antikoncepci, samozřejmě nakonec přiznala, že neměla a když jí přítel varoval že je mladá, že on s ní být nechce a navázal vztah se mnou, řekla, že máma chce vnoučátko a jeho 1000 Kč měsíčně nezabije. S její matkou se mluvit dá, trpí hlavně na přítele, přede mnou mu nabídla jestli by si s ní nezačal, že zase tak stará není. Byla velmi ráda, že si malého vezmeme ven, ale obávám se že až zjistí, že jsme si o něj zažádali bude dělat problémy. Vím, že ho miluje, ael peníze v tom také hrají roli, jinak by nemohla říkat, že máma na něj už čas mít nebude, protože si našla kdesi přítele a práci, tak jako když vám někdo řekne, jdu si koupit půlku chleba. No uvidíme co na to řekne soud.

Tak babička nemá ani vlastní byt a bydlí u svbého bratra v garsonce ? To je pro vás další plus na které by jste měli důrazně upozornit.Když je teď bez práce,co bude dělat až malý doroste? V jejím věku s dítětem na krku po ní neštěkne ani pes.
Myslím že máte v rukou všechny trumfy pro to aby jste malého dostali péče vy.
Jen je musíte šikovně používat a poukazovat ne to že dítě o babičku nepřijde.
Že jim styk umožníte.

Palečky držíme.Co vzít si na to právníka? Za ty peníze by to stálo.

Děkuji, určitě to zvážíme. s jednou zdejí soudky ní už máme negativní zkušenosti,nemá ráda muže a mému příteli to dala jasně najevo při soudu kvůli výživnému, když se snažil upozornit že už tehdy (malému bylo asi půl roku) se matka nestará jak by měla a ve dvou měsících dítěte odjela do Španělska asi na měsíc, sodukyně mu řekla at si to s ní vyřídí v soukromí. Lidé nás na ni upozornovali, snad ji tentkrát nedostaneme, uvidíme co nám přijde domů v papírech, podle toho se zařídíme, každopádně děkuju za radu i přehled, jak to asi probíhá.

Děkuji,
vážný zájem opravdu máme, předtím jsem se s malým nestýkali, z důvodů neustálcýh konflitků s matkou které vyvolávala, bohužel také si ymslím, že k tomuto soud přihlédne, nyní se ovšem stýkáme s malým pravdielně, ovšem babička nám řekla, že se nesmí matka malého dozvědět, že jsem s ním ve styku i já, prý by to zakázala, má na to právo? navíc nám babička řekla, jestli bychom si nevzali malého už na celý víkend, že by jí to moc pomohlo nebot její bratr u kterého bydlí je už na malého alergický, jen nás to utvrzuje v tom, že děláme správně, když se snažíme získat ho do péče. malý na nás reaguje hezky až překvapivě, ani jednou neplakal, naopak rozplakal se když jsem ho přivedli domů  dali se na odchod, sám se se mnou začal mazlit a dal mi pusinku.Uvidíme jak zvládneme celý víkend a jak to dopadne u soudu, alespon že výživné přítel zasílá řádně a včas, snad i to že  s námi maý tak bezproblémů odchází na procházky a sbližuje se s námi, nám pomůže. At už to dopadne jakkoliv každopádně zůstaneme ve styku, pokud ovšem matka nezačne opět působit potíže až se dozví, že se s malým stýkám i já. Mohla by mi to nějakým právním způsobem zakázat?