Leilo,asi tě zklamu - moje tchyně byla skvělá a bohužel už zde 10 let není.
Věřím ale, že si tu něco zajímavého počteme.Nemělo by to být ale viděno jen dvěma očima, víš sama, že kolirát je pravda někde uprostřed...
Přeji všem, ať zádná tchýně, není lotr!!!

Nemá cenu popisovat staré křivdy, ale ani pro jednu tchýni jsem nebyla vyhovující, současná už dokonce pomáhá, když je třeba, pomalu si zvykla, že nemá děťátko doma, jenom si snažím vše dobře zapamatovat, abych byla jednou aspoń o něco lepší, mám dva syny, nechci o ně přijít kvůli vlastní blbosti, mladí jsou jiní a mají právo žít ve své rodině, jak oni chtějí, já se těším, že za 6-8 let budu mít vnoučata a víc mne nezajímá, do života jim mluvit nechci, znáte to :"Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit."

Z mého pohledu je nejlepší ta tchýně, která bydlí 100 km daleko a má nechuť k cestování.
Bohužel, ani jedno se mi nesplnilo. Naštěstí jsem jí otrávila tak, že k nám už často neleze a nesnaží se tu chovat, jako kdyby jí to tu všechno patřilo. Z počátku takovou tendenci měla a to mi šíleně vadilo, i přestože jsem jí měla ráda a obdivovala jsem jí (svobodná matka, no nejspíš jí nic moc jiného nezbývalo a až z odstupem času jsem zjistila, že manžela vychovávala spíš babička a ona dál naháněla ženaté chlapy. ).   A (když) jsem bohužel  zjistila, že se na mě usmívá a za zády mi pomlouvá před mě neznámými lidmi. Umírala mi babička na rakovinu, nechtěli mi jí dát z nemocnice domů a mně neznámý člověk mi několikrát
volal a vyhrožoval likvidací, protože údajně na bábinku kašlu a odložila jsem jí. No.. byl to tchýnin ženatý milenec.
A přestože to mám všechno potvrzené, tak to do dnes odmítá přiznat.
To mi dostatečně otevřelo oči, s kým mám tu čest.   
Na hlídání vnoučátek také nikdy nebyla, ale aspoň jí nemusím být za nic vděčná.  Poprvé hlídala vnoučka ve třech letech a přestože tvrdí, že žádného chlapa nechce, tak si ho vzala na rande.
Ale určitě jsou ještě horší tchýně, než ta moje. Jednou za rok jí přetrpím přes to všechno a mám jí doma na štědrý večer,
aby nebyla sama.  Je sice pro mě šok, když přijde (v lepším případě) v mém ztraceném oblečení v horším případě ve vytahaných kamaších a lyžařskym svetru, ale už jsem si zvykla.
Jinak je to čupr babka, které by nikdo pětašedesát nehádal. No, celý život prd dělala a jen se udržovala.

moje tchýně je dáreček.
se mnou střídavě mluví a nemluví - nikdy nevim proč, teď nemluví - což považuju za lepší variantu. Manželovi si stále stěžuje, co dělám špatně a že furt courám a jak ho využívám a jak se o něj nestarám a jak jsem hrozná...
Dělá mi i naschvály, když jsem nosila dříví tak mi zablokovala cestu..., ráno o víkendu mám pravidelně okolo osmý budíček, abych dlouho nespala...
S mou dcerou taky nemluví - proč by mluvila její vnučka to neni, když např.jde za ní do dveří tak jí zabouchne před nosem...když byla menší tak jí zakazovala  chodit po trávě, hrát si na písku...
Ale ona je taková i na vlastní vnoučata, má vybraný ty s kterejma mluví a ostatní pouze buzeruje. Jednomu dokonce běžně řiká, že je celej tatínek (jeho táta rozprodal veškeré zařízení domácnosti a ještě nadělal dluhy) a skončí v kriminále...

prostě moje tchýně neni jen a pouze špatná tchýně ona je špatný člověk.

Tak já si na svou bývalou tchýni ani moc stěžovat nemůžu. Jen že byla moc měkká na svého syna-jedináčka a nenaučila ho zodpovědnosti a pěstuje to v něm dál. Musím ale říct, že tak nějak rozmazlovala i mě, dárky třeba. Ale vnouče hlídala za skoro 12 let, co mu je, asi třikrát na prázdniny, vždy na týden...jinak jí nechybí....Jedna historka, kdy mě fakt zarazila: Přestavovali jsme barák, aby se měli tchánovi kam odstěhovat a nám přenechali svůj byt. Všichni makáme jako barevní, škrabeme zdi, tchán dostavuje příčku, tchyně dělá oběd....obědváme a...chopíme se zase svých zednických lžic, škopku s nádobím a synáček?....tak ten se šel natáhnout na spartakiádní lehátko v rozestavěném domě, co tam měl jeho táta (byl v důchodu a aby nemusel dojíždět do domku, tak tam občas provizorně přespal)....a tchyně se k synkovi najednou blížila a mně se trošku zaleskly oči a říkala jsem si škodolibě "Ten teď dostane"...jo - dostal, ale deku. Přikryla ho, aby se jí nenastydl, chlapeček malinký...že my ostatní jsme už zase dřeli, to nevadilo. Mně by tedy moje máma hnala svinským krokem.....V té době jsem pochopila, že tchyně je hodná (i mě by jistě šla přikrýt), ale je hodná až moc...až syna zkazila....opičí láska se tomu říká...ach jo...

Já měla tchýni taky skvělou. Sice tvrdím, že na tom měla svůj podíl cca třistakilometrová vzdálenost, ale kdykoli jsme přijeli, vycházela jsem s ní bez problémů. Snad jen, že rozmazlovala vnoučata, ale od toho nakonec babičky jsou, ne . Nebudu jiná.
Na rozdíl od mojí mámy nám do ničeho nemluvila, nevnucovala nám svoje přání, poradila když jsme to od ní chtěli... Škoda jí. Naučila jsem se od ní hodně, jak prakticky, tak hlavně o té toleranci a jen doufám, že moje děti si to myslí taky. I když podle jejich ohlasů asi jo. Se zetěm si tykáme od svatby, vyprávíme si "tchýňovské" vtipy a vycházíme bez potíží. Budoucí snacha totéž (až na to tykání - musí si ještě dva měsíce počkat ). Proto mě docela mrzí, že dcerka ani po třech letech u svých tchánů tohle nemá.

No moje tchyně je "celkem" normální. Říká, že někoho takového si pro synáčka představovala . (beru to jako lichotku, protože mstít se mu nechce).   I přes to se nevyhledáváme, ale vycházíme spolu. Je trochu histerická, když má někdo 37,2  tak už pomalu brečí.

-

Upravil(a) misha88 (2. 2. 2011 21:02)

Jo, tak tohle dám přečíst svojí (asi) nastávající snaše, aby napsala o ,,nejhorší tchýni". A pak si to přečtu-třeba se o sobě něco zajímavého dozvím!

holky, nechcu být tchyně!!!!!!! raději do domova důchodců a děckam budu posílat důchod složenkou, ať nemusí za mnou jezdit a přetvařovat se:-)))))))))))

misha88 napsal(a):

Ahoj Martinako..a jak se "tak děsnejm lidem" jak říkáš mohl "povést" syn kterého snad miluješ ne??

Ahoj.Nevím o tom, že bych napsala, že jsou děsní. A, že je tchyně jednodušší?? Bohužel ano a není to jen můj názor. Jestli se jim povedl jejich syn? Spíš ho naučil život. Od 14 let nebydlel doma. Je jednodušší dát syna na školu, která je na druhé straně republiky a tím pádem se dostat domů čtyřikrát do roka.

beruško - a proč jsi se s ní nezkusila dohodnout, že si dáte jen zmrzku a dortíka necháte zabalit a dáte si ho po obědě? Těm návštěvám se nediv - babička se chtěla pochlubit, na tom není nic zlého. A co ti vadí na tom, že chce malé uplést svetr?