29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ahoj, na jistém serveru jsem narazila na zajímavou diskuzi- Hledá se nejhorší tchýně. Lidi tam popisují svoje vztahy k tchyni, její chování, případně popisují soužití s tchyní. Pak se tam popisuje vliv tchýně na svoje vlastní dítě- většinou na syna.
Jak jste na tom vy s tchyní? Dobrý, nebo ne? Napište kdyžtak nějaké perličky, nebo i to pěkné.
Já proti své tchyni nemůžu moc říct. Je docela fajn, akorát máme trošku odlišné názory, skoro na všechno. Ale je celkem v poho, ale jak říkám, máme rozdílné názory, a tak její společnost nijak zvlášť nevyhledávám. Ale je celkem fajn.Takže já bohužel soutěž nevyhraju, mám svou tchyni docela ráda.
Tak máte podobný názor, nebo naopak- jak napsala Simona Monyová v knížce Tchýně a uzený :"Tchýně a uzený jsou nejlepší studený"?
Jak jste na tom vy? A klidně pište i tchýně, taky by nebyl špatný pohled druhé strany, ze strany tchýně.
Mějte se všichni jak chcete, .
Není tady
Leilo,asi tě zklamu - moje tchyně byla skvělá a bohužel už zde 10 let není.
Věřím ale, že si tu něco zajímavého počteme.Nemělo by to být ale viděno jen dvěma očima, víš sama, že kolirát je pravda někde uprostřed...
Přeji všem, ať zádná tchýně, není lotr!!!
Není tady
Nezklameš. Já jsem to sem vložila spíš jako povídání o tchýních, název tématu je z jiného serveru. Prostě aby se psalo o tom, čím vás tchýně rozhodila i potěšila.
Není tady
Nemá cenu popisovat staré křivdy, ale ani pro jednu tchýni jsem nebyla vyhovující, současná už dokonce pomáhá, když je třeba, pomalu si zvykla, že nemá děťátko doma, jenom si snažím vše dobře zapamatovat, abych byla jednou aspoń o něco lepší, mám dva syny, nechci o ně přijít kvůli vlastní blbosti, mladí jsou jiní a mají právo žít ve své rodině, jak oni chtějí, já se těším, že za 6-8 let budu mít vnoučata a víc mne nezajímá, do života jim mluvit nechci, znáte to :"Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit."
Není tady
Já musím říct, že jsem s tchýní začala bojovat asi před dvěma lety, když se nám narodila dcera. Ï když bydlí asi 100 km od nás, tak stále volala nebo nás navštěvovala a stále nám do něčeho kafrala, až jsem ji jednoho dne vyhodila. No a velký problém byl na světě. Kdyby se ona nesnažila vše vyřešit, tak by asi svoje vnouče nikdy už neviděla. Po nějaký době jsem si začala uvědomovat, že to s náma až zas tak špatně nemyslí a začala jsem se také dost snažit. Také si vzpomínám, že velkým problémem bylo to, když jsme potřebovali dceru pohlídat, tak to nikdy nešlo. Když náhodou chtěla ona, tak jsme museli vše zrušit a malou jí dát. To mě přivádělo k šílenství. V současné době je náš vztah doufám už vyřešen. Vše se zlepšilo, protože jsem se začala dost snažit a moje "nenávist" přešla do stavu kamarádství. Takže tady s čistým srdcem prohlašuju, že ji mám ráda!!!
Z mého pohledu je nejlepší ta tchýně, která bydlí 100 km daleko a má nechuť k cestování.
Bohužel, ani jedno se mi nesplnilo. Naštěstí jsem jí otrávila tak, že k nám už často neleze a nesnaží se tu chovat, jako kdyby jí to tu všechno patřilo. Z počátku takovou tendenci měla a to mi šíleně vadilo, i přestože jsem jí měla ráda a obdivovala jsem jí (svobodná matka, no nejspíš jí nic moc jiného nezbývalo a až z odstupem času jsem zjistila, že manžela vychovávala spíš babička a ona dál naháněla ženaté chlapy. ). A (když) jsem bohužel zjistila, že se na mě usmívá a za zády mi pomlouvá před mě neznámými lidmi. Umírala mi babička na rakovinu, nechtěli mi jí dát z nemocnice domů a mně neznámý člověk mi několikrát
volal a vyhrožoval likvidací, protože údajně na bábinku kašlu a odložila jsem jí. No.. byl to tchýnin ženatý milenec.
A přestože to mám všechno potvrzené, tak to do dnes odmítá přiznat.
To mi dostatečně otevřelo oči, s kým mám tu čest.
Na hlídání vnoučátek také nikdy nebyla, ale aspoň jí nemusím být za nic vděčná. Poprvé hlídala vnoučka ve třech letech a přestože tvrdí, že žádného chlapa nechce, tak si ho vzala na rande.
Ale určitě jsou ještě horší tchýně, než ta moje. Jednou za rok jí přetrpím přes to všechno a mám jí doma na štědrý večer,
aby nebyla sama. Je sice pro mě šok, když přijde (v lepším případě) v mém ztraceném oblečení v horším případě ve vytahaných kamaších a lyžařskym svetru, ale už jsem si zvykla.
Jinak je to čupr babka, které by nikdo pětašedesát nehádal. No, celý život prd dělala a jen se udržovala.
Není tady
Moje tchýně je úplně normální, někdy mě šíleně štve a jindy je bezva. Ona má na mě stejný názor
Není tady
moje tchýně je dáreček.
se mnou střídavě mluví a nemluví - nikdy nevim proč, teď nemluví - což považuju za lepší variantu. Manželovi si stále stěžuje, co dělám špatně a že furt courám a jak ho využívám a jak se o něj nestarám a jak jsem hrozná...
Dělá mi i naschvály, když jsem nosila dříví tak mi zablokovala cestu..., ráno o víkendu mám pravidelně okolo osmý budíček, abych dlouho nespala...
S mou dcerou taky nemluví - proč by mluvila její vnučka to neni, když např.jde za ní do dveří tak jí zabouchne před nosem...když byla menší tak jí zakazovala chodit po trávě, hrát si na písku...
Ale ona je taková i na vlastní vnoučata, má vybraný ty s kterejma mluví a ostatní pouze buzeruje. Jednomu dokonce běžně řiká, že je celej tatínek (jeho táta rozprodal veškeré zařízení domácnosti a ještě nadělal dluhy) a skončí v kriminále...
prostě moje tchýně neni jen a pouze špatná tchýně ona je špatný člověk.
Není tady
My se s tchýní nemusíme vůbec. Když se vidíme, respektujeme se, ale pak se dovídám, že o mě mluví pouze jako o P**e a stěžuje si všem známým... Když jsme byli na začátku našeho vztahu s přítelem, tak jsme si rozumněli, ale ouha, když jsme začali mluvit o svatbě. "Tý už se jen tak nezbavíš... Opravdu se hodně rozmysli, jestli si jí chceš vzít... Vždyť to ani neni ženská, když nemůže mít děti (nemá pravdu - mám sice problém se spodkem, ale ne až tak hroznej)... Já jsem si pro tebe představovala 50ti kilovou blondýnečku a TOHLE se vymyká (nebo vymiká? - nedávala jsem pozor ve škole...) všem normálům..." No a když jí můj teďužmanžel oznámil, že se mnou prostě bude, ať se jí to líbí nebo ne a že se k ní do baráku prostě stěhovat nebudeme, tak řekla: "Tak si s tou p**ou zůstaň..." Od té doby to mezi námi není dobré, já už k ní nejezdím, ona k nám taky ne. Máme klídek. Svatbu přetrpěla horko-těžko, ale co teď udělá? ) Hlavně, že se máme s jejím synáčkem rádi...
Na druhou stranu si říkám, proč je taková, co tak špatnýho zažila, že je tak ošklivá? Má tak strašnou starost o sebe a o syna? (Jsem zvědavá, až já budu tchýně, jak to uvidim...) Každého soudí a nevidí si do pusy... Snaží se být na oko a pro cizí lidi miláčkem davu, ale pak, když jí prokouknou, tak se nestačí divit...
Ach jo...
Není tady
Tak já si na svou bývalou tchýni ani moc stěžovat nemůžu. Jen že byla moc měkká na svého syna-jedináčka a nenaučila ho zodpovědnosti a pěstuje to v něm dál. Musím ale říct, že tak nějak rozmazlovala i mě, dárky třeba. Ale vnouče hlídala za skoro 12 let, co mu je, asi třikrát na prázdniny, vždy na týden...jinak jí nechybí....Jedna historka, kdy mě fakt zarazila: Přestavovali jsme barák, aby se měli tchánovi kam odstěhovat a nám přenechali svůj byt. Všichni makáme jako barevní, škrabeme zdi, tchán dostavuje příčku, tchyně dělá oběd....obědváme a...chopíme se zase svých zednických lžic, škopku s nádobím a synáček?....tak ten se šel natáhnout na spartakiádní lehátko v rozestavěném domě, co tam měl jeho táta (byl v důchodu a aby nemusel dojíždět do domku, tak tam občas provizorně přespal)....a tchyně se k synkovi najednou blížila a mně se trošku zaleskly oči a říkala jsem si škodolibě "Ten teď dostane"...jo - dostal, ale deku. Přikryla ho, aby se jí nenastydl, chlapeček malinký...že my ostatní jsme už zase dřeli, to nevadilo. Mně by tedy moje máma hnala svinským krokem.....V té době jsem pochopila, že tchyně je hodná (i mě by jistě šla přikrýt), ale je hodná až moc...až syna zkazila....opičí láska se tomu říká...ach jo...
Není tady
Moje budoucí tchýně je skvělá. Když jsme všichni dohromady na chatě, tak se spolu klidně zpumprdlíkujeme, tykám si s ní, je s ní legrace, její muž je taky fajn, ale moc se s náma nedostane ke slovu.
A myslím, že můj partner by taky svou skorotchýni chválil.Bydlíme už 6 let dohromady v bytě a ještě nebyl problém.Já bych takovýhle tchýnky přála každýmu.
Není tady
Já měla tchýni taky skvělou. Sice tvrdím, že na tom měla svůj podíl cca třistakilometrová vzdálenost, ale kdykoli jsme přijeli, vycházela jsem s ní bez problémů. Snad jen, že rozmazlovala vnoučata, ale od toho nakonec babičky jsou, ne . Nebudu jiná.
Na rozdíl od mojí mámy nám do ničeho nemluvila, nevnucovala nám svoje přání, poradila když jsme to od ní chtěli... Škoda jí. Naučila jsem se od ní hodně, jak prakticky, tak hlavně o té toleranci a jen doufám, že moje děti si to myslí taky. I když podle jejich ohlasů asi jo. Se zetěm si tykáme od svatby, vyprávíme si "tchýňovské" vtipy a vycházíme bez potíží. Budoucí snacha totéž (až na to tykání - musí si ještě dva měsíce počkat ). Proto mě docela mrzí, že dcerka ani po třech letech u svých tchánů tohle nemá.
Není tady
Já musím tchýni chválit, má se mnou svatou trpělivost, ale to já s ní taky, takže si obě vycházíme vstříct a spíše spolu vycházíme než opačně.
Někdy se stane, že se vyhledáváme a někdy bychom se zakously. Nekecám jí do zahrádky a do záhonků a ona mně nekecá taky do ničeho. Jediné co mně děsně rozčiluje že ona by se nám rozdala a po nás nehcce nic, jen nám kupuje, hlavně vnukovi .-( zbytečnosti , cokoliv si usmyslí.
Naposled jsem jí jela vyzvednout léky a paní v lékárně se ptala na jméno a pak mi říká, jo vy jste ta paní co nikdy nechce prozradit kolik se doplácí?? A já na to že zřejmě ano. Tak prý mají v lékárně příkaz od tchýně dávat mi účtenku.
Vzala jsem si účtenku, za rohem zahodila a doma tchýni řekla že ještě jednou si na mně bude stěžovat v lékárně, příště si pro léky půjde pěšky i o berlích. Tak snad už bude hodnější .-D
, je totiž až moc hodná, a já zase moc netykavka, tak ji jednou za čas vyvezu na společné nákupy a do divadla a žehlím si to.
Tchýně jsou taky jen lidi.
Není tady
No moje tchyně je "celkem" normální. Říká, že někoho takového si pro synáčka představovala . (beru to jako lichotku, protože mstít se mu nechce). I přes to se nevyhledáváme, ale vycházíme spolu. Je trochu histerická, když má někdo 37,2 tak už pomalu brečí.
Není tady
Kdoví jaké budeme my tchýně:-). Moje tchýně bydlí asi 70km od nás. Byli u nás asi třikrát. Docela mě to uráží, ani nepřijeli když se narodila malá. Ale aspoň byl klid. Jinak je trochu jednodušší(sorry). Ženská, která má doma bordel jak v tanku, přitom nemá nic jiného na práci humus.Blééé Horší je tchán to bych zabíjela brbr.
Není tady
Moje tchýně bydlí od ná 10 km a návštěvou nás poctí 2x do roka a za 20 minut už pospíchá domu.
Není tady
Jo, tak tohle dám přečíst svojí (asi) nastávající snaše, aby napsala o ,,nejhorší tchýni". A pak si to přečtu-třeba se o sobě něco zajímavého dozvím!
Není tady
moje tchýně mi k srdci nepřirostla, stejně jsem se snažila s ní vycházet. Ona to ale viděla jinak. po 15 letech pomlouvání jsem s ní přerušila styky na nezbytné návštěvy a gratulace, jinak bych přišla o nervi. zemřela před měsícem a já zjišťuji, že ač jsme neměli vztahy dobré, tak mi občas chybí a dost na ni myslím. Říkám si, že kdybych si jejího syna nevzala v jeho 28 letech , kdy ho matka okupovala a já byla starší než 19, tak mohly být naše vztahy jiné. Ale dnes už je to jedno. Snad budu lepší tchýně.
Není tady
holky, nechcu být tchyně!!!!!!! raději do domova důchodců a děckam budu posílat důchod složenkou, ať nemusí za mnou jezdit a přetvařovat se:-)))))))))))
Není tady
Tak mám dojem, že naše tchýně jsou nebo byly v podstatě normální ženský, jako jsme a budeme my. Sice má (máme) každá nějakou tu mouchu, ale zatím se v příspěvcích žádná vyložená mrcha nevyskytla. To mě docela potěšilo, snad to přece jen nebude tak zlý, jak se povídá.
I když chlapi by vztah zeť - tchýně možná viděli jinak
Není tady
misha88 napsal(a):
Ahoj Martinako..a jak se "tak děsnejm lidem" jak říkáš mohl "povést" syn kterého snad miluješ ne??
Ahoj.Nevím o tom, že bych napsala, že jsou děsní. A, že je tchyně jednodušší?? Bohužel ano a není to jen můj názor. Jestli se jim povedl jejich syn? Spíš ho naučil život. Od 14 let nebydlel doma. Je jednodušší dát syna na školu, která je na druhé straně republiky a tím pádem se dostat domů čtyřikrát do roka.
Není tady
tak moje tchýně mě dost dneska naštvala. Přijela na půldenní návštěvu. Vláčela mě i dceru po návštěvách, pak mě dovedla do krámu ať koupím dceři vlnu na svetr, že ona ho uplete a pak nás zavlekla do cukrárny kde dceři koupila zmrzlinu a dortíka. Pak přišla k nám na oběd a řvala na mě, že dcera nechce jíst.
beruško - a proč jsi se s ní nezkusila dohodnout, že si dáte jen zmrzku a dortíka necháte zabalit a dáte si ho po obědě? Těm návštěvám se nediv - babička se chtěla pochlubit, na tom není nic zlého. A co ti vadí na tom, že chce malé uplést svetr?
Není tady
říkala jsem ji, že je dcera už unavená, že má hlad. Ale ona to nechtěla slyšet. Prostě ji vtáhla do cukrárny a už to bylo. Chtěla jsem jenom říct, že jsem ji říkala, ať nechá to sladké až po obědě. Pak ať na mě neječí, že dcera je přetláskaná sladkostma. No ode mě to určitě neměla. Jo a svetr uplést mi nevadí. Vadilo mi to, že mi vnucovala barvy dost zastaralé a nemoderní a nutila mě, ať ji to zaplatím. Asi byl dneska špatný den. Jinak jsem psala o pár příspěvků výše, že s ní vycházím.
Není tady