Poslední týden jsem byla naspídovaná a jela jsem jako fretka. Hlavně v práci. Až do večera.
Začala jsem znovu jezdit autem, i služebním, mám radost ze znovunabytých kompetencí.

Nicméně se ukázala druhá strana mince a od pátku jen spím. Dnes jsem si ještě vzala dovolenou, ale zítra už jdu do práce. Donutila jsem se trochu dát do kupy, najíst se a fungovat.
Mám naději, že povinnost jít do práce mě z té postele vytáhne.

Poslední moje spací období ale trvalo 6 týdnů, a následoval propad a  relaps.
K praktické doktorce už nejdu, posledně jsem byla za hypochondra.

Věřím, že s terapeutem to dneska proberem. Nemocenskou nechci, prospala bych život a ztratila sílu úplně.

Selima napsal(a):

Držím päste, aby si našla pravú rovnováhu a ideálne tempo v živote. ;-)

moc děkuji, snad to dám.
Vlastně určitě to dám.
Jen potřebuji podpořit.
Terapeut mi pomáhá, ale (pochopitelně) chce, ať se zbavím nejdříve fyzických projevů.

Musím začít trochu více jíst. Ať aspoň nehubnu, to mi bere sílu.
Ale nemám vůbec chuť.

vrabčák napsal(a):

Dami, přidávám se k Selimě. Moc ti držím palce!

Kujííí

Damilo, netrpíš maniodepresí? Tam se střídají takové fáze.
Já na sobě taky pociťuji aktivní a pasivní fázi. V aktivní mám menší potřebu spánku a jsem aktivnější. V pasivní zase víc spím a cítím se nevyspalá. Snažím se disciplínou o to, aby ta sinusoida výkyvů byla co nejmenší.
Zaujalo mě, co napsala Barča.

Barča napsal(a):

Vypadá to milá Damilo, jako bys potřebovala pevný řád a cosi, jako skromnost. Myslím to tak, že když ti něco strašně dobře půjde, budeš sršet energií, budeš nejlepší...
budeš taková třeba šest hodin denně a víc ne. I když budeš mít na víc, neuděláš to. Nikomu to nenatřeš, nic nestihneš, nikomu nic víc neukážeš, nedokážeš, ani době ne. Možná zítra, jestli bude čas.
A zbytek dne se budeš bděle věnovat sobě. Je možné, že na to potřebuješ víc časoprostoru, než je průměr - není na tom nic špatného, ani dobrého, prostě je to tak.
Stejně, lépe spíš podobně i v útlumu, či depresi.
A alespoň 3 jídla denně, ve stejný čas, do postele ve stejnou hodinu, z postele ve stejnou hodinu (s ohledem k víkendu).

To si moc neumím představit, jak to dávkovat. Kdyby to šlo navážit-tu energii, a pak vydat jen potřebný počet, a rozvrstvit ho do celého týdne...

Většinu času bývám normální, s normální hladinou energie. Jen někdy se to takto zhoupne.
Spím dobře posledních asi 8 let. Od doby, co se trochu starám o své duševní zdraví.

3 jídla denně zatím nedám, ale dnes jsem jedla už dvakrát.

Eva. napsal(a):

Damilo, netrpíš maniodepresí? Tam se střídají takové fáze.
Já na sobě taky pociťuji aktivní a pasivní fázi. V aktivní mám menší potřebu spánku a jsem aktivnější. V pasivní zase víc spím a cítím se nevyspalá. Snažím se disciplínou o to, aby ta sinusoida výkyvů byla co nejmenší.
Zaujalo mě, co napsala Barča.

Nevím, zda se to dá nazvat přímo maniodepresí, jsou to spíše takové hypománie a subdeprese.
Zažila jsem ale skutečnou, těžkou depresi, a to bylo opravdu velký hnus, to teď je mi oproti tomu vlastně báječně.