Michaela.43 ,
ty jsi polozila opravdu velmi tezkou otazku....
Tezkou, protoze neleze posoudit schopnosti tveho syna, uroven a naroky ZS, odkud odesel, ani uroven a naroky ucitelu na gymnasiu, kde nyni studuje. Tyto tri faktory hraji dulezitou roli.
Nekdy je uroven na zakladce velmi nizka a dite, ktere zde ma vyborne znamky, kdyz prejde na jinou skolu, ani to nemusi byt gympl, najednou nestiha. Vetsinou proto, ze se nanaucilo ucit se.
Take pocitej s tim, ze zatim co na zakladce patril k premiantum, nyni se dostal do tridy, kde je to samy premiant...Je tam daleko vetsi "konkurence", tedy vyssi naroky.
Je toho proste mnoho, s cim se tvuj syn ted musi vyrovnat - nove prostredi, novi spoluzaci, novi ucitele, jine naroky, jiny system vyuky, jine pozadavky jak ze strany vyucujicich, tak ale i spoluzaku... Proste nova pravidla hry se vsim vsudy. Musi to na neho byt moc, je pod velkym psychickym tlakem a zalezi predevsim na jeho odolnosti a tvem pochopeni.
Ty jsi ale jeho matka, ty ho znas nejlepe. Mozna by mu jen pomohla tvoje podpora, aby se zvysila jeho sebeduvera a odolnost.
Obecne neni nic nenormalniho, ze ani 15ti leti nezvladaji novou skolu. Obycejne to chce jen cas. Nekteri se v tom takhle placaji trebas i dva rocniky, nez se plne srovnaji.
Zkus zhodnotit, zda jeho jednicky na zakladce nebyly "zadarmo" a zda jeho chut studovat je dostatecna, aby potize prekonal. Pokud odpoved je ano, podpor ho. Nechtej po nem dobre znamky, cilem by pro prvni rocnik mohlo zcela klidne byt to, ze to proste "ustoji". Takze ctyrka je velky uspech. On se uklidni a zvladne to.
Pokud jsi ale presvedcena, ze na to "nema", nech na nem at si vybere, zda chce jit zpet do znameho prostredi, neni to zadna hamba, alespon to zkusil, nebo si vybere jinou skolu...riskujes ale, ze jinde se situace bude opakovat, protoze jeho sebevedomi bude dole.
Preji ti spravne rozhodnuti

Pandorro, je mi jasné, že přechod ze školy na školy už sám o sobě je pro žáčka zátěž, taky proto jsem tzv. selvila a trojky jsou děsně prima, ale jen kdyby byly a ne nic horšího, také první pololetí jsem brala, že se srovná, ano, jsou tu viditelní premianti, tady hlavně začali dávat důraz na samostatnost, což v předešlé škole pochopitelně nebylo.Úroveň obou škol, si myslím, že je dobrá. Naše chyba je samozřejmě v synovi.Víš, já prostě nějak sama včera propadla depresi ( manžel taky) a měli jsme spolu hovor  v tom smyslu, aby se tu 8 let netrápil,denně tři hodiny neučil a stejně výsledky podprůměrné.Depky z toho nemá, ale mrzet ho to určitě musí.Ale je to taky flink,zapomíná sešity, úkoly - prostě mě nenahlásí, takže ani nemám co zkontrolovat a  pak se divím...Nechci, abysme tzv házeli ihned flintu do žita, ještě je pochopitelně možnost zajít za psych. Tam byl  vloni, na moji žádost, kvůli přihlášce , a psych.  studium doporučila...
Ano, píšeš o jeho chuti studovat...jde o to, že kluci jsou všeobecně zpožděnější, tady se to také možná ukázalo,ale třeba má-li problém v dějepise - vím, že se učí ze stejné knížky a i stejným tempem, co v ZŠ., tak přesně si říkám, že bych měla na něj přitlačit, protože v ZŠ jsou již také větší nároky v 6. třídě, než do 5. třídy.

No, fakt nevím, tady už je tzv. špatně zapsanej, ale máš pravdu, nikde není dáno, že v jin鎊 by to bylo lepší a zase s novými spolužáky
No, stále uvažuji a situace je pochopitelně ve vývoji, třeba mě za chvíli překvapí opravenou známkou, nebo taky další sardelí...vím, že nejde o život,a o rozhodování na celý život, ale díky za každé další rady a nakopnutí.

Jinak ani zákaz PC, mobilu a sledování TV ho zatím nepřiměl  se prostě ten D  nebo Bi  třeba jen našprtat - to nejsou  věci , kterým, když nerozumí( M, Ch), tak je ztracenej...

Pandorro, přeně  jsem i myslela na to, že po 6. třídě tam zbydou ti, co prostě na víc nemají a tam by se prostě ulejval. Jo, sice měl hezký dětství, ale  zůstal by blbej ( nemyslím to nijak zle, já taky dochodila devítku)
ale tady ho vlastně ti lepší  přeci táhnou a měl by se jim chtít vyrovnat....No, psycholog to bude asi v prvé řadě jistit.

Moji kluci oba chodí na gymnázium od páté třídy, dětsví jim to moc neubralo, oba mají i jiné zájmy, ale pravidelná  příprava do hlavních předmětů byla nutná, umí dobře jazyky, jejich znalosti jsou značné, získali zde zájem o odborné časopisy a jazyky i jiné než jsou ty běžně vyučované, já si to chválím, ale dítě na to musí mít a kápnout asi i na dobré učitele, kdybych je tenkrát brala pryč, nedala bych je už na stejnou základku.

Ahoj, Míšo. Poslala jsem ti e-mail.

Pandorra to napsala přesně, a mimo jiné si myslí stejně jako já, že tvůj syn je chytrý, ale neumí se učit. Tady mu už nestačí jen to, co si pamatuje, ale je důležitá každodenní příprava na druhý den a opakovat si i to, co už umí, respektive to, co si pamatuje ze školy. Tím se naučí efektivně naučit a dobře zapamatovat. Víš, jestli se připravoval do školy stejně jako když chodil na základku, kde mu to stačilo na jedničky, tak tady to nestačí a docela jistě mu to sebralo nejen sebevědomí, ale i chuť k učení. Musí si najít systém, jak se naučit. Už jsem ti to jednou psala, věř, že to nejdůležitější. Motivovat ho určitě také, ale když mu chybí systém a každodenní příprava,  pak má špatné výsledky a přesává ho to bavit, tak je jakákoliv motivace k ničemu. Možná je i flink, ale spíš si sám neví rady, jak z toho ven a jednoduše to vzdal. Poraď se s někým, kdo ho naučí učit se a máte oba  vyhráno až do konce studia.  Přijde učení na chuť, uvidí dobré výsledky,zvedne si sebevědomí a bude ho bavit učit se i bez motivace.

Michaelo, tak přesně takový přístup jako tvůj syn má i můj jedenáctiletý syn, protože učitelce je tohle úplně fuk, že škola se fláká  tak přechází od září na jinou základní školu a myslím že to pro nás bude stejně složité jako pro vás gymnázium.......... nejhůř vypáčit z něj co je potřeba a pak ho to naučit naučit se.............

Nemůžu si pomoct, já v chování vašich synů vidím REZIGNACI na stávající stav, kdy sami nenacházejí východisko. Už jednoduše hodili flintu do žita. Michaelo, to že zapíral špatné známky jen svědčí o jeho bezradnosti a stydí se za to. Jasně, kašle na písemku, protože má pocit, že ať dělá co dělá, tak je to stejně k ničemu. Určitě by se sám chtěl zlepšit, ale neví jak na to. Protože se neumí učit, tak i když vynaloží poměrně dost energie, nepřinese  to žádoucí výsledek. Proto rezignoval. Kdyby se naučil učit, tak by při poměrně malé vynaložené energii měl viditelné výsledky a věř, že by ho to začalo bavit. Mám trochu pocit, že si moc nerozumíme. Píšeš, že jsi mu sehnala učitele na doučování, což je určitě dobře, ale ten problém nevyřeší. Probere s ním dílčí nedostatky, ale nenaučí ho systematické práci a nenaučí ho učit se. V tom by poradil nejlépe psycholog. V zásadě jde o to, aby si vypracoval systém práce, při kterém si nejlépe pamatuje. Je to ovšem složitější a navíc zdlouhavé, ale rozhodně se to vyplatí a myslím, že ještě není nic ztraceno. Do příštího začátku školního roku je dost času a pokud mu pomůžeš systém najít, máš vyhráno.

Májajája: No vidíš, sama jsi to napsala. Co ho baví, má v hlavě. To je o tom, že máš chytrého syna, který si hodně věcí pamatuje bez učení a neumí se efektivně při malé námaze naučit to, co ho až tak nebaví. Proto jeho učení není intenzívní a možná už myslí jak to rychle odbýt atd. I když nad tím sedí dlouho, výsledek je spíš horší. Kdyby se uměl učit, tak to má za chvíli zmáknuté s dobrým výsledkem a o tom to je.

Áji, já ale netuším jak ho naučit učit,
přijde mi neadekvátní trávit hodiny denně tím že vedle něj sedíma říkám, opakuju, kontroluju a za tři dny je to z hlavy pryč protože se opakuje jiná gramatika.
Myslím že v 10 letech by se měl naučit sám, ale jak ho přimět nehledět do sešitu  ale myslet při učení, to netuším.
Představa že aby měl v životě lepší start budu muset do maturity sedět a předčítat, dupat a kontrolovat, to mně teda děsí, i já chci po práci někdy jen tak žít.......

Není to nic, zač by se syn musel stydět. Přechod na gympl ze základky je někdy těžký a jedničkář se ve výkonech může pěkně zhoupnout. Hlavně to berte sportovně, kluk ať se snaží a když to nepůjde, převelte ho prostě na základku, kam bude chtít on. Ať se necítí trapně, protože tohle je prostě víceméně normální situace. Zaujměte k tomu zdravý postoj, záleží na vás jako na rodičích. Třeba uvítá "své" známé lidičky, třeba bude chtít svoje místo vyboxovat jinde. Ale proč by se mu měli jeho bývalí spolužáci smát...? Vždyť oni se tam ani nedostali, ani dostat třeba nepokusili...! Byl lepší, než oni. Nebo ne? Co je ale hlavní - vezměte tuhle zkušenost jako pozitivum. Aby si kluk uvědomil, že ne vše se v životě povede. Není ostuda se vrátit na základku. Ostuda by byla, aby se na všechno vykašlal, lhal, podváděl, chodil za školu, přepisoval si známky, abyste mu umetali cestičku.../on už si to všude opravil, jenom u Vás... no tak já ho ještě vyzkouším.../  Prostě jste nebyli zvyklí slyšet "nedbalý, líný, neprospívá"...   To je jádro pudla. Vy i on jste si mysleli, že budou "samé" pořád... Někomu se děti učí pořád na ty čtyřky. Jak k tomu my ostatní přijdeme, aby měl někdo celou školní docházku premianty...? No řekněte sami!

byli jsme u  školní psycholožky, dále jsem mluvila s vých . poradkyní na škole a shodli jsme se na tom, že tady má již svůj kolektiv,spolužáky, kdy se mu líbí,opravdu na poslední chvíli se "probral", nicméně samozřejmě, že čtyřky by další roky nechtěl, doufejme, že již pochopil, že se musí učit, pokud tedy sám chce tady v tom kolektivu zůstat. Psych. také doporučuje zůstat, lepší výkony spolužáků mohou být pro něj hnacím motorem.
Je pravda, že  do 5. třídy to "šlo jaksi samo"
Trisho  i pane doktore, děkuji za připomínky