www.andele-svetla.cz: Tak to jsem nějak nepochopila, jak tohle Marsyl pomůže nebo jak se jí to týká...Vysvětlíš to?

Ahojte všetci! Po dlhej odmlke sa vám opäť ozývam Takže jk manželovi som sa vrátila už asi po 4 - krát. Všetko je po sterom. Uráža ma viac ako predtým. To sa dalo čakať, ja si to uvedomujem. Ale okolnosti ma prinútili k návratu. Mama, Uktorej som s deťmi bola ma doslaova posielela za mužom, nadávala mi nech sa starám omuža a o deti, ... Mali sme spolu stále kongflikty kvôli deťom ( uprednostňovala 1 dcéru pred druhou viditelne - to robila aj pri mne a mojom bratovi. Ten sa chudák zabil pri autohavárii. Tak teraz mama lipne na 1 mojej dcére, tú 2 neuznáva. To isté robila pri bratovi a pri mne. aaaaaaNa tú druhú len kričí a nadáva jej aj mne. o sa nedalo vydržať Je chudera z tohio všetkého, čo prežila trochu na nervy, ale niet sa čo čudovať. Otec sa snaží byť spravodlivý, aj jej dohovára. Manžel ma stále bije. Aj pred deťmi ma tlče po hlave, fackuje a kope ma. Dei majú z toho stresy. Ja si uvedomujem, že som sa nemala vrátiť a že deti takto nemôžu žiť. Viem, že raz budem musieť def. opdísť, že by som ho mala udať. Ale bojím sa. Neviem ako si dalej poradím. Ako budeme žiť. Pomyslíte si, že som blázon, ale ja k nem,u ešte stále čosi cítim. Aj keď je to stále horsi,...
Niekedy je normálny a všetko funguje, ae trvá to veľmi krátko a všetko ide po starom. Dokonca škaredo nadal mojej mame a zakázal našim k námchodiť( bývame u svokrovcov). Je to hrozné, on nas mojich rodičov nadáva a ja keď niečo poviem oproti jeho mame ..., je schopný ma zabiť. A vonkoncom to nie je také, ako on nadáva na moju mamu. V lete sme bolui na dovolenke a stretla som tam 1 spolužiaka z VŠ. Nikdy sme sa síce nerozprávali, ale viem, podľa úsmevov a pozdravov, keď sme sa stretlim, že sme si boli sympatickí.  Ja som si zistila jeho adresu a napísala som mu. On mi odpísal a takoto to funguje 1 mesiac. Všetko je v rovine len kamarátskej. On sa rozviedol ale má priateľku. Ako si mám vysvetliť, že aj tak mi odpisuje, dáva mi rady, píše o svojej dcére, síce aj o priateľke...Nechcem si robiť plané nádeje, ale,...Potrebujem nejaký zdravý, nezávislý názor na moje manželstvo, aj na tie dopisy s mužom, s ktorým sme sa len stretali a nerozprávali, ale viem, že sme si bolui sympatickí a teraz si píšme.

Marsyl,to ti dělá tak dobře být obětí? Napíšu ti jak skončíš,jestli se nesebereš a neutečeš.Moje přítelkyně právě v nemocnici bojuje o život.Dvacet let žila s chlapem,který ji týral a ona přestože si to uvědomovala ho pořád tak milovala,že to trpělivě snášela.Po tolika letech stresů se jí tak rozhasil organismus,že jí začaly selhávat základní životní funkce.Chceš takhle skončit,chceš aby tvé holčičky přišly o mámu? Rozhodně tě nebudu litovat,potřebuješ pořádně vynadat,aby ses konečně probrala.Tak to konečně udělej a přestaň brečet.

Bylo jasné, že to bude stále horší. Nezbylo ti nic jiného, než se vracet. Jednou se nevrátíš. Asi ještě nejsi plně připravená odejít. Udat ho pro domácí násilí není taky lehký krok. Žít sama je fakt těžké. O to horší, že Ty sama nejsi. Máš děti a odpovědnost za ně. Přesto Ti opravdu nic jiného nezbyde, než postavit se na vlastní nohy.  I s těmi dětmi. Musíš si najít bydlení a nastěhovat se tam. Hledej mezi lidmi, kterým věříš, poraď se u dětské lékařky, v poradně pro mezilidské vztahy. Mužovi řekni po odchodu, že podáš  na něj žalobu, pokud Ti nedá vše, co s dětmi potřebuješ a nedá vám pokoj. Něco Ti řeknu: Tví rodiče by zasloužili, že Ti nepomohou. Já bych takového zetě utloukla válečkem. Nemůžeš si to nechat líbit. Braň se. Plně Tě chápu. Prožila jsem si svoje. Kdybys bydlela v našem městě, snažila bych se Ti pomoct. Když tak mi napiš na mou přezdívku, odkud jsi.  Sakra, napiš nám to všem. Tyhle naše rady a řeči nepomůžou. Ty potřebuješ bydlet. Pojďme jí pomoct, když se v tom tak plácá!

To je fakt bez komentáře, vím že je to těžké ale uvědom si jaký dáváte rodinný příklad tvým dcerám a přece nechceš aby skončily jednou jako ty?? Vzchop se " třískni do stolu " a něco se sebou dělej, najdi si pomoc, ubytovnu a hlavně se k němu nevracej!!! Jak už tady bylo řečeno nebreč nad rozlitým mlíkem a hledej si pomoc. Hodně odvahy ti přejeme asi všechny jen chyť příležitost za pačesy

Dakujem všetkým za odpovede , aj Tebe Kalupinkaq, že mi chceš pomôcť. Ja som zo Slovenska. môj otec si už v detstve vedel vypiť a potom boli doma hádky a niekedy aj mama dostala tú facku. My s bratom sme to všetko počuli a videli. Ja som v 14 rokoch išla na internát, kde som žila 9 rokov ( SŠ a VŠ). Žila som teda v inom prostredí, než brat.Mama mala vždy bližšie k bratovi ako ku mne Vo všetkom ho uprednostňovala. Ja so jej to bnezazlievala, lebo brata sommala veľmi rťada. Ani on to nevyužíval, upozorňoval mamu, že to nemá robiť. Brat sa tragicky zabil, nie svopjou vinou pred 7 rokmi. Všetci sme z toho zdrvení, nevieme sa spamatať z takej tragedie. moj rodičia si toho prežili dosť. Do toho ešte ja so svojimi problémami v manželstve, muž im nechce v ničom pomáhať (bývame bna dedine). nECHCEM IM PRIKLADAť STAROSTI. minule, keď ma "muž" vyfackal, mama s otcom chceli aby som k nim odišla s deťmi a chceli na neho zavolať policajtov. ja som im v tom zabránila. teraz je doma všetko v úpolno poriadku, s mužom dobre vychádzame. Ale viem, že keby som niečo mužovi vytkla na jeho rodičov, dostala by som. Fakt mi je ťažké sda rozhodnúť,. čo robiť a osamostatniť sa.Dobré dni striedajú zlé a ja viem, že to takto nemôže ísť do konca života.