Pan, to je krásný, cos napsala!!!!!! I tak si někdo představuje život. Aspoň se nenudí.

Pan,
a kde ta rezervace je ?

aeva1 napsal(a):

Pan,
a kde ta rezervace je ?

No prece u nas Ve vychodnich Cechach ) Jen prijd POBEJT

Jo, u nas je opravdu krasne.... jdu se podivat na reku, chybi ji jeste nekolik desitek centimetru a bude v ulicich... a nahore nad nami pry v noci musi odpustit nadrz... No potes panbuh, pred lety bylo pod vodou pul mesta a na hlavni street jezdily pramice! Jestli se to zopakuje, polovina mesta skonci u psychiatra. Sakra prace!

Pandorraa napsal(a):

Axi
no, tady jsi trochu vedle, eset je spis ta jedna z tisice, ktere se vztah podaril, protoze nasla partnera stejne konzervativniho, jako je ona sama.
Kdyz to tak vezmu, taky znam jednu typickou "majitelku", ktera zije v harmonicekem vztahu bez nevery. Jeji muz je totiz desne odjakziva zaneprazdnenej a linej a to, z ceho ma nejvetsi hruzu je, ze by se s ni musel hadat. Jo a samozrejme, ma ji moc rad. A to si nedelam legraci, oni patri proste k sobe.
Ale obecne si myslim, ze vetsina techto "majitelek" a "majitelu", jak jsi je nazval, jsou presvedceni, ze jejich vztah je uzaasny prave proto, ze jejich partner je stejny jako oni, nebo je natolik inteligentni, ze dokaze neveru utajit. A to mnohdy desitky let.
A pokud to nedokaze, je to zkratka hajzl, na popraviste s nim!

Jinak obecne musim konstatovat, ze tu nejspis pro stromy nevidite les! Tady nikdo netvrdi, ze partner, ktery kasle na rodinu, na deti, na vztah jako takovy je hrdina a muze si delat co chce. Tady si porad jen stojim za tim, ze nikdo nema pravo vlastnit jineho cloveka. A ohanet se slovy jako: kdyz mne miluje, tak je POVINEN, MUSI, NESMI, LZE, PODVADI, ZRADA...bla bla bla je smesne! Bud ja sama vim, kdo jsem, verim si a vim, ze se bez toho druheho nezhroutim. Jeho odchod mne bude bolet, ale preziju to, nebo jsem jen uboha hracka v jeho rukou. Hrdinska akce, kdy partnera šmiruju, usvedcim, soudim a odsoudim, vyhodim, prosim a odprosuju, zase šmiruju, neverim mu, verim a zase ho vyhodim, cekam, doufam, vyhrozuju, slibuju...... no prominte, ale u nas se rika: jak u blbejch na dvore!
Vsichni ti, kteri se trapi, by si meli uvedomit, ze je to predevsim jejich problem a az  pak mozna i partneruv. Blbe se to posloucha, ale je to tak.
A vubec! Uz mne nebavi to porad donekonecna omilat! Nechte si svuj nazor, smazte se v zarlivosti a utrpeni, mstete se jeden druhemu, hadejte se o deti, chodte k psychiatrovi, ladujte do sebe tfujtablovy "leky", vyhazujte penize za pravniky, placte, skripejte zuby, milujte se a nenavidte! Proc ne, kdyz vam to dela radost???

Ahoj Pan, pokud mají dva konzervativci (nebo konzervativec a lenoch) skvělý vztah, já jim to stoprocentně přeju, o tom tady ale řeč není. Jde spíš o to, co dělat, když se nějakým omylem vezmou konzervativec s liberálem. Podle místních konzervativců je samozřejmě potřeba po liberálovi jít pěkně ostře a srovnat ho do latě. Já se domnívám, že právo na svůj žebříček hodnot mají oba, oba mají právo na přiměřenou toleranci, oba mají právo na svůj volný čas a soukromí. Oba samozřejmě musí hledět na to, aby druhému dělali radost, aby mu neubližovali, aby byli skvělí rodiče společných dětí a aby se o druhého v případě nouze postarali. Pokud bys na popraviště posílala jedny hňupy, kteří jsou nevěrní, když na to nemají (a já s tebou souhlasím), já bych k nim přibalil ještě i ty druhé hňupy, kteří překračují hranici soukromí svého „partnera“ a dělají si zcela nepatřičně nárok úplně na všechno.

meya napsal(a):

To Pan. zdál se mi sen, ale kupodivu po dlouhé době nebyl děsivý. Klidně jsem se vyspala. Šla jsem prozářeným lesem a nesla na rameni velký kámen, za mnou šla černá velká mužská postava, pak nějací barevní lidé, možná i dítě, nevím. A já si šla a nechtěla se otočit a a pozdravit je, chtěla jsem jen klidně jít. Pak nějaká žena řekla, proč nás nepozdraví a já položila ten kámen do listí a sehnutá jsem se otočila a pozdravila je. Ale ten les byl tak krásný a slunečný. Nebylo to děsivé, byl to jen fakt.
Nečeám odpověď, jen se mi to chtělo napsat.

Ja neumim vykladat sny, ale reknu ti to prvni, co mne napadlo: ten cerny muz v tvych zadech je nejspis nekdo, kdo ztratil tvou duveru, manzel? nema obrysy, nejde s tebou, ale zustava uz za tebou. Nejspis se ho nebojis, protoze i s nim v zadech jdes klidne. Vysla jsi mozna uz ze sve temnoty, jdes prozarenym lesem, neses si nejspis stale nejaky problem, velky kamen.
Ti barevni lide, to je mozna manzelova milenka a jeji blizci, nechces se otocit, nechces je pozdravit, nema potrebu je resit, neni to tva vec, presto to udelas, musela jsi se sice sehnout, ale odlozila jsi svuj kamen. Ten pozdrav  ti neublizil, zbavila ses toho, co te nejvic tizilo, mozna ten kamen byl tvuj strach podivat se pravde do oci... vsechno ma svuj cas, tys musela vyjit z temnoty do slunecneho lesa, nechat muze za zady, mozna uz vis, co je a co neni dulezite....

Nevim, pise mi to samo, ale nedej se ovlivnit pokud mas svoje vlastni vysvetleni )

Denisa1
je mi te lito. Nepochopila jsi vubec nic z toho, co jsme ja nebo Axi rekli.

Terry napsal(a):

Dámy, po pár týdnech nebo měsících sem jen tak nakukuji, před časem jsem tu řešila, jak jste poznaly, že je vám nevěrný.

Nevím, jestli jsem měla přesně nějaké tušení, spíš jsem začala tehdy řešit manželovo chování ke mě (po večerech seděl s notebookem u televize, bavil se se mnou jak z blbečkem, měl přehršle pracovních akcí a snažil se mi cpát názor, že jsou povinné a musí na nich pracovat (podnikové hory s pařbami do tří do rána atd.), začal si "kupovat" oblečení, takže se nám doma začaly množit zřejmě dárky od dotyčné, škoda že mu je nejezdila i prát a žehlit.
Zatímco panáček byl neustále pryč a užíval si, (zpětně jsem zjistila že né každá akce byla pracovní, natož povinná), já seděla doma v kleci, a byla jako služka co obstará domácnost, vypere a sbalí věci na další akci a stará se mu o děti.

Ostře jsem po něm šla, bez studu mu lezla do věcí a do mailu a nakonec na něj uhodila a vůbec toho nelituji, protože už prostě mám jistotu, co je můj muž zač, zpracovala jsem už první tvrdý šok a paradoxně se teď trápím mnohem míň, když mám teď jasno.

O děti, jejich šatstvo a žaludky se starám pochopitelně dál, ale manžela jsem přestala opečovávat úplně a byla chyba, že jsem vůbec kdy přistoupila na takovou roli.
Manžel dostal ultimátum jeden měsíc na to, aby vymyslel jak to provede (respektivě kam se odstěhuje, nejdřív měl tu drzost namítat že pořídil vše jen z jeho platu zatímco JÁ BYLA DOMA), ale pak se uklidnil, najednou se zázračně drží doma a tváří se jako boží umučení.

Toliko můj recept na nevěru - zabalit, vykopat, zabouchnout.

Mějte se krásně, vaše Terryna

Terryno.... no to snad nemyslíte vážně???? Co vlastně od takového razantního řešení očekáváte???? Děvenko, tím, že manžela "vykopnete" tak ho v podstatě vykopnete do náruče potencionální milenky. A věřte tomu, že pokud Váš muž dokáže vydělávat peníze, tak je velice zajímavá lovná zvěř a pokud mu budete prošacovávat osobní věci a "vykopávat" ho z rodiny, tak sama spláčete nad vejdělkem. Nezlobte se na mě, ale pokud Váš manžel k něčemu vypadá a umí vydělat peníze, tak se po svém vykopnutí hned tak podruhé ženit nebude, ale najde přehršli chtivejch utěšitelek. Uvědomila jste si, kolik je na světě kromě Vás volnejch a nezadanajch žen??? Nehledě k tomu, že co jde o děti, může taková zlatokopka začít fingovat selhání antikoncepce:-))) a protože máte svého muže v hrsti jedině přes děti,  udělá milenka, ke které ho vykopnete totéž
Chudák chlap

CHUDÁK CHLAP? Ja si to nemyslim, jestli se do vami popsane situace dostane, tak DOBRE MU TAK.  Jen at si ho "nabrkne" nejaka zlatokopka a selze ji antikoncepce. Ja mu to ze srdce preju. Bude mit, jenom to co chtel.
Jestli-ze se vzpamatuje a zacne sekat dobrotu, tak bych mu (dle situace) odpustila. Ale pokud ne, tak at si jde za svym stestim, protoze to totiz bude hlavne STESTI i pro Terry. Nechavat si neverneho manzela jenom proto, abych si zajistila urcity zivotni standart, to je totiz dle meho nazoru ztrata sebeucty. A znam hodne pripadu, kdy manzelka bud kvuli majetku, nebo kvuli detem, vyrval neudelala a tak si dotycny dal delal co chtel, prave proto, ze mu to bez vetsich problemu proslo.

Už tu dlouho pouze čtu a nepíšu, prozatím jsem neměl důvod. Pan a Axi to vůbec nemyslí špatně, jen to neodpovídá většinovému pojetí partnerství. Mně oba dva hodně pomohli v tom, jak se na věc dá podívat i z jiného úhlu, než je zažitá a téměř všemi obhajovaná představa. Rozhodně to neznamená, že s oběma stoprocentně souhlasím, to jednoduše nemohu, opravdu nejsem až takový liberál.

Deniso1, trochu s Vámi souhlasím, jen si dovolím podotknout, že těmi podvedenými mohou být i muži. I oni (není-li to právě Axi a jemu pár podobných vyzrálých jedinců, možná až bych řekl přezrálých... Axi, promiňte) cítí bolest a smutek, i oni mají svoje srdce a i oni pak trpí při poznání něčeho tak nehezkého, jako je nevěra partnerky. Pandorraa argumentuje slovy ZRADA, POVINEN, SMÍ, MUSÍ... - jen bych si k tomu dovolil malý dovětek: nikdo NIC nemusí, ale POUZE v případě, že se nezavázal!! Pokud jednou podepíšu jakousi smlouvu (a tím je uzavření manželství také, stejně jako například smlouva obchodní), tak jsem se sám a DOBROVOLNĚ zavázal tuto smlouvu dodržovat - to znamená, že jsem POVINEN se podle této smlouvy chovat, MUSÍM dodržet její ustanovení, SMÍM dělat jen to, co mi smlouva nezakazuje, případně dovoluje a koneckonců i ZRADÍM smluvního partnera, pokud body smlouvy nedodržuji. Zároveň jsou většinou v každé smlouvě ustanoveny sankce pro případ porušení dohodnutých a PŘEDEM DOBROVOLNĚ schválených pravidel.

Axi,
Jestli nedodržuji předem dohodnutá a oběma stranami dobrovolně odsouhlasená pravidla, tak zkrátka a dobře musím počítat s určitými následky, v tom snad se mnou jistě budete souhlasit..

Axi napsal(a):

Klokane, pokud si dobře pamatuju, tak jsem se zavázal stát při manželce v dobrém i ve zlém. A to samozřejmě dodržím. A nepotřeboval bych k tomu ani ten papír, ten beru spíš jako určitou jistotu pro děti. Dokonce si myslím, že ten papír je na škodu věci, lidé se už nesnaží. Pokud má být součástí smlouvy, že člověk už nesmí nikdy milovat nikoho jiného, mělo by být součástí smlouvy i to, že se žádný z partnerů nepřestane snažit a nezastaví se ve svém růstu, chová se vždy slušně s úctou a mile. Nechová se k partnerovi jako k dítěti a jako k majetku. Jinak to totiž nedává smysl. Pokud má platit A, musí platit i B. Zužování této smlouvy pouze na věrnost je zjednodušování, které jde za hranici smyluplnosti.

Vezměte si třeba semetriku Denisu, být nějakým omylem jejím partnerem, jaké mám asi možnosti: rozejít se a velice pravděpodobně přijít o děti, mít nějaký paralelní vztah, odejít do vnitřní emigrace. Co byste zvolil?

Axi, vaše slova mě nadchla.I  muj muž se před 23 lety zavázal, že při mě bude v dobrém i zlém.A to samozřejmě nyní nedodržel, když jsem závažně onemocněla, našel si jinou zdravou ženskou a mě poradil pokud budu mít problémy, ať si seženu pečovatelku.Moje slova, že nemoc mohla potkat jeho a já bych cítila povinnost být mu po boku a ošetřovat ho, nebral, prý kdybych našla zdravého chlapa, šla bych taky.Jeho názor.
Vzhledem k nemoci, jsem byla ochotna i nevěru prominout, ujet může každý, ale on o nějaké smiřování nestojí, odchází daleko a to jenom proto, aby nemusel nic řešit.Odchází, ne za milenku, ale za příbuznýma.Skoro v 50ti letech začíná s holým zadkem, ale tvrdí, že je šťastný.
Chápu, že jsme kvůli mé  nemoci museli omezit spoustu aktivit, ale to mi přece dneska nemůže nikdo vyčítat.

Kačabo,
to mě mrzí, musí to být strašné zklamání, když tě chlap po tolika letech nepodrží, když ho opravdu potřebuješ. To je slaboch.
To já vím, že můj m by mě takto nikdy neopustil. Určitě by mě podváděl, ale neopustil by mě a stál by při mně. Přesto se teď rozvádíme.
Ale nevěř tomu, že tvůj m je štastný, určitě je mu velmi zle z toho , jak se zachoval. Nevěřím, že je mu to jedno. Zkus se netrápit , určitě máš i jinou rodinu než jeho. Buď silná, stejně si nakonec člověk musí pomoct sám.

kačaba napsal(a):

Axi, vaše slova mě nadchla.I  muj muž se před 23 lety zavázal, že při mě bude v dobrém i zlém.A to samozřejmě nyní nedodržel, když jsem závažně onemocněla, našel si jinou zdravou ženskou a mě poradil pokud budu mít problémy, ať si seženu pečovatelku.Moje slova, že nemoc mohla potkat jeho a já bych cítila povinnost být mu po boku a ošetřovat ho, nebral, prý kdybych našla zdravého chlapa, šla bych taky.Jeho názor.
Vzhledem k nemoci, jsem byla ochotna i nevěru prominout, ujet může každý, ale on o nějaké smiřování nestojí, odchází daleko a to jenom proto, aby nemusel nic řešit.Odchází, ne za milenku, ale za příbuznýma.Skoro v 50ti letech začíná s holým zadkem, ale tvrdí, že je šťastný.
Chápu, že jsme kvůli mé  nemoci museli omezit spoustu aktivit, ale to mi přece dneska nemůže nikdo vyčítat.

Kacabo, ted jsi presne vystihla meritum veci To, ze se tvuj muz angazoval i jinde, to je bolestive, ale resitelne. Zdaleka se te to nedotyka tak, jako ze neunesl tihu sve zodpovednosti vuci tobe a opustil te prave v dobe, kdy ho nejvic potrebujes! Presne tim a jen tim porusil smlouvu, kterou jste spolu pred triadvaceti lety uzavreli. A za to si taky zaslouzi politovani, je to slaboch a ubozak!

Aveo, nikdy nerikej nikdy

Pokud jde o Denisu a ostatni, kteri haji sve svate pravo na telo a myslenky toho, jenz se jim kdysi "upsal" - rikam upsal, protoze takove chovani mi skutecne pripomina smlouvu s dablem - tak si jen myslim, ze jejich mysleni je proste jen omezene na uzke chapani vztahu. Tady vubec nejde o zadny liberalismus ci nevsimavost. Vubec mi neni jedno, s kym muj partner spi. Ale pokud to nebudu jen ja, prvni nad cim se zamyslim bude, proc to nejsem jen ja. Dostanu-li se do situace zeny, kterou muz zneuziva, lze ji a ma ji takzvane "jistou", urcite nebudu plakat a narikat, ze mne zradil. Reknu si, ze jsem pekna husa, ze jsem to dopustila a podivam se na sebe a pak i na partnera "jinyma" ocima, nejspis ho pak vykopnu. A verte, ze budu daleko duslednejsi nez vetsina tech zdejsich ochrancu svate dohody. Pokud se totiz presvedcim, ze muz ke mne nechova uctu a nevazi si mne, zbavim se ho, i kdybych s nim mela cerstva patercata! A aby bylo jasno - zbavuji se partnera, nikoliv otce deti, tim zustava porad a ja mu to nikdy nebudu znemoznovat ani zneprijemnovat. Zalezi jen na nem a jeho lidskych kvalitach, jak to ustoji. Kdyz neustoji, jeho problem. O deti by se mozna nestaral ani v manzelstvi a jako otec by stal asi stejne tak za houby jako partner.
Pokud se ale stara o rodinu a ja zjistim, ze jen proste potkal dalsiho cloveka, ktery ho necim obohacuje a obdarovava, nemam pravo delat ublizenou a zrazenou. Je to pak zase o mych kvalitach, jak to vyresim. Muzeme se jako dva slusni a rovnopravni lide rozejit, muzeme spolu dal zit, oboji je spravne.
Pokud tohle nekdo nechape, je mi ho lito, protoze stale jeste nevi, co je laska. Ta totiz predevsim dava, nikoliv bere. A kdyz dava, tak rozhodne ne ultimata.