Já žádnou nerovnost mezi mužem a ženou nevidím. Možná to bude tím, že netoužím pracovat na šachtě a hrát hokej, takže s tím problém nemám.
Nikdy bych se nenechala zotročit. Ani od muže, ani od ženy.

Já se tedy taky necítím nerovná, ale připouštím že v případě že by is muž našel někoho jiného, tak bez podpory rodiny (jeho) bez byldení, protože dům je jeho a bez prostředků by mi moc hrdě nebylo. Tak nějak. A proto chápu že když se máš v 45 letech vracet k "mamince" jsi ochotna udělat spoustu ústupků a překousnout leccos.
Jinak si v zásadě myslím že feminismus je kravina, já chci být rozmazlovaná manželka a rovnocenná partnerka a nezdá se mi to nedosažitelné. Tobě někdo brání? Ani se mi nezdá :-D

dostala jsem od kamaráda ( dá-li se to tak říct) brožurku " Základy mužského šovinismu" mailem... Inu, věnovala jsem této roztomilé knize pozornost a přečetla jsem si, co ani on by nikdy vystihnout lépe... A představte si, že ji napsal velmi vzdělaný muž, profesor UK:-) ...
skromná ukázka, jak nás někteří muži vnímají:-)

RNDr. Josef HAUSMANN, CSc.

Někdy se ustavily celé ceremoniely jinotajů. Např. místo "Přijď ke mně zítra, chtěl bych jit s tebou do postele" se má říci " Nešla bys zítra se mnou na večeři?; na kterou se pak skutečně napřed jde, když už se to tak nazvalo, jako kdyby obě strany kradly čas. Pro muže je tento způsob komunikace obzvlášť nepříjemný, neboť do posledního okamžiku neví, na čem je.
Vrcholem pokrytectví pak je to, že snoubenec nežádá svou nastávající o vagínu, nýbrž o ruku. Přitom je to jednoznačně vagína, o kterou se jedná. Při jejím převzetí existují u nepokryteckých národů velkolepé ceremoniely, její použití cizím mužem je uzákoněno jako důvod k rozvodu a její neposkvrněnost znamená neposkvrněnost celé ženy. Ne tedy o vagínu ženy je třeba žádat, nýbrž o její ruku, kterou na ulici líbá kdekdo, která specifičnost zásnub ani nereprezentuje a přísně vzato není pro ně ani potřeba.
Podobně muž, který se přišel s ženou pomilovat, jí to nemůže sdělit nebo napsat, ale musí prohlásit, že jí přišel dát své srdce, na což si teprve dotyčná stáhne kalhotky, podobna prodavačce, která ví, že když říkáte houska, myslíte mléko.
Mohl bych dále pokračovat ve výčtu těchto nesmyslů. Chci hlavně upozornit na to, že nositelkami, vyžadovatelkami a propagátorkami těchto misinterpetací jsou ženy. Jako by samy sebe chtěly obelhat a dokázat si, že mají větší cenu než cenu svého přirození (odkud pochází názor, že ruka je cennější než vagína, nevím). Jako by se domnívaly, že nazýváním pravým jménem toho, co se odehrává mezi mužským a ženskou, by se tyto věci a ony samé nějak degradovaly, zatímco ono debilní "Chci ti srdce dát" považují za povznášející.

Doporučuji přečíst... Dozvíte se, že muži se dělí do nekolika kategorií, stejně jako ženy:-) A také konečně pochopíte pravý smysl a poslání prostituce:-) A když už nic, tak se zaručeně pobavíte a možná se stanete i feministickými "slepicemi"....

je pravda, že někteří muži využívají své ekonomické převahy..........

Irenko 21,
titulek téhle diskuse zní, co takhle trochu změnit myšlení, dámy.. Mám takový pocit, že ten, kdo byl měl možná změnit trošku myšlení, jsi Ty a nemyslím to zle. Z Tvým reakcí a příspěvků na tohle téma se mi zdá, že máš na chlapy prostě pifku, zdají se Ti všichni (nebo téměř) všichni hnusný monstra, co chudáky ženský jen zneužívají, ušlapávají.. Možná jsi měla na chlapy jen smůlu, ale věř, že spousta chlapů je taky fajn, chovají se k ženě hezky a berou ji jako rovnoceného partnera a ne jako kus hadru.. A ono je i spousta žen, které se ke svým mužům chovají dost hnusně.. Chci tím jen říct, že nic není jen černé a bílé a že je třeba jen víc otevřít oči a koukat se kolem sebe víc pozorněji, uvidíš, že jsou i prima lidi - chlapy na světě a není jich málo..

Irenka21 napsal(a):

Ale když čtu, jak mezi sebou jednají v soukromých vztazích je to dost děsné, co si muži dovolí a myslí si, že jim ženy budou odpouštět a brát je zpátky, protože jsou věčnými chlapečky.

Jo, a ony jim odpouští a berou je zpátky. Podle toho se zase k nim potom chovají - začarovaný kruh, který by přerušila jen trocha ženské sebeúcty

Ale nezapomínejte, že většina těch žen co sem píše, prostě potřebuje pomoc, jinak by tu třeba ani nebyly. Ale je fůra případů kde je to jinak, ty se nepotřebují svěřovat a žádat o radu. Tady se prostě objevý jen ty příběhy s negativními zkušenostmi

Irenko, souhlasím, úplně tě chápu.
Co by bylo na světe, bez mužské ješitnosti, bez jejich potřeby dobývat svět, vědu, překonávat rekordy, zachraňovat?
Nuda. Alespoň mě, by mnoho chybělo. 
Myslím si, že obě pohlaví jsou zde proto, aby se doplňovala.
Změnit myšlení, by to ale chtělo. Ani jeden z nich by neměl mít pocit že je zotročen. Citově, finančně, psychicky.
Soužití by měla být radostí a ne oběťí v zájmu rodiny.
Myslím si, že nadchází doba renesance postavení ženy.
Měly by jsme na sobě pracovat a nenechat se ušlápnout. O tom, by soužití nemělo být.
Ale, jak to udělat? Jak, být v domácnosti, vytvářet domov a přitom nebýt závislá? Jak, pro to vytvořit společenské podmínky?

Upravil(a) Bláža.. (31. 3. 2006 18:27)

Irenka21 napsal(a):

Někdy mi připadá, že si některé ženy za to, jak je s nimi zacházeno mohou samy, svou nerozhodností, neschopností se o sebe a své potřeby finančně postarat a takovým tím "puťkovstvím".

Máš určitě pravdu, ale jen z části. Je třeba se ještě ptát, z čeho pochází ta jejich nerozhodnot a neschopnost starat se o sebe a to jejich puťkovství. Já se sebou taky nechala dost dlouho zametat a až psychoterapeut mi otevřel oči. Podívala jsem se do minulosti, do dětství, zjistila, jak moc mě ovlivnil život strávený s agresivním otčímem-alkoholikem (a to to bylo jen šest let), s člověkem, který mi měl být tátou, ale nastavil ve mě dost pokřivené hodnoty vnímání muže a ženy, byl to člověk, který způsobil, že jsem se mu snažila zavděčit za každou cenu, chtěla jsem, aby mě měl rád, toužila jsem po jeho uznání, pochopení, pohlazení, pofoukání bolístek, po takové té obyčejné lásce táty k dceři....nepovedlo se, dostala jsem jen rány, nadávky, ponižování.... (Dlouho se to drželo v tajnosti, on se před matkou neodvážil a mně vyhrožoval, že nesmím nic říct, sic....a já, malá holka, mlčela...jednou se to ale provalilo a máma se rozvedla. Naštěstí.) O to víc jsem se snažila zavděčit manželovi. Neznala jsem svou cenu, svou hodnotu, snažila jsem se co nejvíc přizpůsobit manželovi, jen abych neupadla v jeho nemilost, zároveň jsem mu taky byla třeba nevěrná, protože mě celá ta situace stejně dusila, tak jsem se z ní snažila nějak uniknout (no, chytré řešení to tedy nebylo, ale člověk byl mladý a ani nevěděl, proč to vlastně dělá), pak jsem ustupovala, ustupovala, až už jsem neměla kam...našla jsem si psycholožku a dokázala se změnit v bytost dnes zdravě sebevědomou, znalou své hodnoty, bytost, která se nenechá manipulovat blízkými osobami, má svůj názor, nenechá si s...t na hlavu.....Ale docela dobře umím pochopit holky, které se v tom ještě plácají (a možná nikdy nevybřednou). Dobrý na tom je, že okolí mě nikdy nevnímalo jako slabou, od "cizích" (kolegů, sousedů apod.) jsem si nikdy nedala líbit nic, vždycky jsem si uměla svoje zájmy hájit, ale soukromí, panečku, to jsem měla pěkně zamotaný....

Upravil(a) Eva36 (5. 4. 2006 11:06)

Já si myslím, že ženy jsou silnější než muži i ve vztahu... Já jsem si to vždy nakonec zařídila podle sebe i v manželství. Samozřejmě, že každý musí někdy ustoupit ...to jinak nejde. Jinak uznávám rčení: Dej tý BESTII nažrat, pohlaď ji a budeš ji mít oddaně u nohou...OdpusŤte, ale čím více se přesvědčuju, že je to pravda... Jinak si bez mužů, nedovedu život představit. Kdo by mně opravil střechu, vykopal studnu ...

potvurka.prapodivna napsal(a):

dostala jsem od kamaráda ( dá-li se to tak říct) brožurku " Základy mužského šovinismu" mailem... Inu, věnovala jsem této roztomilé knize pozornost a přečetla jsem si, co ani on by nikdy vystihnout lépe... A představte si, že ji napsal velmi vzdělaný muž, profesor UK:-) ...
skromná ukázka, jak nás někteří muži vnímají:-)

RNDr. Josef HAUSMANN, CSc.

Někdy se ustavily celé ceremoniely jinotajů. Např. místo "Přijď ke mně zítra, chtěl bych jit s tebou do postele" se má říci " Nešla bys zítra se mnou na večeři?; na kterou se pak skutečně napřed jde, když už se to tak nazvalo, jako kdyby obě strany kradly čas. Pro muže je tento způsob komunikace obzvlášť nepříjemný, neboť do posledního okamžiku neví, na čem je.
Vrcholem pokrytectví pak je to, že snoubenec nežádá svou nastávající o vagínu, nýbrž o ruku. Přitom je to jednoznačně vagína, o kterou se jedná. Při jejím převzetí existují u nepokryteckých národů velkolepé ceremoniely, její použití cizím mužem je uzákoněno jako důvod k rozvodu a její neposkvrněnost znamená neposkvrněnost celé ženy. Ne tedy o vagínu ženy je třeba žádat, nýbrž o její ruku, kterou na ulici líbá kdekdo, která specifičnost zásnub ani nereprezentuje a přísně vzato není pro ně ani potřeba.
Podobně muž, který se přišel s ženou pomilovat, jí to nemůže sdělit nebo napsat, ale musí prohlásit, že jí přišel dát své srdce, na což si teprve dotyčná stáhne kalhotky, podobna prodavačce, která ví, že když říkáte houska, myslíte mléko.
Mohl bych dále pokračovat ve výčtu těchto nesmyslů. Chci hlavně upozornit na to, že nositelkami, vyžadovatelkami a propagátorkami těchto misinterpetací jsou ženy. Jako by samy sebe chtěly obelhat a dokázat si, že mají větší cenu než cenu svého přirození (odkud pochází názor, že ruka je cennější než vagína, nevím). Jako by se domnívaly, že nazýváním pravým jménem toho, co se odehrává mezi mužským a ženskou, by se tyto věci a ony samé nějak degradovaly, zatímco ono debilní "Chci ti srdce dát" považují za povznášející.

Doporučuji přečíst... Dozvíte se, že muži se dělí do nekolika kategorií, stejně jako ženy:-) A také konečně pochopíte pravý smysl a poslání prostituce:-) A když už nic, tak se zaručeně pobavíte a možná se stanete i feministickými "slepicemi"....

Potvurko, mohla bys mi preposlat tu brozurku?Diky

Májajája napsal(a):

Já se tedy taky necítím nerovná, ale připouštím že v případě že by is muž našel někoho jiného, tak bez podpory rodiny (jeho) bez byldení, protože dům je jeho a bez prostředků by mi moc hrdě nebylo. Tak nějak. A proto chápu že když se máš v 45 letech vracet k "mamince" jsi ochotna udělat spoustu ústupků a překousnout leccos.
Jinak si v zásadě myslím že feminismus je kravina, já chci být rozmazlovaná manželka a rovnocenná partnerka a nezdá se mi to nedosažitelné. Tobě někdo brání? Ani se mi nezdá :-D

len si trosku zabudla, ze keby nebolo feminizmu, tak by si nikdy nemohla byt rovnocennou partnerkou

Kopec veci v sucasnej dobe uz berieme ako normalne, ale bud si ista, ze vzdy to tak nebolo, niekto to musel za nas vybojovat