|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Terezko,
v tom případě mi nepřijde jeho chování ke zvířatům natolik zásadní prohřešek, abys kvůli tomu přítele opustila. Jestliže se k tobě takhle chová a má tě rád, byla by to škoda!
Ale pozor na tvou větu "dám mu příležitost a jestli mě zklame, bude konec". Tohle je ULTIMATUM. Nikdo se Terezko nezmění ze dne na den. Nikdo. Prostě to nejde.
Myslím si, že mnohem schůdnější a šťastnější způsob by byl, kdyby necítil tvůj tlak. Kdy čekáš a jsi nastražená právě a jen na to, jak se ke zvířatům chová, ba i jak na ně kouká. To není dobré.
Mnohem lepší by bylo, kdybys s ním někdy zkusila zapříst hovor na téma - proč celá vaše rodina nemá ráda zvířata? Ale pozor - nikoli tónem "vy jste ale divní a odsouzeníhodní", ale tónem "opravdu mě to zajímá". Dej si na tón, jakým mu to řekneš, pozor. Jinak se ti zablokuje a ihned se naštve, případně zaútočí. On musí z tebe cítit vůli mu skutečně porozumět a nikoli touhu ho šmahem obvinit a odsoudit.
Zkus na kauzu "zvířata" tak trochu pozapomenout. Jinak si dáváš klapky na oči a jediné, podle čeho budeš váš vztah hodnotit, jsou právě ta zvířata. A váš vztah (a jakýkoli normální vztah) je přeci o něčem úplně jiném. Ne o zvířatech ale o vás dvou. Ty a on. To je váš vztah.
Věřím, že když přítel z tebe ucítí to "uvolnění přísného pohledu na to, jak se chová ke zvířatům", nebude už cítit takový tlak, uvolní se i on a vše se dá lepší cestou.
Jinak ti vřele doporučuju - abys mu to ulehčila, protože on se sebou bojuje - abys před ním psy a kocoura nemazlila. Možná na ně také trochu žárlí a pokud ti jde opravdu o tvého přítele, tak mu tím hodně pomůžeš zbavit se averze vůči tvým chlupáčům. Chovej se ke zvířatům v jeho přítomnosti neutrálně.
Možná je to totiž také tak, že jak on přehání nenávist vůči zvířatům, ty zase naopak přeháníš lásku k nim. Ňufněj je, kdykoli tam přítel nebude. Ale když tam bude, tak s tím přestaň.
Opravdu hledej i kousek viny sama u sebe - jedině tak je to fér. Chci aby se někdo změnil - musím se ale změnit i já sama. To je základ zralého vztahu.
pa
Upravil(a) avalonka (19. 3. 2006 12:29)
Není tady
Terezo,
normální člověk do kočky nekopne. Ona je totiž menší, slabší atd.
Kdo to dokáže, dokáže bouchnout i do ostatních slabších, ženy, dítěte.
Věř mi, je to moje životní zkušenost. Láska může přejít, ale to co je v člověku vevnitř, to zůstává. A potom Ti bude úplně jedno, jak se k tomu dopracoval, jaká byla výchova v dětství atd.
Držím Ti palce, abys sebrala rozum do hrsti.
Vvv napsal(a):
Terezo,
normální člověk do kočky nekopne. Ona je totiž menší, slabší atd.
Kdo to dokáže, dokáže bouchnout i do ostatních slabších, ženy, dítěte.
Věř mi, je to moje životní zkušenost. Láska může přejít, ale to co je v člověku vevnitř, to zůstává. A potom Ti bude úplně jedno, jak se k tomu dopracoval, jaká byla výchova v dětství atd.
Držím Ti palce, abys sebrala rozum do hrsti.
vvv, a co je podle tebe "normální člověk"?? Jsi to ty? Žádná taková norma neexistuje. Každý je výsledkem mnoha faktorů. Každý jsme jiný - norma na normálnost není. To je jen iluze. Je to jako bys řekl(a), že normální člověk nemá rád pavouky a žádný normální se nemazlí s hady. A přitom jsou lidé, kteří milují pavouky a hady. Mimochodem i to jsou zvířata a neříkej mi, že máš rád(a) pavouky. Jsi tedy nenormální?
Mimochodem - jak si myslíš, že by ses choval(a) ty, kdyby tě vaši vychovávali k nesnášenlivosti vůči zvířatům? Pořídil(a) by sis chovnou stanici a z celého srdce pejsky miloval(a)? Když ti odmala vštěpovali, že jsou zvířata hnusný a chlupatý potvory? Těžko, viď?
Tereza přeci ještě vůbec neví, proč rodina jejího přítele nemá ráda zvířata. Ty informace nemá, jak se tedy může k problému objektivně postavit? V tuto chvíli nijak. Nezbývá, než rozklíčovat důvody té zvířecí averze a také její reálné dopady na přítele. Jedině pak se bude moci Tereza rozhodnout, jak se zachová. Ale rozhodujeme se - tedy alespoň někteří z nás - až na základě zralé úvahy. A když nemáme dostatek informací, ani úvaha nemůže být zralá.
Přítel se o Terezu vzorně stará. Sama to píše. Kdyby byl takový nelida, nestaral by se. Neříkám, že se za čas neukáže, že je divnej. Může se to ukázat a pak se s ním Tereza rozejde a udělá dobře. Ale taky se to ukázat nemusí a jen proto, že si podle tvé rady řekne "normální člověk tohle nedělá", přijde Tereza o kluka, kterej jí miluje.
Není tady
Avalonko, úplně souhlasím s tím co napsal vvv. A když chceš tak já Ti to napíši jinak. SLUŠNÝ člověk nekope do zvířat. Člověk by měl mít nějakou úroveň.
Není tady
Avalonko,nevím jak to bereš.U mě je člověk co dokáže kopnout do zvířete na daleko nižšším žebříčku než jakékoliv zvíře.
A rady že nemá mazlit zvíře před přítelem,protože on by mohl nedejbože na zvíře žárlit,to snad ne.To se jim má celý život vyhýbat?Nebo je potom nejlépe vyhodit z domu?
Já souhlasím se Sarah a VVV.Jsem hodně tolerantní tvor,ale násilí na zvířatech je projevem nepublikovatelného výroku.
Proboha to by v budoucnu nemohla pohladit ani své děti,protože by na ně tatínek mohl žárlit!
Není tady
anka napsal(a):
Avalonko,nevím jak to bereš.U mě je člověk co dokáže kopnout do zvířete na daleko nižšším žebříčku než jakékoliv zvíře.
A rady že nemá mazlit zvíře před přítelem,protože on by mohl nedejbože na zvíře žárlit,to snad ne.To se jim má celý život vyhýbat?Nebo je potom nejlépe vyhodit z domu?
Já souhlasím se Sarah a VVV.Jsem hodně tolerantní tvor,ale násilí na zvířatech je projevem nepublikovatelného výroku.
Proboha to by v budoucnu nemohla pohladit ani své děti,protože by na ně tatínek mohl žárlit!
Aničko, děkuji Ti moc, krásně jsi to napsala. Jsem ráda,že se mnou souhlasíš. Měj se hezky Sára:)
Není tady
Anka, Sarah: holky, rozumím tomu, co říkáte - ale vidíte věci příliš černobíle.
Já přeci VŮBEC nesouhlasím s násilím na zvířatech! A vůbec si nemyslím, že je chování Terezčina přítele správné. Mám kočku a psa a jsou to moje lásky.
Psala jsem o něčem jiném. Psala jsem o tom, aby se Tereza pokusila přítele pochopit (NIKOLI TEDY S NÍM SOUHLASIT!) a pokusili se společně rozklíčovat jeho nesnášenlivost ke zvířatům, která - aspoň se to v tuto chvíli tak jeví - není výsledkem jeho vlastního názoru, ale postoje jeho rodičů.
A protože láska je mimo jiné také ochota podívat se na věc očima toho druhého (v případě "budeš se chovat, jak já chci" ale jde spíš o sobectví), navrhla jsem Tereze podívat se na věc očima svého přítele. A proč si myslím, že on za to stojí? Protože jí má rád a chová se k ní hezky.
Podívat se na určitou "nemocnou" stránku našeho partnera - neodsoudit jí šmahem (což vy děláte) a pokusit se pochopit, co se v jeho vnitřní "mechanice" pokazilo a hlavně - pokusit se tu porouchanou součástku společně opravit, to je podle mého vklad, který by do vztahu měli dávat oba.
Když bych použila spíš humorné přirovnání:
Buď je její přítel jako dobře fungující auto, kterému občas selhává převodovka (ta lze opravit) a nebo je jako auto, které má špatný motor. Pak to chce vyměnit celé auto - aneb poslat přítele pryč. Ovšem rozsah "škod" je nejprve potřeba zjistit. Vy byste své auto skoply ze skály hned, jak by přestalo jezdit? Ne, viďte? Nejprve byste zjistily, co s autem je - a AŽ POTÉ byste se rozhodly. 
(a s tím, aby se se zvířaty - zatím! na omezenou dobu! - nemuchlovala před přítelem, to je jako kdybyste to auto, které má poruchu, nehonily po dálnici dvoustovkou, ale jezdily s ním šetrně do té doby, než bude opraveno - kapiš?)
Upravil(a) avalonka (20. 3. 2006 9:19)
Není tady
Avalonka,
ine chyby, v pohode. Ale ublizovanie niekomu slabsiemu je velmi, velmi zavazna vec. Okrem toho, ublizovanie niekomu, koho ma milovany partner velmi rad....
To nie je ciernobiely pohlad na vec....
Ine je napriklad to, ze moj priatel nevelmi chape, ako mozem odsudzovat to, ked jeho rodicia zabiju prasa na vianoce.. Alebo ze chovaju sliepky a zajace a potom ich zjedia. Berie to ako normalne, aj ked by zviera sam nikdy nezabil, lebo tak vyrastal a hotovo. Ja som cely zabijackovy vikend odignorovala, poslala som ho k rodicom sameho, nedokazal by som sa na to divat a nemoct proti tomu nic urobit. Ale beriem, ze oni to vidia inak a je to ok.
Ale nikdy by ho nenapadlo nejakemu zvieratu bezdovodne ublizit.
To nie je o tom, ci mas rada zvierata natolko, ze ich chces chovat doma, ci sa s nimi chces hrat a starat sa o ne. Hovorime tu o agresivite a ta je nebezpecna.
Není tady
faf napsal(a):
Avalonka,
ine chyby, v pohode. Ale ublizovanie niekomu slabsiemu je velmi, velmi zavazna vec. Okrem toho, ublizovanie niekomu, koho ma milovany partner velmi rad....
Ano, faf - a já se ptám proč tomu tak je? Proč Terezy přítel tohle dělá, když je to tak "divné a závažné".
Pouze kladu otázku. Kdežto vy říkáte "je to špatné a nebezpečné". S tím souhlasím. Jen k tomu ještě přidávám otázku Proč?
Protože na tu by měla Tereza přijít a až pak se rozhodnout, jak s danou informací (proto a protože) naloží.
Není tady
Avalonka,
presne tak. :-)
Není tady
Avalonko, Terezo - možná jste si všimly, že jsem se snažila přijít na to, proč se chlapec chová tak, jak Tereza píše (kocour může být nakopnut výjimečně nebo z radosti), vztah ke zvířatům v jeho rodině... Ale Terezo, ty se na to "proč" nesnažíš přijít - ty rovnou navrhneš, že s ním takhle žít nechceš... Pro tebe je to závažná záležitost, pro něho blbost (a zase jśme u té původní rodiny, že?). Ovšem k nějakému "kompromisu" se nakonec dospělo - on si zvířat nebude všímat, tak pokud to bude fungovat, nechápu, proč bys měla být naštvaná.
Sice pořád myslím, že slabším se neubližuje, ale... ale jestli ty ho k tomu občas nedoženeš. Není na zvěřinec z domu zvyklý, ty se s chlupatci mazlíkuješ... Oni jsou chlapi občas jak malý haranti, klidně jim tvůj zájem může závidět... Já nevím, jemu možná někdy odsekneš, nemáš náladu, kdežto se zvířaty se asi nehádáš...
Není tady
Ja to vidím takto: Terezka má zvieratká rada. Sú súčasťou jej domova, jej rodiny. Jej priateľ ich terorizuje - a krajšie slovo, ktoré by opísalo činnosť po ktorej sa pes schováva v búde, nenachádzam. Môže sa to kto chce snažiť vysvetliť, prečo to robí, otázne je, či to Terezka je ochotná akceptovať. Ja by som nebola. A spoliehať sa na zmenu k lepšiemu je prinajlepšom smiešne. Teraz sa to ešte snaží skrývať. Po svadbe to prepukne naplno.
Čo na tom záleží, že bol takto vychovávaný, že žiarli, že je napr. cholerik čo sa potrebuje odreagovať, atď. Fakt je, že zvieratá nemá rád a navyše im ubližuje. Je by som nestrpela ubližovanie nevinným. Mohol by byť ku mne ako med. Takáto povahová črta má určite aj iné úskalia ako to, čo teraz vyšlo na povrch.
Je to môj osobný názor, ktorý tu prezentujem, nikomu nevnucujem a za ním si stojím.
Není tady
Lukas, z tvojho príspevku je mi veľmi smutno. V Tvojom prípade vidím ako prvoradého vinníka Tvoju ženu. Keď chcem vlastniť psa (mačku, koňa, ...), musím byť v prvom rade ochotná a schopná sa oň postarať. To znamená dennodenne zabezpečovať jeho potreby - prísun vody, žradla, zabezpečenie pohybu, starostlivosť o srsť, veterinárnu starostlivosť, dostatok sociálnych kontaktov. S tým súvisí potrebná výchova a výcvik. Tvoja žena tak neurobila. Nechala ho tak povediac na pospas osudu. Irsky seter je lovecký pes. Potrebuje množstvo pohybu. Ak ho nemá, zaoberá sa náhradnými aktivitami - napr. rozoberanie plota za účelom voľného dávkovania pohybu po okolí. Taktiež výchova musí byť odmalička dôsledná. Nie formou trestou. Potom by pes nemusel pociťovať strach a rôzne reštrikcie v dôsledku zanedbania. Takže nakoniec si jej nezodpovednosť a Tvoj vynútený prístup aj tak odniesol pes. V takýchto prípadoch hovorím: nikdy nepochopím ľudí, ktorí niečo chcú a potom to nechajú tak. Nech si radšej nič živé nekupujú, resp. ak sa stane, tak radšej ho potom dajú niekomu, kto má záujem a vie sa postarať.
Ale ak sa Terezka o svojich zverencov stará - a jej priateľ s jeho prístupom sa asi ťažko bude starať - tak tam je situlácia trošku o inom než sa tu snažíš prezentovať Ty.
Není tady
Avalonka to napsala vsechno velice moc hezky a vyrazne si zvedla uz tak vysoky kredit v mych ocich. Vidim to podobne.
Nelze ale neparafrazovat jine prispevky: "normální člověk do 'komara/mouchy' neprasti. Ona je totiž menší, slabší atd.". A kdo mi bude tvrdit, ze moucha/komar neni domaci mazlicek, tak nepochopil o cem mluvim. Ja netvrdim a tvrdit nebudu, ze nasili na zviratech je spravne - to urcite neni. Ale nemohu prijmout fakt, ze se nesmim dotknout cehokoliv mensiho nez jsem ja.
Nepouzivejte slova 'tyra', 'terorizuje', 'trapi' ... Terka to sice podala dost vymluvne, ale pro me terorizovani je cilene ublizovani - a dovedu si predstavit, ze kdyz vychazim s domu a priplete se mi kocka pod nohy, protoze uvidi otevrene dvere a vleti tam, ze ji nakopnu ani nebudu vedet jak - proste si ji nevsimnu - ale urcite to neni zamer, jen nestastna nahoda. Osvetlit situaci nam muze jen Tercin pritel (i kdyz pochybuji, ze by chtel priznat vinu).
Není tady
... a hlavne, cele je to povznest se nad sve 'pocity', o tom 'neodsuzovat' a hlavne premyslet. To jak vidim situaci ja neznamena, ze takova ta situace je. Pokud nejste schopni davat zavazi na obe strany vahy, nemusite vazit vubec. Pak ale necekejte, ze vase rozhodnuti bude spravne.
Není tady
Terezo, dej si pozor! Vážně pozor! To, jak tě obletuje, když jsi nemocná....jezdí pro tebe do práce, i když ti jede autobus za chvíli...to není o lásce!!!!! Je to o majetnickém vztahu. Tvoje zvířata mu jsou přítěží, jsou mu protivníkem v soutěži o tvojí lásku... Mám o tebe docela strach, vyděsila jsi mě...Můj muž se ke mně choval podobně, hlavně tedy s tím odvozem z práce...postupně v manželství mi pod rouškou "jen já tě miluji" nedovoloval chodit za kamarádkami, za rodiči, nemohla jsem si jít ani zacvičit...žárlil a schovával to za to, jak to se mnou myslí dobře, vždyť jen on je tu pro mě a že nemohl včas přijít domů, abych mohla jít cvičit a on hlídal dítě, to dělal taky "pro mě", protože se zdržel v práci, abychom se měli dobře...peníze mi ovšem nikdy na domácnost nedával...lustroval mi mobil, měnil mi v něm čísla na "podezřelé" muže na svoje, pak mi posílal SMSky, jestli nejdu na kafe a čekal, jak zareaguju....po čase mě urážel, že každý z mých kolegů je můj milenec......bylo to po stránce svobody peklo. Ať jsem byla na kterékoli zábavě, objevoval se tam "náhodou" kolem půlnoci (podle naší dohody měl doma hlídat dítě)...nejsem žádnej flámař, ale jednou-dvakrát do roka jsem s prací nebo kamarádkami zašla třeba na kafe, na skleničku....vždycky tam byl, doma mě pak vyslýchal, ať řeknu, co se dělo, že on stejně všechno ví......hrůza, děs... Další věc, která mi nahrává, abych si o tom tvém myslela, že je majetnický a žárlivý blbec, je to, že on chce děti. Teď, hned nejlíp...chce tě mít uvázanou doma, u sporáku, u dětí, abys mu nikam nezdrhla....já nemohla ani se psem jednou týdně na cvičák...nachystala jsem oběd a chtěla jsem na dvě hodiny vypadnout, byli jsme domluvení a on se najednou v čas, kdy jsem měla odejít, sebral a se slovy "Musím do práce" vypadl...opakovalo se to s železnou pravidelností....Dodnes nechápu, jak mě ten můj zmanipuloval, abych s ním chtěla dítě. Já totiž chtěla po střední škole buď na vysokou, nebo vycestovat tak na rok jako au-pair....a najednou jsem strašně toužila mít s ním dítě a taky ho měla...(čehož ale teda nelituju, aby si někdo nemyslel opak)...byla jsem taková svobodná-nesvobodná. On mě vždycky přesvědčil, abych si svobodně myslela to, co on považoval za správný....v tomhle ohledu to byl teda tyran.....ale mě došlo až po 12 letech manželství, že tahle svoboda-nesvoboda mě fakt dusí...dokonce jsem začínala mít takové to bušení srdce, plačtivost atd. a nevěděla proč....bylo mi jasné, že to má na svědomí psychïka. Zapracovala jsem na sobě, zjistila, co mě to dusí a pak už vzala roha...jinak to nešlo....přeju ti, aby tvůj partner byl úplně jiný, než jsem popsala já.
PS: Ten můj se taky tvářil, že moje psy miluje...a přitom...sice do nich nekopal, ale aspoň je opravdu hnusně okřikoval. Jako když někoho hodně nesnášíš a on ti zasedne tvoje místo, tak mu taky hnusně řekneš, aby vypadnul. To není o autoritě, o tom, že vyhodím ze svého místa psa, protože vůdce smečky jsem já...to je o tom, že vůdce smečky vůbec nejsem já, ale vztekle se snažím dokázat, že jsem...ten tvůj si pomáhá i kopanci...já bych z toho vztahu tedy couvala....Jinak jak píše Lukáš, tak z jeho příspěvku se mi zvedá žaludek...úplně cítím slova mého bývalého. Jsem zajedno s holkami, které si myslí, že zvíře se nevychovává tresty, ale spíš laskavým přístupem a pochvalami. Když trest, tak má být přiměřený a nemá promítat nevyrovnanou osobnost "pána", který kvůli své neschopnosti psa nezvládl vychovat. To vysvětlení toho, co lovecký pes potřebuje, je naprosto v pořádku a já, Lukáši, nechápu, jak jsi mohl napsat takové pro mě nesmysly, které jsi napsal....nejspíš o zvířatech nic nevíš, když si myslíš, že na ně platí jen síla. Hlavně nezapomeň, že jednou se můžeš ocitnout v roli slabšího a tvůj pes, na kterého tvá síla platila, to velmi rychle zjistí a půjde ti po krku...znám to z vlastní zkušenosti, kdy mého otčíma-agresivního alkoholika pokousala naše fena německého ovčáka. Neměl pro ni pochvalu, jen bití a křik, takhle ji po svém "vychovával"...když byl jednou alkoholem tak zmožený, že se sice snažil ji mlátit, ale bezvýsledně (protože se do ni ten kretén netrefil), tak ona se na něj vrhla...tehdy jsme mu to s mámou a bráchou dost přáli....
PS II: S výchovou a služebním výcvikem psů mám zkušenost více než třicetiletou. (I kočky jsme vždy měli a vždy zvládali i jejich výchovu bez kopanců a bití.)
Upravil(a) Eva36 (20. 3. 2006 16:47)
Není tady
Dámy,
nezlobte se na mě, ale pokud hodláte na věci nahlížet tak, jak to děláte, pak s vámi už na tohle téma z mé strany vůbec nemá smysl debatovat.
Evo - jak víš, že je Terezy přítel stejný jako tvůj muž? Ty ho znáš? Nějak hodně dobře? Asi ne, viď. Takže - on jako tvůj manžel být může, ale úplně stejně pravděpodobně takový být nemusí. Mluvíš ze svého vlastního pohledu, je to jen tvá projekce, protože u Terezy vidíš podobné "styčné body" a ihned máš jasno. Píšeš, že když se o ní v nemoci stará, je to jeho majetnický sklon.
Jak tedy podle tebe vypadá ta pravá a správná láska. Že by měl přítel na Terezu kašlat? To je mi tedy zvláštní pohled na vztah. Jak je vidět, tak Terezy přítel se vám nezavděčí ničím. Kdyby na Terezu kašlal, byl by to debil, když se o ní stará (jak ONA SAMA několikrát psala, že je velmi prima kluk), je to taky debil. Tak nevím.
Naopak klobouk dolů před příspěvky Lukáše. A to před všemi. To je vyzrálý člověk, který ví, že nic se nemá "soudit šmahem". Je to člověk, který nemá klapky na očích.
Přeji vám, aby ty vaše co nejdříve spadly, jinak mi s prominutím připadáte jako slepičky kokodák. Ale nic ve zlém...
Není tady
Jo - a Evo, tvůj názor že "zvíře se nevychovává tresty, ale spíš laskavým přístupem a pochvalami" je bohapustý nesmysl.
Můj přítel má psa (tedy - teď už ho máme oba dva), kterého nade vše miluje. A umí ho tak spráskat řemínkem, že pejsek se strachy chvěje.
A víš proč to přítel dělá? Protože zvířeti (narozdíl od člověka) nevysvětlíš, že se nemá vrhat na dvouleté dítě, které líže nanuka. Že ho nesmí porazit, aby si dítě rozseklo hlavu a byl průser jako vrata. Pes je zvíře, které tohle nechápe. Uvažuje pouze "nanuk = hop pro něj".
Přítel říká "pes mě musí poslechnout na slovo - jedině tak je on sám v bezpečí. Musí na zavolání okažitě zastavit u silnice, aby ho nepřejelo auto, musí na zavolání okamžitě přiběhnout, aby ho nepokousal vzteklej pes, musí okamžitě zastavit, když jde kolem dítě s nanukem, abych ho nemusel nechat utratit, protože se dítě zranilo/zabilo.
A ten náš pejsek je čím dál poslušnější, má z nás obou respekt a my ho milujeme, bereme ho do postele a všemožně hýčkáme. Ale on MUSÍ vědět, kdo je pán smečky. Jinak je to nebezpečné hlavně pro něj, protože důsledky své nevychovanosti nedokáže sám domyslet. My mu musíme dát mantinely. A čím tvrdší jsme na něj zpočátku, tím méně to bude potřeba později, až si na disciplínu zvykne. Halt těžce na cvičišti...
Není tady
Plně souhlasím s Evou36, napsala to obšírněji a přesněji než já.
A ještě jedna věc, Terezko, víš, kdy budeš slabší Ty? Přesně v tu chvíli, kdy budeš mít to dítě.
Nevím, proč bych měla u někoho chápat taková hnutí mysli a srovnávat kočku a hmyz, to není to pravé. Jedině, že bychom mluvili o trhání křidélek, a o tom si myslím, že to taky žádný "normální" člověk nedělá.
Myslím, že Lukáš pochopil dost přesně, co jsem tou "normalitou" myslela
Avalonka,
budeš se divit, mně pavouci nevadí, já si neošklivím ani hmyz. Proti štípajícím komárům používám repelent, ale rozhodně neomdlévám, když vidím pavouka, hada, myš ...
Myslím, že otázka, která Terezu zajímá, je, zda přítelovo chování ke zvířatům není známka nějaké jeho skryté (skrývané) vlastnosti. Jestli to neukazuje, že je to někde v hloubi duše hrubián a násilník, člověk neschopný soucitu, tyran atd. Samozřejmě, že takoví muži jsou, viz příspěvek Evy. Já ale nějak nevěřím, že ta jejich druhá tvář je vždy 100% skrytá. Spíš se mi zdá, že ženy omlouvají spoustu malých projevů a náznaků, že jsou k nim z lásky "slepé". Že si lžou do kapsy. Terezo, kdyby měl tvůj přítel spadat do kategorie "tyran" a "necita", musela bys to přece poznat i jinde, nejen na jeho chování ke zvířatům. Vidíš přece, jak se chová k tobě, a taky ke svým kamarádům a rodičům, jestli se na něj můžou ostatní spolehnout, jestli je k nim upřímný, jestli projevuje citlivost v různých situacích, které se netýkají vašeho vztahu atd. Zkus se zamyslet tímto směrem.
Přeju Ti hodně štěstí.
Není tady
Scout - bingo!
Moc hezky napsáno. Ano - Terezo, Scout má pravdu. Pokud je tvůj přítel skrytý nelida, určitě by se to projevovalo i jinde, než jen ve vztahu ke zvířatům. A právě proto, že jsi psala jak je jinak přítel milující, mě to přivedlo k názoru, že nejde o neodstranitelnou vadu na jeho charakterové kráse.
Zkus se tedy zamyslet, zda se podobně "týravě a podezřele" přítel neprojevuje i v jiných oblastech.
Není tady
Napíšu to trochu víc napřímo, přítel zatím musí být milující, protože by si jinak nevrzl.
Nemilující začne být, až to bude mít jistý. Eva36 to napsala přesně
Marcela napsal(a):
avalonka, ty ale pořád píšeš o něčem jiném - o tom, jestli psa trestat fyzicky, když něco udělá - ale Tereza psala, že přítel zvířatům ubližuje aniž by něco zakázaného provedla. To je dost podstatný rozdíl, nemyslíš? To že se pes třese před svým pánem, když něco provedl a čeká trest, je přece něco úpně jiného, než když se třese, sotva toho člověka uvidí... Jestli psa vychovávat bitím je na dlouhou debatu, ale to Tereza až tak neřeší. Netvrdím, že z jejího přítele se vyvrbí tyran, jako z toho mého, ale myslím, že by si měla dávat bacha na další indicie případné agresivity...
Asi tak nějak....
Moji psi jsou hodní, nikomu nikdy neublížili a poslouchají mě na slovo, tak nevím proč by je měl vychovávat, jak tvrdí. A kocour se mu jen chtěl přátelsky otřít o nohu, jak to kočky dělají a schytal kopanec! Vychovávání, alespoň podle mě vypadá jinak. A to vlastně ještě nevím, co udělal těm psům, že k němu nechtějí jít když je zavolá, raději zalezou do boudy. Takové chování jsem u nich nikdy nezažila. To až teď, co spolu bydlíme. No, chtěla jsem slyšet vaše názory a teď už je jen na mě, jak se zachovám. Věřte, že to pro mě není jednoduché, přítele mám moc ráda. Přece jenom, jsme spolu nějaký ten pátek. Ale v tomhle mě zklamal. Když před vámi někdo čtyři roky dělá, jak miluje zvířata, (ty zvířata ho měli rádi) a pak ho spatříte, jak kopne do kočky a pes k němu strachy nejde, tak co si máte myslet? 
Terezka,
mas to tazke. Fakt nezavideniahodna situacia. Dobre si vsetko zvaz, netvrdim, ze mas priatela poslat okamzite k vode. Ale tato situacia nieco naznacuje a je treba ju spravne vyhodnotit.
Tak drzim palceky. :-) A pozdravujem zverinec.
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.