Ahoj Jituško, to co tady popisuješ, jsme asi zažily všechny, takové ty prudké změny nálad, hlavně pořád nějaké obavy z toho, jestli děláme vše tak, jak máme, ....... Určitě to ještě nějakou dobu potrvá. Hlavně, že je manžel na Tebe hodný, že je miminko zdravé ..... Mojemu synkovi je osm měsíců a zrovna minulý týden jsem měla "svou obvyklou depku"  - i když se ozvala celkem po dlouhé době. Chtěla jsem teď  tady popsat, proč mě ta depka vlastně chytla, ale když jsem to viděla napsané ve článku, tak mi to připadlo, když jsem si to četla, jako kdybych byla vážně nějaká švihlá, že mě tohle vůbec dokázalo rozhodit. Nakonec to dopadlo tak, že když malý spinkal, zamkla jsem se v koupelně (manžel přišel domů po noční) a já jsem odmítala se s ním bavit a byla jsem tam zamklá, dokuď mě to nepřešlo. Prostě hrůza !!!!! Stydím se za to, ale prostě jsem si nemohla pomoct. Takže teď asi vidíš, že takové depky máme občas všechny, když s těma našema rapíškama jsme celý den samy. Ale co, hlavně, že jsou dětičky zdravé !!!!!!!!

jitus, me to taky jeste poradne nepreslo a nejhorsi jsou depky jako ze jsem nemozna matka, kdyz uz cela hotova vyjeknu zvysenym hlasem na malou at uz zavre konecne oci a spi, dalsi den si to pak vycitam a jsem z toho nervni. pak jak pise romca, taky kdyz vidim kolem sebe binec, nestiham uvarit, protoze mala rve....
nastesti uz jsme zacly s nejakym rezimem, takze rano jak mala podruhe usne, tak si nachystam na obed a pak to jen zapnu:-)

Petra24 napsal(a):

Jituš jsi normální!!!
Ale holky já jsem asi hrozná, Domča je hrozně živej a taky vzteklej a já jsem na něj někdy zlá a pak bych brečela jak mi je ho líto a jaká jsem kráva.... Ale mě prostě fakt už ty nervy ujedou, třeba včera když jsme šli k našim (je to asi pět minut chůze když jdu sama) a s domčou to jdeme 15 i víc minut. To mi nevadí. ALE: včera chtěl jít pěšky a ani ne po čtvrtce cesty se mi začal válet v rozbředlým sněhu, já ho zvedala a chtěla aby šel a on se furt vztekal a sedal si tam protože chtěl nosit. To mě po tý čtvrthodině už tak vytočil že jsem mu vynadala, dovlekla (nesla jsem ho, ale je strašně těžkej a málem mi "upadly" ruce, proto píšu dovlekla ) jsem ho k našim a byla na něj tak naštvaná že jsem se na něj nechtěla ani koukat   Hrozný co?????????

Jóóó? Tak v tom případě jsme krávy dvě ... Ono toho mýho prďoly je taky dost a taky občas nejsem nejhodnější maminka
Válení a vláčení moc dobře znám,ruce mi pak visí... Fakt hrozný
Já se směju,ale občas je to opravdu na hlavu

to penizek:
Tak fajn aspoň nejsem sama
Fakt jsem z něj kolikrát na mrtvici že si říkam rpoč nemam "normální" dítě. On samozřejmě je normální a kdyby se mu něco stalo, tak by si šla hodit mašli....
Asi jsou ty děti v něčem všechny stejný...
Kolik tomu tvýmu je a jak se jmenuje?

Petra24 napsal(a):

to penizek:
Tak fajn aspoň nejsem sama
Fakt jsem z něj kolikrát na mrtvici že si říkam rpoč nemam "normální" dítě. On samozřejmě je normální a kdyby se mu něco stalo, tak by si šla hodit mašli....
Asi jsou ty děti v něčem všechny stejný...
Kolik tomu tvýmu je a jak se jmenuje?

V dubnu mu budou tři roky.Jmenuje se Vašík.No,to s tím "normálním"dítětem znám... Samozřejmě,že bez něho si to už ani nedokážu v životě představit.Včera jsme spolu uklízeli hračky,teda já uklízela,Venoušek si hrál.A ještě mi mával hopsacím balónem,držel ho za tykadlo-lup až jsem měla jednu přes ucho ,no...plácla jsem ho přes zadeček(pak mi to bylo líto),ale to jsou takový rychlý reakce

Ahoj Jíťo!
Neboj, to brzo přejde! I já, vcelku kliďas jsem předvedla v porodnici asi 3. den po porodu takovej hysterickej záchvat, že se divim, že mě nenechali odvézt. Před vrchní sestrou jsem hystericky brečela, že mi nejde kojení a že moje dítě asi nejspíš umře hlady. Musela se bavit a já teď taky, když si na to vzpomenu:-) Pak jsem si sedla ve sprchách a bulela jsem asi hodinu. Nikdy bych přitom normálně před lidma nebrečela! Teď mám ročního prďolku, snažíme se o další a tak doufám, že si hysterčáky do konce roku ještě zopáknu!!!

to Petra24:To si piš,že je to pěkný éro Já se fakt musím smát,jak jsi psala,že ti Domík skákal po zádech...a ještě se ti smál,že tě to bolí... jako u nás doma.Taky ti "prdí" na břicho pusinkou?Mě Vašík jo,jednou mě kousnul na pupíku,až jsem se málem počůrala bolestí
Ale,zlobí,hlavně aby byli zdraví,že jo?

JO ,to je pravda, já jsem u prvního dítka taky byla vystresovaná. A to druhý si teď opravdu užívám.

,takže jsme všechny adeptky na blázinec,ale jinak celkem normální
Pošlu Petro,pošlu

Jééé Jituš ted koukám, že máš taky 15 dní po porodu...to jsme asi tak ve stejnem stadiu šílenství:-)))))) Koukam,ze jsi z Prahy...nejsi nekde na čtyřce? Nemám s kým jet s kočárem:o)))

To mi pripomina, ze kdyz mi v porodnici 3. den Barcu odvezli pod modre svetlo kvuli zloutence, tak jsem zacala bulet a myslela si, ze uz ji snad nikdy neuvidm, ze mi snad umre. Ostatni maminy vozili ty svoje mimca po chodbe a ja jen na kojeni a to jeste chudinka mela na ocickach takove ochranne bryle a mne ji bylo tak lito. No orvala jsem to pekne dlouho. To jsem teda zvedava, co me jeste ceka. Na binec doma si pomalu zvykam....

Já jsem tak ráda když si přečtu vaše příspěvky.Hned je mi lépe na dušičce.Matoušek pak kouká jak se máma umí řehtat u počítače. Teď jsem vyslala babi,dědu,manžu,synovce a neteř ven s kočárkem a jdu se natáhnout.Myslela jsem,že budu v klidu,ale zjišťuji,že se mi po tom zlobidlu stýská.Jo dneska jsme byli na vážení a zase mám o jednu starost méně.Už jsme začali přibírat.Nechci to zakřiknout,ale vypadá to,že se mi mléko konečně rozjelo úplně a nebude Beba třeba.Jej radostí bych skákala.