Ano, vím, v kterým vláknu jsem... ale špetička před víkendem nezaškodí, soudím...

Helenko, perfektní...deprese a nízké sebevědomí si troufnu tvrdit že nemám...ale jak poznám, že nejsem obklopená blbci? :-) :-) :-)

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Diamo,pochopila jsi to úplně špatně. Bráchovi bych nadala do de*ilů, kdybych se ozvěděla, že podváděl ON. Když podváděla švagrová, ale brácha o tom nevěděl a manželství jakž takž fungovalo,mluvila jsem s NÍ, ne s bráchou. Když podváděla kamarádka svého muže, mluvila jsem rovněž s ní. Rozhodně ne s těmi podvádělnými. O to jde.
Ale opět - ty musíš vyhodnostit sitaci, jelikož každá situace a lidé v ní jsou jiní.

Upravil(a) Judyna (15. 9. 2017 13:38)

Eva. napsal(a):

Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Evo., ty jsi neuvěřitelná. Naprogramovaná? Všimla sis, že se Diamo ptala bývalé kamarádky, kde je její manžel, aniž by tušila, že je jí manžel nevěrný?

Judyna napsal(a):

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Diamo,pochopila jsi to úplně špatně. Bráchovi bych nadala do de*ilů, kdybych se ozvěděla, že podváděl ON. Když podváděla švagrová, ale brácha o tom nevěděl a manželství jakž takž fungovalo,mluvila jsem s NÍ, ne s bráchou. Když podváděla kamarádka svého muže, mluvila jsem rovněž s ní. Rozhodně ne s těmi podvádělnými. O to jde.
Ale opět - ty musíš vyhodnostit sitaci, jelikož každá situace a lidé v ní jsou jiní.

Reagovala jsem v tvém případě na to, že by ses do toho montovala, protože by ti na tom záleželo. Takže bys to nenechala být, že ti do vztahu tvého bratra nic není. Nebo snad tohle není pravda? Stejtě tak si přehlížela nevěru švagrové, právě proto, že by to ublížilo bratrovi a jakmile by mu naopak pomohlo to, že by věděl, že byl podváděn, tak si vyšla s pravdou ven. Takže si vztah ovlivňovala ve prospěch bratra právě v době, kdy to podle tvého názoru a tvého přesvědčení potřeboval.

To celé ale bylo ne o tom, jakou si mi dala radu na moji otázku, ale na úvahu - že nechodím v jejich botách, takže si nemám ničeho všímat a řešit. Toť vše.

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Evo., ty jsi neuvěřitelná. Naprogramovaná? Všimla sis, že se Diamo ptala bývalé kamarádky, kde je její manžel, aniž by tušila, že je jí manžel nevěrný?

Barčo nevěděla, netušila a navíc známá ve firmě dělá účetní a ví, kam se v průběhu měsíce jede na jednání, takže jsem jí kdysi běžně volala než abych si vyslechla, že mi to manža říkal a já to zapomněla. Prostě když jsem něco potřebovala zařídit třeba v Brně, tak jsem jí zavolala a ona se koukla, jestli nejede třeba další týden na nějaké jednání a dala mi vědět. Proto nechápu, proč měla potřebu mi lhát. Jednak se takové věci dají snadno ověřit (bohužel i zpětně) a kdyby mlčela nebo odpověděla, že ať se zeptám manžela, tak v tom nevidím nic divného.

Ale o tom diskuze být nemá. Chtěla jsem zjistit zkušenosti, jestli vám náznak/info nějak pomohly/ublížili. Proto jsem psala svůj pohled a to, co můj pohled na situaci, ve které se nechtěně nacházím, ovlivňuje. Rady a informace od vás, co jste to zažili a jak na to zpětně nahlížíte.
Je jasné, že kazdá to máme jinak a nakonec to bude moje rozhodnutí. Názory si čtu, s některými souhlasím, některé jsou mimo a neustále řeší mě, tak ty jsou mi fakt k ničemu. Pokud budu potřebovat radu ohledně svého chování, vytvořím jinou diskuzi. Díky:kapitulation:

Eva. napsal(a):

diamo napsal(a):

Evi, prosím tě, mě neřeš :-)

Kamarádka se mě zatím nezeptala, zda má ZZ milenku a kdyby zeptala, tak jí odpovím po pravdě, že by se především měla zeptat svého manžela. Kdyby i přesto chtěla vědět, co si já myslím, tak jí na to pravdivě odpovím.
Ale psala jsem hned v úvodu, že kvůli svému prožitku, kdy mi v té době "kamarádka" vědomě lhala (pracovali a pracují spolu ve firmě) a na konkrétní otázku, kde je manžel mi vědomě lhala (kryla ho, protože si myslela, že by se provalila jeho nevěra - nevím, jestli bych si to spojila, protože jsem vážně neměla vůbec tušení) tuhle známou nikdy za kamarádku považovat nebudu. Takže v tomhle mám jasno.

To je ale tvá blbost, ptát se kamarádky, kde je TVŮJ manžel. To nezazlívej jí, ale sobě.
To by mě fakt nenapadlo, ptát se někoho jiného, kde je MŮJ manžel. To se snad zeptám jeho, ne?
Chovala ses nefér, dostalas svou kamarádku úmyslně do trapné situace a co už pak ona s tím, když se takhle hloupě zeptáš? A ještě se na ni zlobíš za to, cos způsobila ty.

Ja si nemyslim,ze se chovala nefer a nevidim duvod se nezeptat kamaradky.Manzela kdybych se zeptala ten by urcite zatloukal.Kdyz me moje kamaradka rekla s kym se styka muj manzel,tak kdyz se muj manzel vratil domu pro ciste pradlo,tak jsem se ho take primo zeptala kdo to je s kym se styka.Odpovedel me,ze nikoho nema.Na to ja mu rekla,ze vim kdo to je a rekla jsem mu jmeno.Pak se teprve priznal.A kamaradka ktera by ho kryla by opravdu kamaradka nebyla,protoze tohle se nedela.Kamaradka ma byt ferova a ne falesna.
Mela jsem kamaraku falesnou,je pravda,ze jsem s ni kamaradila od zakladky,byla se mnou v tezkych chvilich rozvodu,ale nastala situace kdy se me nabidla,ze me vymaluje deti pokoj,vecer,az budou me male deti spat.Vse jsem s moji mamkou vystehovala,mamka me upekla roladu.....a ja cekala a cekala,kamaradka nikde.Sla jsem za ni a ona se nechala zaprit,videla jsem ji pak za zaclonou jak se diva jak odchazim.Pokoj jsem vymalovala sama se slzama v ocich,ta kamaradka pro me skoncila byt kamaradkou.Parkrat jsme se jeste sesli,ale ma neduvera k ni vsechno spalila.Ted,uz se nevidame vubec.Tim jsem chtela rict,ze pokud neni v kamaradstvi duvera nestoji to za nic.Kamaradka je blzky clovek je to clovek ktery patri do rodiny a pokud neco vi a bude zatlokat je to nefer jednani.

Upravil(a) eremuruss (15. 9. 2017 17:40)

diamo napsal(a):

Judyna napsal(a):

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Diamo,pochopila jsi to úplně špatně. Bráchovi bych nadala do de*ilů, kdybych se ozvěděla, že podváděl ON. Když podváděla švagrová, ale brácha o tom nevěděl a manželství jakž takž fungovalo,mluvila jsem s NÍ, ne s bráchou. Když podváděla kamarádka svého muže, mluvila jsem rovněž s ní. Rozhodně ne s těmi podvádělnými. O to jde.
Ale opět - ty musíš vyhodnostit sitaci, jelikož každá situace a lidé v ní jsou jiní.

Reagovala jsem v tvém případě na to, že by ses do toho montovala, protože by ti na tom záleželo. Takže bys to nenechala být, že ti do vztahu tvého bratra nic není. Nebo snad tohle není pravda? Stejtě tak si přehlížela nevěru švagrové, právě proto, že by to ublížilo bratrovi a jakmile by mu naopak pomohlo to, že by věděl, že byl podváděn, tak si vyšla s pravdou ven. Takže si vztah ovlivňovala ve prospěch bratra právě v době, kdy to podle tvého názoru a tvého přesvědčení potřeboval.

To celé ale bylo ne o tom, jakou si mi dala radu na moji otázku, ale na úvahu - že nechodím v jejich botách, takže si nemám ničeho všímat a řešit. Toť vše.

Diamo, znovu - těžko radit, protože každá situace i lidi v ní, je jiná. Proto je někdy dobré neříct a někdy zase naopak říct. To fakt nejde podle šablony. Je třeba postupovat maximálně citlivě a s ohledem na hodně věcí. A někdy - nejen v tvém případě - je dobré udělat to, co je dobré pro naše nejbližší (i kdyby to mělo znamenat třeba mlčení, možná dočasné), ne pro náš dobrý pocit a čisté svědomí. Na špatné zprávy je vždycky času dost.

Sorry Judyno, ten první odstavec měl být citace tvého, ale místo toho jsem ho jen zkopírovala a teď to vypadá divně :-(

diamo napsal(a):

Diamo, znovu - těžko radit, protože každá situace i lidi v ní, je jiná. Proto je někdy dobré neříct a někdy zase naopak říct. To fakt nejde podle šablony. Je třeba postupovat maximálně citlivě a s ohledem na hodně věcí. A někdy - nejen v tvém případě - je dobré udělat to, co je dobré pro naše nejbližší (i kdyby to mělo znamenat třeba mlčení, možná dočasné), ne pro náš dobrý pocit a čisté svědomí. Na špatné zprávy je vždycky času dost.

Judyno, tak v tomhle se shodnem. Je to situace od situace a proto jsem založila tuhle diskuzi, protože každý člověk je jiný, každá situace je jiná a nakonec stejně budu muset já za sebe rozhodnout, co si myslím, že by kámošce pomohlo/neublížilo. A s tímto mým rozhodnutím žít, že. Takže se shodnem, že v mé situace nejde nečinně sledovat,  ale sledovat a vyhodnotit (snad správně), kdy říct/neříct/pomoct jinak. Jediné, co vím, že bych nebylo schopná, tak lhát.

Ano, tak to je. Je to velice těžká situace a já Ti budu přát, i Tvé kamarádce, aby chlap dostal rozum. To by bylo to nejlepší.
Nikdy, pokud jde o blízkého člověka, nečinně nestojíš opodál. Vždy budeš přemýšlet co a jak. To je normální.

diamo napsal(a):

Barčo nevěděla, netušila a navíc známá ve firmě dělá účetní a ví, kam se v průběhu měsíce jede na jednání, takže jsem jí kdysi běžně volala než abych si vyslechla, že mi to manža říkal a já to zapomněla. Prostě když jsem něco potřebovala zařídit třeba v Brně, tak jsem jí zavolala a ona se koukla, jestli nejede třeba další týden na nějaké jednání a dala mi vědět. Proto nechápu, proč měla potřebu mi lhát. Jednak se takové věci dají snadno ověřit (bohužel i zpětně) a kdyby mlčela nebo odpověděla, že ať se zeptám manžela, tak v tom nevidím nic divného.

Tvůj muž je nesvéprávný? Nebo vy spolu nemůžete normálně mluvit a tak raději voláš účetní?
Na to zdůvodnění, proč ses nezeptala svého muže, ale volala účetní, zírám.
A taky nechápu tu účetní, že tohle dopustila. Źe ti ty informace dávala.
Doufám, že už to neděláš a svého muže se rovnou zeptáš.

Eva. napsal(a):

helena napsal(a):

Mohla bys nás seznámit s metodou, jak se někoho, o kom nevíme, kde je, zeptat kde je?
Triviality stylu "mobil" neberu - kdybychom se dovolali, nemusíme se tázat jiných.

Nechápu tvůj dotaz, heleno. Metoda? Dnes v době mobilních telefonů? Přece zavoláme tomu člověku na telefon, když od něj něco chceme.

To vidím, že nechápeš...

Eva. napsal(a):

Ty když chceš vědět, kde je tvůj muž, voláš jemu anebo své kamarádce?

Já to vědět nechci... ani nepotřebuju... tudíž nevolám nikomu