Upravil(a) Dorka (31. 8. 2017 20:23)

Upravil(a) Dorka (31. 8. 2017 20:21)

Taky jsem zvědavá, jestli to Luděk vysvětlí.
Já bych řekla jedině: Ani kladná, ani zápo*ná; ani silná, ani slabá.

luděk napsal(a):

...
silný zážitek je ten, na který se vzpomíná.  Vždy je to emoční záležitost a může být pozitivní nebo negativní. Neutrální  emoce není silný zážitek.
A silný zážitek zůstává v srdci a následně v mysli po celý život. Množství zážitků záleží na naší citlivosti k emocem. Senzitivové považují vše kolem nich za zážitky, proto nějak nerozlišují  jejich velikost, prostě si na ně vždy vzpomenou, navíc nepotřebují zádné velké emoce, protože vlastně v emocích svých i cizích žijí celý život a spíše potřebují klid, aby si od toho shonu odpočinuli.

Trosku jsem to zrevidovala, promin, autore

Ok k prvne vytucnenemu...

K "senzitivnim zazitkum" bych dodala jen to, ze vyraz "senzitivove" bych nahradila slovy 'nekteri stastlivci'. Muzou byt geniove, nebo hooodne "jednodusi" (i dementni, vis?), a zbytek tve definice plati...
Plati i to, co si myslim ja, ze od zadnych SILNYCH zazitku si nemusime odpocivat, od pozitivnich vubec ne, z tech po zbytek zivota "cucáme", z tech plusovych, negativni zpracovavame, a myslim, ze z nich taky "cucáme" to, co UZ NIKDY!

Dobre tema k promýšlení, dik...

Upravil(a) Dorka (31. 8. 2017 20:20)

Tulipánka napsal(a):

Dorka napsal(a):

Dorka napsal(a):

Co to jsou "silne zazitky"?

Prosim, prosim, muze mi to nekdo definovat?
Let balonem?
Potapeni?
Slalom?
Ruska ruleta?
Lezeni po odstavenych vagonech?
Lezeni po horach?
Paintball?
Bandzi dzamping?
Zazitky na prahu smrti?...

Nebo   C O   T O   J E  ???

Silné zážitky - cokoliv neobvyklého. Pro mě je neobvyklá třeba dovolená v cizí zemi, kde jsem ještě nebyla. Tohle mě napadlo, když jsem viděla lidi, jak si užívají dovolenou třeba v ČR a jsou moc spokojení. Pro mě ta dovolená v ČR byla normální a tuctová, nedokázala jsem si ji užít.

Tulipánko a není možné, že máš už vlivem tvé práce "vypáleno?" Kreativní práce, jakou děláš, je totiž nesmírně vyčerpávající, ač se to nezdá, vypadá to navenek jen jako taková "zábava a hraní", ale člověk má pak potřebu být jen sám se sebou a není to vůbec nic špatného.
Možná jsi už přesycená zážitky, je to jako když si zvyklá na přesolená a překořeněná jídla a pak si neumíš vychutnat jemnou přirozenou základní chuť jídla.

Já bych asi rozlišovala silné zážitky a příjemné zážitky.......příjemné jsou třeba ty všelijaké návštěvy cizích zemí, ale silnými bych je asi nenazvala.....i když pokud si člověk třeba v takovém římském Koloseu nebo na podobných místech světa a vybaví, co se tady dělo před tisíciletími, tak to může být hluboký zážitek. Ale stejné pocity mám třeba i když prolézám křoví na místě dávné keltské osady a jiných zaniklých osad tady u nás, v mém okolí..........ale tohle máme každý jinak.

Silný zážitek nemusí být podle mě žádný výrazný, "adrenalinový", ale ten, který si člověk vybavuje po mnoha letech a rád se k němu vrací........ vzpomínám ráda třeba na to, jak jsem jako hodně malá s babičkou jezdila na pole, vezla mě na dece na kárce spolu s nářadím a ukázala mi, jak se dělá "muzika" - strčí se dřívko do kola a to pak vyluzuje různé tóny.......to byla pak vždycky moje oblíbená zábava po cestě.

Po adrenalinových zážitcích vůbec nebažím (i když dřív to tak bývalo)......spíš si ráda vychutnávám "obyčejné" věci.

Dámy, docela mě potěšilo, kolik se tu najde takovejch, kterejm - velmi zjednodušeně řečeno - stačí "ke štěstí" kapka namísto cisterny...

Judyna napsal(a):

vrabčák napsal(a):

Taky jsem zvědavá, jestli to Luděk vysvětlí.
Já bych řekla jedině: Ani kladná, ani zápo*ná; ani silná, ani slabá.

...pak to ale není emoce, dle mého. Je to opravdu zvláštní spojení....
Neutrální postoj k něčemu - to jo. Ale neutrální emoce? Nebo neutrální zážitek? Taky nevím.

Neutrálny zážitok je taký, ktorý vyvolá neutrálnu (alebo skôr minimálnu) emóciu, podľa mňa.

Selima napsal(a):

Judyna napsal(a):

vrabčák napsal(a):

Taky jsem zvědavá, jestli to Luděk vysvětlí.
Já bych řekla jedině: Ani kladná, ani zápo*ná; ani silná, ani slabá.

...pak to ale není emoce, dle mého. Je to opravdu zvláštní spojení....
Neutrální postoj k něčemu - to jo. Ale neutrální emoce? Nebo neutrální zážitek? Taky nevím.

Neutrálny zážitok je taký, ktorý vyvolá neutrálnu (alebo skôr minimálnu) emóciu, podľa mňa.

Ale mě zaujalo spojení neutrální emoce, ne neutrální zážitek. A zase - může být zážitek ze své podstaty neutrální? Zážitek je něco, co vyvolá nějakou emoci, ta emoce musí mít nějaký podnět, na jehož základě vznikne. Když se neděje nic (neutrální zážitek, který nevyvolá ani kladnou, ani zápo*n reakci, takže nuda?), vzniká emoce? Možná nějaký pocit klidu, ele je to emoce? Není to spíš emoční stav?

Jen přemýšlím nahlas, nejsem psycholog.

Nepatrný zážitek vyvolá jen velmi slabou emoci (tedy jak u koho ), ale fyzik by z měření na zážitkoměru jistě odvodil, jestli vznikne emoce kladná, nebo zápo*ná. Neutrální emoce podle mě neexistuje. A zážitek nemůže být nulový; nemělo by pak smysl mluvit o zážitku.

Moc všem děkuji za jejich názory
Já už na to přišla: ty zážitky mě neuspokojují, protože si jimi snažím kompenzovat nějakou potřebu, nedostatek. Ten však kompenzovat nejde. A to, že už mě to neuspokojuje, je dáno tím, že to stále nemá ten efekt. Takže uvědomění přišlo, teď se na tom pomalu začíná pracovat

Dorka napsal(a):

Jupííí.
Tu neuspokojenou potrebu, nedostatek, zkusis sem taky  p o j m e n o v a t  ?

Nebo uz to neni potreba?

Dorko,
ještě včera jsem si myslela, že tou potřebou je stálé štěstí. Dnes mě ale jedna známá upozornila, že prožívá to samé a že když nedělá těch spousty věcí, že přichází děsivá prázdnota. A že je to právě o té prázdnotě. A já ji cítím úplně stejně. A že v té prázdnotě prý má poznat sama sebe. A s tím souhlasím, protože jsem si před pár dny uvědomila, že vlastně žiju život, který je podle většiny lidí normální a hezký, že ten život nějak není pro mě. Že bych v životě ráda více spontaneity, raději bych se toulala přírodou a poznávala zajímavé lidi, než mít svůj dům a každý den dělat to samé. A po tom, co jsem si tohle řekla, ta depka najednou téměř úplně zmizela...

Tulipánka napsal(a):

Dorka napsal(a):

Jupííí
Tu neuspokojenou potrebu, nedostatek, zkusis sem taky  p o j m e n o v a t  ?

Nebo uz to neni potreba?

Dorko,
ještě včera jsem si myslela, že tou potřebou je stálé štěstí. Dnes mě ale jedna známá upozornila, že prožívá to samé a že když nedělá těch spousty věcí, že přichází děsivá prázdnota. A že je to právě o té prázdnotě. A já ji cítím úplně stejně. A že v té prázdnotě prý má poznat sama sebe. A s tím souhlasím, protože jsem si před pár dny uvědomila, že vlastně žiju život, který je podle většiny lidí normální a hezký, že ten život nějak není pro mě. Že bych v životě ráda více spontaneity, raději bych se toulala přírodou a poznávala zajímavé lidi, než mít svůj dům a každý den dělat to samé. A po tom, co jsem si tohle řekla, ta depka najednou téměř úplně zmizela...

Tulipánko. V životě každého člověka je čas každý den dělat to samé a pak je zase čas toulat se přírodou a poznávat zajímavé lidi... Ty teď máš malé dítě, manžela, dům, teď je čas pro život, který žiješ teď. Tak ho přijímej a žij a nechtěj, co nemáš. Užívej si naplno to, co máš. A pak, až dítě (děti) vyrostou a ty si splníš to, co musíš, až se postaví na vlastní nohy, pak přijde tvůj čas pro všechno, co budeš chtít. Teď je čas povinností. Čas, kdy víc musíš, než můžeš. A tím si zasloužíš čas, který přijde, čas, kdy budeš víc moct, než muset.
Přijímej každý svůj čas s pokorou a žij ho klidně a spokojeně se vším, co k němu patří. Neutíkej od jedné věci do druhé, ale žij to, co je.

"Nekonecny pribeh"?
"Prazdnota"?

Falko?