Jaňule, Tvoje příspěvky by Steličce mohly dost pomoct.

Dorka napsal(a):

Tak tyhle "opravy a upravy" se daji poridit sluzbama, hodinovym manzelem a pod. Je to o penezach, samozrejme...
Mne bez partnera nejvic chybi ten muzsky prvek: zpusob mysleni a konani,  (Mars) - to mozna tolik neprozivaj zeny, ktere maji syna. Ale chybejici sex nenahradi nic, ani abstinence, ani robertek...

jo,jo je to o penezich,kdyz ty penize ale nejsou a ses na vse sama nestoji to opravdu za nic.

Judyna napsal(a):

Eva. napsal(a):

aprill napsal(a):

blahopřeji k rozhodnutí

aprill, není k čemu blahopřát. Já jsem nepsala, že jsem se rozhodla.
Rozhodnout se můžu, že si najdu jinou práci, že jdu nakoupit, kam půjdu na výlet...
Láska není otázkou rozhodnutí.

Ale je to rozhodnutí. Samozřejmě láska buďto je nebo není, ale jen ty se rozhodneš, jak se zachováš. Srovnala sis to v hlavě - rozhodla se, že než být se špatným partnerem, raděj budeš sama.

Já žiju sama dlouhodobě, problém o případné partnery jsem nikdy neměla (vlastně by se dalo říct že i teď by se někdo našel), ale já se velice špatně dostávala ze "zážitků" v mém manželství, dalších vztahů jsem se bála, až to došlo do stadia, že jsem si uvědomila, že se do nich vlastně nutím a osvobodila jsem se od myšlenky, že bych neměla být sama. Přesto asi moje rozhodnutí nebylo až tak svobodné, jelikož vyšlo z toho, co jsem psala. Možná, kdybych tenkrát navštívila nějakého odborníka, pomohl by mi natolik, že by se můj život odvíjel jinak. Kdo ví.
Každopádně ničeho nelituju. Daleko horší to mají lidé, kteří sami být nechtějí, pořád někoho shánějí a nemohou sehnat nikoho pořádného. To musí být nešťastný život.

A to ja mám radšej také "ľahšie" vzťahy.... diétnejšie.... Kde si dáme to pekné a nemáme priestor na to nepekné. Niekedy sa mi zdá, že by som toho pekného zniesla aj viac, ale uvedomujem si, že by pribudlo aj toho nepekného (resp. možno nie nepekného, ale "ťažkého" - vyplývajúceho z našich odlišností), a tak to nechávam tak, ako to je. Keby sa objavil Pán nie Dokonalý, ale Pasujúci (ku mne), možno by som spievala inak, ale takto je to fajn, ako to je. Preto mám pochopenie aj pre vzťah bez predstavovania rodinám a bez početných spoločných aktivít - ale to musí byť obojstranná zhoda, inak je to na... prd.

eremuruss napsal(a):

Dorka napsal(a):

Tak tyhle "opravy a upravy" se daji poridit sluzbama, hodinovym manzelem a pod. Je to o penezach, samozrejme...
Mne bez partnera nejvic chybi ten muzsky prvek: zpusob mysleni a konani,  (Mars) - to mozna tolik neprozivaj zeny, ktere maji syna. Ale chybejici sex nenahradi nic, ani abstinence, ani robertek...

jo,jo je to o penezich,kdyz ty penize ale nejsou a ses na vse sama nestoji to opravdu za nic.

No, zasa je sloboda v rozhodovaní, netreba sa furt prispôsobovať, dá sa voľne a spontánne meniť program, rozhodovať aj o výdajoch, apod... Keď je ten vzťah s príma chlapom a je tam zamilovanosť, tak sa to všetko poddá, ale pri vzťahu "len aby sa nepovedalo", alebo "vzťahu, ktorý je kompromisom" z toho nemám dobrý pocit. A ešte ide o to, či je to prispôsobovanie sa obojstranné, s láskou a vyrovnané - potom je to značka ideál a je to lepšie ako singl život. (Inak podľa mňa nie...)

Nekupuju.
Cekam na nej, ve vire, ze se v pravy cas  n a s k y t n e ...

eremuruss napsal(a):

Kiara napsal(a):

S chlapem špatně, bez chlapa ještě hůř I když já si nemyslím, že se mám bez partnera zase nějak extra špatně

Me treba bylo,kdyz jsem s detma byla sama.Nemel kdo opravit kapajici kohoutek nebo protykajici zachod.Ja to neumela takze jsem porad musela otravovat znameho a tohle jsou jen drobnosti.Kde je treba vymalovani,prestaveni nabytku.Ted spoleham,ze vsechno opravi,zaridi partner.

erem, když jsem byla vdaná, dalo by se spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát manžel doma přiložil ruku k dílu všechny řemeslníky jsem musela objednávat a zařizovat já. Fakt nepociťuji žádný rozdíl, protože po rozvodu jsem na tom v tomto směru úplně stejně, jako když jsem byla vdaná

eremuruss napsal(a):

Za ty leta samoty asi 2x,malire jsem si pozvala a zaplatila,ale byl problem s vystehovanim nabytku,nebyl kdo.....malir to delat nechtel.No nerada na ten trapas vzpominam

Lze to vystěhovat i sama s dětmi. Stačí přemýšlet nad tím, jak to udělat, než že to nejde. Nábytek není třeba stěhovat, skříně stačí dát pryč od zdí, aby se tam malíř dostal, a přikrýt je...
A máš tátu a bráchu, ti by jistě taky pomohli, kdybys je poprosila...

Můj první manžel sice byl manuálně zručný, ale když náhodou něco opravil, tak jsem musela asistovat od první do poslední vteřiny, abych si vážila jeho práce. A než poslouchat jeho kecy, abych byla vděčná, tak to je lepší kapající kohoutek. Moje práce byla ale samozřejmost a moje povinnost.

Upravil(a) lea64 (26. 6. 2017 12:30)

S chlapem špatně, bez chlapa ještě hůř... Jsem rozvedená od roku 1999 a vlastně od té doby jsem byla jen v jednom šestiletém vztahu a to jsme spolu ani nebydleli. Vztah skončil proto, že byl přechozený. Tím pádem jsem velmi samostatná a proto si už skoro ani nedovedu představit společné soužití. Současný partner o něm mluvil od samého začátku a já to tak trochu začala přehodnocovat (že je možná čas to zkusit, když už děti jsou dospělé). No a teď toto. Pro vysvětlení, už jsem byla 5 let bez dětí, dcera se vrátila po rozchodu s přítelem v prosinci. To jsme byli s partnerem v začátcích, pracovala chemie a zamilovanost a měla jsem "volný kvartýr". Když se pak naše situace srovnaly, začala jsem si uvědomovat, jak jsem využívána.

lea64 napsal(a):

Můj první manžel sice byl manuálně zručný, ale když náhodou něco opravil, tak jsem musela asistovat od první do poslední vteřiny, abych si vážila jeho práce. A než poslouchat jeho kecy, abych byla vděčná, tak to je lepší kapající kohoutek. Moje práce byla ale samozřejmost a moje povinnost.

Nápodobne... môj veľmi šikovný bývalý mal nechal pol roka (možno ja viac) prať v rukách a prosíkať, aby opravil práčku a až keď som sa mu vážne vyhrážala, že zavolám jeho bývalých kolegov - alebo najlepšieho kamoša (a neručím za to, že si nevyberie platbu v naturáliách - tak sa pobral k dielu. Alebo zavelil, že sa bude maľovať (nie že by už nebolo treba, ale nehodil osa mi to časovo) a potom si našiel zákazu mimo mesto a hodil mi to asi v polovici na krk.

Cituji Leu 64:
Můj první manžel sice byl manuálně zručný, ale když náhodou něco opravil, tak jsem musela asistovat od první do poslední vteřiny, abych si vážila jeho práce. A než poslouchat jeho kecy, abych byla vděčná, tak to je lepší kapající kohoutek. Moje práce byla ale samozřejmost a moje povinnost.

Za sebe: To ještě jde. Můj bývalý byl zručný málo a navíc byl zvyklý mít za zadkem svého skutečně šikovného otce, bez něj u nás neproběhla žádná oprava či vylepšení. Pokud se bývalý do něčeho už ojediněle pustil sám, byla to katastrofa, k ruce měl totiž pouze mě a v 99% se věc nezdařila, tudíž jsem poslouchala, že za to všechno můžu já. Tj. že se to rozbilo a že se to nepovedlo. Na mé argumenty, že jiný chlap to udělá s kamarády a bez manželky, měl tisíc vzteklých slovních útoků. Když jsem od něj odešla, malovala jsem garsonku v pronájmu celý víkend, byla jsem zmachaná, ale neskutečně šťastná a pyšná sama na sebe.

Současný minulý přítel si vše u sebe raději  zaplatil a nechal si udělat. Čiliže taky terno. Kdybych tedy náhodou chtěla například  malovat, zase by to bylo na mě. No a takové ty věci kolem vody a elektriky - jsou tady firmy, stačí tam zajít a domluvit se. Co ženských žije samo! Žádná ostuda, ne? My si aspoň jsme schopné uvařit, upéct a uklidit. Na rozdíl od někoho.