Dorka napsal(a):

Svati (= vyvoleni) zijou/zili ponekud cudneji nez ja, takze by bylo naivni si myslet/ocekavat, ze mezi ne patrim. To, co zastitujete svetskymi svatky, se da, kdyz se chce, udelat kdykoliv.

Otevrela jsem vlakno pro kazdeho, kdo se tem sprofanovanym slavnostem snazi vyhnout bez ohledu na jeho (ci moji) viru ci neviru. A jak se ukazalo, nejsem sama, komu to leze krkem ci je ukradeno. Znam mnoho lidi, kteri uz tam dospeli, jen jaksi nevedi, jak se z toho vymanit a radost z davani (nejen hmotnych daru) vratit tam, kam patri, t.j. k spontannosti...

Však jo, každému, co jeho jest. Důležitá je spokojenost s vlastním životem.

Přestože nepatřím mezi "ty utrmacene lidicky s nacancanym bytem, vycerpane fyzicky, psychicky i financne", taky jsem sama za sebe (což je podstatný!) ráda, že jsou svátky v háji.

Ale rozumím tomu, proč to má někdo jinak.

Petr100 napsal(a):

Dorka napsal(a):

Toz vis, kdyz slysim ty utrmacene lidicky s nacancanym bytem, vycerpane fyzicky, psychicky i financne, si postesknout: Uz aby bylo po svatcich-tak to mi jako spokojenost nepripada...

Musíš se pohybovat v jiné společnosti, kde jsou lidičky spokojení, fysicky a psychicky jsou na tom dobře a mají hromadu peněz.

přesně tak...

Dorka napsal(a):

Takovych moc neni. Vlastne nikoho, kdo by splnoval vsecky tyhle znaky dohromady, neznam. A pohybuju se v normalnim beznem prostredi, obcas, mozna, i nekde v tve ctene blizkosti, vis?

Spokojených lidí je většina. O těch co píšeš neznám nikoho. A co tvoje dcery? Ty jsou na tom stejně jako ty?

Sice jsem to už psala, ale zopakuju to - neslavit svátky z náboženských důvodů - to už je něco jiného než ti, kteří to pojímají po svém a skromně, jelikož to tak chtějí.

Jak Dorka psala o těcvh, kteří říkají - už aby bylo po svátcích - no a co? Já mám Vánoce ráda, ale zrovna tak se těším, až bude po nich a všechno zase zajede do svých kolejí. Začne nový rok a za chvilku bude jaro.

Neslavit vůbec nic? Ani narozeniny, jmeniny, Velikonoce (ty mám snad ještě raději než Vánoce)...to musí být dost smutný život, ne?
A taky si myslím (jako Petr 100), že spokojených lidí je většina. Aspoň kolem sebe samé takové vidím.

Soleil napsal(a):

A taky si myslím (jako Petr 100), že spokojených lidí je většina. Aspoň kolem sebe samé takové vidím.

Tak to zní slibně.

Neslavit vůbec nic? Ani narozeniny, jmeniny, Velikonoce (ty mám snad ještě raději než Vánoce)...to musí být dost smutný život, ne?
Jak pro koho... já se "nevzpírám" účasti na oslavách členů rodiny, zvláště pak mrňousů, ale ty svoje jsem zarazila a nijak extra smutně si nepřipadám.

Petr100 napsal(a):

Spokojených lidí je většina. O těch co píšeš neznám nikoho. A co tvoje dcery? Ty jsou na tom stejně jako ty?

To je fakt. A řekla bych, že naše "brblací" kultura k tomu paradoxně přispívá.....když si jedna/jeden může beztrestně zabrblat, nemusí pak upouštět páru takříkajíc pod tlakem.....já to mám raději, než nějaké kulturně podmíněné nucení ke kípsmajlingu.
Já se Vánoc trochu děsím - zejména nakupování dárků. Poslední dobou už míň, protože mi s tím moc pomohl internet - veleben buď! Že nemusím do davu.
A taky fakt, že už pár let kupuju prostě knihy - kromě prckům, samozřejmě, těm mimoto i něco jiného. Ale prckům se to kupuje samo.
Nicméně se mi těžko zbavuje pocitu břemene i tak.....zase na druhou stranu, lidi se touhle dobou prostě CHOVAJÍ trochu jinak, ač si po večerech nečtou Písmo. Kouzlo Vánoc jednoduše funguje.

Vrabčáku, tuhle jsem cestou z Emauz do muzea Na výtoni náhodou zabloudila do Medvědária. Vůbec jsem nevěděla, že to existuje. Moc se mi tam líbilo.

Bingo!
Ja mam nejvic radosti, kdyz nekde najdu neco, o cem vim, ze to nekomu udela radost. Cekat na nejakej termin by me otravilo a radost zkazilo. Tak sup rychle "odevzdat", at to stoji, co to stoji (kdyz je treba obdarovavan daleko - jako treba u mne... )... Tak se stava, ze proste jedu. Schovavat tu "radost z davani" na SVATKY je v mem pohledu jaksi, hm, vypocitave a zistne spocitane... To proste neni ono.

Sla jsem do naseho noveho Penny nakoupit a sákra si hlidala akce/slevy. Jo. Mela jsem ale seznam veci, kt.potrebuju. Nejdriv jsem teda sla na regaly AKCE, a vyskrtavala z meho seznamu, co se mi hodilo. Pak nasledovalo dalsi kolecko na zbytek seznamu.
Jaka byla moje radost, kdyz jsem se pri placeni vesla do predem stanovene castky, i kdyz jsem mela "par veci navic"... No ale co? Pri placeni prodavac jeste pridal nejakou drobnou pozornost, nejake Letiste z Lega. Mile...
Napadnout me: Ha, to dam vnukovi k "nejakemu" svatku, by pro mne bylo jak zabít kouzlo okamziku...
Takze prvni prilezitost, a dostane to. I kdyz stavi transformery ci co mnohobasobne drazsi. Vim totiz, ze se moc potesi. Je totiz muj...

Upravil(a) Dorka (29. 12. 2016 17:15)

Určitě. Těšení je mnohdy lepší než dárek sám.