14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Hezké odpoledne,
Jmenuji se Jana a je mi 47let, byla jsem s manelem bezmála 30let, byl o rok starí ne já, loni umřel v nemocnici na rakovinu. Bylo to sloité a těké, vlastně s takovou věcí se asi nedá smířit, s tím se člověk spíe naučí tak nějak ít, jezdily jsme spolu na výlety, pořád mám nějaký vnitřní tik a čekám, e se vrátí večer z práce.
Děti u mám odrostlé, mám 3, ijí celkem daleko, mají moc práce.
Máme velký dům, z toho jak je to tu klidné mi jde vdy mráz po zádech, zvlátě kdy dříve se tu pořád něco dělo, nejmladí syn, byl velký raubíř.
K nám do práce jezdí pán, je to opravář, vypadá sympatický, vdy se na mě usměje, prohodíme pár slov na takové to obecné téma jako je počasí, doprava, práce, zprávy. Odhadem bude tak starý jako já, kolem 50ti. Nevím si rady, jak je oslovit, jestli někam pozvat. Nevím jak se randí v mém věku, přece jen, u skoro 30let jsem na rande nebyla, tak nechci vypadat hloupě.
Mám jej někam zkusit pozvat, pod jakou záminkou ?
Není tady
Já bych počkala, jestli mě na rande pozve on. Jestli má zájem, jestli není zadaný, tak je to podle mě na něm.
Pak u to půjde samo, uvidí. Stačí se chovat přirozeně, jak to cítí.
Upravil(a) Eva. (7. 7. 2016 14:24)
Není tady
Ví on, e jsi nezadaná? Ví ty, zda je nezadaný? Myslím, e nejjednoduí a nejjistějí je projevit o něj nevtíravý, ale upřímný zájem - ne jako o případného partnera, ale jako o člověka. Dál uvidí. Nikam bych ho nezvala (i kdy teď jsem si uvědomila, e vlastně vůbec nevím, co od toho čeká a potřebuje).
Není tady
Tie by som skôr rozvíjala rozhovor a hžadala nejaké spoločné témy (zvieratá, koníčky, príroda, výlety - obžúbené miesta, hudba, obžúbené filym, kniky...) v nádeji, e vás to troku zblíi. A buď sa chytí, alebo nie.
Není tady
Co si asi od toho slibuje....je sama a je jí neveselo. Řekla bych, e zájem dává najevo dost, s pánem si povídá a asi je to oběma příjemné. Jinak by se jen pozdravili. Myslím, e pán by si zjistil, zda je zadaná, kdyby měl zájem. Ale měla by to posunout zcela taktně a nenápadně dál. Třeba....dneska toho mám moc, oběd nestihnu, vzala jsem si ke kafi koláč, nedáte si taky kousek? Třeba budete chtít recept pro Vai paní.....a on musí zareagovat. Buďto řekne....my se enou jsme spí na maso, nebo - to je dobrota, to bych si u vás objednal celý plech, nebo to Vás musím na oplátku někam pozvat....Vzpomínám na takové hovory o obecných věcech s jedním sluebně se se mnou potkávajícím známým, koda, kdoví, kde mu je konec....moná bychom si byli rozuměli. Byla jsem spořádaně vdaná - co tehdy mluvilo za ve. Nikam dál ne k počasí, dětem a dovolené jsme se nikdy nedostali....Drím palce, abyste potkala nějakého fajn chlapa, který nebude čekat, a ten zájem projevíte Vy a předběhne Vás. Ze zkuenosti ale vím, e pozvolna se rozvíjející vztah je kvalitnějí, ne dát se rychle s někým do kupy. Taky nejsem hrrr.
Není tady
Teď jsem se musela zasmát, horí asi Jano je, kdy Vás nahání člověk, s ním nemáte zájem se potkat a o něm předpokládáte, e s kadým dalím setkáním to bude posouvat a posouvat, a Vám nezbyde, ne se mu permanentně vyhýbat. A to je katastrofa, kdy si někdy nedáte pozor a vpadne Vám nečekaně do cesty! Buďte ráda, e Vám do cesty přiel někdo Vám sympatický a ty chvíle si uívejte. Hlavně buďte klidná, přirozená, na nic si nehrajte, zkrátka buďte svá a ono se uvidí. I kdyby zůstalo jen u stávajícího, není to a tak málo.
Není tady
vdy se na mě usměje, prohodíme pár slov na takové to obecné téma jako je počasí, doprava, práce, zprávy
Ale tohle jsou běný rozhovory s lidma, který jsou "cizí", ale zas ne tak docela.
Dobrá rada je ten kalupinčin koláč... teda pokud pán neřekne "nemám manelku" a nepráskne, e deset let ije s přítulkyní...
Není tady
Osoba muzskeho rodu od pritulkyne je přítul?
Není tady
Líná huba hotové netěstí
Není tady
Osoba muzskeho rodu od pritulkyne je přítul?
Nikoli - přítula. Jako "svízel přítula".
Ale určitě se jedná o podobnost čistě náhodnou...
Není tady
Udělala bych asi to, co radí kalupinka. Nemáte co ztratit.A flink má svým způsobem pravdu.
Není tady
Ano, kalupinčin nápad je perfektní, nenásilný, smekám, já tenhle první krok nikdy moc neuměla.
Jinak - pokud toto nevyjde, doporučuji internetovou seznamku. Protoe čekat ve středním věku na to, "a se někdo objeví a sám vás pozve na rande", to by se člověk asi učekal.
Znáte to: Správného chlapa potkáte na kadém rohu. Bohuel - Země je kulatá....
Vechny mé kamarádky, které s někým ijí, se seznámily přes internetové seznamky. I já. Počítejte s tím, e to je někdy cesta trnitá. Dostkrát budete mít pocit - jeímarjá, tak tohle snad nemám za potřebí...
Nenechte se odradit. Já jsem si řekla - přeci není statisticky moné, aby tu byli jen podivíni, lháři a k ivotu nepouitelní. Vdy já taky nejsem nějaká podivná ztroskotaná chudinka. Zařekla jsem se, e budu zkrátka hledat tak dlouho, dokud se to nepodaří. Nakonec se po půl roce podařilo. A jsme spolu moc spokojení.
Přeji Vám toté.
Není tady
Barča napsal(a):
Ví on, e jsi nezadaná? Ví ty, zda je nezadaný? Myslím, e nejjednoduí a nejjistějí je projevit o něj nevtíravý, ale upřímný zájem - ne jako o případného partnera, ale jako o člověka. Dál uvidí. Nikam bych ho nezvala (i kdy teď jsem si uvědomila, e vlastně vůbec nevím, co od toho čeká a potřebuje).
Tak otázkou, kterou jsem zvýraznila, bych já osobně začala. Zjistila bych si (raději ne přímo od něj, jestli to nějak jde), zda je či není zadaný. Nejen klasicky enatý, ale i zadaný v nějakém dlouhodobějím vztahu. Protoe je-li zadaný, la bych od toho, ani s tím koláčem bych to nezkouela.
Já jsem z tohoto směru při seznamování vdy začínala. Jednak nechci své těstí stavět na trápení někoho jiného, ale taky nechci trápit zbytečně sama sebe. Být pořád "ta druhá, (větinou marně) čekající." Vidím to i kolem sebe: Kamarádky, které ly touto cestou, se jen trápily/trápí. Čekat, a si na mě konečně (po své rodině) udělá čas, by pro mě bylo straně poniující.
Ono - začít chodit se enatým/zadaným, se zdá toti jako snadnějí cesta: Docela sympatických zadaných je dost, na rozdíl od docela sympatických nezadaných (těch je kolem padesátky jak jehel v kupce sena - ale jsou). A i kdy jsem mívala inzerát, e hledám někoho s vyřeenou minulostí, tak i přesto se mi snaili velhat a vetřít se i ti zadaní, hledající to, co jim v dlouholetém manelství chybí: V 90% je to sex, vzruení, či jen chu na tajné dobrodruství. A těch řečí, e jejich manelství je dávno čistě jen formální, kvůli dětem, a bla bla bla - to bývalo jak z magneáku.
Doporučuji - nenechat se lapit do téhle vztahové pasti a vytřídit zadané hned zpočátku. Protoe poté, co se zamilujete, je myslím odchod mnohem těí a bolestnějí. A léta utíkají, tak proč je ztrácet ve slepých uličkách....
Není tady
A přiznám se, e jsem docela zvědavá, jak se tenhle příběh vyvíjí. Snad se nám s tím sem Jana svěří.
Není tady
OT: Ma nejmladsi dcera mi nedavno rekla nadhernej nazor jejiho kamosa - prej kazda holka je nezadana, pokud nechodi s nim...
Hm, neco do sebe to ma, ne?
Nemluvim o dlouhodobych a pevnych vztazich, ty se rozbijet nemaj. Ale ti ostatni, hledajici... To je snad boj, a vitezi sikovnejsi, nebo tak neco...
Není tady
prej kazda holka je nezadana, pokud nechodi s nim
Potě kotě... z toho musejí mít slečny radost...
Není tady
Dorka napsal(a):
OT: Ma nejmladsi dcera mi nedavno rekla nadhernej nazor jejiho kamosa - prej kazda holka je nezadana, pokud nechodi s nim...
Hm, neco do sebe to ma, ne?
Nemluvim o dlouhodobych a pevnych vztazich, ty se rozbijet nemaj. Ale ti ostatni, hledajici... To je snad boj, a vitezi sikovnejsi, nebo tak neco...
A kedy sa u vzah dá povaova za "dlhodobý a pevný"? Ja osobne si nemyslím, e by tie počiatočné vzahy, plné zamilovanosti, boli nejako "vhodnejie" na to, aby sa búrali... Môj bývalý tvrdil, e vo vojne a v láske je vetko dovolené... a riadil sa tým. (Teda, len pokiaž ilo oňho - druhí to nemali také jednoduché. ) Mne sa to a také jednoznačné nevidelo.
Není tady
Dorka napsal(a):
OT: Ma nejmladsi dcera mi nedavno rekla nadhernej nazor jejiho kamosa - prej kazda holka je nezadana, pokud nechodi s nim...
Hm, neco do sebe to ma, ne?
Nemluvim o dlouhodobych a pevnych vztazich, ty se rozbijet nemaj. Ale ti ostatni, hledajici... To je snad boj, a vitezi sikovnejsi, nebo tak neco...
No jasně
Není tady
Judyna napsal(a):
Dorka napsal(a):
OT: Ma nejmladsi dcera mi nedavno rekla nadhernej nazor jejiho kamosa - prej kazda holka je nezadana, pokud nechodi s nim...
Hm, neco do sebe to ma, ne?
Nemluvim o dlouhodobych a pevnych vztazich, ty se rozbijet nemaj. Ale ti ostatni, hledajici... To je snad boj, a vitezi sikovnejsi, nebo tak neco...No jasně
Bitevní pole v nás?
Není tady
Spí o lásku. Zas tak moc se od zvířátek neliíme.
Není tady
Zas tak moc se od zvířátek neliíme.
Akorát je blbý, kdy "poslední ve stádě" ije v představě, e je alfa samec...
Zvířátka by ho srovnala rychleji...
Upravil(a) helena (12. 7. 2016 17:47)
Není tady
Jen mírňoučce bych tady poopravila jeden názor. Lze se vídat i se zadaným, ani by to koho mohlo pokodit nebo bolet. Je to ale otázka hranic. Můu se občas s někým vidět, s kým si mám co říct, on potřebuje poradit v něčem pro něj důleitém nebo si jen tak popovídat, já potřebuju vymalovat chodbu a neumím to, nebo si chci večer posedět s někým, pro koho jsem zajímavá, kam a oba zajdou, je otázkou jejich soukromí, svědomí, pokud nikomu nebudou kodit, a si zajdou, kam chtějí, co je komu do toho. Řeknete si moná, e kadá nevěra je kodlivá, jak se to vezme, pokud od toho jeden čeká něco jiného, pak je to samozřejmě na kodu. Dneska je jaksi volněji, sousedi neví, zda ten pán, co dvakrát přiel do bytu vedle, je truhlář, co přiel, změřil místnost na obývací stěnu na míru a zase el, nebo je to kolega, co donesl neschopenku a dal si kafe. Lépe je starat se sám o sebe. Za sebe říkám, pokud se dva vídají a nikomu tím neubliují, pokud jim to něco přinese, pak proč ne. Na druhou stranu, pokud by jeden měl druhého tlačit tam, kam ten první nehodlá jít, je to patně. Lépe, kdy se lidi vídají, ne aby měli doma italskou domácnost, děti vyrůstaly v kadodenním virválu, kuli proti sobě pikle, jak jeden druhého odrbat, vyhazovali se z domova, demonstrovali okázalými poměry, jaký je o ně zájem, kalali na rodinu a domácnost s dětmi, atd. To je patně. Pokud jeden někam jde, vrátí se v pořádku a jeho partner ije v přesvědčení, e byl o hodinku dvě déle v práci, s klukama na pivu, s holkama na kafi, v tělocvičně, na kole, na nákupu, na koncertě, na sluební večeři, kdekoli, kde je to akceptovatelné, zkrátka, jsou horí zla. Ne nějaká milosrdná le, kterou se ten druhý nedozví. Jo, řeknete si, e jednou se to dozví. Nemusí. Pokud mu to neřekne nějaká dobrá due, co to s ním myslí dobře, pokud sám nezačne slídit, mejdit, domýlet se a hledat důkazy. Kolikrát si lidi ztrpčují ivot domnělou nevěrou. A to musí být hrozné. Věrnost nedokáete! Kdy se kouknu kolem sebe, leccos vidím. Známou, která mlčela a hleděla si svého, manel se vyřádil a je s ní dodnes. On si myslí, e ví, e to vdycky asi nebylo koer, ale dneska jsou oba v důchodu, umějí si vyjít vstříc, kadý má svého koníčka, radují se z vnoučat...nestálo jít o zato se o něj s nějakou přetahovat a konfrontovat ji. Zase jiná známá čelila několik let podezření manela, nebo ji éf poslal s důleitým papírem přes dva bloky dál od pracovitě a ona tam byla viděna a manelovi to jeden dobrák donesl stylem...VY JSTE SE PŘESTĚHOVALI? E JÁ TUHLE VIDĚL TVOU ENU.....bohuel ten, co se mu papír měl donést, nebyla kolegyně, ale kolega...no scény, pro nic, za nic.....Take asi tak. A si Jana popovídá, a to zajde tak daleko, jak se jim oběma bude hodit, uvidí se. No.
Není tady
Ja to nemusím "vedie", ale - bohuiaž alebo chvalabohu - vdy vycítim a priam "zistím", keď mi je partner neverný. Povie mi to toti moje telo. A nemusí mi by ani neverný fyzicky - intuícia zasa vycíti, keď odchádza inam duča - alebo srdce. Druhá vec je, či teda potom s tým....
Není tady
Někdy je potřeba potlačit ten vevědoucí vnitřní hlas a neposlechnout svoji intuici. Říct si třeba, přiel pozdě, ale přiel, to znamená, záleí mu na nás a to je hlavní. Já taky moc dobře vím, e jakmile zpozorním, je něco jinak, i kdy tomu třeba v tom momentě nerozumím. Daleko později se přesvědčím, e jsem tomu měla věnovat větí pozornost. Mám na mysli nikoli nevěru ve svém manelství, ale varovný sen ohledně budoucích neshod jiného dle mého mnohem závanějího charakteru, jako bylo naprosto odliné ivotní prostředí a rodiny, či blíící se nemoci. Ve snaze nebýt hysterická a nepodléhat ničím nepodloeným dedukcím jsem to přivedla jak k rozvodu s velkými průvodními problémy, tak k nemoci v rozvinuté fázi. Pocit vnitřního nesouhlasu s tím, jak měla fungovat rodina, kam jsem měla směřovat svoje vzdělání, zájmy a práci, jsem nechala vyumět a pracovala pro blaho druhých. Rodiče, mu, děti, byli spokojení. Já ne. patně, patně. No, aspoň jsem si to uvědomila. Dneska vím, e je dobře udělat, co cítím tady uvnitř. Bez ohledu na to, e ti okolo si myslí, e bych to dělat neměla nebo e mají pro mě lepí variantu. Jak to můou vědět...co chci, co cítím, co potřebuju? Kdy nejsou v mé kůi? Nevěra není to nejhorí, co nás můe potkat.
Není tady