Ivano, souhlasím s tím, co ti doporučuje Niky i Selima. Doufám, pokud to přijmeš, že se ti pak díky tomu podaří žít hlavně současností a necháš se překvapovat tím, co přinese budoucnost. A ne se stále nechávat svazovat minulostí, tvrdohlavě na ní lpět. Bylo to hezký, ale stalo se a jste každý už jinde.

Ja,abych pravdu rekla take casto premyslim o minulosti nez o budoucnosti.Stale se vracim myslenkama do dob kdy deti byli male a ja zila s BM.
Svou budoucnost nijak ruzove nevidim,spise,uz od zivota neocekavam nic.
I psycholozka,kdyz jsme se synem byli na rodine terapii a malovali jsme obrazek me rekla,ze muj zivot je smutny a prazdny.

Já si myslím, že by si "na stará kolena" měl každý najít něco - nějakého koníčka nebo činnost, co by ho bavilo a naplňovalo. U mě je to zahrádka, která je dost rozlehlá na to, aby se tam dalo leccos tvořit, osazovat keři, květinami nebo pěstovat ovoce a zeleninu. A - upřímně řečeno - pobyt na čerstvém vzduchu spojený s pohybem je pro postarší osoby přímo blahodárný

Jinak stárnutí přijímám tak, jak přichází - šedivějící vlasy pravidelně barvím, proti stárnutí pleti se pravidelně promazávám kokosovým olejem, jen mě trápí zhoršující se zrak a z toho vyplývající potřeba pravidelného nošení brýlí na blízko, protože bez nich už jsem prostě ztracena

Petr100 napsal(a):

vrabčák napsal(a):

Klidně bych si něco příjemnýho ze svýho života zopakovala, ale jedině v "našem čase". V dnešní době bych mladá být nechtěla.

Vrabčáčko já bych to mládí bral. Dovedeš si představit jaké to bylo, čtyři, pět čísel za noc s krásnou paničkou?

Petře, a Ty to máš tak, že "tehdy" a "teď" je nějaký nebetyčný rozdíl?? Chci jen decentně naznačit, že to u všech taková změna být nemusí a navíc - ohledně intenzity prožívání - je to obrovský rozdíl oproti třeba dvaceti letům - myslím tím rozdíl velmi pozitivní.

eremuruss napsal(a):

Ja,abych pravdu rekla take casto premyslim o minulosti nez o budoucnosti.Stale se vracim myslenkama do dob kdy deti byli male a ja zila s BM.
Svou budoucnost nijak ruzove nevidim,spise,uz od zivota neocekavam nic.
I psycholozka,kdyz jsme se synem byli na rodine terapii a malovali jsme obrazek me rekla,ze muj zivot je smutny a prazdny.

Erem, takhle to má hodně lidí, že vzpomíná na krásné mládí. Dobu, kdy děti byly malé, také považuji za snad nejkrásnější období mého života. Ale to neznamená, že by to teď nemohlo být také krásné, třeba jinak, ale taky krásné.
Víš, kdokoli, kdo má velké problémy s dětmi, hlavně drogové problémy, nemůže mít v tu dobu zrovna veselý život. Jenže - vám se blýská na lepší časy (ťuk, ťuk, ťuk). Tak si taky začni života užívat, dělat si radost, teď jsi "na řadě" Ty, zasloužíš si to.

Koukám že ohledně Petrova příspěvku jsme se s Evou naprosto shodly, a psaly jsme to obě ve skoro totožném čase. (Nejsme na vás domluvené! ) A asi je pravda, že chlapi a ženské to mají v tomhle jinak, zdá se mi....

A ohledně Kiary - ano, na ty blbé brýle jsem ve svém výčtu mínusů zapomněla. Taky je musím nosit od svých asi 46 a strašně mě to štve, protože ač mám dvoje, neustále je někde zapomínám a hledám, bez nich už nepřečtu skoro nic.
A taky mě napadá - další vopruz - braní léků. Ačkoli mi přítel nastavil na mobilu upozornění, ráno, v poledne i večer (já to s mobilem moc neumím), stejně v tom mám chaos a někdy zapomínám. A co je nejhorší - má krátkodobá paměť: I když si je třeba vezmu, tak pak za dvě minuty přemýšlím - vzala jsem si je vůbec? Jsem si jistá?? Tak musím jít přepočítat pilulky v platíčku a přesvědčit se. To je vážně vopruz.

Ale s tou zahrádkou to mám Kiaro přestě tak, a k tomu ještě několik koníčků, i na zimu a na blbé počasí. Ač nechodímklasicky do práce, pořád mám něco v plánu, a pořád obvykle nestíhám vše, co bych ráda.

Děkuju za reakce. 28.6. jdu na kontrolu ke své psychiatričce, zkusím se jí zeptat na ty léky. Uvědomila jsem si, že před cca půl rokem mi začala předepisovat generikum, takže možná by bylo dobré vrátit se k původnímu originálnímu léku. Možná mi nesedlo.

Jo, k psychologovi jsem chodila několikrát, naposledy asi před 4 lety, kdy mi řekl, že pro mě nemůže už nic udělat, tak jsem to ukončila.

Ivana napsal(a):

Děkuju za reakce. 28.6. jdu na kontrolu ke své psychiatričce, zkusím se jí zeptat na ty léky. Uvědomila jsem si, že před cca půl rokem mi začala předepisovat generikum, takže možná by bylo dobré vrátit se k původnímu originálnímu léku. Možná mi nesedlo.

Super. Hlavně jí řekni o svých stavech. Držím palce.

Petr100 napsal(a):

vrabčák napsal(a):

Klidně bych si něco příjemnýho ze svýho života zopakovala, ale jedině v "našem čase". V dnešní době bych mladá být nechtěla.

Vrabčáčko já bych to mládí bral. Dovedeš si představit jaké to bylo, čtyři, pět čísel za noc s krásnou paničkou?

Nie som Vrabčák, - ale nedovedla. S krásnou paničkou si neviem predstaviť ani jediné číslo. S mladým chrumkavým šalátikom možno, ale ja som bola také trdlo, že ešte aj tie krásne čísla som si kazila blbosťami...

Upravil(a) Selima (10. 6. 2016 19:00)

Při školní oční prohlídce asi ve 4. tř. jsem podvedla obě přítomný zdravotnice-naučila jsem se písmena a číslice zpaměti, a tak jsem 5. tř. prošla bez "optik" (). V 6. tř. jsem si nalhávala, že kantoři škrábou, a proto že to po nich nepřečtu. Trpělivý spolužák mi texty předříkával. Při další prohlídce se doktorka ostře dotázala: "Kde máš brýle??!!!????" Až pak jsem si ty příšery (výběr asi ze dvou kusů) pořídila...

Tak jdu cist dal...
I to bych pred 15ti, 20ti lety.... Nedelala. Nestihala.... Nemela potrebu...
Nevim, jestli je to +, nebo - ...
Ale se starnutim to rozhodne souvisi...!!!

Niky123 napsal(a):

Selima napsal(a):

Niky123 napsal(a):

Jinak mě hodně překvapuje přístup "Raděj k doktoru nepůjdu, ještě by mi něco našli". Ano, je to vaše tělo, ale přijde mi krátkozraké takhle hazardovat.
V tomhle já jsem disciplinovaná, kontroly na mamografu, na gyndě, u zubaře, pravidelné preventivní prohlídky u obvoďáka. Jsem zdravá jako řípa, tedy "až na tu hlavu" - jak ve snaze o zlehčení situace říkám.

Keby si mala tiež zážitky, čo ja - vždy mi niečo nájdu, ale väčšinou je to niečo "netradičné", na hranici normálnosti, hraničné hodnoty, nejasná diagnóza... skúšajú na mne lieky, prípravky, prístroje, a keď už nevedia čo, pošlú ma preč - a som na tom o dosť horšie ako na začiatku. Odmietam mastiť vrecká lekárom a farma-firmám. Keď mi je naozaj niečo, prídem aj sama.

Já Ti Tvůj názor neberu, je to tvoje tělo (a duše).

Ok.
Ja taky nechodim na zadny preventivky, dokonce ani na "preventivni vyzvy"... Muj otec byl doklor, a to, prohlasuju cestne, ze POCTIVY... Lecil realne nemoci, ne jejich mozne priznaky/me milovane "nezvedej gate, dokud je voda daleko"?
Rikejte si co chcete, muj nazor je, ze dnes vetsina doktoru zije z "bodu", kt.dostane za pacienta od smluvni pojistovny. Neverim tomu, ze dnes existuje doktor,kt.si rekne TEBE VYLECIM bez ohledu na to, KOLIK ZA TEBE DOSTANU BODU...
A "propagace medikamentu za uplatu jejich dodavatelu" je podle mne dnes dobre prosperujicim byznysem, kt.ma s nasim zdravim pramalo spolecneho... Vcetne "nevinnych prevencek"... Za ty jsou totiz taky BODY...