14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Dobrý den vem,
rozhodla jsem se napsat na toto fórum a poprosit vás o vá pohled na věc či radu. Mám přítele, známe se ji 25 let (prakticky od puberty). Vdy byl stydlivý a nesmělý. Oenil se po krátké známosti na inzerát a v 35 se stejně starou enou, jeliko oba chtěli zaloit rodinu. Manelství se po několika letech rozpadlo a po nepříjemném rozvodu na návrh manelky, kdy jsme se nějakou dobu poté s přítelem dali dohromady, jsem zjistila, e přítel vykazuje známky sociální fobie. Ne, "nevygůglila" jsem si jeho diagnozu, opravdu to tam je..
Nyní spolu ijeme a začíná to bý čím dál tím problematičtějí. Přítel často střídá zaměstnání - v zaměstnání se např. dostane mezi partu muů a ve chvíli, kdy dojde k nějaké roztrce, není psychicky schopen do zaměstnání dále chodit. Má problém jít na úřad si cokoliv zařídit. Není schopen jít ani na úřad práce, aby se zde zaregistroval.
Svůj styk s dětmi omezuje proto, e není schopen setkání se svojí exmanelkou. Čas tráví nejradějo osamělými procházkami po okolních lesích. Jsou časové úseky, kdy vytrvale po trokách popíjí. Neopíjí se - evidentně zahání skleničkou vínného střiku stres z toho, "co bude".
Co je nejhorí, nechce si nechat nijak pomoci ani poradit, protoe přece nebude nikomu svěřovat své niterní záleitosti, o psychoterapii nemluvě.
Ráda bych mu pomohla, má mnohem vyí potenciál ne jaký jeho ivotní standard (velice nízký). Ztrátou zaměstnání navíc vdy přichází hrozba, e nebude z čeho hradit výivné.
Je vůbec nějaká cesta ven?
Děkuji za kadou radu.
Není tady
Pokiaž mu to sauje a obmedzuje kadodenný ivot, tak to je problém, ale celkovo: on proste asi je "plachý introvert" a nemá zmysel prerába ho a čaka, e sa prepracuje na leva salónov. Nepríjemnosti a konflikty v práci sú blbé - to ho čiastočne aj chápem, ja som tie odila, ale teda a keď som si nala náhradu, dovtedy som vydrala.
Není tady
To vypadá na těkou poruchu osobnosti , se kterou bývají spojený i deprese .
Tihle lidi často zahánějí strach a deprese alkoholem dle psychiatričky .
Proto se mu taky rozpadlo manelství, je těký s takovým "nefunkčním " člověkem ít a tahnout ho na zádech .
Podle mě on nic měnit nebude a vechny lidi, co mu budou pomáhat stahne dolů s sebou (třeba dluhy atd)
Obávám se , e i kdyby mu lo o existenci , e si spí něco udělá, ne aby vyhledal pomoc odborníka ........tak nějak to cítím a tyhle lidi znám.
Moná to zkusit po dobrým a hodně s láskou ho dotlačit k odborníkovi , nějakou diplomatickou fintou .
Není tady
Ellys, myslím, e to o čem píe není porucha osobnosti, ale deprese kde sociální fobie je jako pička ledovce, která je jako první vidět.
Byla jsem 3krát v nemocnici s depresí. take jsem měla kolem sebe spoustu spolupacientů. Viděla jsem na nich, jak různě se deprese projevuje. Velmi často bývala spojená právě se sociální fóbií. U některých pacientů to jetě doma, před nástupem do nemocnice, vygradovalo tak, e nebyli schopní vyjít z domu. Poměrně dost lidem tam dělalo zle, kdy měli jet hromadnou dopravou nebo jít do obchodu, nato do nákupního centra. Dělalo se jim v takových situacích i fyzicky zle, na zvracení a na omdlení. Jedna spolupacientka, ji trochu zaléčená, plakala strachy, kdy jí terapeuti dali za úkol vyjít 10 metrů za bránu nemocničního parku.
To, jak se deprese komu projevuje, je hrozně individuální. U mě například po sociální fóbii ani památky. Já měla hroznou úzkost, nervozitu, nesoustředěnost a to ve přerůstalo a po touhy po nebytí.
e jde o depresi, napovídá i přítelovo popíjení, aby se zbavil stresu. Bohuel, toto je nejhorí cesta a straně často takto reagují mui: Vdy nejsem ádný blázen, za ádným psychiatrem chodit nebudu, ani to nepotřebuju, já to zvládnu sám, a neotravuj mě u s tím.
A ty osamělé přítelovy procházky v lesích, toho bych se bála. U depresí je touha nebýt velmi častá. Nechci tě strait, ale je to tak.
Straně moc záleí, jak se přítel k tomu postaví. Zda sám sobě přizná, e má problém a zda ho on sám bude chtít řeit. To znamená zajít za psychiatrem a ve mu povědět. A pak zodpovědně a podle předpisů brát léky a moná k tomu i na nějakou psychoterapii.
Pokus se ho k psychiatrovi co nejdřív dostat. Nepůjde to asi hned lehce, určitě to taky nesmí být po zlém a nebo pod velkým nátlakem. Ale dej mu anci - kdy to on sám bude chtít a ochoten řeit, můete ít docela spokojený ivot.
Pokud by dlouhodobě pomoc odmítal a nic s tím nedělal, dopadne to bohuel, jak píe Rosieta...
Kdyby Ti mohla pomoci jakákoli má rada, napi mi klidně soukromou zprávu, ráda ti vypíu vechny mé zkuenosti (a e jich v této věci mám - bohuel). Ale Tenhle problém dopadne dobře, pokud on sám bude chtít. Já mám taky diagnostikovánu periodickou depresivní poruchu (někde to nazývali i úzkostná deprese) a momentálně iju v pohodě a astně, i ten partnerský ivot. Přečti si kdytak "mé" diskuzní vlákno nazvané Je mi 50, mám sklony k depresi a hledám práci. Tam leccos vyčte.
Hodně těstí přeju.
Není tady
Elyss, podle toho, cos psala, počítám, e je ti kolem 40 let. Takovýhle depresivní partner tě můe stáhnout sebou, jsi jetě celkem mladá a táhnout tohle spoustu let, to poloí i koně. Pokud on sám nechce nic řeit, opravdu ze svého přesvědčení, a nebude to řeit, ty kdyby ses rozkrájela, mu nepomůe. Akorát plynutím času bude vá vztah víc a víc naruený, protoe to neunese a nikdo se ti nemůe divit. Takové souití tě můe poloit, a u má věk jakýkoliv. Chraň předevím sebe, ne tě partner stáhne sebou psychicky a nedejboe i finančně.
Vím o čem mluvím. Také jsem se léčila s těkou depresí. Ale já jsem to chtěla změnit. Byla jsem i hospitalizovaná a pak dva a půl roku chodila na skupinovou psychoterapii.
Upravil(a) Eva. (17. 2. 2016 13:29)
Není tady
Holky, takhle úplně z dálky viděno (nemám zkuenosti) bych řekla, e u pána je problém daleko hluí ne u Evy či Niky. Tam u obou byla deprese, ale v době před jejím příchodem fungovaly obě běně. Pokud vím.
Zatímco tento pán je takový po celou dobu, co ho Ellys zná. Take bych se jako naprostý laik přikláněl k tomu, co píe Ros. Bohuel.
Ale dobře es napsala, holky mají zkuenosti, třeba Ti to nějak pomůe.
Není tady
Taky to vidím na hlubí problém. A na větí problémy ve vztahu, jestli partner bude pomoc odborníka nadále odmítat.
Není tady
Ale určitě mu dej anci. Být tebou, stanovila bych si někde vnitřně termín, např. kdy by ani po tvém laskavém a přitom nekompromisním přesvědčování 3 měsíce nikam neel a nic v tom nepodnikl, la bych od toho. Čím déle bys v takovém vztahu byla, tím hloub bys zapadala a tím je těí odejít. Zvlá kdy se člověk u toho druhého bojí, aby si nic neudělal.
Třeba si dá říct a dopadne to dobře.
Moná bys zatím mohla zajít si sama k psychologovi, vypovědět mu ve co o příteli ví a nechat si od něj poradit. Psycholg mi myslím mohl dost fundovaně poradit, zda je třeba přítelova spolupráce s psychiatrem a jak se k tomu vemu má stavět ty.
Není tady
Děkuji Vám moc za Vae názory - se ádnou z Vás nemůu nesouhlasit... uvidíme, jak se mi toto podaří ustát, protoe nečinně určitě přihlíet nebudu. Dere se mi na mysl pořekadlo "starýho psa novejm kouskům nenaučí" - ale pořád můu doufat, e zrovna on bude výjimka potvrzující pravidlo..
Není tady
Elyss napsal(a):
Děkuji Vám moc za Vae názory - se ádnou z Vás nemůu nesouhlasit... uvidíme, jak se mi toto podaří ustát, protoe nečinně určitě přihlíet nebudu. Dere se mi na mysl pořekadlo "starýho psa novejm kouskům nenaučí" - ale pořád můu doufat, e zrovna on bude výjimka potvrzující pravidlo..
Nejspis nebude... Na to v tom zije uz moc dlouho.
Cesta ven je sice vzdycky, ale kazdy po ni musi jit sam a z vlastni vule.
On, ale i ty. Cim driv to prijmes, tim min te to bude bolet.
Není tady
Elyss napsal(a):
Děkuji Vám moc za Vae názory - se ádnou z Vás nemůu nesouhlasit... uvidíme, jak se mi toto podaří ustát, protoe nečinně určitě přihlíet nebudu. Dere se mi na mysl pořekadlo "starýho psa novejm kouskům nenaučí" - ale pořád můu doufat, e zrovna on bude výjimka potvrzující pravidlo..
Elys , on nebude výjimka, u těhlech diagnoz nejsou výjimky, záleí skutečně jen na míře jeho odlinosti (dá se říct postiení )
Ale dá se s tím pracovat , mám zkuenost, e některý tyhle poruchy věkem zjemní a nejsou tak výrazný .
Pokud ovem není tvrdohlavej , co u schizoidů bývá .
Kadopádně platí toté, co u Erem : čím víc pomáhá , tím víc oddaluje řeení a jeho léčení . Dokud kolem něj svět bude jak tak fungovat a lidi ho budou zachraňovat , léčit se nepude .
Není tady
a není spíe jen "líný". Viz to zařizování atd? A třeba problémy v práci bere jako výmluvu? Jak víte, e to tak přesně je ? Ale jako nevyděla bych to hnedka na něco tak tragického. Tak kdy to víte. Tak ho stimulujte do toho, aby věci zařizoval. Čím více toho budete dělat za něho, tak on si řekne "ona to zařídí" a bude to horí.
Není tady