Pracuji ve směnném provozu od osmnácti let, problémy s váhou jsem začala mít když mi bylo 25, v té době jsem také přestala kouřit. Mívala jsem kolem 60 kg. Je to všechno o mé nenažranosti, velice mi chutná, hlavně sladké, možná že ani ty směny za to nemůžou, kdysi na mě noční měly opačný účinek - při nich jsem hubla.

Já mám i špatný pitný režim, hlavně v práci abych neběhala tak raději piji málo a celkově do sebe nemohu dostat pití protože prostě nemám žízeň. Jim všechno, ovoce, zeleninu, maso, buchty, sušenky, čokolády brambůrky - takové meníčko u mcdonalda s kolou je vůbec ta nejchutnější věc. A vůbec to nejhorší na tom je můj manžel, který mi říká ať si klidně dám, že se mu líbím oplácanější!!!
Když byla naživu maminka, ta mě hodně krotila - sama byla nemocná a měla nadváhu a vzhledem k její nemoci ani nemohla zhubnout, vždykcy mi nadávala že obezita je hrozná věc, ať taková nikdy nechci být,  jenže pak mi umřela. Od té doby co maminka zemřela - je to dva roky, jsem nabrala 10 kilo. A já se cpu a cpu. Chutná mi úplně všechno.

Ještě mě napadlo - co štítná žláza?

Hele, ty slazené nápoje - zkus zpočátku vyřadit ty. A pij místo toho vodu s citonem.

Blota napsal(a):

Ahoj. Pracuji na směny - dvanáctihodinové, střídavě denní noční, krátký dlouhý týden. Mám velkou nadváhu, při výšce 162 vážím 95 kg. Je mi 38 let a začínám mít zdravotní problémy, bolí klouby, záda, špatně se mi dýchá. Velmi mi chutná jíst a poslední dobou strašně moc. Veškeré oblečení už sotva dopnu. Přitom mám dost pohybu jak doma u domku, tak v práci - v pekárnách. Vůbec nevím co ze sebou dělat, jsem z toho nešťastná.

Ses na tom stejne jako ja ,jen ja jsem trosku mensi.Ja te reknu v cem je u tebe problem stres resis jidlem a mas rizikove pracoviste,ze delas jidlem.Take pracuji s potravinama a tamhle sezobnu paticku salamu,tam donutek,pak za mnou prijde spolupracovnice a nese me paticku tlacenky,protoze vi,ze ji mam rada,to zapijim sladkyma mineralkama.Na obed nebo svacinu nemam cas takze o ranni me prvni opravdove jidlo je skoro ve 14 hodin a to snim na co prijdu.Vzdyd prece cely den nic nejim.To jsem tak najedena,ze opravdu do vecera nic jist nemusim.

Blota napsal(a):

Denní směny začátek v 6:00. Oběd 9:45 - 10:15v závodní jídelně. Poté svačina ve 14:00 do 14:15.
Noční směny začátek v 18:00. Svačina od 22:00 do 22:15. Potom oběd od 00:45 do 1:15
Mezi svačinou/obědem sním muslu tyčinku, jablko, pomeranč, banán jak kdy, někdy třeba taky nic. S pitným režimem je to slabota, nemohu si dovolit odbíhat na wc takže se snažím spíše nepít.
Stítnou mám v pořádku, byl mi brán odběr krve už před lety kdy jsem začala tloustnout a habrovala mi psychika.

Základ je v kontrole stravy (i pití), nějaký pohyb je už jen 40%. Základ je snídaně a podle toho co píšeš, ji vynecháváš. Ve stravě podle popisu převažuje kvantum cukrů a pravděpodobně těch jednoduchých v ovoci. Rozvržení Tvé noční směny neodpovídá té denní, můžeš to ještě dopřesnit víc? Bez pravidelnosti příjmu stravy budeš mít vždycky problém, ale počkám, co napíšeš o přesném rozvrhu směny...
A ještě jedna věc: nebudu Ti radit nějakou dietu, ale budeš muset změnit celý styl...

Upravil(a) flink (6. 1. 2016 12:29)

Pracuji v nepřetržitém provozu, říkáme tomu čtyřsměnný provoz. Po denních směnách mám volno, po volnu noční, po noční volno, po volnu denní...

Můj pracovni režim vypadá takto:

Po, Út - denní od 6:00 do 18:00
St, Čt - volno
Pá, So, Ne - noční od 18:00 do 6:00
Po, Út - volno
St, Čt - denní
Pá, So, ne - volno
Po, Út - noční
St, Čt - volno
Pá, So, Ne - denní
Po, Út - volno...a tak pořád dokola.

Já nevim jestli je to srozumitelné, zkrátka je velmi těžké si na tento styl vůbec zvyknout, natož to skloubit s pravidelným stravováním. Do toho jsem doslova závislá na sladkém.

U mě bude asi nejlepší dieta "přestat žrát a začít jíst" pít jen vodu a úplně vynechat sladký. Jenže jak to dokázat.

Blota napsal(a):

U mě bude asi nejlepší dieta "přestat žrát a začít jíst" pít jen vodu a úplně vynechat sladký. Jenže jak to dokázat.

Bloto, neblbni, tak radikálně to neřeš. Začni tou snídaní, vynechej sladké nápoje, pij třeba tu vodu s citŕonem, ale zase - průběžně celý den po malých dávkách.
A zkus zmenšit porce. Nedávej si nesplnitelné úkoly.
Kdyby se ti podařilo aspoň něco málo takhle shodit - a to by mělo jít - tak Tě to moc povzbudí do dalšího boje.
Odborníka radím taky.

Alkohol nepiji vůbec, nedělá mi dobře na žaludek, pálí mě potom žáha. Nemám ráda veškeré omáčky a houskové knedlíky. Jím je jen z nutnosti a hladu, protože v práci v závodní jídelně nenáme na vybranou. Maso jen kuřecí a vepřové a to ještě jen to libové, ale zase mám ráda veškeré salámy, jak měkké, tak trvanlivé. Spíš než ovoce mám ráda zeleninu na všechny způsoby, vařenou, grilovanou, sirovou. Těstoviny a rýži miluju snad na všechny způsoby. Od nového roku se teď snažím pít jen vodu po menších dávkách a častěji, když vypiji třeba 1-2 dcl, často běhám na wc.

Směny nevím jak bych vysvětlila aby byly srozumitelné, třeba teď jsem byla o víkendu na denní, v pondělí a úterý jsem měla volno a dneska a zítra jdu na noční. O víkednu mám volno a v pondělí a úterý jdu na denní. Ve středu a ve čtvrtek budu mít zase zase volno a pak jdu o víkendu na noční. Pořád se mi střídá denní - volno- noční- volno- denní- volno- noční- volno...

Když mám volno vstávám okolo osmé/deváté hodiny, snídám jen turka s mlékem a pak vařím něco k obědu na 12:00, kole druhé hodiny si dám kávu, ke kávě většinou nějaký zákusek/sušenku. Pak něco uvařím k večeři na pátou hodinu, případně jen namažu rohlík/chléb s máslem. Přes den to ještě jde, ale večer pak sežeru na co přijdu.
V práci na jídlo nemám moc času, jen o přestávkách, tj. 2x za směnu. Problém je taky v tom, že dokážu sníst na posezení celou tabulku studentské pečeti třeba 3x do týdne.

V práci pracuješ na lince nebo z jakého důvodu musíš vydržet i čtyři hodiny bez jídla?

Má bývalá kolegyně správně říká - hýbat se a nežrat.

Ví, co říká. A já vím, že má pravdu. Tak to funguje. Odzkoušeno mnou samotnou a spoustou jiných lidí.
Vždy mě pobaví, když ti, co mají nadváhu, případně jsou až obézní, tvrdí, že oni téměř nic nejedí a pak, když člověk s nimi žije, zná je blíž, zjistí, že to vůbec není pravda. Že nejedí, ale přímo žerou, ale z jejich subjektivního pohledu je to tak, že téměř nic nejedí.