viniv napsal(a):

Eva. napsal(a):

Místo aby ses věnovala svému manželovi, když už jsi teda svolila ke svatbě, což bylo od tebe docela nefér, tak řešíš ptákoviny.

Ale já se svému manželovi věnuji a máme myslím si hezký vztah i plánujeme rodinu. Ale to s kolegou pro mě úplně ptákovina není, protože jsem ho měla fakt ráda a nechci na něj vzpomínat jako na grázla. Navíc se každý den musíme potkávat v práci... Prostě mě to trápí. Kdyby mi aspoň řekl důvod, proč se tak začal chovat, asi by pro mě bylo jednodužší to pochopit nebo aspoň akceptovat a rychleji bych to dokázala hodit za hlavu. Ale takhle mám jen své doměnky a těžko říct, jestli je některá z nich ta správná. Ten člověk mi prostě pořád chybí a to i přesto jak se zachoval:(

Tomu sama neveríš... alebo sa ti to možno teraz zdá, ale v skutočnosti by si tu akurát písala iné sťažnosti, zrejme.

Market napsal(a):

Ahoj viniv, poradím ti, abys respektovala to, že se s tebou nechce bavit a smířila se s tím. Takhle trápíš sama sebe a jeho ještě víc odpuzuješ, protože z tebe cítí tu urputnost. Jakmile přestaneš tlačit (i nevědomky), tak se možná on přestane dusit a začne s tebou zase mluvit.....a nebo časem zjistíš, že už je ti to vlastně jedno.

Ztratila jsi kamaráda - no, to se stává. Zvlášť, když se s ním vyspíš Nebo když ho zklameš. Kamarádství mezi mužem a ženou existuje, ale je hodně křehký a v hodně případech i dočasný. Buď vděčná za to, žes ho prožila, a že bylo hezký.
Když něco takovýho skončí, člověk cítí velkou lítost, všechno mu připomíná to, co už není. I to obyčejný pití kafe je smutný,protože dřív ho pil s někým a teď už ne. Ale chtít to za každou cenu vrátit zpátky je cesta do pekel. Netrap se

Upravil(a) viniv (10. 2. 2016 9:07)

Upravil(a) viniv (10. 2. 2016 9:07)

Nejlepší co můžeš dělat, je nechat ho být. Až budeš sama někde v klidu doma, tak si to zkus představit a prožít. To, že ho pouštíš a přeješ mu jen to nejlepší. A sobě taky Mělo by se ti ulevit.
Napíšu ti během dneška soukromou zprávu.

Market napsal(a):

Nejlepší co můžeš dělat, je nechat ho být. Až budeš sama někde v klidu doma, tak si to zkus představit a prožít. To, že ho pouštíš a přeješ mu jen to nejlepší. A sobě taky Mělo by se ti ulevit.
Napíšu ti během dneška soukromou zprávu.

Upravil(a) viniv (10. 2. 2016 9:09)

Upravil(a) viniv (10. 2. 2016 9:09)

:-)

Budu trochu parafrázovat Barču - ...a taky poděkuj za to, že Tvůj bývalý kamarád měl dost rozumu na to, aby to skončil a nechce v žádném vztahu pokračovat.  Díky tomu jsi ještě s manželem. Kdyby to utnul později, byla bys teď možná sama.

Jestli by to nebylo lepší, kdyby teď byla sama. Mohla by si najít přítele, se kterým by vztah nebyl zatížený nevěrou a tím vším kolem. Samota přece není žádný strašák.

Měla jsem podobnou zkušenost jako ty a podařilo se mi vše vyřešit. Trápil mě vztah s manželem a v práci jsem se zakoukala do nového kolegy a bezhlavě se do něj zamilovala (a vyspala). Po 4 měsících  se to provalilo - někdo z práce nás asi práskl .A problémy začaly. Doma to bylo strašné a kolega se ke mě začal chovat divně a vyhýbal se mi. Aby toho nebylo málo tak mi ještě umřel můj miláček Teggy - pes . Byla jsem na dně. Hodně jsem to řešila a chtěla abychom zůstali přáteli. Zkoušela jsem zoufalé věci a dost se ztrapnila, milovala jsem ho. Už jsem myslela, že zůstanu sama.  Pak mi poradila kamarádka co studuje psychologii. Důležité je uvědomit si, koho vlastně miluješ a po čem toužíš. Zda-li je to manžel nebo přítel (pracovní kolega). Existeční problémy neřeš to se utřepe.