|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Dorka napsal(a):
No, jednou, asi tak v pulce vztahu, to zaznelo... Tak zvlastne. Kdyz jsem opet (jako obvykle) prekousla nejakou nehoraznost, vecer, pri nasem “duchaplnem postelovem rozhovoru“ prohodil: ...“to je neuveritelne! Ona mi snad dovoli vsechno...“
Ano. S tim “ona“. Jako by to rikal nekomu a v moji nepritomnosti... Jenze ja, tehdy, ani ted, si nemyslim, ze si partneri maji neco dovolovat nebo zakazovat jeden druhemu. Proste ty “nehoraznosti“ bud nejsou, anebo se tolerujou... A ja asi toleruju presprilis...
Přesně to říkám. Ty se musíš dostat na totální dno a možná tam chvilku pobýt, aby ti konečně došlo.
Ani po tak strašných zkušenostech ti pořád nedochází.
Není tady
Nejsem na dne.
Byla jsem, asi tri tydny. Po dobu, co jsem jeste jakymsi zpusobem nesla zodpovednost i za nej. Za to, co za paseku nadelal, nejen v mem zivote...
Az jsem ho “propustila“ a zacala se “normalne vztekat“, tak uz jsem se hrabala nahoru..., pac zlobit se na “blbeho“ partnera jsem doted neumela, asi tak...
Není tady
Ano. Říkám, že ještě nejsi na dně. A nemyslím s tímto partnerem. Ale celkově. Až pak ti dojde, mimo jiné, o čem je partnerství. Není o tom, všechno partnerovi dovolit a tolerovat.
Ty si nevážíš sama sebe a necháváš se (z)ničit.
Ale na to si každý musíme přijít sám.
Upravil(a) Eva. (12. 11. 2015 9:10)
Není tady
Eva. napsal(a):
.... o čem je partnerství. Není o tom, všechno partnerovi dovolit a tolerovat.
V tom jsem “jina“. Ja jsem presvedcena, (napořád a neměnně - divne slovo? ... nehodlam to menit), ze je. Absolutni svobodu v rozhodovani a konani pro sebe i partnera. S vedomim dusledku. Pokud “delam blbosti“ a je mi to tolerovano, vim, co tim riskuju... Kdyz jsem chytrej a PRAVEJ partner do vztahu, nebudu riskovat zbytecne...
Upravil(a) Dorka (12. 11. 2015 9:40)
Není tady
Ty možná neriskuješ zbytečně. To, co píšeš, platí pro tebe.
Ale díky tvému přístupu k partnerství si s tebou tví partneři dělají, co se jim zamane. Jeden ti to dokonce výslovně řekl, a tobě stále nedochází. Co víc ještě má ten pánbůh pro tebe udělat, když ti to ani takhle jasně řečené nedochází? 
Není tady
No preciz nic, Majko. Ja verim, ze me ma rad takovou, jaka jsem. Mam pro to padny duvod: Kde bych jinak vzala tolik sily jit dal bez ztraty kyticky?
Není tady
To není o tom, jestli tě má bůh rád takovou, jaká jsi.
A bez ztráty kytičky určitě nejsi. Už jen ta spousta nepovedených manželství... A to, že se trápíš, aspoň to tady občas píšeš. Počítání každé koruny... atd.
Upravil(a) Eva. (12. 11. 2015 10:48)
Není tady
To pro mne nejsou ztracene kyticky.
Kyticku ztratim, kdyz se musim za sebe stydet.
To se mi taky stava, nemysli, ze ne, ale “vyrikam si to s Bohem“ a jedu dal, v plne sile...
Jako v mych oblibenych “detskych playstationovych hrach“... Vycouvam, naberu fuel, a frcim do dalsich levelu... fuj, to nezni moc “cesky“, ale do tohoto konceptu se mi hodí... 
Není tady
Eva. napsal(a):
Ano. Říkám, že ještě nejsi na dně. A nemyslím s tímto partnerem. Ale celkově. Až pak ti dojde, mimo jiné, o čem je partnerství. Není o tom, všechno partnerovi dovolit a tolerovat.
Ty si nevážíš sama sebe a necháváš se (z)ničit.
Ale na to si každý musíme přijít sám.
Zrovna jsem chtěla něco podobného napsat, ale Eva mě předběhla.
Ono to Dorko asi opravdu není o tom něco nekomu dovolovat. Ale je rozdíl mezi dovolit a dovolit si
To totiž souvisí s úctou jednoho k druhému. A pokud si někdo dovoluje hodně, neváží si Tě. A to je pak o ničem.
Ta úcta je důležitá.
Není tady
No, to je urcite pravda, o te ucte jeden k druhemu...
Kdyz se ohlednu zpet, co vim, mi expartneri vetsinou prisli na to, kdo si koho jak kdy vážil (taky divna veta, ale myslim, ze s hlubokym smyslem...)
Pozdeji. Kdyz uz okolnosti byly nevratne... Nechci vypadat jako nejaka “náfuka“, ale myslim, ze zafungovalo pravidlo “hodnotu nekterych veci/vztahu si uvedomime az tehdy, kdyz o ne prijdeme“... To si nedomýšlím jen tak, dostalo se mi toho jako zpetnevazby po mnoha letech, od nich samotnych, nebo lidi jim blizkych...
Nevidim v tom nejake extra zadostiucineni, ani uspech. Spis vyzvu pro sebe. Jak presvedcit ty “mnou obdarovavane“, ze to neni “neuveritelne“ (jak jsem uz mockrat slysela), ani nejaka kulišárna, vtip, a pod., ale ze skutecne vkladam vsechno, a to same ocekavam.
Upravil(a) Dorka (12. 11. 2015 12:49)
Není tady
Jak přesvědčit? Nijak.
Vyberat si partnera, kterého není třeba přesvědčovat.
A ne samé zkrachovalé existence a chudáky, abys měla koho zachraňovat. To můžeš v práci, když pečuješ o nemohoucí. A ne ve vztahu.
Není tady
Zajedno - výběr je důležitý a pokud je to "jasné" hned na první pohled, pryž od toho.
A za druhé - přistupuj Dorko ke vztahu tak, aby si Tě pánové vážili. Ale o tom je nemůžeš přesvědčit, ale měla by se projevovat tak, aby to prostě bylo.
Není tady
Dorka napsal(a):
vkladam vsechno, a to same ocekavam.
Jenže takhle ten obchod nefunguje.
Vztah není obchod.
Není tady
Dorka napsal(a):
No preciz nic, Majko. Ja verim, ze me ma rad takovou, jaka jsem. Mam pro to padny duvod: Kde bych jinak vzala tolik sily jit dal bez ztraty kyticky?
Ty si mýliš lásku so vzťahom... Mať niekoho rád neznamená všetko mu dovoliť, všekto mu odkývať, so všetkým súhlasiť a nechať sa ničiť... To je také sádlo-máslo poňatie vzťahu. Môže to fungovať s deťmi (ale ani tam to zvyčajne nesedí, keď dospejú... 
), ale určite to nerobí dobrotu v rovnocennom partnerskom vzťahu. Môžem milovať človeka, ale NEMUSÍM milovať všetko, čo robí, všetky jeho chyby (a hlavne by som mala rozlišovať chyby od dobrých skutkov - pre dobro nás oboch 
.)
Není tady
Dorka napsal(a):
No, to je urcite pravda, o te ucte jeden k druhemu...
Kdyz se ohlednu zpet, co vim, mi expartneri vetsinou prisli na to, kdo si koho jak kdy vážil (taky divna veta, ale myslim, ze s hlubokym smyslem...)
Pozdeji. Kdyz uz okolnosti byly nevratne... Nechci vypadat jako nejaka “náfuka“, ale myslim, ze zafungovalo pravidlo “hodnotu nekterych veci/vztahu si uvedomime az tehdy, kdyz o ne prijdeme“... To si nedomýšlím jen tak, dostalo se mi toho jako zpetnevazby po mnoha letech, od nich samotnych, nebo lidi jim blizkych...
Nevidim v tom nejake extra zadostiucineni, ani uspech. Spis vyzvu pro sebe. Jak presvedcit ty “mnou obdarovavane“, ze to neni “neuveritelne“ (jak jsem uz mockrat slysela), ani nejaka kulišárna, vtip, a pod., ale ze skutecne vkladam vsechno, a to same ocekavam.
To je možno ten problém - mať "všechno" furt, stále, každý deň, celý život, na 100% - 
ja by som sa zbláznila. To je dobré do filmu, nie do života.
Není tady
No jo, Sel, keby si aspoň poriadne čítala, kde už ideš radiť, ani raz totiž nereaguješ na myšlienku, ale iba na pár slov úplně vytrhnutých z kontextu...
Není tady
Tak ak som nepochopila myšlienku, môže zo byť z 50% mnou a z 50% tým, kto ju vyslovil - nie? Čo keby si ju nejako spresnila, aby som "nevytrhávala z kontextu)...?
Není tady
Absolutni svobodu v rozhodovani a konani pro sebe i partnera. S vedomim dusledku.
Zapomínáš na jedno - "udělat, co si přeju a nikomu neublížit".
Jenže ty si v rámci tý svobody ubližovat necháš...
Není tady
Tak ono - možno jej nejakým spôsobom robí dobre nechať si ubližovať... 
Není tady
Nerobi. Len maju vsetci, nielen moji muzi, ale aj ostatni, s ktorymi pridem do styku, moznost urobit vsetko, co len chcu, a neublizit mi. Ti, ktorych “si pripustim k telu“ (ako sa hovori) vedia, cim mi ublizia. Tak potom nesu nasledky...
Uvediem priklad...
Na novom stanku sa docasne musim striedat s kolegynou, o kt.viem, ze klamala nasej veducej. Uvadzala ju proste vedome v omyl a ka som na to uplnou nahodou prisla
Upravil(a) Dorka (12. 11. 2015 21:16)
Není tady
Musim pisat iba kratsie prispevky, lebo na malom displayi mobilu sa mi text “schova“ a potom pisem naslepo s preklepmi...
Dotykalo sa to nas vsetkych (museli sme sa prisposobovat jej a jej moznostiam, o ktorych prave klamala.)
Povedala som to veducej, a povedala som aj jej, ze viem, ze klame a dalej to tolerovat nebudem, ked to ovlyvnuje moj zivot.
Dusovala sa, ze to a ono, a ze uz nikdy! Ok. Ale ja uz jej nikdy doverovat nebudem, ani ked ona “naozaj uz nikdy“... To je DOSLEDOK...
Upravil(a) Dorka (12. 11. 2015 21:19)
Není tady
Dorka napsal(a):
Nerobi. Len maju vsetci, nielen moji muzi, ale aj ostatni, s ktorymi pridem do styku, urobit vsetko, co len chcu, a neublizit mi. Ti, ktorych “si pripustim k telu“ (ako sa hovori) vedia, cim mi ublizia. Tak potom nesu nasledky...
Uvediem priklad...
Na novom stanku sa docasne musim striedat s kolegynou, o kt.viem, ze klamala nasej veducej. Uvadzala ju proste vedome v omyl a ka som na to uplnou nahodou prisla
To si někdy odporuje. Udělat vše, co chtějí, a neublížit. To není všechno, co chtějí. Někdo prostě ani ublížit nechce, a přesto ublíží. Protože tak to v životě je. Někdo to vidí tak, že pomáhá, a ten druhý to vnímá jako ublížení. Anebo naopak. 
Život je kouzelný.
Není tady
Ano. Zivot je kouzelny. Vážně.
Ja nemluvila jen o pomoci.
Mluvim o jednani jednoho k druhemu...
Není tady
Já taky nepsala o pomoci. Ale o všem ve vztahu mezi lidmi.
Není tady
Ok, mozna jsme trosku zabredli do filozofie, ale to me bavi....
Tak se vratime k Diogenovi a jeho sudu... Ok,ok.
Kdosi mu tam zastinil Slunce a on rekl: „Odstup“...
Vymezil hranice, “jak neublizit“. Ja, a mozna ani nikdo, nevime, co by nasledovalo... (hm, to mozna taky stoji za zamysleni se...)
Ja myslim, ze ten clovek ustoupil, udelal krok/kroky vpravo nebo vlevo, aby dal “nestinil“... Nechtel UBLIZOVAT...
Takovou moznost ma kazdy, ne?
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.