Při takovém velkém věkovém rozdílu dětí by to tatínek určitě měl říct každému zvlášť s osobitým přístupem, odpovídajícím jejich věku.

Isteže môže - ja som urobila to isté, ak si si nevšimla. A tiež odpovedám na nepoložené otázky a vyjadrujem sa - čiže robím presne to isté ako TY. Ak máš pocit, že si sa ma niečím dotkla a ja preto reagujem, tak sa môžeš rovno opýtať sama seba, čím sa ťa dotkla Anglantine.Rochefort a JEJ príbeh.

To zameriavam, neboj sa. A skús si niekedy pozrieť svoje motto a zamyslieť sa, či sa ním aj riadiš, nielen ho máš vystavené pod čiarou...

Dobry den, lidicky. Ja jsem zakladatelka tohohle vlakna. Mam ted nick Gabriella3, protoze do puvodniho nicku Gabrielle2 se neumim prihlasit. Snad je to tim, ze jsem mela v pocitaci virus, ale tohle neni to podstatne. Chtela bych vam jenom zdelit, pokud vas to zajima, jak to dopadlo. Dekuji vsem za rady. Neurazte se, ale pak jsem se jeste rozhodla oslovit psychologa, ktery mi dal taky moc dobrych rad jak postupovat.
Nejdrive jsem mluvili s dcerou a pak se synem. V obou pripadech to dopadlo jinak, nez jsme cekali.
Dcera: Otevrene jsme ji rekli, co se stalo. Dcera to prijala s humorem. Zlehcovala situaci, mluvila neco ve smyslu, ze tohle je pouze nase vec a vec dotycne slecny. Pak se jeste smala, ze je rada, ze ma takoveho tatinka, ktery se jeste v takovem veku zmuze na dite. Ale z oci ji sla strasna nenavist smerem k otci. V noci pak brecela, mela zarudle oci. Kdyz jsem byly samy, ptala se, jak to nesu, zda nechci otce opustit, zda otec nechce opustit nas. Pak se ptala na financni zalezitosti. Ne ze bych se tady chtela chlubit, ale nas majetek je dosti movity a neumim si predstavit, ze by jednoho dne pulku z toho, co jsem s manzelem vydelala pro nasi dceru, dostala jakasi zena, kterou jsem videla asi trikrat v zivote. Kdyz jsem dceru uklidnila, ze je vse v poradku, uklidnila se i ona. Ale otec u ni hodne klesl.
Co se tyce syna: U toho jsme postupovali presne dle rad detskeho psychologa. Rekli jsme mu, ze se tata jen na chvilku (to JEN NA CHVILKU jsme zduraznili) zamiloval do jedne cizi pani a z jejich silne lasky (ne VELKE, ale SILNE lasky) se narodi dite (nas syn o rozeni deti zatim vi tolik, ze se dva musi mit hodne radi). Syn to vzal celkem klidne, ale pak nasledoval prival otazek: zda bude pani bydlet s nami, zda bude sveho sourozence vidat. Rekli jsem, ze ne, ze pani bude s ditetem bydlet sama daleko od nas, protoze to tak ta pani chce. Pak se ptal, proc se tata zamiloval do cizi pani. Nato jsem odpovedeli, ze se tatovi ta cizi pani moc libila (tohle jsme rekli na radu psychologa). Ptal se, zda se mu libi i ted, rekli jsme, ze uz ne. Pak se ptal, jestli me ma tata rad. Ujistili jsme ho, ze jo. Ptal se porad dal a dal, ale nakonec ho toto tema prestalo zajimat.
Takze asi tak.
Mejte se!

No Gábi, přeji vám všem, aby nenávist z očí dcery časem vymizela. To, že otec u ní klesl,bude zřejmě nevratné, ale sklízí to, co zasel.
Tebe obdivuju.

Možná se dohodli, že otec nebude v rodném listě dítěte uveden.
Ale i tak si myslím, že je naivní věřit tomu, že dnešní situace může zůstat stejná i za x-let. Maminka dítěte Gabrielina muže si to může tisíckrát rozmyslet. Nebo si to rozmyslí Gabrielin muž. Anebo ho bude hledat dítě, až dostane rozum a bude chtít vědět, kdo je jeho otec, až bude chtít znát své sourozence. Anebo sourozenci budou hledat to dítě, oni budou chtít znát svého sourozence.
Gabriela je hodně naivní.

Možná se dohodli, že otec nebude v rodném listě dítěte uveden.
V takovým případě by děti nemusely vůbec nic vědět, ne?

DOKAZALA NASHROMAZDIT PRO SVOJI DCERU (pro syna ne? Divne...)
Co je na tom divnýho? Dcera je dospělá, synek malej... tomu se ještě pár let může "snášet na hromádku"