Mlada krasavice si muze vsecko rozmyslet, a udelat vsem, vcetne nenarozeneho ditete ze zivota peklo. Vetsi, nez “pavlavove d.r.bny“...
Soudni cesta, vcetne urceni otcovstvi, a az pote do toho zainteresovavat deti. Pokud se to provali driv, rekla bych jen, ze vec je v soudnim reseni... Kdyz jste teda vsichni tak “rozumni“... Nic ve zlem, ale tohle neni nevhodny darek, ktery se da reklamovat, nebo se NEJAK dohodnout...

Upravil(a) Dorka (18. 10. 2015 21:18)

Gabriella2 napsal(a):

Manzelovi je presne 50. Mne je 46. Mame 2 deti. Dceri je 20 a synovi 6 (bylo to necekane, ale ne nechtene dite). Kratce pote, co manzel oslavil 50, si zacal kratky, ale velice bourlivy romanek s jednou mladou krasavici. Nechci tady rozebirat jeho neveru ani nase manzelstvi, po vzajemne dohode jsme vec hodili za hlavu, jestli nam to vydrzi, nevim, jenze je tady problem. Manzelova milenka otehotnela a brzy se to ma narodit. Velice korektne jsme se vsichni tri dohodli, ze ona si to dite necha (protoze chce), dohodli jsme se na jakemsi odstupnem a alimanetech (penize nejsou problem). Financne budou ona i dite zajisteni, takovou sumu by nedostali ani soudni cestou. Manzel dite nebude navstevovat, nebudeme v kontaktu, ona se chce odstehovat. Mozna se mi nekdo bude neco vycitat, ale tahle dohoda se nam zda nejrozumnejsi. Pravda, uplne zpokojen neni nikdo.
Jenze v prostredi kde zijeme, je jenom otazka casu, kdy se cela vec provali (uz ted o ni vi zpousta lidi). Tam, kde zijeme my, jsou na dennim poradku drby, pomluvy, anonymni dopisy atd. Podle mne je to takove v celem tomhle state. A tady je problem. Nase deti zatim o dalsim nevlastnim sourozenci nic nevedi ale je jen otazka casu, kdy im to nejaka "dobra duse" rekne (nebo napise). Vubec by mne neprekvapilo, ze pani sousedka rekne svemu diteti, aby ve skolce memu synovi reklo nebo se ho zeptalo neco o jeste nenarozenem sourozenci. Nebo nekdo na ulici zastavi moji dceru a bude ji tohle povidat. Neutaji se to a je to jen otazka casu. Proto bude nejlepsi to nasim detem rict. I o nevere i o sourozenci. Chci se vas zeptat, jestli nemate napad, jak tohle rict 20-lete holce a 6-letemu, ale velice inteligentnimu diteti. Pravda, muzu rict manzelovi: tys to zavinil, ty jim to rekni. On se ale na mne otoci, ze nevi jak to ma udelat. Nechci, aby to manzel nejak skazil. Nevim, jestli to mam rict jenom ja, nebo oba, nebo jenom on. Asi musime u obou deti zvolit jiny pristup. Poradte neco, prosim.

Naozaj by som to nechala na manželovi - možno by si mohla byť pri tom, ale rozhodne by som si nebrala na seba JEHO časť zodpovednosti; a toto je presne to, čo by mal vedieť zvládnuť on sám. Deťom by som to povedala tesne po narodení, čo najpravdivejšie a čo najúprimnejšie... Dcére asi trochu podrobnejšie a rátal(a) by som s otázkami, malému stačí len stručne základné fakty.

Co se týká domluvy s milenkou, myslím si, že dnes úmluva platí, zítra už nemusí. Ať už ze strany milenky, nevěrného manžela anebo po nějakých letech ze strany jejich společného dítěte, až bude chtít jednou třeba znát svého otce a své sourozence.

Myslím si, že není třeba vysvětlovat. Pouze říct, že bude mít sourozence. A pokud se syn zeptá, odpovědět mu pouze na to, na co se zeptá. Proč by měl vysvětlovat nějaké uklouznutí. A že se s dítětem nevídá - prostě se tak s jeho maminkou dohodli. Nehledat problémy tam, kde nejsou.

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

Autorka vlákna nepíše, že se rozhodují, JESTLI to dětem říct. Už se rozhodli, že ano.
Autorka se ptá, JAK jim to říct.

Judyna napsal(a):

Eva. napsal(a):

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

- samozřejmě, že se takto ptát nebude. To je jasné, to je můj slovník.
Ale v pohodě - ty bys to řešila dopředu, já až později, až bude co řešit. Myslím si, že na některé informace je času dost. Ale to je jen můj názor - netvrdím, že správný. Stejně nejlépe to vyřeší rodiče - ti znají tu situaci, svoje děti, jak reagují apod. Protože v každé rodině jsou jiné vztahy, nedá se v tomto konkrétním případě poradit takhle zdálky.

Ja by som sa - hlavne v 20tich - urazila, keby mi rodičia nepredzradili takú "drobnosť", že mám súrodenca... A dôvera by bola v (_._) .

Eva. napsal(a):

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

A co treba tohle: otec synovi: tata te ma rad, taky sestricku, taky maminku. Ale pred casem mel tata rad i jednu cizi pani, pretoze byla velice krasna. Ted uz tata nema tu pani rad, ted uz ma rad pouze maminku, sestricku a tebe. Ale protoze tata mel pred casem tu pani moc rad a travili spolu hodne casu, ona otehotnela a bude brzy mit miminko. Ale miminko bude zit pouze se svoji maminkou, protoze to takhle ta pani chtela. Tata prece nemuze odejit od sve rodiny.
Co myslite? Je to k necemu nebo naprosta blbost?
(Ja nejsem matka, zatim nemam vlastni deti.)

Dorka napsal(a):

Je to naprosta blbost.
Co se to tomu decku prezentuje jako “normalni“? Ze jednou milujeme toho, pak zas ne, sem tam nekde zplodime nejake deti, ktere pak opustime...
Tvuj nazor je nevyzraly a nedospely, stejne jako na tvem vlastnim vlakne....
Promin. Tak to vnimam. Oboje.

v pohode. beru to.

Hm, to je opravdu těžké. Snad, že se jim narodil bratříček/sestřička (podle toho, co to bude) a ž mají společného tatínka. To je to, co se jich (zatím) týká a co je nezvratitelná pravda. A nějaké krasavice a má rád/nemá rád bych do toho netahala (kromě lásky k dětem). Myslím si, že už jste je zatížili dost a dost, tak bych si ušetřila řeči ze špatného svědomí.
Na serveru Psychologie.cz publikuje, kromě jiných, jedna dětská psycholožka, která mi přijde, že by v takovýchto problémech mohla opravdu kompetentně poradit. Jmenuje se Pavla Koucká. Být vámi, obrátila bych se na ni.

Určitě s každým zvlášť, to by mě ani nenapadlo sdělovat oběma najednou. A tatínek to jistě dokáže.

Anglantine.Rochefort napsal(a):

Eva. napsal(a):

Až mu to řeknou sousedi anebo děti ve škole, bude pozdě řešit.
A když se bude ptát, tak odpovídat na to, na co se ptá. Šestileté dítě se nebude ptát, proč táta uklouzl, jak jsi, Judyno, psala. Šestileté dítě neví, co to je. Stačí říct, že tatínek měl tu paní rád a má rád i maminku a rozhodl se být s maminkou... Prostě říkat pravdu. A odpovídat POUZE na dotazy.

A co treba tohle: otec synovi: tata te ma rad, taky sestricku, taky maminku. Ale pred casem mel tata rad i jednu cizi pani, pretoze byla velice krasna. Ted uz tata nema tu pani rad, ted uz ma rad pouze maminku, sestricku a tebe. Ale protoze tata mel pred casem tu pani moc rad a travili spolu hodne casu, ona otehotnela a bude brzy mit miminko. Ale miminko bude zit pouze se svoji maminkou, protoze to takhle ta pani chtela. Tata prece nemuze odejit od sve rodiny.
Co myslite? Je to k necemu nebo naprosta blbost?
(Ja nejsem matka, zatim nemam vlastni deti.)

Vytučnené by som úplne vynechala... Staršej dcére podľa možností pravdu, KEĎ SA BUDE PÝTAŤ. Synovi zatiaľ len základné info a časom, podľa toho ako bude rásť a ako sa bude vyvíjať situácia, postupne viac.