|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Hele, milá opice a vlčice
... není nakonec dobře, že i když to "každý vnímáme po svém", dokážeme si to vysvětlovat aniž bychom ty druhý "bombardovali"?
Já to vidím jako velmi pozitivní úkaz 
Není tady
helena napsal(a):
Hele, milá opice a vlčice http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png... není nakonec dobře, že i když to "každý vnímáme po svém", dokážeme si to vysvětlovat aniž bychom ty druhý "bombardovali"?
Já to vidím jako velmi pozitivní úkaz http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
stoprocentně 
Není tady
Jsem ráda, že to, co jsem výše psala, bylo - aspoň některými - pochopeno tak, jak jsem to myslela. 
Není tady

lupina montana napsal(a):
helena napsal(a):
Aha... takže když "ty ostatní kontinenty jsou od nás dál", mají jejich mrtví pro "nás" menší význam, protože "my jsme Evropané".
Takže například útok na dvojčata by se mě/nás neměl dotknout tolik jako Paříž nebo Brusel.
Zajímavý...Ono asi nejde o význam, Helo.
Objektivně v tom jistě rozdíl není - ovšem když se zabíjí, je s objektivitou ámen.
Rozdíl je v tom asi takový, jako když někdo zamorduje dejme tomu dítě v Kardašově Řečici - zhrozíš se? Asi jo, viď.
Ale kdyby ho někdo zamordoval tvé sestřenici? Nebo přímo tobě?
Mně osobně by na to zhrození nestačilo....a na druhou stranu, nelze každého umřelého oplakávat jako vlastního.
Pokud mi poctivě odpovíš, že ty ano, ty oplakáváš jako vlastního, pak sklopím uši a uznám, že jsi někdo z jiné dimenze, koho bohužel nejsem s to pochopit
Nie som Helena, ale... mne sa skôr postupne nenápadne rozširuje ten okruh "vlastních"....
alebo skoro-vlastních, povedzme.
Není tady
helena napsal(a):
Hele, milá opice a vlčice http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png... není nakonec dobře, že i když to "každý vnímáme po svém", dokážeme si to vysvětlovat aniž bychom ty druhý "bombardovali"?
Já to vidím jako velmi pozitivní úkaz http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Zvláště v dnešní době. To rozhodně 
Není tady
Tak tohle ale opravdu nemá nic společného s válkou
Ať už je ta válka kdekoli.
Mmch, čtu teď velice zajímavý sborník Povaha změny. Kromě jiného je tam i příspěvek Chvály a Trapkové na téma rodina a její proměna v moderní době.....hodně se v něm mluví o hranicích a jejich potřebě:
Nejsou-li hranice, ať už fyzické, osobnostní, anebo sociální chronicky respektovány, schopnost zachovat si pocit intimity je oslabována a v důsledku toho hrozí desintegrace, která se projeví patologickými symptomy na kterékoli systémové úrovni. Přílišná otevřenost....hranic ohrožuje nadměrným stresem, přílišná uzavřenost nedostatkem podnětů.
Mluví o rodině, ale jak se to jeví, platí to zrovna tak i pro státy - koneckonců, taky je to sociální skupina, takový stát.
Čili děs z dezintegrace a patologických jevů je - řekla bych - poměrně na místě......
Přílišnou uzavřenost jsme si ve velkém vyzkoušeli, přílišná otevřenost to samý v bleděmodrým.
Není tady
K tomu odkazu - další příklad toho, o co ve skutečnosti jde.
K hranicím ve výchově - kdo z rodičů má zdravý rozum, přijme svou rodičovskou roli, ke které patří i "vymezení prostoru", hranic, co se smí a co nesmí. Rodiče, kteří hlásají, že jejihc děti jsou osobnosti, které nelze omezovat, své děti poškozují.
Hranice ( a nejen ve výchově malých dětí) dávají tolik potřebný pocit jistoty.( Kde je nejistota, je stres.)Jen pak, včetně postupného a citlivého "uvolňování a rozšiřování obzorů" může z dítěte vyrůst sebevědomý člověk. Si myslím.
Není tady

Nevim proc, ale ty posledni prispevky mi asociovaly Modrou lagunu-to snad vsichni znate... Tam snad nebyly taky zadne hranice, snad jen ty prirodni..., hm, pro mne nadherny film.
No, kdo vi, proc? Treba jsem "divna", ohledne "hranic"...
Nikdy jsem nebyla proti vymezeni hranic, jak pro deti, tak pro dospelaky. Ovsem spousty let jsem tapala v tom, kde ty hranice vlastne jsou...
Dnes uz to vim, jednoznacne. A dnes uz taky vim, jak klikata a mnohdy zradna je cesta k takovemu poznani a rozliseni... A to Salamounovo "Boze dej...", co se rozebiralo na numerologii, je rozhodujici...
On byl v te dobe nejmoudrejsim a nejbohatsim clovekem na zemi, a presto "tapal" a ty HRANICE hledal...
No, odpovedi se mu dostalo. Buh mu tu schopnost dal...
Upravil(a) Dorka (8. 4. 2016 20:53)
Není tady
No jo, některé hranice jsou přesně dané - třeba ty přírodní, jak zmiňovala Dorka, většinu si dotváříme sami. Tápání a hledání v tomto směru je přirozené a myslím i žádoucí. I ty hranice (mám raděj termín vymezení prostoru)ve výchově se liší podle osobnosti rodičů, povahy dítěte, zvyklostí rodiny či společnosti. A samozřejmě se vyvíjí.
No a jsem zase u uprchlíků a odlišností jejich "hranic" právě vzledem k jejich povahám a zvyklostem.
Není tady
Podívejme se na problém dnes trošku s humorem (a s Mládkem).
Zajímavé na tom je to, že ta písnička je 15 let stará...
https://www.youtube.com/watch?v=Xf-Tje9QKmk
Není tady
Přílišnou uzavřenost jsme si ve velkém vyzkoušeli, přílišná otevřenost to samý v bleděmodrým.
Obojí jsme ovšem konali či konáme pod "laskavým dohledem" někoho jinýho... což ale nemá s nastavováním hranic ani zbla společnýho.
Modrou lagunu-to snad vsichni znate
Já ne
(a myslím, že ani znát nechci)
Není tady
Já nevím Helčo - první variantu rozhodně, v tom jsme byli blbě a nevinně. Druhou jsme si zapříčinili neznalostí důsledků - strženi ideou. Takže to jsme si upekli sami.
Dnes se už nechceme ideama nechat strhávat, řekla bych, že právě v důsledku té zkušenosti. Nějak tu nikdo nestojí o třetí variantu téhož....uvidíme, jak to dopadne. Doufám, že tentokrát si něco uhájíme.
A pevně doufám, že nemusíme zažít Třetí totáč, spunktovaný napůl námi a napůl tlakem zvenku - abychom jakože měli komplet sadu 
Mmch se mi někdy zdá, že západ, nepoznav totáče, usiluje o něj dnes. Jakoby to byla zkušenost, nutná k nějakému posunu, nebo k čertvíkčemu - ale nutná.
Není tady

Nemusis, Hel. Myslim, ze by sis ju ani, s tvym studenym zalozenim, nevychutnala...
Není tady
Helena? A studeným? 
Není tady

vrabčák napsal(a):
Helena? A studeným?
Ano. I já ji tak vnímám. Jak každého sjede a shodí těmi svými citáty atd. Soucítím s jejím mužem, jestli se i k němu takhle studeně chová a pořád ho opravuje a sekýruje. Žádné emoce. Pouze praktická žena. Ale chápu, že to měla v dětství těžké, tak možná proto pohřbila city.
Není tady

vrabčák napsal(a):
Helena? A studeným?
Jo. Zrejme to vnimaji jem ti, o ktere se "opře a otře". Mozna i nekteri s citlivejsimi tykadly na jeji chladnou (věcnou?) ironii, ktera teda umi rejpnout (nenapadne, ale krutě) do rozjitrene rany...
Není tady
Eva. napsal(a):
vrabčák napsal(a):
Helena? A studeným?
Ano. I já ji tak vnímám. Jak každého sjede a shodí těmi svými citáty atd. Soucítím s jejím mužem, jestli se i k němu takhle studeně chová a pořád ho opravuje a sekýruje. Žádné emoce. Pouze praktická žena. Ale chápu, že to měla v dětství těžké, tak možná proto pohřbila city.
Možná ti připadá studená, protože není trapně patetická jako ty.
Ostatně to tvoje konstatování ohledně jejího manžela je trapné, ubohé a zlé, asi tak na úrovni "nedivím se, že ti tvůj muž zahejbal a nakonec zdrhnul, pokud ses k němu chovala tak, jak to předvádíš tady". A tvoje "soucítění" je jenom vyjádřením tvé hloupé nadutosti.
Není tady

No a tys to, morousi, příjemně a hřejivě vysperkovala do dokonalosti (sobe vlastni)... 
Není tady
Ajaj, kuří očičko, co? 
Není tady

Jiste. Tvoje. Kdyz si koledujes, proc si neslapnout a pak se pobavit, jak prskas?...
Není tady

Taky dobry, jak se daj uprchlici zmenit na kuri oka...
Není tady

V pohodě, modrovousi. Vím, že to uvádíš jenom jako příklad.
Ale také už vím, že bychom nejspíš zůstali spolu, kdybych se chovala lépe. Ale bohužel jsem to neuměla. Stále se učím.
Vím také, že boží mlýny melou. Pro všechny. I pro mě. Nu a mě tenkrát semlely, protože jsem si o to prostě řekla. Co jsem vysílala, to se mi vrátilo. Vím o tom docela hodně. Vím, v čem jsem vyrůstala a co jsem si z toho ne/vzala...
Byla to pro mě dobrá lekce toho, co se mám naučit.
A jestli jsem patetická? Možná. Trapným to shledáváš ty. Ale proč, to je tvé, ne mé. 
Není tady
Soucítím s jejím mužem
Soudím, že to nepotřebuje... vadilo-li by mu, že ho manželka "pořád opravuje a sekýruje", už mohl dávno zdrhnout... třeba za nějakou, která by mu rozuměla líp 
Co myslíš - proč to za skoro čtyřicet let ještě neudělal?
Není tady
Eva. napsal(a):
.
A jestli jsem patetická? Možná. Trapným to shledáváš ty. Ale proč, to je tvé, ne mé.
Stejně jako to helenino "studené" je jenom tvoje. 
Není tady
Dorka napsal(a):
Jiste. Tvoje. Kdyz si koledujes, proc si neslapnout a pak se pobavit, jak prskas?...
Ale jdi ty, chudinko malá.
Ty už fakt nevíš, kudy kam, tak střílíš bez míření, viď? 
Ale já ti řeknu jedno sladký tajemství. Za svůj zpackanej život si můžeš jenom ty sama. Nemůže za něj ani Petr, ani modrovous, ani helena, můžeš za něj poděkovat jenom svojí vlastní hlouposti a nezodpovědnosti.
A ani kdybys tady prskala od rána do večera, tak se na tom nic nezmění. 
Není tady