|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|

Dorka napsal(a):
Zkusila jsem si predstavit, jak mezi letajicimi bombami studuju prirucku o cizokrajnych mravech a zakonecj, ev napojuju se na www stranky mestskeho uradu, oddeleni socialni pece v miste meho budouciho azylu,abych zjistila, kde o mne bude nejlepe postarano...

Není tady

helena napsal(a):
že to je každého věc, jakou si cestu vybere (radikalizaci nebo přizpůsobení)
Tos špatně pochopila... nebo já to možná zmatečně napsala - měla jsem na mysli náš výběr z obou uvedených možností.
Když je zabit někdo ze vzdálené země, koho neznáš a snad ani znát nemůžeš, nedotkne se tě to obvykle tak, jako když je zabit někdo blízko, kde třeba jsou a nebo mohli být tví blízcí. Nebo ty sama.
Aha... takže když "ty ostatní kontinenty jsou od nás dál", mají jejich mrtví pro "nás" menší význam, protože "my jsme Evropané".
Takže například útok na dvojčata by se mě/nás neměl dotknout tolik jako Paříž nebo Brusel.
Zajímavý...
Som rada, že sú tu aj ľudia ako ty a príspevky ako Tvoje.
Že tu nie som osamotený Marťan
, ale že nás tu možno zanechali celú kolóniu...
Není tady

Judyna napsal(a):
Selima napsal(a):
Áno, a mníšky tak hcodia stále. Desia vás niekoho mníšky alebo mnísi? (Mňa teda trochu, ale to je na inú a dlhšiu debatu...)
Mníšky jako jeptišky? Neděsí mě, jelikož je vůbec neptkávám. V mládí - ještě za komunistů jsme měli v městečku dvě a ty byly moc milé. Teď nikdo takový.
Ale když jsem byla v Krakowě - tam jsou asi nějaké semináře pro budoucí duchovní - tak tam jsem potkala hodně mladých mužů v černých dlouhých hábitech a s tím jsem měla problém. Působili totiž (na mě, třeba ne na všechny)hodně nepříjemně až arogantně. I pár mnichů v kápích. A když jsem pak viděla, jak v jednom velkém kostele(přístupném veřejnosti), možná to byl spíš klášter - měl kolem kostela takový jako ochoz - tak tam po tom ochozu lezlo pár lidí po kolenách dovnitř do toho kostela. Já jsem nikdy nic takového neviděla a musela jsem prostě odejít. Omlouvám se za svůj laický popis.
Tam jsem problém měla.
Tak im skús navrhnúť, aby chodili poloodetí, oholení a správali sa slušne... a nedesili civilných, ateistických návštevníkov zrejme SVOJHO kláštora... 
Není tady

Selima napsal(a):
Dorka napsal(a):
Zkusila jsem si predstavit, jak mezi letajicimi bombami studuju prirucku o cizokrajnych mravech a zakonecj, ev napojuju se na www stranky mestskeho uradu, oddeleni socialni pece v miste meho budouciho azylu,abych zjistila, kde o mne bude nejlepe postarano...
![]()
Nabyvam dojem, ze Niky chce byt 'polyhistorickou', praktičkou...
A zda se mi, ze na to nema, promin, Niki...
Upravil(a) Dorka (7. 4. 2016 7:52)
Není tady
Selima napsal(a):
Judyna napsal(a):
Selima napsal(a):
Áno, a mníšky tak hcodia stále. Desia vás niekoho mníšky alebo mnísi? (Mňa teda trochu, ale to je na inú a dlhšiu debatu...)
Mníšky jako jeptišky? Neděsí mě, jelikož je vůbec neptkávám. V mládí - ještě za komunistů jsme měli v městečku dvě a ty byly moc milé. Teď nikdo takový.
Ale když jsem byla v Krakowě - tam jsou asi nějaké semináře pro budoucí duchovní - tak tam jsem potkala hodně mladých mužů v černých dlouhých hábitech a s tím jsem měla problém. Působili totiž (na mě, třeba ne na všechny)hodně nepříjemně až arogantně. I pár mnichů v kápích. A když jsem pak viděla, jak v jednom velkém kostele(přístupném veřejnosti), možná to byl spíš klášter - měl kolem kostela takový jako ochoz - tak tam po tom ochozu lezlo pár lidí po kolenách dovnitř do toho kostela. Já jsem nikdy nic takového neviděla a musela jsem prostě odejít. Omlouvám se za svůj laický popis.
Tam jsem problém měla.Tak im skús navrhnúť, aby chodili poloodetí, oholení a správali sa slušne... a nedesili civilných, ateistických návštevníkov zrejme SVOJHO kláštora...
a proč bych to dělala? Jak píšu, to byl můj problém a já ho vyřešila tím, že jsem odešla.
Není tady
".......hodně mladých mužů v černých dlouhých hábitech a s tím jsem měla problém. Působili totiž (na mě, třeba ne na všechny)hodně nepříjemně až arogantně.
"Působili"... nebo se tak k tobě chovali? Víš, ono je to možná jen o úhlu pohledu, respektive toho, jak si vykládáme to, co neznáme a (možná právě proto) jsme tedy "ostražití"....."
Heli, vždyť ano - píšu to ve svém příspěvku.
Je to pouze reakce na Seliminu poznámku o jejím problému - o tom, že ji "mníšky alebo mísi děsí"....Nebýt toho, už jsem si na to ani nevzpomněla.
Ale znuvu opakuji - ty naše "komunistické" jeptišky byl moc příjemné.
Upravil(a) Judyna (6. 4. 2016 17:29)
Není tady
Selima napsal(a):
LENNNA napsal(a):
Selima napsal(a):
Na slovenskej dedine tiež do krčmy chodia LEN muži a nidke žiandu ženu neuvidíš (ja som si od nej šla kúpiť len zmrzlinu a mala si vidieť tie pohľady!) Inak, zatIAľ si stále opisovala len svoj NIČÍM NEOPODSTATNENÝ strach z moslimov, Afričanov, šatiek, sAMotných mužov - to je možno presne ten dôvod, prečo tu nechcú zostať, ak ich tak berie cleý národ. A u vás zatiaľ BEZDOVODNE.
Ty by si šla niekam, kde sa ťa boja a vyhýbajú sa ti? Ja asi nie, keby som si mohla vybrať. Na Západe sú na nich už zvyknutí - teda, teraz s aveci možno zmenia, uvidíme.
Ad. tučné: to je zajímavé, že do Německa se hrnou. O podobném strachu z nich totiž slyším z Německa dost často.
Východní Nemci boli, sú a zrejme aj zostanú xenofóbni (nechcem to napísať tvrdšie - osobná skúsenosť, mmch - ani Slovania im nevoňali). Západní, pôvodne otvorenejší a priateľskejší, si už tiež menia názor, ale myslím, že na české a slovenské postoje fakt nemajú.
Já tedy v tomto směru slýchám spíš o Bavorsku, ale máš pravdu - i těm "východním" to vadí. A že nemusí Slovany? - ano - nemusí.
Není tady
Tak im skús navrhnúť, aby chodili poloodetí, oholení a správali sa slušne... a nedesili civilných, ateistických návštevníkov zrejme SVOJHO kláštora...
Pššššt, Sel... hamuj... Judy zjevně tuhle potřebu neměla a nemá. Protože nevěděla, že i mládenci ze semináře jsou pod hábitama víceméně "normální kluci", no 
Podívej, já pamatuju, že naše babičky - a někdy i matky (v závislosti na věku, výchově a místě bydliště) mívaly podobný problémy s černochama - prostě to (jako v tom vtipu) byly "mluvicí opice" s hromadou špatnejch návyků a vlastností.
Dneska se za ním na ulici nikdo ani neotočí, pokud vůbec zaregistruje, že ho potkal.
Až bude možný potkávat seminaristy stejně běžně, taky splynou s davem.
Není tady
Tak teď přemýšlím, proč jsem měla nepříjemný pocit z těch mladých hochů a ne z těch jeptišek....
Není tady
Navíc - kněží, ani ti budoucí, pro mě nejsou "černochama" - chodila jsem v mládí do kostela i do náboženství, celá moje rodina byla věřící.....
No, asi to byl jen nějaký momentální pocit tenkrát. Ale docela silný.
Proč je nemáš ráda Ty, Seli? ty mnichy a mníšky.
Není tady
proč jsem měla nepříjemný pocit z těch mladých hochů a ne z těch jeptišek
Třeba proto, že "chlap v sukni" je apriori "divnej"...
Není tady

Judyna napsal(a):
Navíc - kněží, ani ti budoucí, pro mě nejsou "černochama" - chodila jsem v mládí do kostela i do náboženství, celá moje rodina byla věřící.....
No, asi to byl jen nějaký momentální pocit tenkrát. Ale docela silný.
Proč je nemáš ráda Ty, Seli? ty mnichy a mníšky.
Ja som písala, že ich nemám rada? No, skôr nemám rada to, čo predstavujú - vydelenie sa z davu a také fyzické oddelenie od ostatných. (Proti nim osobne nič nemám, väčšinou.) A napríklad U NICH v kláštore mi to príde OK, ale keď ich vidím v dave v meste, nejako ma to vyruší... akoby chceli vniesť ten svoj svet medzi nás (čo je zrejme len moje). Nemám rada cirkev, žiadnu, a už vôbec nie tú najorganizovanejšiu a najprísnejšiu, kam patrí väčšina klasických mníchov a mníšok. Na druhej strane mám rada gregoriánsky chorál ako máločo na svete a atmosféra kláštorov (väčšinou bývalých, do súčasných nás obyvatelia nepúšťajú...) ma fascinuje. Ale asi by som nikoho z nich nenútila "odhaliť sa" a prispôsobovať sa nám, ostatným - to mi nejako nikdy ani nenapadlo.
Upravil(a) Selima (6. 4. 2016 23:38)
Není tady
Drobný píspěvek od jednoho uprchlíka - od téhož mám někde schovaný i podrobnější popisek stavu věcí.
A možné vysvětlení, proč se s iráckými křesťany nezadařilo.
Což by si měl přečíst hlavně pan Drápalík - doufám, že přečetl. Dělá na mě chudák dojem, že má "svědomí úplně ohryzané" jak praví Jára Cimrman - a přitom zjevně nemá proč.
Mch, to s tou vodou bylo zvláště pikantní obvinění 
Upravil(a) lupina montana (7. 4. 2016 12:26)
Není tady
helena napsal(a):
Aha... takže když "ty ostatní kontinenty jsou od nás dál", mají jejich mrtví pro "nás" menší význam, protože "my jsme Evropané".
Takže například útok na dvojčata by se mě/nás neměl dotknout tolik jako Paříž nebo Brusel.
Zajímavý...
Ono asi nejde o význam, Helo.
Objektivně v tom jistě rozdíl není - ovšem když se zabíjí, je s objektivitou ámen.
Rozdíl je v tom asi takový, jako když někdo zamorduje dejme tomu dítě v Kardašově Řečici - zhrozíš se? Asi jo, viď.
Ale kdyby ho někdo zamordoval tvé sestřenici? Nebo přímo tobě?
Mně osobně by na to zhrození nestačilo....a na druhou stranu, nelze každého umřelého oplakávat jako vlastního.
Pokud mi poctivě odpovíš, že ty ano, ty oplakáváš jako vlastního, pak sklopím uši a uznám, že jsi někdo z jiné dimenze, koho bohužel nejsem s to pochopit 
Není tady
A na druhou stranu bych nechtěla být členem rodiny, která mě lituje tak, jako lituje KAŽDÉHO mrtvého......
Není tady

lupina montana napsal(a):
A na druhou stranu bych nechtěla být členem rodiny, která mě lituje tak, jako lituje KAŽDÉHO mrtvého......
Přesně tak.
Není tady
Selima napsal(a):
Judyna napsal(a):
Navíc - kněží, ani ti budoucí, pro mě nejsou "černochama" - chodila jsem v mládí do kostela i do náboženství, celá moje rodina byla věřící.....
No, asi to byl jen nějaký momentální pocit tenkrát. Ale docela silný.
Proč je nemáš ráda Ty, Seli? ty mnichy a mníšky.Ja som písala, že ich nemám rada? No, skôr nemám rada to, čo predstavujú - vydelenie sa z davu a také fyzické oddelenie od ostatných. (Proti nim osobne nič nemám, väčšinou.) A napríklad U NICH v kláštore mi to príde OK, ale keď ich vidím v dave v meste, nejako ma to vyruší... akoby chceli vniesť ten svoj svet medzi nás (čo je zrejme len moje). Nemám rada cirkev, žiadnu, a už vôbec nie tú najorganizovanejšiu a najprísnejšiu, kam patrí väčšina klasických mníchov a mníšok. Na druhej strane mám rada gregoriánsky chorál ako máločo na svete a atmosféra kláštorov (väčšinou bývalých, do súčasných nás obyvatelia nepúšťajú...) ma fascinuje. Ale asi by som nikoho z nich nenútila "odhaliť sa" a prispôsobovať sa nám, ostatným - to mi nejako nikdy ani nenapadlo.
Ale to mi, Seli, zní docela podobně, jako to, co vadí většině na imigrantech...
Není tady
lupina montana napsal(a):
helena napsal(a):
Aha... takže když "ty ostatní kontinenty jsou od nás dál", mají jejich mrtví pro "nás" menší význam, protože "my jsme Evropané".
Takže například útok na dvojčata by se mě/nás neměl dotknout tolik jako Paříž nebo Brusel.
Zajímavý...Ono asi nejde o význam, Helo.
Objektivně v tom jistě rozdíl není - ovšem když se zabíjí, je s objektivitou ámen.
Rozdíl je v tom asi takový, jako když někdo zamorduje dejme tomu dítě v Kardašově Řečici - zhrozíš se? Asi jo, viď.
Ale kdyby ho někdo zamordoval tvé sestřenici? Nebo přímo tobě?
Mně osobně by na to zhrození nestačilo....a na druhou stranu, nelze každého umřelého oplakávat jako vlastního.
Pokud mi poctivě odpovíš, že ty ano, ty oplakáváš jako vlastního, pak sklopím uši a uznám, že jsi někdo z jiné dimenze, koho bohužel nejsem s to pochopit
Vidím to podobně jako Lupina...........a kladu si celkově otázku: často se tady probíralo, jak páchání dobra bývá po zásluze potrestáno, každý jsme zodpovědný sám za sebe, nemáme si na sebe brát problémy jiných......docela to koresponduje s tím, co se teď děje, co Evropa páchá sama na sobě...
Upravil(a) mia (7. 4. 2016 18:55)
Není tady
poslat je tam odkud přišli=do jejich země
Není tady
Selima napsal(a):
Judyna napsal(a):
Navíc - kněží, ani ti budoucí, pro mě nejsou "černochama" - chodila jsem v mládí do kostela i do náboženství, celá moje rodina byla věřící.....
No, asi to byl jen nějaký momentální pocit tenkrát. Ale docela silný.
Proč je nemáš ráda Ty, Seli? ty mnichy a mníšky.Ja som písala, že ich nemám rada? No, skôr nemám rada to, čo predstavujú - vydelenie sa z davu a také fyzické oddelenie od ostatných. (Proti nim osobne nič nemám, väčšinou.) A napríklad U NICH v kláštore mi to príde OK, ale keď ich vidím v dave v meste, nejako ma to vyruší... akoby chceli vniesť ten svoj svet medzi nás (čo je zrejme len moje). Nemám rada cirkev, žiadnu, a už vôbec nie tú najorganizovanejšiu a najprísnejšiu, kam patrí väčšina klasických mníchov a mníšok. Na druhej strane mám rada gregoriánsky chorál ako máločo na svete a atmosféra kláštorov (väčšinou bývalých, do súčasných nás obyvatelia nepúšťajú...) ma fascinuje. Ale asi by som nikoho z nich nenútila "odhaliť sa" a prispôsobovať sa nám, ostatným - to mi nejako nikdy ani nenapadlo.
Ne, máš pravdu, nepsala. Ty jsi psala, že tě děsí.
Moc nechápu tu Tvoji poslední větu - proč by se nám měli přizpůsobovat? Proč jsi to vůbec zmínila? Vždyť jsou naší součástí - žijeme ve stejné zemi, ve stejném kulturním prostředí, tak k čemu přizpůsobovat? Vždyť jedno jsme, akorát jeden věří, druhý ne. A to u nás přece problém není.
Není tady
když se zabíjí, je s objektivitou ámen
Svatá pravda, lupi... jenomže já původně reagovala na větu: "Ale ty ostatní kontinenty jsou od nás dál, jenže tohle je u nás doma - my jsme Evropané, jsme součástí Evropy, ať kdo chce nebo nechce."
Ta byla napsaná úplně samostatně a teprve následně (když jsem se nad ní pozastavila) doplněná další - "Každého lidského života je škoda."... a trvám na tom, že mi prostě nezní obě stejně.
Jistěže "nelze každého umřelého oplakávat jako vlastního"... jistěže určitá "lhostejnost" roste se čtvercem vzdálenosti a silou vztahu a tak dál... ale nemůžu si pomoct, přijde mi ta první věta poněkud nadřazená nebo lhostejná či jak to sakra vysvětlit... já nevím... možná tak, že ten vrah z Kardašový Řečice může za dva dny mlsně obcházet školu, kam chodí moje dítě.
Není tady
lupina montana napsal(a):
Drobný píspěvek od jednoho uprchlíka - od téhož mám někde schovaný i podrobnější popisek stavu věcí.
A možné vysvětlení, proč se s iráckými křesťany nezadařilo.
Což by si měl přečíst hlavně pan Drápalík - doufám, že přečetl. Dělá na mě chudák dojem, že má "svědomí úplně ohryzané" jak praví Jára Cimrman - a přitom zjevně nemá proč.
Mch, to s tou vodou bylo zvláště pikantní obvinění
Ano. O tomto tady píšeme už hodně dlouho - o tom, že naši lidé, kteří odešli do zahraničí, měli v sobě pokoru a spokojili se s tím, co bylo. A to zdaleka neutíkali z válečného prostředí. Museli být v nějakých těch táborech docela dlouho a ve špatných podmínkách, dle jejich vyjádření, a pak se postarat sami o sebe. Nekladli si podmínky, naopak, přizpůsobili se podmínkám daným.
Ale u těchto migrantů je to jiné. Oni jsou jiní. Neříkám, že horší, jen jiní. Jejich letora se projevuje nadřazeností, mají požadavky které tvrdě vyžadují a nějaká pokora - jak jsme viděli u "našich křesťanských uprchlíků - slova rozhodně neodpovídají činům. Mluví tak, aby dosáhli svého. Velké děkuji, vzápětí snad budou tvrdit, že je tady utiskujeme a nedáme jim najíst (přeháním). Kolik matek zde nemá na obědy pro své děti? A tito lidé se pohoršují nad tím, že jime někdo kupuje a dává potraviny, které jsou laciné.
Ale oni za to opravdu nemůžou, prostě jsou takoví.
Není tady
helena napsal(a):
když se zabíjí, je s objektivitou ámen
Svatá pravda, lupi... jenomže já původně reagovala na větu: "Ale ty ostatní kontinenty jsou od nás dál, jenže tohle je u nás doma - my jsme Evropané, jsme součástí Evropy, ať kdo chce nebo nechce."
Ta byla napsaná úplně samostatně a teprve následně (když jsem se nad ní pozastavila) doplněná další - "Každého lidského života je škoda."... a trvám na tom, že mi prostě nezní obě stejně.
Jistěže "nelze každého umřelého oplakávat jako vlastního"... jistěže určitá "lhostejnost" roste se čtvercem vzdálenosti a silou vztahu a tak dál... ale nemůžu si pomoct, přijde mi ta první věta poněkud nadřazená nebo lhostejná či jak to sakra vysvětlit... já nevím... možná tak, že ten vrah z Kardašový Řečice může za dva dny mlsně obcházet školu, kam chodí moje dítě.
Jasně, každý to vnímáme po svém. Já třeba v té "první větě" nadřazenost vůbec nevidím, Niky i Lupina to popsaly tak, jak to prostě chodí - to, co je nám blíž, se nás dotkne víc, než to, co se odehrává opodál. Vždyť teroristé už tak dlouho útočí na blízkém východě, v Africe, napíše se o tom, zmíní se počet mrtvých a pořád tak dokola. Ale když byl v Paříži útok na redakci, tak najednou všichni byli Charlie. Protože se to stalo "u nás", v Evropě. A kdyby se to nedej bože stalo v našem státě, dotkne se nás to ještě víc. V tom snad není nadřazenost.
Není tady
Já jsem právě taky neviděla žádnou nadřazenost, jenom konstatování holého faktu, že košile nutně bližší, než kabát 
Tak, jako se každého spíše dotkne, když se něco ohavného děje na místě, kde byl byť jen na prázdninách jako turista.
Osobní je prostě osobní.....vzpomínám, jak jsme byli v Chorvatsku těsně před válkou a skamarádili jsme se tam s jedním zmrzlinářem. Slíbili jsme mu fotky - a taky jsem je poslala, ale přišly nazpět s tím, že adresát není k zastižení.
To mě zasáhlo, představovala jsem si, co se tam asi tak děje....stejně tak, jako když jsem viděla bombardovat Dubrovnik.
Není tady
Ovšem přiznám se, že kdyby nedejpámbu bombardovali Prahu, zasáhlo by mě to opravdu nepoměrně víc
a obě jsou to překrásná města.
Není tady