|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Ano, Heleno, mas naprostou pravdu.
Dik, i za Niky.
I za mne.
Babi mam rada, je proste OK.
Aj v tech nejtezsich chvilich, no jo...
Není tady
Niky123 napsal(a):
Sakra, já vlastně mám v hlavě chaos: Nejdřív zkusit nějak "vyřešit" depresi a pak hledat práci a nebo najít si (jakoukoli) práci, což (možná, doufám) "vyřeší" mou depresi?
Ahoj Niky, já jsem na tom přibližně stejně jako Ty - něco přes padesát, s vejškou, částečně AJ i NJ, možná jedinej rozdíl je v tom, že mám práci. Ale ani nevíš, jak se těším do důchodu - za deset let, musíme to holt vydržet 
Není tady
Hele, Mikesi, ty vzdy prijdes zrovna v nejvhodnensi chvili..
Ze mas duchod za deset let a jiz ted ses v depresi? No opravdu povzbudive...
Jak svoji stareckou depresi lecis?
Babinetem asik ne, kdyz jses tady permanentne dle pravidla 'raz za uhersky rok su tady, nebo taky ne-no, jak sa zadari'...
Není tady
Ale ani nevíš, jak se těším do důchodu - za deset let, musíme to holt vydržet
Jo, kocoure - to jsem si v tý době říkala taky... 
Připravuj se... ono se to bude - jak se TEN den bude přibližovat - měnit tak, že se nestačíš divit
Není tady
Nicky 123,
akupunktura je výborná věc. Mám s ní velice dobrou zkušenost. Ne každý, kdo ji provozuje, umí tzv. ušít léčbu na míru. To neumí každý. Napichované body by se měly měnit a střídat, není to jako když bereme denně dvakrát po snídani a večeři ten stejný lék. Akupunkturu Ti vřele doporučuji. Má jako léčba svoje opodstatnění a je osvědčená. Jsem ten typ, který nerad polyká jakýkoli lék. Injekce a kapačky jsou pro mě taky nepříjemné. Na akupunkturu jsem chodila k člověku, který už nežije. Ten to nejen uměl, ale hodně o ní věděl. A neskutečně mi pomohl. Svojí diagnózou předběhl i doktory - vypadala jsem jako hypochondr. Dneska je normální, že doktor už pozná, že člověku v těle chybí nějaký vitamín a prvek, tehdy před 25 lety toto bylo v plenkách.
Co Ti ale nedoporučuji, je přílišné spaní. Je to cesta nikam. Snaž se trošku o pravidelnost. Asi řeknu i za druhé, lecko, kdo to má v práci nabité - a já bohužel mám - je schopen sebou párkrát do měsíce plácnout a dvě hodinky odpoledne prospat. Tohle ale nelze dělat, když spíš v noci deset hodin! Není to dobré ani zdravé. To je lepší dát si malou procházku. Využij toho volna ne ke spaní, ale k úklidu sama v sobě. Dávej si malé cíle, splnitelné, jako třeba vylepšení v bytě /srovnání skříně, zajištění drobné opravy, atd. Možná, že někde jsou v Tvém okolí lidi, co by uvítali pomoc na zahradě, s vypravením dětí do školy, s úklidem po malířích, každá kačka dobrá a i malá prácička Tě posune dál.
Snaž se nedostat se už do nemocnice. Léčba Ti pomůže jen na čas a léky Ti zatíží orgány, které v těle musejí fungovat. Vím, nám se to radí, když máme partnery a práci, ale ono to není napořád, za čas na tom třeba budu jako Ty a Ty jako já...
Neupadej do beznaděje. Máš v sobě víc síly, než si sama myslíš. A s jedním mužským taky svět nestojí a nepadá.
Není tady
Dorka napsal(a):
Niki?
Davam meziradky...
Hele, neni pro tebe ted nejdulezitejsi NEJAKEJ CLOVEK ?!?
Bydlim v cihlovem, docela malem dome...
Naproti mam skolu...
Slysim tady spousty zvuku, deti, auta, dopravu, stekani jinych psu, z domu, ulice...
Promin mi to, nejsem vedma, guru jara, zadnej “duchovni“ fanda, ale... SZ. Udelej to, pls.
Dorko,
nevím, jestli jsem porozuměla tomu SZ - ale soukromá zpráva mi žádná nedorazila.
Máš svým způsobem pravdu s tím nějakým člověkem- po osamostatnění dětí se běžně asi nejdůležitějším člověkem stává zas partner. Jenže ten, co jsem si myslela, že je už napořád, se loni po sedmi letech se se mnou rozešel. Od jara zkouším seznámení přes internet. V létě mi svitla naděje - týden jsem měla pocit, že se snad i to štěstí unavilo a sedlo na mě, po týdnu nadějí se dotyčný projevil jako blb. Ale na ten týden (planých) nadějí vzpomínám, paradoxně to byl můj nejšťastnější týden v tomto roce, po pocitech deprese tehdy 7 dní ani památky...
Všechno je to jaksi propletené - deprese, chybějící partner i práce.Jak z toho ven? Asi vzít nějakou nenáročnou práci či brigádu, jak píše Helena. Nějakou práci vzít stejně dřív či později musím a na náročnou rozhodně psychicky nemám...
Není tady
Ano, myslela jsem soukr.zpravu. Ve tve situaci mam na mysli mnohem hlubsi a intimnejsi “pokec“, nez terapeut nebo diskuzni forum....
Upravil(a) Dorka (8. 9. 2015 19:22)
Není tady
Všechno je to jaksi propletené - deprese, chybějící partner i práce.Jak z toho ven?
Noo... asi se nesnažit "urvat" všechno naráz a bejt nešťastná z toho, že se to nedaří. Když budeš v rekonvalescenci po zlomenině krčku, taky v jednom víkendu neabsolvuješ velkej úklid, pěší túru Krkonošema a mysliveckou zábavu...
Není tady
Niky123 napsal(a):
Číst babinet chodím už roky, v životních příbězích jednotlivých dopisovatelů jsem nacházívala i recept pro mě. Četla jsem tady ráda třeba Ivanu a Vilemínu, obě se také potýkaly s depresí a Ivana pak i s hledáním práce (naštěstí po čase i úspěšně). Ale bohužel, už jsem je tu déle neviděla... nevíte, co s nimi je?
Jsem tu 
. Na Babinet nechodím každý den, už to tu není jako dřív, dost to tu skomírá.
Mám se tak nějak střídavě. Snažím se žít a ne jen přežívat, ale je to někdy hodně těžké. Žádný happyend se u mě nekoná. Jediný můj úspěch je to, že jsem zvládla vystudovat (Mgr.). Partnera nemám, proběhlo pár pokusů o seznámení z mé strany (internetové seznamky), ale nic nevyšlo. Za poslední dva roky se stýkám se spoustou nových lidí v různém věku v rámci práce, přesto jsem na žádného potenciálního partnera nenarazila, tak nevím, kde je chyba. Mívám chvíle, že se za to, jak jsem neschopná v partnerské oblasti, nenávidím. Závidím druhým, kteří mají funkční vztah. Závidím druhým, že mají jinou povahu, jiný temperament. Pak přijdou dny, kdy je mi to, že jsem single, tak nějak jedno a nepřemýšlím o tom. Snažím se držet doporučení dr. a psychologů, tj. vyplnit si čas smysluplnými koníčky, ty jsem si našla. Když jsme u těch koníčků, tak v rámci jednoho koníčku jezdím cca 4x za rok na srazy a taky jsem se tam s opačným pohlavím neseznámila.
Připadám si ve svých 28 letech stará, čas plyne, já se nikam neposunuju, mám pocit, jako by mi ujížděl vlak. A to o děti nechci.
Není tady
Niky, moc Ti přeji, aby Ti bylo líp. Skoro věřím tomu, že kdybys našla nějakou tu práci - psychicky ne moc náročnou,snad by se to zlepšilo.
S nastupující depresí - přesně tak, jak to popisuješ - nadměrná potřeba spánku, pak všelijaké myšlenky..jsem se potýkala jen jednou v životě, k lékaři jsem nešla, ale trvalo to dlouho než mi bylo líp. Ovšem to jsem byla mladá, měla jsem celkově víc síly. Přesto to období bylo fakt hrozné. Mě tenkrát pomáhalo něco dělat - měla jsem malé dítě - byla jsem na mateřské, takže jsem fungovat prostě musela. No a pak jakákoliv manuální práce, pokud možno mechanická.
A nejsi už třeba babička, že bys hlídala ve větší míře vnoučátka? Nebo co nějaké zvířátko? Kočka?
Není tady
Dorka napsal(a):
Jak svoji stareckou depresi lecis?
Já Ti dám stařeckou depresi, bábo jedna 
Chodím k psychině a beru nějaký prášky... Zoloft se to tuším jmenuje...
Není tady
Děkuji vám všem, moc mi pomáháte. Vilemíno, zdravím tě a ráda tě tu zas vidím.
Dnes v novinách píšou, kolik firem v našem kraji shání marně lidi. Jsou to dělnická místa v automobil. průmyslu (30 km od nás), většinou na 3 směny. Ale některá prý jen na dvě směny. Za docela slušné (tedy pro mě) peníze - po zapracování kolem 20 tisíc.
Přemýšlím, jestli bych to psychicky dala. Kdyby ano, bylo by to řešení. Auto mám, dojíždět je sice protivné, ale u nás to takhle prostě je.
Docházím k názoru, že se zkusím nejdřív někde zaměstnat a to by mohlo vyřešit (nebo aspoň zmírnit) mou depresi. Obava, že mě to taky může srazit na kolena, tu je taky, ale snažím se na to nemyslet.
Judyno, vnoučata ještě nemám a zvířátko taky ne. A zvíře by mě momentálně omezovalo ve výběru práce (venčení apod.) Ale dík za příspěvek.
Není tady
Niky123 napsal(a):
A zvíře by mě momentálně omezovalo ve výběru práce (venčení apod.) Ale dík za příspěvek.
Pokud nemáš odpor k hlodavcům, zkus si pořídit nějakého hlodavce. Jsou poměrně nenároční a udělají člověku spoustu radosti. Sama mám dva syrské křečky, vždycky se těším na večer, až se vzbudí, dělá mi obrovskou radost, když přešlapují před dvířky a chtějí jít ven. Ale chápu, že ne každý má hlodavce rád.
Není tady
A zvíře by mě momentálně omezovalo ve výběru práce
Nemuselo by - už jsem párkrát "slavila úspěch" když jsem doporučila andulku. Nevenčí se, vydrží klidně sama, dá se ochočit a dokonce s tebou i pohovoří...
Není tady
Andulky jsou velice společenští ptáčci, samota jim nesvědčí. Když andulku, tak jedině do páru. Pokud by byla samotná většinu dne, trápila by se. Pokud samotnou andulku, tak jedině pro člověka, který je většinu času s ní doma.
Není tady
Niky123 napsal(a):
Dorka napsal(a):
Niki?
Davam meziradky...
Hele, neni pro tebe ted nejdulezitejsi NEJAKEJ CLOVEK ?!?
Bydlim v cihlovem, docela malem dome...
Naproti mam skolu...
Slysim tady spousty zvuku, deti, auta, dopravu, stekani jinych psu, z domu, ulice...
Promin mi to, nejsem vedma, guru jara, zadnej “duchovni“ fanda, ale... SZ. Udelej to, pls.Dorko,
nevím, jestli jsem porozuměla tomu SZ - ale soukromá zpráva mi žádná nedorazila.
Máš svým způsobem pravdu s tím nějakým člověkem- po osamostatnění dětí se běžně asi nejdůležitějším člověkem stává zas partner. Jenže ten, co jsem si myslela, že je už napořád, se loni po sedmi letech se se mnou rozešel. Od jara zkouším seznámení přes internet. V létě mi svitla naděje - týden jsem měla pocit, že se snad i to štěstí unavilo a sedlo na mě, po týdnu nadějí se dotyčný projevil jako blb. Ale na ten týden (planých) nadějí vzpomínám, paradoxně to byl můj nejšťastnější týden v tomto roce, po pocitech deprese tehdy 7 dní ani památky...
Všechno je to jaksi propletené - deprese, chybějící partner i práce.Jak z toho ven? Asi vzít nějakou nenáročnou práci či brigádu, jak píše Helena. Nějakou práci vzít stejně dřív či později musím a na náročnou rozhodně psychicky nemám...
Partnera by som si nechala na koniec... Počula som takú zaujímavú myšlienku: keď sa stretnú dvaja šťastní a spokojní ľudia, ich šťastie sa znásobí. Keď sa stretnú dvaja zúfalci, znásobí sa ich zúfalstvo . No a jednému šťastnému a jednému zúfalému sa život môže zmeniť na to, kto "zvíťazí" - ten šťastnejší (ktorý potom, dúfajme, toho druhého "nakazí"), alebo naopak (platí dtto).
Ja by som určite zapracovala na sebe a hľadala si niečo - asi skoro čokoľvek - kde sa dostanem medzi ľudí. V depresii alebo aj len "depke" je asi najhoršie zastaviť sa, nič nerobiť a proplať sa vo sovjich stavoch. Nedá s atomu zarbániť inak, len is nájsť nejakú (aspoň minimálnu) náplň dňa "zvonka". Proste povinnosti, z ktorých sa nedá vykrútiť, nejaká zvládnuteľná pravidelnosť, režim dňa apod.
Není tady
helena napsal(a):
A zvíře by mě momentálně omezovalo ve výběru práce
Nemuselo by - už jsem párkrát "slavila úspěch" když jsem doporučila andulku. Nevenčí se, vydrží klidně sama, dá se ochočit a dokonce s tebou i pohovoří... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Keby mala byť ale veľa sama, odporúčam radšej párik.. Síce si s tebou nepokecajú, ale úplne si vystačia sami. 
Ja mám tri andule a jedného papagája a je to veselá cháska, na mne skoro nezávislá (cez dovolenku im chodili každý 2. deň dopĺňať pitie) a pritom príjemní spoločníci. Ale ani mačka nie je až také bremeno a keď sú dve, vystačia si úplne samy.
Upravil(a) Selima (9. 9. 2015 15:47)
Není tady
Všichni jste mi tady svými příspěvky moc pomohli, dva dny se cítím mnohem líp, možná jste mi poslali na dálku nějakou pozitivní energii (nejsem ezoterik, ale třeba na tom něco trochu je).
Tak se s vámi chci podělit o pokračování mého příběhu:
Na příští týden mám domluveno jednu schůzku - jde o nějaké místo asistentky, ale asi se z toho vyklube zas nějaké vnucování finančního poradenství 
Ale objevila jsem inzerát a práci v domově pro seniory v blízkém městě. Mám tam taky domluvenu schůzku a zřejmě si tu práci na den zdarma vyzkouším. Moc mě to láká, vždy jsem ráda pomáhala lidem, a i v psychiatrické nemocnici, i když mi bylo zle, jsem stále vodila staroušky na záchod (těch tam bylo spousta, nevěděli kde jsou a stále hledali záchod nebo svůj pokoj.)
Pro sebe, ale i pro vás, si tady vypíšu plusy a mínusy:
Mínusy:
Práce psychicky i fyzicky náročná. Musela bych se naučit počítat se smrtí kolem sebe a s prací s bezmocnými.
Samozřejmě malé peníze - nástup 13000 hrubého.
Nutnost dodělat si kurz - to mi nevadí, ráda se učím.
Plusy: 12ti hodinové směny, ale jen přes den (ne noční). když už tedy budu dojíždět, tak klidně tam budu dýl.
Asi 16 směn za měsíc - tedy asi 14 dní v měsíci volno!!
Stálé místo až do důchodu,bez strachu z vyhození.
Práce s lidmi - vlastně spíš poslání.
5 týdnů dovolené.
Mám pocit, že by to mohlo být pro mě. Držte mi palce.Napíšu, jak to dopadlo. 
Není tady
To je úžasné!
I to tvoje hodnoceni.
Palec nahoru...
Není tady
Niky, to vypadá hezky. Držím palce. 
Není tady
Niky, taky držím palce. Je to opravdu spíš poslání, protože jinak je to moc těžká práce za ostudný peníz - vzhledem k fyzické i psychické náročnosti.
I já o tom do budoucna trošku přemýšlím. Jenom nevím, jestli by to zvládly moje záda....
Není tady
Držte mi palce.
Tfuj, tfuj, tfuj... zlom vaz
Není tady
Už teď ti držím všechny palce.
Není tady
Niki, také moc držím palce! Myslím, že pro tebe (a vlastně pro každého) je lepší nepracovat v noci a tak podobně. Zarazilo mě to tvé pochopeni, nebo spíš dávání za pravdu tvému bývalému příteli, že se s tebou po dlouhé době rozešel kvůli tvé depresi. To od něj bylo hnusné a myslím, že bylo na místě být rozzlobená.
Tak hodně zdaru!
Není tady
Držím päste... moja kamoška sa takto pred nedávnom (cca poldruha roka) rekvalifikovala - v 47mich - a je šťastná a spokojná, určite spokojnejšia ako predtým v povolaní obchodníčky. Ale ona hovorí, že starých ľudí mala odjakživa rada a rada s nimi trávievala čas. Takže sa vlastne v tomto "našla".
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.