14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Ahoj,
tak na nás přila řada a místo doporučování nepodporování mnoitelů konáme . Zvaujeme, e dědovi pořídíme psa z útulku. Dříve měl psa, ale pak několik let ne. Chci se zeptat, zda je pořízení (dospělého) psa z útulku podle vás v něčem odliné. Záleí samozřejmě na konkrétním zvířeti, ale jestli máte s takovou adopcí zkuenost a zda vám lidi z útulku dali nějaká specifická doporučení.
Děkuji
Není tady
"Adopci z utulku" neznam.
Mam tretiho psa z utulku, rsp. ja dva a dcera mela toho tretiho, o kterem vim, ze je, rsp. byl z utulku.
Ze se tomu rika adopce, jsem netusila.
Pes by mel byt zdravej, zaockovanej, nekdy ma historii, ockovaci prukaz, cip...
Jak ktery utulek ma pravidla, ja se dvakrat setkala s tim, ze puvodni majitel nebo nalezce mel jakasi pravidla na to, ze do urcite doby si to muze rozmyslet a vzit zvire zpatky, coz se treba bohuzel stalo zrovna moji dceri, ktera psa z utulku dala vnukovi. Koupili mu prvni posledni, kluk si ho zamiloval a naucil se o nej starat. Predchozi majitel ho dal do utulku proto, ze psa poridili jako nevhodny vanocni darek do rodiny s dvouma detma, a nejak jim to nevyhovovalo, nevim, jestli detem nebo dospelakum. Pak, bohuzel, se rozmysleli a psa z rodiny moji dcery odnali, coz bylo fakt docela krute vuci memu vnukovi...., ale pravidla jsou takova...
Muj nynejsi pes je taky z utulku, majitele prisli, ze ju chtej umistit, a kdyz se dozvedeli, ze musej zaplatit, odesli a psa uvazali u plotu utulku a zdrhli. Pes ma cip, ale neni registrovanej, to zjistil utulek. Vek musel urcovat veterinar, zadne blizsi info majitele nezanechali. Ja prvni dny nevedela vubec nic, co ji (nechtela nic, ani drahe granule), zvyky, nic.
Ted je u mne treti rok. Miluje mne a ja ji, a kazdy den se vic poznavame.
Kdyby mi ted nekdo rekl, ze si ji vezme zpatky, prala bych se o ni jako matka o dite.
Není tady
Jinak dostala nejakej "vystupni list", kde jsou zakladni udaje, a nejaka pravidla pro to, ze ockovani na nejakou dobu dopredu ma provedena a take registraci (povinne platby) tusim na rok zdarma, rsp. uhrazeny. Dostali jsme ockovaci prukaz s ockovanima, provedenyma v utulku, predchozi ne. Mozna pejskove, co jsou tam dani s dobrym umyslem, a jsou starsi, maji i svuj ockovaci prukaz z predchoziho zivota...
Není tady
Mám jedno doporučení. Zeptat se dědy, jestli o psa vůbec stojí.
Navíc, vzít si u dospělého psa, kdy neví, co má za sebou, je docela riskantní. Měli jsme jednoho takového doma, byl pravděpodobně týraný a utekl. A i kdy jsme s ním zacházeli jako v bavlnce, párkrát nás rafnul. Stačilo v jeho přítomnosti jen zvýit hlas, ne e bychom se hádali, jen jsme na sebe volali. Nebo prudký nečekaný pohyb, to startoval okamitě.
Chápali jsme to a brali jako přísluenství, časem se uklidnil, kdy zjistil, e od nás ho ádná zákeřnost nečeká, ale jistí jsme si u něj nebyli nikdy.
Nevím jak by takového vystresovaného broučka zvládnul vá dědeček (netuím, jak je starý), ale kadopádně bych to konzultovala nejdřív s ním. Aby chudák pes neupajdil za pár dní zpátky do útulku.
Není tady
Vzali jsme si z útulku starí fenku měla asi 6 let, přesně to nevěděli. Byla hodná, ale patrně ji trápila nějaká ena, protoe mě a dceru (a kadou enu, která k nám přila), obcházela velkým obloukem. Trvalo skoro rok, ne dokázala zůstat na místě a neodcházet, kdy jsem si vedle ní já nebo moje dcera, třeba jen sedla. S mými kluky byla kamarádka okamitě. Později, kdy začala věřit i nám, dokázala si s námi i hrát. Ale chce to hodně trpělivosti a pochopení. Větinou nikdo neví, co vechno má ten pes za sebou.
Není tady
Souhlasím s příspěvkem Hany - máme fenku z útulku, takové odrostlé těně, kdy jsme si ji brali.
Vystraená, kdy viděla kotě, tak někam zalezla - chtěli jsme opravdu zamést, nesnáí děcka, kdy utíkají, řvou a nejvíc, kdy jedou na kole.
Na naeho mladého je jak mílius - nesmí jí ubliovat, ale známe děcka - chce jí objemout, pomazlit se, ale nemá cit...
No, zkrátka -nikdo neví, co pes z útulku můe mít za sebou, nám trvalo skoro rok, ne jsme si získali její důvěru.
Předpokládám, e jste svůj úmysl s dědou probrali - e o psa stojí, bude mít na něj čas i energii a e máte představu, co se psem, kdyby děda, nedejbůh, skončil v nemocnici.
Ale abych nepsala jen starosti a problémy - jak jsme se s naím pejskem sili, tak je to ten nejvěrnějí tvor na světě, vděčný, mazlivý...
Není tady