Určitě by byla dobrá hladovka....
http://biotta.webnode.cz/news/alternati … -rakoviny/                     pročíst vlevo záložky.....

Andreo, zkušenost s tím nemám. Ale poté, co moje onkologicky nemocná kamarádka vyzkoušela i alternativní léčbu, léčitele (bez úspěchu), si skoro myslím, že je hodně důležité, aby dělala maminka to, z čeho má radost a jedla to, na co má chuť a co jí dělá dobře. Nevím, jestli to lze, jestli je to v tak náročné situaci vůbec možné, ale pomoci nastolit co největší pohodu. I psychika někdy dokáže zázraky. Říká se, že rakovina ve vyšším věku nepostupuje tak rychle.
Víš, těch rad a odkazů najdeš všude plno. Bohužel není zaručeno, že to, co pomůže jednomu, pomůže i druhému.
Moc držím palce. Ach jo.

Tak to je  přesně to, co jsem nechtěl číst.  Kamarádka - vysoká funkce, hodně známých, čili vyloženě protekční pacient v nemocnici, zjistili jí leukemii,  byla zařazena do nějakého výzkumného programu, asi rok po nemocnicích a bylo jí hodně zle díky chemoterapii....a pak jí řekli, že jí už nemají v léčbě dál co nabídnout.  Smutné, moc smutné.....
Tady je fakt těžká rada, každý jsme jiný.....obávám se, že to infuzní Céčko k ničemu nebude...:-(, chemoterapie ničí i zdravé bunky :-(

http://o.caqe.com/tema/leukemie/delejte … jsi-ucinky
Maminka by neměla hubnout....


DOTAZ


Manžel má rakovinu střev, zhubl již 17 kg, nechce jíst. Dostaneme do něj jen vývar a občas bílé pečivo. Co máme dělat, aby přestal hubnout?

Dá se zabránit hubnutí při onkologické léčbě?

Po chemoterapii jsem zhubla 10kg, jím hodně, ale nedaří se mi přibrat. Je to normální, že se při nádorovém onemocnění hubne?


ODPOVĚĎ


Nádorové (onkologické) onemocnění je často spojeno s rozvojem podvýživy, která se projevuje ztrátou tělesné hmotnosti – hubnutím. Pokud nemocný s nádorovým onemocněním hubne, je vždy třeba zjistit, jaká je příčina. Tu musí objasnit lékař, který má v současné době k dispozici celou řadu vyšetřovacích možností. Následná výživa by měla odpovídat stavu nemocného a příčině nedostatečného příjmu potravy.

Porucha výživy má několik příčin:

-        Snížená chuť t k jídlu - nechutenství je častou reakcí organismu na přítomnost nádoru v organismu.

-        Snížená chuť k jídlu se vyskytuje v důsledku psychického stresu u nemocného s nádorem.

-        Neschopnost přijímat dostatek výživy v důsledku postižení některých orgánů, které zajišťují příjem potravy – dutina ústní, jícen, žaludek, střevo.

-        Zvýšené nároky organismu na příjem výživy.

Další hubnutí pak souvisí s léčbou nádoru:

-        Ztráta váhy v důsledku operačního zákroku

-        Snížený příjem potravy po ozařování oblasti dutiny ústní a krku.

-        Výskyt aft a vředů v dutině ústní po chemoterapii (protinádorové léky) a ozařování

-        Postižení střeva po ozařování v oblasti dutiny břišní.

Pro léčbu nechutenství existují léky, které zvyšují chuť k jídlu, jejich vydání je však vázané na lékařský předpis.

Úpravu diety zajistí nutriční terapeutka nebo terapeut, kteří jsou schopni vypočítat energetickou potřebu a doporučit potraviny potřebné k udržení stavu výživy. O nutričních terapeutech je informován praktický lékař, který nemocného doporučuje.

V případech, kdy nepomůže úprava výživy, je nutno využít některý z prostředků a metod klinické výživy, který doporučuje lékař nutriční ambulance. Ten je schopen zajistit jak přípravky určené k popíjení, tak i výživu podávanou sondou nebo do cévního řečiště.

Je pravdou že v konečných  nevyléčitelných stádiích nádorového onemocnění již není možno nemocnému pomoci. Pak je třeba snížit jeho utrpení, přestože nemocný dále ztrácí hmotnost bez možnosti úpravy stavu.

Z rozsáhlé odpovědi je zřejmé, že řešení podvýživy u nemocných s nádorovým onemocněním není jednoduché a musí být řešeno lékařem nebo odborníkem v oboru výživy. Pokud nemocný ztrácí tělesnou hmotnost, pak je třeba vždy stav odborně řešit a uvedená péče je v naší zemi dostupná.

Prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc.

toto by maminka jíst neměla...
Nízkobakteriální dieta
Je zakázáno požívat : Čerstvé či tepelně nedostatečně upravené : maso, vajíčka, salámy, slaninu, tofu, apod.
Nepasterizované či čerstvé mléko, sýry, tvarohy a jogurty (s výjimkou termizovaných)
Zralé (plesnivé) sýry, med
Studené či chlazené saláty, dresinky (s výjimkou konzervovaných) Čerstvou zeleninu či čerstvé ovoce (s výjimkou okrájeného zdravého jablka či hrušky,
oloupaného banánu či pomeranče)
Nepasterizované i kupované ovocné i zeleninové šťávy a džusy „Čínské“ nudlové polévky
Tepelně neupravené koření (včetně kakaa, máku, ořechů, sušeného ovoce, bylinných čajů, apod.)
Tepelně neupravené „musli“, vločky, apod.
Nepasterizované pivo, studniční vodu, droždí, apod.
Domácí konzervy – jakékoliv (včetně kompotů)
Všechny polotovary tepelně neupravované a všechny potraviny z Fast Food
Točené zmrzliny, prodávané zákusky a dorty

Je leukemie chronická lymfatická
je leukemie akutní lymfoblastická ALL
a leukemie myeloidní  AML ............Kterou maminka má?

Andrejko kupujete Nutridrinky? Hodně pomůžou při výživě, může to během dne pomalu popíjet. Případně se na doporučení lékaře podává Diasip.

Upravil(a) Bety (21. 8. 2015 6:48)

Andrejko jsi úžasná dcera,držím vám všem palce.O vitamínu C v infuzích nic nevím,ale na posílení imunity můžu doporučit grepová semínka,také by tě mohlo zajímat toto.Andrejko,máš SZ.


Tieto malé jadierka zďaleka prekonávajú pri rakovine každú chemoterapiu
http://www.badatel.net/tieto-male-jadie … moterapiu/

Upravil(a) taonata (21. 8. 2015 11:12)

Modorovous má pravdu. Bylinky mají v sobě někdy až neuvěřitelnou sílu,  tak opatrně.
Já ale přihodím ještě jednu - jak jsi Andreo psala o tom, že maminka má špatný žlučník, tak smetánka (pampeliška) by měla při pravidelné konzumaci podporovat čištění jater žlučníku i žlučovodů, snad dokáže zbavit i žluč. kamenů, detoxikuje organismus a dokonce v Kanadě na nějaké universitě zjistili, že kořen efektivně zabíjí rakovinové buńky bez vedlejších účinků. No, tady je odkaz, ale najdeš toho určitě i víc http://www.ctyricitka.cz/?p=789

Ale opatrně se vším, opravdu se raděj poradit s lékařem nebo možná ještě líp - jestli máš nějakou dobrou lékárnici. mám pocit, že ty o vzájemných interakcích budou vědět víc.

Víš , rad najdeš hodně, ale těžko říct, která pomůže a vše se vyzkoušet nedá. Asi by bylo dobré soustředit se hlavně na ten žlučník, aby mohla maminka jíst.

A i ty se o sebe starej - něco si dopřej. Abys to vydržela. Někdy mám pocit, že sami nemocní svůj stav snáší líp než okolí, které tím trpí daleko víc....

Judyno to napsala přesně.
Jenom bych k tomu (po vlastní trpké zkušenosti) dodala, že bych se v první řadě snažila s tou situací smířit. Akceptovat, že ta nemoc tady prostě je, že ten stav je takový, jaký je, a že donekonečna proti tomu bojovat prostě nemůžu.
Chtěla jsem to napsat už včera, ale takhle na "papír" se bojím, že to bude znít neomaleně, ale přesto to zkusím.
Někdy příbuzní takto nemocných bojují vlastně víc, než ti nemocní. Jak psala helena, člověk by pohnul nebem, zemí.
A někdy to prostě může být trošku kontraproduktivní. Netvrdím, že to tak Andrejka má, píšu jen, jak jsem to měla já.

Mám taky těžce nemocnou maminku, její choroba sice není zhoubná, ale já jsem to bohužel pojala tak, jako by mě osobně někdo vyhlásil válku. A´ž když jsem u příležitosti jedné "přesdržky" zabrzdila a viděla jsem, jak tu mámu za sebou v podstatě vleču, a jako šílená jí sháním další a další specialisty, a odmítám tu její nemoc vlastně vzít na vědomí, zatímco ona ji vlastně už celkem klidně přijala, a akceptovala, že s ní prostě musí nějak dožít, a lepší už to nikdy nebude.
Pak jsem si teprve uvědomila, že ona už nechce absolvovat další a další vyšetření, nechce, abych ji vláčela z ordinace do ordinace, že to vlastně podstupuje jenom kvůli mě, ale nejlíp by jí bylo, kdyby měla klid a ten čas, který ještě má, prožila v pohodě.
Chtěla jsem to Andrejce napsat snad jenom jako takové malé varování, kam až člověk může v takovéhle situaci sklouznout. A protože jsou to situace poměrně extrémní, nebývá člověk zrovna moc schopen nějaké sebereflexe.
Hodně síly, Andrejko.

K bylinkám - sama od sebe bych jí určitě nic nedávala, o bylinkách nevím skoro nic. Takže vše vlastně dělám díky konzultacím v místním vyhlášeném bylinkářství a v kontaktu jsem také s naší úžasnou paní lékarnicí. Co se týká lékařů - těm jsem nakonec teda řekla, že jsme se dali na alternativní způsob léčby (už jsem nebyla schopna poslouchat ty kecy o tom, že třeba to fakt dělá ta chemoterapie, že vypadá lépe a blablabla) - vlastně ta doktorka mě přivedla na ten vitamín C, kdy pronesla, že je něco mezi nebem a zemí, že chápe, že chci zkusit pro mamku vše, a že tu třeba mají pacienta, který byl na tom také hodně špatně a ten si právě platí ty infuze a zatím žije a je v pohodě (ano vím, zní to hrozně, ale je to prostě realita). Takže návštěvy u lékaře probíhají stylem ..... "jak se cítíte...aha....no víte, jak to je, užívejte dál bylinky, pokračujte v tom". Z jejich strany - NIC No na druhou stranu možná lepší, dvakrát nasadili chemoterapii a dvakrát málem u ní zemřela. Doufám, že s těmito pokusy už skončili.

Dnes jsem byla opět v tom bylinkářství a domluvila jsem mamce konzultaci u léčitele Wojnara (nevím, možná někdo z vás zná). Osobní zkušenost s ním nemám, dělá diagnostiku z očí, uvidíme. Mamka tam jít chce, zajišťovala jsem to po domluvě s ní, zda to nezkusíme. Už se varuju toho, abych jí tlačila někam, kam nechce - někdo tu o tom psal, tak reaguju. Tu blbost jsem asi také dělala první měsíc, teď už vím, že je to špatně. Musím akceptovat její rozhodnutí a přání, i když je to někdy strašně těžké.

Holky, fakt všem moc díky. Pro mě se tady toto vlákno stává takovou oázou klidu, ani jsem to nečekala

Ještě k tomu smíření se - já toho zatím nějak nejsem schopná, touto cestou jsem prošla už u táty a teď je to tu znovu a na mě je toho nějak .... moc? Pořád dokola se ptám Proč? Já vím, že je to nesmyslný dotaz, přesto ale myšlenky v hlavě zatím moc neovlivním. Střídá se u mě bezmoc, únava, vztek, odhodlání a tak nějak pořád dokola.

...já si to myslím taky....
Jenom dělěj Andreo i něco se sebou, abys to vše zvládla. Zkus třeba u toho léčitele i něco pro sebe - na zklidnění a tak. A pak nějakou tu "osobní" radost. Klidně i hodně sladkou a nezdravou. Nebo rpocházky do přírody - jestli máš možnost. I ty si potřebuješ udělat chvilku pohody.

Opatrně se ptám, jak je, Andrejko?

To věřím, že jsi unavená.
Jinak v podstatě píšeš dobré zprávy, tak ať tak zůstane co nejdéle. Vzpomněla jsem si na Tebe už před časem, ale nějak jsem se neodvážila zeptat, takže Modrovousi - dík za Tvoji odvahu.