No, tve stiplave prispevky v mnoha diskuzich o nejake extra pohode moc nesvedci, draha Jaku.....

Neslyšela jsem, že by někdo sliboval, že mu bude s partnerem dobře i za 20 let. Manželství je o tom, že partnera neopustí v dobrém ani ve zlém.
Při druhém manželství, obzvláště když už tam nejsou společné děti, je to úplně jiná pohádka, Háňo. A to víš stejně dobře, jako já.

Ostatně, při civilním sňatku se žádný slib nedává. Tam se jenom táže, jestli ten a ta vstupují do manželství s ... Takže je to vlastně v pohodě. Žádné závazné sliby. Tak co bychom se párkrát za život nerozvedli a znovu neoženili/nevdaly, že?

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja som pochopila, ale inak ako Ty... sľub je bezcenný, čo je cenné - a pravdivé - je "mám ťa rád/rada a budem sa snažiť budovať s tebou spoločné šťastie čo najdlhšie, kým to bude nás oboch aspoň trochu prínosné a kým budeme šťastní...". Amen. (Mmch, aj ty, aj tvoj miláčik ste už, myslím, vernosť a ďalšie nesplniteľné veci sľubovali - a kde sú tie sľuby? Kde je ich splnenie...?) A mmch, ty hovoríš o sľube, ktorý TY dodržíš, ale ani slovo o tom, že by si mala právo (nehovoriac už o praktických prostriedkoch, ako to urobiť) vymáhať vernosť od partnera. Podľa mňa nemáš ani právo žiadať od neho žiadne sľuby - ak ti ich sám dá, tak OK - ale to ešte nemusí znamenať, že naozaj VIE, čo sľubuje a bude to vedieť stále, aj o 20 rokov...

To sis popletla, Selimo. Co jsem slíbila při uzavření manželství, jsem slíbila NAVŽDY. A taky dodržovala. Že to nebylo navždy pro mého BM, za to opravdu nemůžu. A taky mě nepozorně čteš. Žádné sliby od nikoho nežádám. V tom máš pravdu, že nemám právo je žádat. Ale zřejmě nevíš, jak probíhá svatební obřad, když toto píšeš. Ale pokud někdo sliby dává, tak si má za nimi stát a když je dal, tak jim i dostojí. To dělá z člověka charakter.
A co se mého přítele týká - jak říkáš, to je jeho život a jeho sliby, ne mé. Jsem tady za sebe a ne za něj a jestli dal manželský slib neuváženě, za to já odpovědnost nenesu.

Keby si to sľúbila NAVŽDY, tak na tom nič nezmení ani rozvod, a si mu verná dodnes, nemáš frajera (nehovoriac o iných ešte predtým - nemyslím pred rozvodom ,ale po ňom). NAVŽDY bez podmienok znamená minimálne do smrti - a to si porušila už teraz. NAVŽDY s podmienkami je také - no, podmienky sa dajú pružne meniť, a v tvojom prípade sa zjavne aj menia - t.j. keď mi bude on verný, keď neodíde k inej, keď sa nerozvedieme - vždy to vyžaduje od NEHO splnenie niečoho. Bezpodmienečná vernosť by mala byť, podľa mňa, potom absolútna - a v podstate sa neobzerať na žiadne vonkajšie podmienky, ani na formu vzťahu . Čo je zasa podľa mňa dosť nerealistické, nie?

Upravil(a) Selima (24. 7. 2015 16:22)

Dorka napsal(a):

Selima napsal(a):

Inteligentní a empatickí ľudia nemajú potrebu zdieľať jeden svoj vzťah s niekým ďalším - a to ani ten jednorazový vzťah (takisto ako nedebatujú s milencom/milenkou o manželke). Neinteligentní a neempatickí by si mali nájsť bezpečnejšie hobby, napr. rybárčenie, pyrotechniku a tak....

Inteligentni a empaticki ludia nemaju potrebu paralelnych vztahov. V manzelstve obzvlast.

Paralelné vzťahy nie sú vždy o potrebe - sú o tom, že niečo vyšlo, niečo naopak nevyšlo, niečo sa nezvláda, niečo sa zvláda... O potrebe (istoty, akokoľvek iluzórnej) sú podľa mňa naopak tie oficiálne vzťahy, hlavne manželstvo.

Eva. napsal(a):

Ostatně, při civilním sňatku se žádný slib nedává. Tam se jenom táže, jestli ten a ta vstupují do manželství s ... Takže je to vlastně v pohodě. Žádné závazné sliby. Tak co bychom se párkrát za život nerozvedli a znovu neoženili/nevdaly, že?

Ja to furt tvrdím, že je lepšie sa nebrať... K peknému vzťahu papiere nie sú potrebné... Možno keď majú dvaja spoločné deti, je to praktickejšie. Inak fakt nevidím žiaden závažný dôvod brať sa.

Když se vrátím na začátek tohodle vlákna, tak musím říct, že po zkušenostech za skoro 30 let manželství, nevěry se zamilováním ze strany manžela před hodně lety a mojí odplatě sexuální nevěrou, bych řekla, že když si manžel odskočí a nepřinese domů chorobu a já se to nedozvím, tak je mi to šumafuk.
Ale když se zamiluje a začne se chovat jako idiot /což byl náš případ/, tak běda mu. Ač všichni psychologové tvrdí, že nevěra se nemá oplácet, tak u nás mu to otevřelo oči.
Ale fakt už je to hodně let a asi už jsem nějak tolerantnější, prostě jednorázový sex by mi nevadil, což je jasný, když o něm nevím. Ale i kdyby se to profláklo, tak manžu sice vydusím, ale asi si ho nechám.

Suzie napsal(a):

Když se vrátím na začátek tohodle vlákna, tak musím říct, že po zkušenostech za skoro 30 let manželství, nevěry se zamilováním ze strany manžela před hodně lety a mojí odplatě sexuální nevěrou, bych řekla, že když si manžel odskočí a nepřinese domů chorobu a já se to nedozvím, tak je mi to šumafuk.
Ale když se zamiluje a začne se chovat jako idiot /což byl náš případ/, tak běda mu. Ač všichni psychologové tvrdí, že nevěra se nemá oplácet, tak u nás mu to otevřelo oči.
Ale fakt už je to hodně let a asi už jsem nějak tolerantnější, prostě jednorázový sex by mi nevadil, což je jasný, když o něm nevím. Ale i kdyby se to profláklo, tak manžu sice vydusím, ale asi si ho nechám.

Susie, myslím, že seš fakt dobrá, žes to dokázala oplatit.
To já bych měla asi mindrák, proč mi zahnul a ýe asi už nejsem přitažlivá.---

Ale naprosto souhlasím s názorem, že co oči nevidí, to srdce nebolí (pokud to nemá náskedky v podobě pohlavní nemoci nemo placení alimentů. Ale vědět to, to musí moc moc bolet. Taky nad tím někdy přemýšlím, jestli je manžel opravdu tak dlouho v práci, nebo jestli se opravdu s chlapama stavil na pivko... ale nikdy bych to neověřovala, Nějak se mi lépe žije s tím, že mu prostě věřím. Zatím se "jako debil"(tedy zamilovaný) nechová, tak se tím snažím nezatěžovat.


Ale tebe obdivuji, žes byla schopna opětovat nevěru. Zní to divně, ale fandím takovým sebevědomým ženám.

Damila napsal(a):

Ale tebe obdivuji, žes byla schopna opětovat nevěru. Zní to divně, ale fandím takovým sebevědomým ženám.

Opětovat nevěru, co to je? Jako že klín klínem? Divné...
Já jsem nevěru manžela zažila v prvním manželství, ale dozvěděla jsem se to az když rozpad manželství byl nezvratný. Ovšem i kdyby nebyl, můj vztek, moji bolest, ztrátu sebeucty , radosti a smyslu života by nějaký shuk bokem sotva utišil, naopak, sexualita se mi na dost dlouhou dobu zhnusila...
Neumím si představit systém 'podvedl jsi mě, já tě taky podvedu'...

Upravil(a) Dorka (25. 7. 2015 9:22)

Pomstychtivé tě požádaly a nepomstychtivé jsi zneužil?

Petře, ty jsi taky podváděl svou manželku?

Petr100 napsal(a):

Dorka napsal(a):

Pomstychtivé tě požádaly a nepomstychtivé jsi zneužil?

Dorko kdyby ty jsi věděla jaké potěšení jim to dělalo, když jsem je zneužíval.

No šak jo - z nepomstychtivých jsi nadělal chtivé...

Evo žádost o takovou službu se nesmí odmítnout.