Také si myslím, že ten článek s nevěrou nesouvisí, proto jsem ho sem dala.

A můj názor? Nevěrný může být člověk jen sám sobě, nikomu jinému.

A?

Pandorraa napsal(a):

Také si myslím, že ten článek s nevěrou nesouvisí, proto jsem ho sem dala.

A můj názor? Nevěrný může být člověk jen sám sobě, nikomu jinému.

Ano, to je zajímavé. A řekla bych, že i pravdivé.
Myslím si, že když žiju s partnerem anebo manželem a také současně s někým jiným, koho miluji, když manžela už nemiluji (nebo třeba taky ano), a dělám vše, co je potřeba, (např. nezanedbávám rodinu) a nemám výčitky svědomí, netrápí mě tento stav, nejsem nevěrná (sama sobě). Dělám vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdežto když mě ten stav trápí, anebo když mě trápí stav, kdy mám jen manžela a setrvávám s ním z nějakých důvodů, ale nejsem spokojená (o štěstí nemluvě), jsem nevěrná (sama sobě).

Eva. napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Také si myslím, že ten článek s nevěrou nesouvisí, proto jsem ho sem dala.

A můj názor? Nevěrný může být člověk jen sám sobě, nikomu jinému.

Ano, to je zajímavé. A řekla bych, že i pravdivé.
Myslím si, že když žiju s partnerem anebo manželem a také současně s někým jiným, koho miluji, když manžela už nemiluji (nebo třeba taky ano), a dělám vše, co je potřeba, (např. nezanedbávám rodinu) a nemám výčitky svědomí, netrápí mě tento stav, nejsem nevěrná (sama sobě). Dělám vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdežto když mě ten stav trápí, anebo když mě trápí stav, kdy mám jen manžela a setrvávám s ním z nějakých důvodů, ale nejsem spokojená (o štěstí nemluvě), jsem nevěrná (sama sobě).

Tohle by v tom soužití asi být nemělo, protože pak je jeho součástí nevěra a to žádnému vztahu, ani monogamnímu ani polygamnímu, neprospívá.

Judyna napsal(a):

A Pan, Ty bys byla tzv. polyamory schopná, dokázala bys to?

To já přece nevím. Nevím, co BY KDYBY. Nejsem a nikdy jsem nebyla v té situaci.
Jediné, o čem vím, že jsem toho schopna, je tohle pochopit a nijak nehodnotit natož odsuzovat lidi, kteří takhle chtějí žít.
Konec konců na počátku věků tak žili všichni lidé.
Takže to máme v genech, bez výjimky všichni

Nevera je vzdialenie sa viere, dôvere, vernosti... druhému alebo sebe samému. Má viacero rovín - a väčšinou každý funguje na inej, alebo povedzme na rôznych iných. Dobre je, keď sa aspoň partneri zhodnú na tom, čo je vernosť a ne-vernosť.

Hm, myslím si, že promiskuita není jen záležitostí medicínskou a psychologickou (tudíž stoprocentně podmíněnou geneticky),má i svoji sociální podmíněnost - vysokou společenskou toleranci, což se paradoxně děje více v monogamních systémech.
Za sebe: Nemám pochopení pro to, aby někdo žil s dvěma ,třemi nebo více partnery na střídačku, "dlouhé vztahy" počítal dokonce na rok, a oháněl se při tom a zaštiťoval v dnešní době zprofanovanými pojmy, jako je například věrnost sám sobě. Osobně v takovém jednání vidím nevyzrálost jedince, jeho citovou plochost a sobeckost maskovanou za různé "hlubokomyslné" projevy. Uznávám, že pracovat na párovém vztahu, udržet ho, smysluplně rozvíjet, to dá práci, stejně jako výběr partnera, u kterého nebudu za nějakou dobu postrádat to či ono, což mne povede k myšlence, že mám být věrná sama sobě. Otázkou je, věrná vlastně čemu, když na začátku bylo bezpochyby i moje rozhodnutí.....

Taky si myslím,že nevěra se nedá obecně definovat.Ve vztahu se potřebujeme cítit spokojeně, bezpečně. Vědět, že táhneme za jeden provaz, že si můžeme věřit atd. Řekla bych,že nevěra je jen to, co sami za nevěru považujeme. Jen to, co překračuje hranice našeho vztahu, naší pohody.Článek není o nevěře.

Judyno, jestli jsi monogamní, tak je logické, že jsi nad svou nevěrou nepřemýšlela. To já taky ne.
Zažila jsi partnerovu "nevěru"? Jestli ano, to bys o ní musela setsakra přemýšlet, obzvláště kdybyste měli spolu dítě. Jak vše vyřešit, jestli chtěl partner odejít k jiné ženě. I jestli nechtěl. Jak nalézt opět důvěru.

Upravil(a) Eva. (12. 6. 2015 7:54)

Jenže to tak vůbec nemusí být. A že to může být právě naopak
No proč ne, stávají se všelijaké věci a toto je asi dobrá cesta. Občas o tom slýchávám, ale jen v teoretické rovině, v reálu nikoho takového neznám. Ale zní to dobře, ráda bych takové lidi poznala. Pro mě je to vyšší level.

Pandorraa napsal(a):

Judyna napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

To já přece nevím. Nevím, co BY KDYBY. Nejsem a nikdy jsem nebyla v té situaci.
Jediné, o čem vím, že jsem toho schopna, je tohle pochopit a nijak nehodnotit natož odsuzovat lidi, kteří takhle chtějí žít.
Konec konců na počátku věků tak žili všichni lidé.
Takže to máme v genech, bez výjimky všichni

Dík za odpověď.
Já trochu přemýšlím o jedné věci. Já jsem monogamní člověk, toto mám v sobě vyřešeno a vím to o sobě. Přesto mě téma nevěry vůbec netrápí. Jasně, možná je to tím, že teď žiju sama, ale i když jsem partnera měla, nad nevěrou - jeho ani svojí, jsem nikdy nepřemýšlela.
Tebe to možná zajímá jen teoreticky - proto kladeš otázku, co je vlastně nevěra. Nebo proč Tě to zajímá? Vždyť (a to se opakuji) nevěra může mít tolik podob, je to tak subjektivní záležitost....
Ve své podstatě nevěra možná vůbec neexistuje. Buď jde o vztah z Tvého článku - to není nevěra, nebo je vztah monogamní. Pokud ten není v pořádku, tak pak dojde k různým projevům toho nepořádku - např to, že si najdu jiného. Ale to vlastně končí můj původní vztah. Pro mě jako monogamního člověka zanikl. Čili také nejde o nevěru. Tedy o nevěru v souvislosti s další osobou.

Zajímá mne to proto, že se s tím stále setkávám ve své práci - s oním majetnictvím, nejistotou, strachem...představou, že pokud je partner "nevěrný" - jak správně tu většinou říkáte: podle svých vlastních představ, co to vlastně nevěra je - tak že končí vztah.... Jenže to tak vůbec nemusí být. A že to může být právě naopak

Protože asi moc lidi ve vztahu nezvládne tolerovat další osoby , s kterými má partnersex nebo s nimi sdílí city a emoce .Hlavně ženy chtějí mít ten pocit, že jsou tou jedinou, vyvolenou

Selima napsal(a):

Človeče, mne ti viac vadí "vynášanie" zdieľaných tajostiev a osobných dôverností ako telesná nevera... Neviem, či som divná, ale skrátka to mám takto.

Tak s tím jsem se ještě nesetkala ..nejsem svěřovací typ a ani nějaká super tajná tajemství nemám , případně si je nechám pro sebe