Taky to miluju, když na jaře pučí lístečky...letos už je to za námi - nevadí Ale teď se mi zdají stromy, tráva nějak zvláštně unavené, nepůsobí na mě tak svěže jako předchozí jara, začátky léta. Snad je to jen můj dojem. Nic to nemění na tom, že bez těch zelených stvořeníček by se nedalo žít

mariposa napsal(a):

Lút, já letos sleduju stromy a přírodu od jara (vlastně intenzívně už od podzimu ) a zdá se mi, že letos je celá ta příroda velmi velmi barevná a čerstvá. A teď jak napršelo tak je to ještě intenzivnější. Tolik barev, tolik odstínů zelené a tolik roztodivných květin, no nemůžu se vynadívat, tolik života. A stále se to proměňuje. Už jsou vidět malé plody A do toho tolik ptáků a cvrdlikání a broučků a mravenců. No prostě žije to žijeeeeeeeee
A těch vůůůůůůůůůůůůní, ááááááachch

To jo, to souhlasím. A ptáčci, ti tomu opravdu dávají na frak Ale stejně, kromě toho všeho krásného a živého mi tam cosi svěžejšího chybí. Možná je to proto, že letošní rok je pro mě zatím tím nejúžasnějším v životě, proto tolik nehledám berličku v přírodě a tím pádem se nesnažím tolik cítit ji, její vůni. Paradoxně ale v přírodě letos trávím šíleně moc času, jinde mi to vůbec nedělá dobře, a přece tam tu únavu cítím. Možná je to těmi rychlými teplotními skoky, pak chvíli pořád prší, pak zase jenom paří sluníčko, pak kroupy zničí malá jablíčka...a stromy se tak zběsile snaží a snaží...A když teď přišlo vedro, jakoby sklopily lístečky, ztmavly.  Ale jak říkám, přesto se jim (a celé přírodě) nic nevyrovná

mariposa napsal(a):

Lúthien napsal(a):

To jo, to souhlasím. A ptáčci, ti tomu opravdu dávají na frak Ale stejně, kromě toho všeho krásného a živého mi tam cosi svěžejšího chybí. Možná je to proto, že letošní rok je pro mě zatím tím nejúžasnějším v životě, proto tolik nehledám berličku v přírodě a tím pádem se nesnažím tolik cítit ji, její vůni. Paradoxně ale v přírodě letos trávím šíleně moc času, jinde mi to vůbec nedělá dobře, a přece tam tu únavu cítím. Možná je to těmi rychlými teplotními skoky, pak chvíli pořád prší, pak zase jenom paří sluníčko, pak kroupy zničí malá jablíčka...a stromy se tak zběsile snaží a snaží...A když teď přišlo vedro, jakoby sklopily lístečky, ztmavly.  Ale jak říkám, přesto se jim (a celé přírodě) nic nevyrovná

Já zase od dětství vyrůstala v lese a musím říct, že jak letos vidím barvy a všechno tak živé a svěží (vidím snad víc než trojrozměrně), tak jsem přírodu nikdy za celý předchozí život neviděla. Jakobych se na tu přírodu až letos podívala otevřenýma očima, tak to vnímám u sebe já. Příroda mi dělá strašně moc dobře a každý den jsem okouzlena tou nádherou. Jo a taky jsem vždycky přírodu brala jako přirozenou součást toho všeho tady, byla součástí a kdykoliv jsem měla chuť vyběhla jsem do lesa a sdílela tam ticho.
Mně se zdá, že teď po tom delším dešti je všechno ještě víc bujnější a zelenější, tady to vypadá jako v tropickém pralese, tolik to roste. Je šok vidět poušť a pak to co tady máme my

přesně tak to mám. Beru to jako dar mít tak blizoučko k přírodě

Já to dělám tak Lút, že se jen dívám
Díky tomu si to nesmírně užívám. Měj pěkný den

Lúthien napsal(a):

mariposa napsal(a):

Já to dělám tak Lút, že se jen dívám
Díky tomu si to nesmírně užívám. Měj pěkný den

ale určitě i vnímáš, nasáváš a zpracováváš, jinak bys z toho přeci neměla žádný prožitek

No jasneeeeee . Ale ja ten prozitek a pozitek mam prave proto, ze se "jen" divam. Tim, ze vlastne probiha jen to divani se, tim je ten zazitek nesmirne intenzivni a zahrnuje v sobe vse o cem tady mluvis. Je to stav, kdy mysl mlci a dochazi ke spojeni A to je to nove, co jsem driv nepocitovala, tomu rikam "otevrene oci".

To je zvláštní, Lú, že ti připadá květena unavená...mně naopak připadá ták plná síly! Jsem nadšená pokaždé, jen vylezu ven, protože mám dojem, že léta nebylo tak bujno v lesích a lukách. Tráva na těch nepokosených má snad metr dvacet...pozdě vstali, zato plny síly - tak mně to připadá. Místy jako by se ujímala vlády...no já vím, dlouho to nepotrvá, ale stejně...ale to dnešní dusno bylo naprosto šílený, to je fakt. Byly jsme v lese s kamarádkou a jen se ploužily.

Lú, a nemůže to být tím prvním a druhým pohledem? Nejdřív Ti to příjde ok a pak ko, to je fakt zvláštní.

Mariposo, ne ko, ale že mi tam něco nehraje
Ano, asi máš ale pravdu, jen nevím, proč to tak je

Myholi, s tím deštěm jsme na tom stejně, taky jsem měla z přírody takový pocit...