Díky všem za vaše názory...uvědomila jsem si, že jsem moc hrr v tom, řešit s novým přítelem děti...takhle na začátku je to vážné ujeté. Na druhou stranu, pokud se tyto otázky nevyjasní hned na začátku, nechci ztrácet čas s někým, kdo mi třeba za dva roky řekne, že děti nechce vůbec. Mě stačí vidina toho, že děti budou :-) nepotřebuju je hned.

Jinak, přítel byl odejit, jako poslední perlu po telefonu mi řekl, že jsme spolu přeci chtěli žít...a já mu na to opáčila, jak bysme spolu mohli žít, když se neshodneme vůbec na ničem a mě diskuse o každé prkotině opravdu nebaví. a jeho odpověď byla "protože jsme se o tom přeci bavili" :-) On to snad dělá jakoby ze sportu, že musí pořád být v opozici. Sám to i přiznal, že má zastydlou pubertu.

Došlo mi, že prostě jen chtěl od maminky přeskočit ke mně...nejlíp asi na moje náklady, z čehož já jsem z předchozího vztahu celkem vyléčená (mamánek-sice s vlastním bytem, ale stejně pořád u maminky naloženej) a alkoholik). Tak asi proto jsem procitla tak rychle. Ale je pravda, že mamánkama se to teď asi "na trhu" jen hemží :-)

Když čtu tady příběhy, tak jsem ráda "jen" za ty mamánky a v podstatě oproti jiným řeším prkotiny.

Upravil(a) Makinka (23. 5. 2015 23:43)