18. září : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 18. září : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, kdy vás tlačí čas i finance! 18. září : Je vám čtyřicet a u řeíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ivana napsal(a):
Můj exmanel mi řekl, e se chce rozvést 3. září a odeel a 1.března následujícího roku. Mluvili jsme spolu tak nějak normálně, protoe jsme se nerozcházeli ve vzteku nebo za hádek. Jen se odstěhoval z lonice do obýváku a občas trávil noci se svojí milenkou. Měli jsme do té doby společné peníze, já jsem mu prala a ehlila, on normálně nakupoval, občas vařil, dívali jsme se spolu na TV, byli jsme dokonce společně se synem na leteckém dni, trávili spolu a s rodiči Vánoce, dávali jsme si dárky. Jakmile se vak odstěhoval (trvalo mu to tak dlouho, protoe nejdřív chtěl, abych se odstěhovala já, co jsem nechtěla a pak ne sehnal a koupil byt pro sebe a svoji novou rodinu), vekeré styky úplně skončily. Viděli jsme se jen, kdy bylo potřeba něco zařídit, jinak se mi vyhýbal jako čert kříi. Děti říkaly, e ho trápí svědomí, já si zas myslela, e proto, e mě nenávidí. A tak to trvá dodnes. Viděli jsme se jen na promoci dětí a na pohřbu jeho tatínka. Jinak on předstírá, e mě nikdy neznal, nikdy se mnou neil a nic ne jeho nová rodina, syn a nevlastní dcera, neexisuje a nikdy neexistovalo. Dokonce si nechal po rozchodu narůst vousy, aby změnil i vzhled. Straně mě to bolelo, ale te´d u se nad tím jen uklíbnu.
Takhle se chová i můj BM. I na svatbě naí dcery se tvářil, e mě v ivotě neviděl. Ani mě nepozdravil. Kdy jsme se potkali v obchodě, taky se tvářil, e mě nikdy neviděl a vůbec mě nezná. Teď u se nekontaktuje ani s naimi dětmi. Jeho druhá manelka si to nepřeje a on ji poslouchá.
Upravil(a) Eva. (29. 4. 2015 11:07)
Není tady
Ivanka a ty keď si ho tak milovala a ete stále miluje, ako si to zvládala i vedža neho s vedomím, e odchádza a ide si zaloi novú rodinu. Nedúfala si stále, do posledného dňa, e zostane s vami, e sa vetko nejako dá do poriadku? Vie, keď píe, e ste spolu trávili aj vianoce aj ste normálne fungovali?
Není tady
Mucka napsal(a):
Ivanka a ty keď si ho tak milovala a ete stále miluje, ako si to zvládala i vedža neho s vedomím, e odchádza a ide si zaloi novú rodinu. Nedúfala si stále, do posledného dňa, e zostane s vami, e sa vetko nejako dá do poriadku? Vie, keď píe, e ste spolu trávili aj vianoce aj ste normálne fungovali?
No, nezvládala. Zoufala jsem si, prosila ho, aby neodcházel, jednou i na kolenou. Řekl mi, e odejde a abych se neponiovala, tak jsem ho prosit přestala. A dlouho jsem myslela na sebevradu. Děti u byly dospělé a já ztratila jakýkoli smysl ivota. Dalí ivot bez něj se mi zdál nesmyslný a zbytečný. Drela mě jen mylenka na moji starou maminku, která u nikoho ne mě neměla, té bych to prostě nedokázala udělat. Jinak u jsem psala, e jsem dva roky kadý večer brečela. Ale opravdu kadý večer! A kolikrát i v práci, kdy jsem si na to vzpomněla, tak jsem musela odejít na WC a tam jsem bulila. nebo jsem la za barák do lesa a tam brečela jak zjednaná. I s tou mojí kámokou jsme si kolikrát společně zabrečely. A stejně to bylo k ničemu, ničemu jsem nepomohla, jen sebe jsem trápila. Ale v té době to nelo ovládnout. Emoce musí ven a vecko spraví čas. Hodně času. A jen spraví, ne úplně vyléčí. nevěřím lidem, kteří tvrdí, e na svého ex, s ním ili čtvrt století, za pár let úplně zapomněli. Jen to u tolik nebolí, ale jizvy zůstanou a občas se ozvou i po tolika letech.
Není tady
vera napsal(a):
Hezky napsané..........a svatá pravda. Ráda jsem si to opět uvědomila.
A milosrdný čas ve zahojí.........člověk získá nadhled nad situací............a já si z toho veho vzala....u se nenechám takto semlít, nebudu vztah brát fatálně, toto byla moje největí chyba............e je to do konce ivota
S tímto poznatkem se mi ije mnohem lépe, ale je to fuka a člověk musí na sobě stále pracovat, co je taky dobře.
myslenka hezka , ale stejne te kazdy dalsi vztah , kteremu das sanci skoli znovu ... I kdyz si rikas, ze uz to nedopustis
Není tady
Ivana napsal(a):
Mucka napsal(a):
Ivanka a ty keď si ho tak milovala a ete stále miluje, ako si to zvládala i vedža neho s vedomím, e odchádza a ide si zaloi novú rodinu. Nedúfala si stále, do posledného dňa, e zostane s vami, e sa vetko nejako dá do poriadku? Vie, keď píe, e ste spolu trávili aj vianoce aj ste normálne fungovali?
No, nezvládala. Zoufala jsem si, prosila ho, aby neodcházel, jednou i na kolenou. Řekl mi, e odejde a abych se neponiovala, tak jsem ho prosit přestala. A dlouho jsem myslela na sebevradu. Děti u byly dospělé a já ztratila jakýkoli smysl ivota. Dalí ivot bez něj se mi zdál nesmyslný a zbytečný. Drela mě jen mylenka na moji starou maminku, která u nikoho ne mě neměla, té bych to prostě nedokázala udělat. Jinak u jsem psala, e jsem dva roky kadý večer brečela. Ale opravdu kadý večer! A kolikrát i v práci, kdy jsem si na to vzpomněla, tak jsem musela odejít na WC a tam jsem bulila. nebo jsem la za barák do lesa a tam brečela jak zjednaná. I s tou mojí kámokou jsme si kolikrát společně zabrečely. A stejně to bylo k ničemu, ničemu jsem nepomohla, jen sebe jsem trápila. Ale v té době to nelo ovládnout. Emoce musí ven a vecko spraví čas. Hodně času. A jen spraví, ne úplně vyléčí. nevěřím lidem, kteří tvrdí, e na svého ex, s ním ili čtvrt století, za pár let úplně zapomněli. Jen to u tolik nebolí, ale jizvy zůstanou a občas se ozvou i po tolika letech.
nemyslim, ze nekdo muze zapomenout ... ale ta bolest je ruzna , podle toho , jak ten vztah fungoval .... spousta lidi zije jen vedle sebe a pak to takova rana neni ..jen zmena zpusobu zivota
Není tady
Mucka napsal(a):
Indiánské zákony spirituality:
1. Člověk, kterého potká, je ten pravý
2. To, co se děje, je to jediné, co se mohlo stát.
3. Kadý moment, ve kterém něco začíná, je ten správný.
4. Co má svůj konec, má skončit.
Dovol si jít dobrou cestou. Miluj celou svou bytostí.
Keď z môjho pohžadu sú tie indiánske zákony aspoň v súčasnosti rozporuplné. Na jednej strane sa presviedčam, e to čo sa deje, je to jediné, čo sa mohlo sta, na druhej strane pochybnosti, čo ak ten jeden človek je naozaj ten pravý? Ale zasa aj čo má svoj koniec, má skonči. Ja si to teraz ete vetko vysvetžujem pod vplyvom emócií a váham.
Ete som sa chcela s vami poradi na jednu tému. Niekde čítam, e ak chcem vzah ukonči nemáme sa kontaktova, vyhžadáva a tak. My momentálne ete ijeme pod jednou strechou, pretoe čaká na jeden podnájom. Od toho posledného okamihu čo mi povedal, e odíde (bola to dos prudká komunikácia pod vplyvom rôznych emócií z jeho aj mojej strany) sa vôbec nerozprávame, nijako nekomunikujeme, skrátka sa len tak doma obchádzame. Vy máte aký názor alebo skúsenosti? Netreba páli vetky mosty a komunikova spolu aspoň na priatežskej úrovni alebo aký máte názor? Prosím poraďte.
Komunikova priatežsky sa dá, ak to u oboch prebolelo - inak je to skôr sádlo-máslo a lepie je vyhýba sa.
Není tady
Ja u prakticky nemyslím na človeka, s ktorým som preila 10 rokov a jediný pokus o "skutočnú rodinu" v mojom ivote... a keď, tak skôr negatívne, aké chyby robil a ako sme si bez nich mohli i lepie (aj ja som roobila chyby, nie e nie...). Minule som po X rokoch la okolo bývalého bydliska, stretla bývalú susedu a pokecali sme - a uvedomila som si, e som si vežmi dlho nespomenula, ani s nevlastným synom sa o ňom vežmi nebavíme, nejako sú iné témy. A mňa to u fakt neberie, ani v dobrom ani v zlom. Ale mám naopak pár kratích bývalých vzahov, ktoré ma berú aj po rokoch.
Není tady
No začína sa presne to isté peklo ako pred rokmi, keď som zistila prvú neveru. Tak ako som správne odhadla nová dáma na obzore. Vlastne a teraz som pochopila prečo tie nezhody a zvady v posledných dňoch. On u bol mysžou s ňou a ja som len prekáala. Mohla som sa ja snai akokožvek, jednoducho u bol nervózny. Ako som aj písala, áno uvedomujem si aj ja, e ten vzah bol 3 roky chorý, prehnitý, ale stále to nejako ilo, niekedy lepie, niekedy horie ale ilo. A teraz sa mám pozera na človeka, ktorý sa s radosou, vysprchovaný chystá na noc preč. Robí úplne naschvály, je to ako sado-maso pozera na to. Stále predomnou smskuje, telefonuje. Nech to bolo ako bolo, bolí ma toto. A hlavne ten jeho spôsob akým to vdy robí. Odchádza a keď si je istý, e má náhradu, e nebude sám a okato to dáva najavo. Tak jednoducho viem, e s takýmto človekom by u nechcem. Nechcem sa žutova, chcem i, i spokojne. Ale keď sa neviem presvedči, e aby som to nebrala tak tragicky.
Není tady
Mucka napsal(a):
No začína sa presne to isté peklo ako pred rokmi, keď som zistila prvú neveru. Tak ako som správne odhadla nová dáma na obzore. Vlastne a teraz som pochopila prečo tie nezhody a zvady v posledných dňoch. On u bol mysžou s ňou a ja som len prekáala. Mohla som sa ja snai akokožvek, jednoducho u bol nervózny. Ako som aj písala, áno uvedomujem si aj ja, e ten vzah bol 3 roky chorý, prehnitý, ale stále to nejako ilo, niekedy lepie, niekedy horie ale ilo. A teraz sa mám pozera na človeka, ktorý sa s radosou, vysprchovaný chystá na noc preč. Robí úplne naschvály, je to ako sado-maso pozera na to. Stále predomnou smskuje, telefonuje. Nech to bolo ako bolo, bolí ma toto. A hlavne ten jeho spôsob akým to vdy robí. Odchádza a keď si je istý, e má náhradu, e nebude sám a okato to dáva najavo. Tak jednoducho viem, e s takýmto človekom by u nechcem. Nechcem sa žutova, chcem i, i spokojne. Ale keď sa neviem presvedči, e aby som to nebrala tak tragicky.
Já jsem taky ze začátku nevěděla, e manel má milenku. On mi prostě oznámil, e ode mě odchází, protoe jsem tak straná, e se se mnou nedá ít. Straně jsem se trápila a vyčítala si úplně vecko, co jsem kdy řekla nebo udělala. A nakonec vylo najevo, e miluje kamarádku mojí dcery. Taky tvrdil, e je nespokojený u roky, ale odeel, a kdy měl náhradu. To jsou holt chlapi. A znovu, po xté opakuju - chce to čas!
Není tady
Klasika. A nejen, e dlouholeté partnerce poví, jak straná byla a on byl světec, e to s ní tak dlouho vydrel. Oni to napovídají vem na potkání, rodině, známým - prostě potřebují si to nějak okecat sami před sebou. A pak se třeba stane, e jim milenka přestane vyhovovat a chtěli by se vrátit a nemohou. Protoe jak by to vysvětlili vem, kterým svoji ex pomluvili. Jsou to v podstatě chudáci, protoe jejich ego je nad zákony, politiku, rodinu a mlátí s nimi odezdi ke zdi. Musí bojovat, vyhrávat a chlubit se za kadou cenu. Jen opravdový chlap se nad tohle vechno dokáe povznést. Je jich ale málo.
Není tady
Mucka napsal(a):
No začína sa presne to isté peklo ako pred rokmi, keď som zistila prvú neveru. Tak ako som správne odhadla nová dáma na obzore. Vlastne a teraz som pochopila prečo tie nezhody a zvady v posledných dňoch. On u bol mysžou s ňou a ja som len prekáala. Mohla som sa ja snai akokožvek, jednoducho u bol nervózny. Ako som aj písala, áno uvedomujem si aj ja, e ten vzah bol 3 roky chorý, prehnitý, ale stále to nejako ilo, niekedy lepie, niekedy horie ale ilo. A teraz sa mám pozera na človeka, ktorý sa s radosou, vysprchovaný chystá na noc preč. Robí úplne naschvály, je to ako sado-maso pozera na to. Stále predomnou smskuje, telefonuje. Nech to bolo ako bolo, bolí ma toto. A hlavne ten jeho spôsob akým to vdy robí. Odchádza a keď si je istý, e má náhradu, e nebude sám a okato to dáva najavo. Tak jednoducho viem, e s takýmto človekom by u nechcem. Nechcem sa žutova, chcem i, i spokojne. Ale keď sa neviem presvedči, e aby som to nebrala tak tragicky.
Nepozeraj sa, ukonči to ako prvá - zachová si aspoň akú-takú hrdos a dá vám obom ancu by astnejí ne spolu. Tragicky? Predstav si, e ti zomrie diea, e má aký úraz, e sú rodičia váne chorí a ty ich musí doopatrova... Ete stále ti TOTO pripadá ako tragédia?
Není tady
To není třeba ani ztěovat, ale ani zlehčovat.
Je dokázáno, e rozvod je v ivotě člověka v podstatě na stejné úrovni, jako úmrtí blízkého člověka.
Pro mě to taky bylo tragické, rozvod po 20 letech manelství. A smutek nad tím, e se nám manelství nevyvedlo, zůstane.
Ale časem to přebolí.
Není tady
No práve, len ten čas mi chýba. Dnes mám od rána vežmi patný deň. Aj keď deti sa snaia venova sa mi čo najviac, ja som stále mysžou pri ňom. Chýba mi. Zasa trávil noc mimo. Aj som na seba nahnevaná, ako môem by taká hlúpa. Bývam v paneláku a býva tu tie jedna stará pani vo veku tak 82-85 rokov, ktorej v decembri zomrel 90 ročný manel. A ona hoci je po úraze vdy o dvoch paliciach sa prechádza vonku a ja si vdy vtedy poviem, e ona v jej veku ete stále ije a snaí sa i pokojne aj bez toho manela, nevzdáva to, a ja v mojom veku to vzdávam. Tak to na oplátku Selime k tej tragédií. Má pravdu Selima to nie je tragédia, len ja sa neviem postavi na vlastné nohy a ís dopredu. Budúcnos vidím čiernu. Stále mám nutkanie zača konverzáciu, aspoň niečo aby medzi nami ete bolo. Zároveň sa bojím jeho reakcie, aby mi nepovedal niečo čo ma zasa zrazí na zem. Na druhej strane si hovorím čo ak na to čaká, čo ak mu urobí dobre, keď mu poviem, e som rada, e je doma, e mu dám najavo, e mi chýba? Veža otázok, vak? a vy vyliečené určite krútite hlavou, aká som hlúpa. Tie vzahy sú teda komplikované.
Není tady
Mucko, času má před sebou dost. Jednou bude líp, uvidí. Myslím, e vichni, které potká něco nedobrého, by chtěli posunout čas. Ale ten nelze posunout. Ten lze jenom odít. Nejsi hloupá. Kadý z nás má svůj způsob a svou cestu, jak z toho ven. A jestli je to vyléčené, kdoví. Moná ani ne. Jenom u to tolik nebolí. Ale kompletní rodina, ta první, táta, máma a děti, a to, e jsme do ní vstupovali s představou navdy, bude aspoň mně chybět napořád. To ale neznamená, e nemůe potkat k sobě lepího mue, ne byl ten první.
Není tady
Rozchod je vána vec a bolí (dokonca spôsobuje, myslím, isté blbé pocity aj tomu, kto odchádza). Ale má svoj význam v ivote a je dobré si do odi, prei naplno, odbolie... a ís potom ďalej. Samotná fáza rozchodu je ais najhoria a to, ako to máte zariadené vy, je podža mňa sádlo-máslo... Ja som toto preívala niekožko mesiacov a bolo to asi zďaleka najhorie z celého rozchodu.
Není tady
Taky si myslím, e tento způsob odchodu je masakr. Můj názor je, e by si Mucka měla s manelem promluvit o tom, e jestli má odejít, a odejde hned. Tohle by mě ničilo, takové čekání. ila jsem v tom jen chvilku, ale i tak to bylo hrozné a těko zvladatelné. Ta naděje - co kdy třeba nakonec zůstane? je potvora v tomto případě. Akorát způsobuje, e to člověka jetě více ničí, ne ostrý řez odchodu ihned a pak hojení rány.
Není tady
Mucka napsal(a):
No práve, len ten čas mi chýba. Dnes mám od rána vežmi patný deň. Aj keď deti sa snaia venova sa mi čo najviac, ja som stále mysžou pri ňom. Chýba mi. Zasa trávil noc mimo. Aj som na seba nahnevaná, ako môem by taká hlúpa. Bývam v paneláku a býva tu tie jedna stará pani vo veku tak 82-85 rokov, ktorej v decembri zomrel 90 ročný manel. A ona hoci je po úraze vdy o dvoch paliciach sa prechádza vonku a ja si vdy vtedy poviem, e ona v jej veku ete stále ije a snaí sa i pokojne aj bez toho manela, nevzdáva to, a ja v mojom veku to vzdávam. Tak to na oplátku Selime k tej tragédií. Má pravdu Selima to nie je tragédia, len ja sa neviem postavi na vlastné nohy a ís dopredu. Budúcnos vidím čiernu. Stále mám nutkanie zača konverzáciu, aspoň niečo aby medzi nami ete bolo. Zároveň sa bojím jeho reakcie, aby mi nepovedal niečo čo ma zasa zrazí na zem. Na druhej strane si hovorím čo ak na to čaká, čo ak mu urobí dobre, keď mu poviem, e som rada, e je doma, e mu dám najavo, e mi chýba? Veža otázok, vak? a vy vyliečené určite krútite hlavou, aká som hlúpa. Tie vzahy sú teda komplikované.
To je naprosto klasicka reakce ze strany opusteneho ... mam to uz nekolikrat za sebou ... musi se to proste prezit
Není tady
Grai, k tvému mottu pod čarou : ... "nejkrásnějí, co můe znát, je lásku dát a láskou být milován"... (Moulin Rouge)
Jinak pro smutnou zakladatelku: ..."Čo bolí, to prebolí..."
Není tady
Dorka napsal(a):
Grai, k tvému mottu pod čarou : ... "nejkrásnějí, co můe znát, je lásku dát a láskou být milován"... (Moulin Rouge)
Jinak pro smutnou zakladatelku: ..."Čo bolí, to prebolí..."
ano .... bohuzel to nejmene dosazitelne
Není tady
No som u akosi psychicky vyčerpaná. Ale asi to je len tým, e okrem problémov som aj momentálne chorá a preto mám takú celkovú depku. Inak som sa rozhodla zmeni a to hlavne v tom smere, e si zvýim sebavedomie a sebadôveru, ktorá je momentálne na nule. A tak tudujem, tudujem a u mám z toho v hlave gulá. Ale samozrejme okrem sebavedomia zvyujem hlavne napätie v sebe lebo čítam rôzne príbehy, čo ako, komu dopadlo a potom mám hlave velijaké zlé mylienky. Ako sa hovorí topiaci sa aj slamky chytá a ja stále chcem chyti nejakú slamu. Hlúpos, viem. Ale ako odoeniem tie zlé mylienky? A znovu uvedomujem si, e budúcnos neovplyvním a to čo vytváram v hlave vôbec nemusí by, lene samu seba presvedči je aké. Nemám ani s kým o tom hovori. Kamarátky také, ktoré by môj problém so mnou rozoberali nemám. Mám vetko len vydaté kamoky, ktoré nebudú kadý deň počúva o mojom nevernom partnerovi. No a deti, tie tým zaaova tie nebudem. Inak vetko je po starom. Ticho, ticho, ticho. Chodíme oko seba ako dvaja úplne cudzí žudia. Stále zvaujem, či sa mám prihovori, ale bojím sa tej jeho reakcie. jáj kedy to u prebolí? Ja viem, ete neskoro.
Není tady
No hlásim sa tu po skoro troch mesiacoch. A vôbec neviem ako sa zachova. U som si zvykla, e odiiel, e som doma sama s demi a celkom mi to aj vyhovovalo. On u cez mesiac býval inde, zariaďoval si svoj bytík a zrazu dnes v noci zvonil pri dverách, e priiel za mnou, e chce by so mnou a bla, bla, bla. Je mi jasné, e mal nejaké nezhody s novou láskou a to je celý dôvod prečo si spomenul zrazu, e sa chce vráti. Ale takto sa predsa žudia nechovajú. Samozrejme, e mi vytkol, e ja som na vine za vetky tie milenky a pod. Na druhej strane som dostala uznanie, e som zo vetkých jeho ien tá najlepia, najikovnejia, najkrajia a pod. Toto by som bola chcela poču niekedy vežmi dávno. A ani nemám nejaký pocit zadosučinenia. Ale naozaj neviem ako sa zachova. Ja som pre záchranu náho vzahu robila dlho vetko a teraz ho mám jednoducho vyhodi a by tvrdá alebo sa zmieri s tým, e iný nebude a necha ho doma. Citovo mi naozaj chýba, aj mi bolo smutno kadý deň, pretoe som to zlé vypustila z hlavy a zostalo len to dobré. Čo by ste vy poradili?
Není tady