Sandro, neřešila bych být tebou  po jak dlouhý době mi řekl/neřekl, že mě miluje, ale spíše to,  jak se ke mně chová a jak tu svojí lasku dává najevo nějakými činy. Protože kluků, který ti i po roce melou pořád dokola "miluju tě", ale skutek utek, je nekonečný množství

Jinak k tvému "problemu" - on fakt nikdo nemá rád výčitky a naštvaný obličeje. Natož chlapi. Takže bych to, že chce víc času pro sebe, brala jako fakt a zařídila se podle toho ( jak ti tady už někdo radil). Našla bych si nějaký koníčky (máš nějaké? zatím jsi o nich nepsala), plánovala výlety s kámoškama, atd, atd. Prostě zacni žít a plánovat i svůj život, ne jen život a plany společné s přítelem. Protože jak vidíš, pak jsi to ty, kdo stojí a kouká, co teď bude jako dělat. Určitě bych taky příteli nebyla k dispozici na každou jeho volnou chvilku, kterou on určí jako "a teď budeme teda spolu". Stejně tak jako on tebe "posílá" domu, můžeš po rande "poslat" domu i ty jeho, protože jsi ještě domluvená s kámoškou na víno.

Ale abych była úplně upřímná, myslím si to stejné co Eva - po roce vztahu bych čekala jiný vývoj než to, že chce trávit (najednou) víc času sam. A všechny ty věci, který jsem ti doteď radila, budou v tvém případě takový lámání přes koleno, protože uvnitř to cítíš úplně jinak. Zkusit to ale můžeš a po pár týdnech/měsících uvidíš, jak se to bude dál vyvíjet.

A mám taky pocit, že si je tebou dost jistej...Jinak by se už ozval.

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

Mám odlišný názor, než helena. Po roce vztahu mladých lidí je to, co popisuješ, opravdu neobvyklé. Obvyklá je velká zamilovanost. Myslím si, že ten mladík o tebe nestojí.

Take si myslim to co Eva.Tenhle vztah vubec nema cenu.Jen me udivuje,ze tak vzdelany clovek nevi,ze tenhle vztah neni,uz davno vztahem.Spis bych ocekavala,ze se na tohle bude ptat divka se zakladky.

kazdy jaksi neni prislusne vztahove vzdelan od prirody ... proto se pta

Sandreo, myslím, že ti teď v hlavě jedou domněnky jedna za druhou - jsi nespokojená a nevíš, co si máš počít s nastalou situací. Tak se, aby ses zase "hodila do pohody" tady ujišťuješ, že to s ním není v pořádku, on tě nemiluje (nebo není zamilovaný), měla by ses rozejít.
To, o co mezi vámi dvěma jde, je vztah. Ty jsi nějaká a máš nějaké vlastnosti a nějaké nevlastnosti, on jakbysmet, a vy dva něco spolu - mezi sebou - máte: ten vztah. Není nutné mu říkat láska, protože pod tímhle termínem si každý může představovat něco jiného a konkrétního, zvláště pokud vzor pochází z červené knihovny  a ženských románů, je na neštěstí zaděláno.
Ten váš vztah by vás měl oba těšit, prospívat vám, měli byste moci být sami sebou, zajímat se o sebe, být se sebou navzájem spokojeni, rádi spolu trávit čas a rádi se spolu milovat. A tohle všechno rozvíjet.
Je úplně klidně možné, že ve vašem vztahu něco vázne, možná už od začátku, ale to prvotní nadšení, ochota "se obětovat", naivita přesvědčení o zásadní změně to zatím překrylo.
Je možné, že tvůj přítel se choval "proti své přirozenosti" (třeba je introvert), ale zjistil, že už to takhle dál nejde a aby mohl s tebou zůstat ve vztahu, pokusil se pozměnit podmínky. A je možné, žes ty na to zareagovala velmi nevstřícně  tak, že to dejme tomu vypadá, jako by člověk ve vztahu s tebou sám sebou být nemohl. Pak si také může říkat, kohože ty to vlastně miluješ?
Prošla jsi také docela závažnou zkušeností: byla jsi u něj doma, v jeho rodině. Píšeš, že se nic nestalo, ale tohle je vždycky konfrontace - životních způsobů, vzorců, návyků, hodnotových žebříčků - pozorovala jsi něco? Zaujalo tě něco?
Myslím, že bych nám a našemu vztahu dala čas, nic nehrála, ale byla sama za sebe a byla pozorná a se zájmem.
Kyselost, ukřivděnost a sebelítost se nauč pro své vlastní dobro ovládnout a vypuzovat. Napřed škodí pleti a vztahům, potom už úplně všemu.
Pokud jde o zamilovanost a lásku, mají společné jen to, že někdy láska následuje po zamilovanosti. V tom případě je to ale jako s housenkou a motýlem - čili proměna dokonalá a úplně jiná kvalita.

Selima napsal(a):

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Není to o tom, jestli miluji tě uslyšíš. Ale jestli cítíš, že tě miluje. Tady a teď.
Jestliže se ti neozve, tak vlastně ani není co řešit. Pokud se ti po ročním chození takhle dlouho neozývá, můj názor je, že o tebe nestojí. Sám ti srozumitelně řekl, že tě nemiluje, tím svým - někomu trvá déle, než se zamiluje. Vztah přece začíná tím, že jste do sebe zamilovaní. Láska ne/přijde až následně. Jak spolu můžete chodit, jestli on nebyl nebo není do tebe zamilovaný? To přece není chození. Proč s tebou vůbec je? Aby nebyl sám? Když není zamilovaný ve chvíli, kdy spolu začnete chodit, pak už se věru nezamiluje.

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?

Nie je to krávovina... predstav si, že v predinternetovej ére sa mi najčastejšie stávalo, že som sa s niekým zoznámila v rámci štúdia, práce, koníčka, partie... sledujúc ho a jeho správanie, výzor, vyžarovanie, atď, som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť. Naprosto noumální, úďo.

Tak to možná ano , ale to nebude tak častý případ

Barča napsal(a):

Sandreo, myslím, že ti teď v hlavě jedou domněnky jedna za druhou - jsi nespokojená a nevíš, co si máš počít s nastalou situací. Tak se, aby ses zase "hodila do pohody" tady ujišťuješ, že to s ním není v pořádku, on tě nemiluje (nebo není zamilovaný), měla by ses rozejít.
To, o co mezi vámi dvěma jde, je vztah. Ty jsi nějaká a máš nějaké vlastnosti a nějaké nevlastnosti, on jakbysmet, a vy dva něco spolu - mezi sebou - máte: ten vztah. Není nutné mu říkat láska, protože pod tímhle termínem si každý může představovat něco jiného a konkrétního, zvláště pokud vzor pochází z červené knihovny  a ženských románů, je na neštěstí zaděláno.
Ten váš vztah by vás měl oba těšit, prospívat vám, měli byste moci být sami sebou, zajímat se o sebe, být se sebou navzájem spokojeni, rádi spolu trávit čas a rádi se spolu milovat. A tohle všechno rozvíjet.
Je úplně klidně možné, že ve vašem vztahu něco vázne, možná už od začátku, ale to prvotní nadšení, ochota "se obětovat", naivita přesvědčení o zásadní změně to zatím překrylo.
Je možné, že tvůj přítel se choval "proti své přirozenosti" (třeba je introvert), ale zjistil, že už to takhle dál nejde a aby mohl s tebou zůstat ve vztahu, pokusil se pozměnit podmínky. A je možné, žes ty na to zareagovala velmi nevstřícně  tak, že to dejme tomu vypadá, jako by člověk ve vztahu s tebou sám sebou být nemohl. Pak si také může říkat, kohože ty to vlastně miluješ?
Prošla jsi také docela závažnou zkušeností: byla jsi u něj doma, v jeho rodině. Píšeš, že se nic nestalo, ale tohle je vždycky konfrontace - životních způsobů, vzorců, návyků, hodnotových žebříčků - pozorovala jsi něco? Zaujalo tě něco?
Myslím, že bych nám a našemu vztahu dala čas, nic nehrála, ale byla sama za sebe a byla pozorná a se zájmem.
Kyselost, ukřivděnost a sebelítost se nauč pro své vlastní dobro ovládnout a vypuzovat. Napřed škodí pleti a vztahům, potom už úplně všemu.
Pokud jde o zamilovanost a lásku, mají společné jen to, že někdy láska následuje po zamilovanosti. V tom případě je to ale jako s housenkou a motýlem - čili proměna dokonalá a úplně jiná kvalita.

Barčo, možná se mýlím, ale já mám pocit, že do přítelovy rodiny chodí sandrea běžně, že tam teď nebyla poprvé, a možná se zná s přítelem a jeho rodičemi třeba dlouho, dříve, než spolu začali chodit. Vidím v tom jenom zmínku, že byli u jeho rodičů, ne sdělení, že tam byla poprvé, že ji rodičům teď představil, že to bylo výjimečné.
Mimochodem, když budou spolu žít, tak bude taky přítele "omlouvat", že je introvert a proto se sem-tam od sandrey (a od jejich dětí) na chvilku odstěhuje, protože chce být sám sebou?...

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?
City jsou potvora, Grainne... někdy chození předcházejí, někdy nenásledujou...
Říkáš, že "to nebude tak častý případ", pořadí "zamilování se-chození"... ale ono to tak většinou bejvá. Sympatickej mi může bejt kamarád, spolužák, soused - ale to pořád ještě není dostatečnej důvod k tomu začít s ním chodit (nejsem-li tedy vopuštěnka, která ze zoufalství "bere všechno").

som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť
Nebo taky ne...
Myšleno obecně, nikoli konkrétně na tebe... ale všechny tohle asi známe... "som sa zamilovala a" idolu to bylo ukradený

helena napsal(a):

lidi snad spolu zacnou chodit na zaklade nejakych sympatii a city by mely nasledovat ... ale byt zamilovany ve chvili, kdy s nekym zacnu chodit , co je to za kravovinu ?
City jsou potvora, Grainne... někdy chození předcházejí, někdy nenásledujou... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Říkáš, že "to nebude tak častý případ", pořadí "zamilování se-chození"... ale ono to tak většinou bejvá. Sympatickej mi může bejt kamarád, spolužák, soused - ale to pořád ještě není dostatečnej důvod k tomu začít s ním chodit (nejsem-li tedy vopuštěnka, která ze zoufalství "bere všechno").

som sa zamilovala a POTOM sme spolu začali chodiť
Nebo taky ne... http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png
Myšleno obecně, nikoli konkrétně na tebe... ale všechny tohle asi známe... "som sa zamilovala a" idolu to bylo ukradený http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Když to říkáte   já to mám postavené trochu jinak , ale pokud to takto funguje u jiných, tak to tak bude

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá. To je vidět, když je člověk zamilovaný. Vznáší se v oblacích, nevidí, neslyší, má nepřítomný pohled...

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

Eva. napsal(a):

dusička napsal(a):

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

DLe mého to Barča napsala suprově, ale mě nesedí něco na tom vztahu u Sandrei. Je divný, že ze začátku mu to být spolu pořád nevadilo a ted mu to vadí. U mladých se tomu říká "přechozený" vztah a vidím to na začátek konce

Upravil(a) dusička (9. 4. 2015 11:43)

dusička napsal(a):

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

já zase po mých zkušenostech , kdyby mi někdo říkal , že je zamilovaný po první schůzce , tak si poklepu na čelo . Po pul roce ok, tam už můžou nějaké ty intenzivnější city vzniknout a eventuelně by se tomu dalo i věřit

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá. To je vidět, když je člověk zamilovaný. Vznáší se v oblacích, nevidí, neslyší, má nepřítomný pohled...

Mno za sebe musím říct, že na první schůzku bez zamilovanosti ani snad nejdu. To není rande. Potřebuju ty motýli v břiše k tomu.
Dočítám, asi bych se možná přikláněla k názoru Barči, ale něco mi v tom nehraje, takže souhlasím s Evou.

tak být single , tak nejdeš nikdy nikam

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

no to mně nestraš   mně teda vydržela rok naprosto beze změny

Ty se už rok vznášíš v oblacích? Nevidíš, neslyšíš, koukáš do blba a myslíš jen na něj?
To by mě zabilo

no už ne ... už je dávno konec ... ale vydrželo mi to rozhodně celou dobu ... nezamilovávám se snadno, ale když už , tak to stojí za to ...bohužel do těch nesprávných

helena napsal(a):

Po půl roce už ta největší zamilovanost obvykle odeznívá.
"Mám odlišný názor, než helena*). Po roce vztahu mladých lidí je to, co popisuješ, opravdu neobvyklé. Obvyklá je velká zamilovanost."
*) "Po roce chození" už pomalu opadává ta touha bejt do sebe zakousnutý od rána do večera sedm dní v tejdnu a každý
    odloučení pociťovat úkorně.

Není nad konzistentní názory a postoje... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
A ano, znám rozdíl mezi "největší" a "velká" http://fora.babinet.cz/img/smilies/reta.gif

A taky je rozdíl v trvání zamilovanosti u dospělých lidí nestudentů, kteří pracují a kteří spolu téměř od začátku bydlí a u sandrey s přítelem, ke kterému konkrétně bylo mé vyjádření, že po roce tohoto konkrétního vztahu je obvyklá velká zamilovanost u studentů,  kteří spolu nebydlí a vidí se pouze chvíli v úterý, celý den ve středu kromě tréningu, ve čtvrtek ráno a pak ještě někdy o víkendu.
Ale chápu, heleno, že ty si do mě potřebuješ rejpnout.

Upravil(a) Eva. (9. 4. 2015 12:39)

Eva. napsal(a):

Mně u Barči nesedí tvrzení, že sandrea s přítelem mají vztah. Ano, nějaký vztah určitě mají. I s lidmi v práci máme nějaký vztah. Ale nemají vztah v běžném slova smyslu v tomto případě - vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují.

Evo., jsi sto popsat vztah mezi mužem a ženou, kteří se milují? Udělej to, prosím.
Što eto takoje: "vztah v běžném slova smyslu v tomto případě"? Není nad standardizaci?!?