Grainne napsal(a):

Ivana napsal(a):

Já nechápu, proč je špatné žít na stáří sama bez partnera? Já to tak budu mít a mám pocit, že je to daleko lepší než si v celkem pozdním věku zvykat na někoho cizího.

Taky o tom přemýšlím .. a jediná věc  co mně napadá jsou finance .. z dvou důchodů se to asi lépe táhne

bohužel málokdy to vyjde tak,že oba se ocitnou na druhém břehu najednou; takže životu o samotě se nevyhne spousta lidí a pro toho zbylého z páru je to o to bolestnější,než třeba pro ty dlouhdobě žijící singl,což je třeba i moje máti - ta často mluví o tom,že ted to už není ono,že až jí to bude hodně štvát,že to ukončí-podřeže si žíly v obýváku; já ji na to řekla,at si při tom radši vleze  do vany,at nezaseká byt,tož i takhle se bavíme,když nyní slavila 75 - můj muž měl z toho oči navrch hlavy:D,my 2 z toho měly jen krátké konverzační téma

eremuruss napsal(a):

sahleb napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Moje teta  ktera zila cely zivot s alkoholikem,ted je vdova  je ji 76 let.A casto rika s neradem spatne,bez nerada jeste hur.Tak nevim....

Tohle nechapu, litobvat toho, ze nejsem s alkoholikem. Nikdy jsem nepochopila reci typu: Lepsi snezny muz, nezli zadny muz. To ja teda radsi zadny muz.  Co na tech muzich je? I alkoholik je pro ne dulezity. Hruza.

Spise to,ze ji ubiji samota.Nikam nechodi,protoze spatne chodi a rodina prijde velice zridka.Ma jen kocoura.Chybi ji blizky clovek se kterym by mohla mluvit.Ja s ni mluvim jen pres telefon,casove bych take nezvladla za ni ject,protoze jsem porad v praci.Navic teta nema ani kamaradku,je to takovy uzavreny typ,ktery se cizim lidem nesveruje.Zla rozhodne neni,je prave,az moc hodna.

Jak žila, tak dožívá. Její volba.

jarena napsal(a):

Některá žena dokáže žít sama a některá bez chlapa žít neumí. Kdybych chtěla žít s mužem, zkusila bych to. Já žiju bez chlapa přes dvacet let a od rozvodu nikdy žádný chlap v mé domácnosti ani nepřespal. Žádného doma nechci a že nikdy mít nebudu, to jsem doufala už když jsem se rozváděla. Povedlo se mi to a jsem za to ráda. Já obdivuju odvahu těch, co jdou do soužití pořád znova a znova. Mě stačil jeden rozvod. Víc krachů bych neunesla.

Máš děti?

jarena napsal(a):

eremuruss napsal(a):

sahleb napsal(a):

Tohle nechapu, litobvat toho, ze nejsem s alkoholikem. Nikdy jsem nepochopila reci typu: Lepsi snezny muz, nezli zadny muz. To ja teda radsi zadny muz.  Co na tech muzich je? I alkoholik je pro ne dulezity. Hruza.

Spise to,ze ji ubiji samota.Nikam nechodi,protoze spatne chodi a rodina prijde velice zridka.Ma jen kocoura.Chybi ji blizky clovek se kterym by mohla mluvit.Ja s ni mluvim jen pres telefon,casove bych take nezvladla za ni ject,protoze jsem porad v praci.Navic teta nema ani kamaradku,je to takovy uzavreny typ,ktery se cizim lidem nesveruje.Zla rozhodne neni,je prave,az moc hodna.

Jak žila, tak dožívá. Její volba.

To mas pravdu.Teta byla skromna, hodna a rozdala by se pro druhe.Nikdy nezapomenu,kdyz me s brachou prinesla kazdemu v obalce 20 tisic po smrti me mamky.Prodala totiz pole ktere ziskala deditstvim po svem otci v roce 1972.Tehdy dostala barak a pole a moje mamka 25 tisic na stavbu domu.Penize nam rozhodne davat nemusela,nepatrili nam,ale ona je rozdelila mezi svoje dve deti a nas.Proc to udelala dodneska nevim.Snad jen mozna,ze ziskala mnohem,mnohem vic nez moje mamka.Kdyz penize rozdelila po kratke dobe rikala,ze se ji rozbila pracka a na novou nema,prala pradlo rucne.

helena napsal(a):

Kdyz penize rozdelila po kratke dobe rikala,ze se ji rozbila pracka a na novou nema,prala pradlo rucne.
Hm... a když je "rozdelila mezi svoje dve deti a nas", proč jste se jí třeba nesložili na novou?

Jednak v tu dobu,uz jsem ty penize nemela,koupila jsem si za ne lednici a pracku a ona by si v zadnem pripade od nas ty penize nevzala.

jarena napsal(a):

Některá žena dokáže žít sama a některá bez chlapa žít neumí. Kdybych chtěla žít s mužem, zkusila bych to. Já žiju bez chlapa přes dvacet let a od rozvodu nikdy žádný chlap v mé domácnosti ani nepřespal. Žádného doma nechci a že nikdy mít nebudu, to jsem doufala už když jsem se rozváděla. Povedlo se mi to a jsem za to ráda. Já obdivuju odvahu těch, co jdou do soužití pořád znova a znova. Mě stačil jeden rozvod. Víc krachů bych neunesla.

Ja jsem zila sama pres 15 let a vubec mi to nevadilo, naopak bylo mi to prijemny, ale studovala jsem a chodila do prace, takze zabavy az dost. A uz jsem nechtela zadny vztah, niucmene ted uz zase v jendom napevno ziju. A kdyby se neco stalo, znam se sama dostatecne, abych vedela, jak s rozchodem nalozit.

Jaňule77 napsal(a):

Řekla bych, že čím později se člověk sestěhuje, tím hůř si na to zvykne. Že čím déle žije sám, tím méně je ochoten se druhému přizpůsobit. Protože je opotřebovanější, pohodlnější, unavenější. Čím déle jsme na světě, tím více asi zjišťujeme, že povinností jsme měli mnoho a těch hezkých svátečních a odpočinkových dní málo. Je-li nám mezi 50 a 60, tak už víme, že pro spokojený život stačí fakt málo. Třeba někoho, s kým si rozumíme, potkat a trochu s ním pobýt. Už nás asi opustily takové ty chutě na životní změny, zakládání pevnějších a trvalejších rodinných svazků, další vstupy do manželství, asi to musí člověk vidět sám, jak na tom je, ale líp se nesestěhovat, než to udělat a pak litovat. Vždyť se člověk s tím druhým může vidět obden, přespat u sebe, jet si na výlet, a nemusí se kvůli tomu hend měnit občanka s adresou. Jo, že člověk není sám a že se mu možná líp hospodaří. Ale těch možných negativ...!

vidím to naprosto stejně

modrovous napsal(a):

Eva. napsal(a):

Já teď  trávím s přítelem čím dál tím víc času a cítím, jak si těžce zvykám.

Nu, jeho žena by s ním třeba ráda trávila taky více času, a nemusela by si ani zvykat.



Nicméně k tématu: zdá se mi poněkud smutné, přemýšlet o společném soužití s milovaným člověkem v termínech jako "sice je bezva, že pořád něco montuje a opravuje, to by se mi teda hodilo, ale na druhou stranu mě nebaví o něj pořád zakopávat a přizpůsobovat se mu na stará kolena".

Připadá mi to prostě takové trochu vypočítavé.
To než se takhle rozmýšlet, to bych se radši vykašlala na stěhování a na údržbářské práce bych si zjednala třebas hodinového manžela.
Představa, že takhle o mě přemýšlí můj potencionální budoucí partner, není zrovna veselá. "Sice bude fajn, když mi baba uvaří a vypere fusky, ale budu tady o ni pořád zakopávat a budu muset poslouchat ty její plky..."
Prostě radši nic, než tohle.

A samotou a osaměním může člověk lehce trpět i když toho partnera doma má. O to je to potom horší.

To může být práve jedna z těch hlavních věcí , o kterých se přemýšlí ... jestli to soužití nechce jen z nějakých pragmatických důvodů .. např. vaření ...chlapi jsou tím, jak postižení nebo úspora financí ..a tak bych dopadnout nechtěla . Jistotu co je tím pravým důvodem nemáš nikdy .

modrovous napsal(a):

helena napsal(a):

vztah je o kompromisech
Někdo má jinou představu... "Mouřenín splnil úkol, mouřenín může jít" - jak praví klasik.
Aneb postará se dámě o potěšení či nemovitost (dle jejího založení) a to vv rozsahu a čase, který ona uzná za vhodný. Odměnou mu budiž to, že může ve svém bytečku neomezeně vzpomínat, až ona opět zatouží bejt sama a bez ohledů...

K takovému účelu vidím jako nejlepší použít mouřenína ženatého. Mouřenín poslouží, vypadne a neobtěžuje praním fuseklí nebo vařením svíčkové, to už obstará jeho zákonitá. 
Obsloužená dáma pak může svobodně naložit se svým časem i bytem, aniž by se musela někomu přizpůsobovat.

No to taky není ono .... to není vztah se vším všudy ..krom toho bydlení

jarena napsal(a):

Některá žena dokáže žít sama a některá bez chlapa žít neumí. Kdybych chtěla žít s mužem, zkusila bych to. Já žiju bez chlapa přes dvacet let a od rozvodu nikdy žádný chlap v mé domácnosti ani nepřespal. Žádného doma nechci a že nikdy mít nebudu, to jsem doufala už když jsem se rozváděla. Povedlo se mi to a jsem za to ráda. Já obdivuju odvahu těch, co jdou do soužití pořád znova a znova. Mě stačil jeden rozvod. Víc krachů bych neunesla.

Tak mezi soužitím a nenechat nikoho doma ani přespat je ještě hodně velký prostor

Máme po většinu roku plný hotel amerických důchodců ... Šílený ... už se těším za chvíli to vypukne
Hm... ale oni, krom toho, že tě obtěžujou, tě taky živí...
Co ti na nich konkrétně vadí?
pokud s něčím nemáš žádnou zkušenost , tak nemáš ani představu , jak by to mohlo fungovat
Ale prd a vořech...
To, že doma nemáš parní lokomotivu ještě neznamená, že nevíš, proč jezdí - teda pokud máš základní znalosti učiva ze ZŠ

Upravil(a) helena (11. 3. 2015 8:07)

Ano, něco jiného je představa, něco jiného může být realita, nicméně nerozumím tomu, proč by někdo bez přímé zkušenosti nemohl mít ponětí o fungování čehokoli. Když to obrátím a zúžím, někdo má opakovanou nepříliš dobrou přímou zkušenost v partnerských vztazích, předpokládám tedy, že už ví, jak má co fungovat, ale  realita tomu neodpovídá. Co z toho, prosím, vyplývá?