Judyna napsal(a):

Mončo a jak to u vás je? Staráš se o domácnost? Vaříš apod.? Nebo to dělá tchyně?

Nastesti mame kazda svou domacnost, ale samozrejme sem si obcas prosla malym peklickem ja sem clovek, ktery chce s kazdym vyjit a nehadat se, ale v pripade tchyne to nebyl dobry krok, cim vic sem povolovala, tim vic ona ovladala rodinu.. jo je to moje blbost, ale to uz mam v povaze, ze se obcas bojim ozvat kor kdyz sem nemelazastani u muze. On si to vsechno uvedomuje, nenavidi se za to, ze me nechal celou dobu samotnou jen s ni, v jeden moment mi doslova vyrazil dech, kdyz rekl, ze si uvedomuje, ze zacina nenavidet vlastni matku samozrejme sem mu to vymluvila, dokonce sem se ji zastavala, no nejsem blba? Proste to beru tak, ze sme kazda jina, ale je fakt, ze si obcas dost dovolovala a ja blba sem nic nerekla

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

Grainne napsal(a):

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?

Nerozumím. Kde čteš, že je na tom (čem?) něco strašného.

Čtu to ve vašich komentářích, že má odejít a stát se nezávislou bez ohledu na to , jak na tom bude , jak to dopadne s přítelem nebo manželem

No, to je asi ideálne riešenie - ale v reálnom živote n to nie každý má: odvahu, povahu, financie, úprimnosť k  sebe i druhým...
Je to prekérna situácia a je neviem, čo by som v nej robila. Zostávať v manželstve, ak je naozaj bez lásky, nie je bohviečo... a nie je to ani dobrý príklad pre deti. Deti si neberú príklad z toho, čo im povedia v škole alebo deklarujú doma, ale z toho, čo vidia okolo seba. Je až hrozné, aké programy sú deti schopné a ochotné prevziať ako "normálne" od rodičov. Na druhej strane - odísť s dvomi deťmi takpovediac do prázdna tiež nie je bohviečo. Ideálne mi fakt pripadá nájsť si nejaký lacnejší podnájom blízko terajšieho bydliska (s deťmi alebo bez nich, podľa situácie) a prečkať to obdobie, kým sa lepšie spozná s frajerom, ten si vytvorí zázemie a potom sa uvidí.

helena napsal(a):

A co je na tom tak strašného , když má dvě děti , na které musí také myslet ?
Z toho, co tu zatím napsala, nejsou děti to, nač by myslela v první řadě.
Ale můžu se mejlit...

Myslím, že se nemejlíš. Každý člověk v první řadě myslí sám na sebe a to dokonce i ten nejobětavější.
Znám spoustu tzv. "profesionálních obětí", kterým ani tak nevadí, že obětovaly život někomu druhému, ale co je přímo drtí, to je jeho nevděk..to, že za to nebyly oceněny a pochváleny.
A tak se z oběti stává agresor, z agresora oběť.... a tak dokola si hrajeme podivné hry až do té doby, dokud někdo jasně neřekne, co skutečně potřebuje, o co mu jde a unese fakt, že ho druzí nazvou sobcem.

Lamatko napsal(a):

Sakra ženský stát se to proste muže ze se člověk zamiluje a pokud cele ty roky obětoval rodině ma najednou úplně jiný pocit cítí ze muže zažít ještě něco daleko lepšího. Je přeci normální ze člověk ztratí hlavu a samozřejmě ze Monika musí přemýšlet i tak ze z jejího platu asi nevyzije. Některé veci si můžete myslet ale psát to takhle hnusne!

Pravda bývá dost drsná, může být i krutá, ale nikdy není hnusná.
Většinou bývá osvobozující a léčivá. Bohužel ale jen pro toho,kdo ji v těhle jejich podobách umí rozpoznat a přijmout....

Selima napsal(a):

carpediem napsal(a):

Chlapi přece nebrečí........jenom zažité klišé, nebo realita všedních dní?
Proč by nemohli? Jsou skutečně kvůli slzám méně hodni obdivu?

Záleží na situácii, prejavoch - a hlavne na miere. Ja som zažila chlapa zničeného rozchodom a neskôr rozvodom (ani jedno kvôli mne, podotýkam), ale už tak nejako s mierou... primerane a bez toho, aby to znemožňovalo imponovanie. A za primeranú dobu sa spamätal a fungoval. Zažila som plakať chlapov v situácii, že mi práve vďaka tomu imponovali - ale zďaleka to nemusí byť pravidlo.

Mně to nevadí .. pokud to nejsou bolestínkové co pláčou nad vším ... naopak my to dává pocit, že to jsou tak lidi a mají také nějaké emoce

Helco, ale vždyť treba žena si najde jiného muze proto ze si nerozumí, ze treba se k ni nechová dobre, ale to neznamená ze hned je jasny ze se deti otočí proti ni. V tom hraje roli moc faktoru. Nedá se říct žena si našla jiného tak se ani nedivím ze se deti otočily proti ni, tak se to proste podle mého názoru říct nejde. Treba tatínek muze deti ovlivňovat, kupovat si je nebo co ja vím co vše je možné. Zkratka když s tou rodinou nežiji nemůžu takto konkrétně soudit 😳

Mas pravdu ze deti fandí tomu kdo je z jejich pohledu ten slabší, ale přesto ja mam názor nebo bych  neřekla ze se ani nedivím, ze se deti otočily proti mamince když si našla jiného.

helena napsal(a):

treba žena si najde jiného muze proto ze si nerozumí, ze treba se k ni nechová dobre
Pokud se k ní chová špatně, děti proti odchodu velkou většinou neprotestujou... dokonce to bývají ony, co říkají "maminko, rozveď se"...
Proti mamince se většinou otočí tehdy, když si najde někoho jinýho jen proto, že už se jí tatínek přestal líbit... a tuplem, když jim tvrdí, jak ten novej bude lepší, než jejich táta...
Děti převážně fandí tomu, kdo je z jejich pohledu ten slabší.

Blbé je, že ich pohľad je fakt "len" pohľad detí, ktoré nemajú skúsenosti a časti nevedia (občas kvôli ich dobru, v rámci ochrany rodiča či rodičov pred pravdou), čo je podstatou nespokojnosti mamy/manželky s partnerským vzťahom. Aj muž, ktorý je výborný otec, môže byť zároveň mizerný partner - no a z toho vyplýva dilema, ktorú nikomu nezávidím.
Prípadne otecko odmieta spať s mamičkou a má milenku/milenky, ale v rámci ochrany detí pred pravdou sa to tají - zato keď si mama nájde druhého, je to chápané, že si našla niekoho "len tak" a "len tak" odchádza od ich skvelého otecka.

Upravil(a) Selima (15. 2. 2015 23:58)

Pandorraa napsal(a):

MončaVa napsal(a):

Judyna napsal(a):

Mončo a jak to u vás je? Staráš se o domácnost? Vaříš apod.? Nebo to dělá tchyně?

Nastesti mame kazda svou domacnost, ale samozrejme sem si obcas prosla malym peklickem ja sem clovek, ktery chce s kazdym vyjit a nehadat se, ale v pripade tchyne to nebyl dobry krok, cim vic sem povolovala, tim vic ona ovladala rodinu.. jo je to moje blbost, ale to uz mam v povaze, ze se obcas bojim ozvat kor kdyz sem nemelazastani u muze. On si to vsechno uvedomuje, nenavidi se za to, ze me nechal celou dobu samotnou jen s ni, v jeden moment mi doslova vyrazil dech, kdyz rekl, ze si uvedomuje, ze zacina nenavidet vlastni matku samozrejme sem mu to vymluvila, dokonce sem se ji zastavala, no nejsem blba? Proste to beru tak, ze sme kazda jina, ale je fakt, ze si obcas dost dovolovala a ja blba sem nic nerekla

Na rovinu? Seš!
Ne proto, že mu to vymlouváš, ale proto, že tyhle jeho nedospělý kecy vůbec posloucháš.
Hraješ s ním jeho hry - on chudák, který se nikdy nepustil maminčiny sukně a teď se chytá té tvojí...
Takhle nepomůžeš ani jemu a už vůbec ne sobě.

Ono by bylo zajímavé slyšet názor i druhé strany.........na mě teda působí i sama Monča hodně nedospěle, řekla bych, že si minimálně nemají co vyčítat.
Chtít po muži, který přijede jednou za čas domů, aby stavěl do latě matku v jejím vlastním domě na pokyn věčně nespokojené ufňukané manželky, jinak je slaboch a nedospělec ........kdoví, jak to vidí on, máme jen jednostranné informace.
Docela bych se vsadila, že Monča si svůj život sama nijak řešit nebude, akorát se možná plynule "převěsí" na krk milenci a za čas si bude stěžovat zase na něco jiného.

Jak říkám, máme málo informací, takže nevíme, jakéže příkoří se v tom domě Monče děje..........stejně tak jako zásadní věci to můžou být naopak i úplné prkotiny..........já jen že z Monči taky nemám úplně nejlepší pocit. Ale může to být jen dojem......jednostranný pohled bývá většinou zavádějící a pravda bývá obvykle někde uprostřed.

mia napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

MončaVa napsal(a):

Nastesti mame kazda svou domacnost, ale samozrejme sem si obcas prosla malym peklickem ja sem clovek, ktery chce s kazdym vyjit a nehadat se, ale v pripade tchyne to nebyl dobry krok, cim vic sem povolovala, tim vic ona ovladala rodinu.. jo je to moje blbost, ale to uz mam v povaze, ze se obcas bojim ozvat kor kdyz sem nemelazastani u muze. On si to vsechno uvedomuje, nenavidi se za to, ze me nechal celou dobu samotnou jen s ni, v jeden moment mi doslova vyrazil dech, kdyz rekl, ze si uvedomuje, ze zacina nenavidet vlastni matku samozrejme sem mu to vymluvila, dokonce sem se ji zastavala, no nejsem blba? Proste to beru tak, ze sme kazda jina, ale je fakt, ze si obcas dost dovolovala a ja blba sem nic nerekla

Na rovinu? Seš!
Ne proto, že mu to vymlouváš, ale proto, že tyhle jeho nedospělý kecy vůbec posloucháš.
Hraješ s ním jeho hry - on chudák, který se nikdy nepustil maminčiny sukně a teď se chytá té tvojí...
Takhle nepomůžeš ani jemu a už vůbec ne sobě.

Ono by bylo zajímavé slyšet názor i druhé strany.........na mě teda působí i sama Monča hodně nedospěle, řekla bych, že si minimálně nemají co vyčítat.
Chtít po muži, který přijede jednou za čas domů, aby stavěl do latě matku v jejím vlastním domě na pokyn věčně nespokojené ufňukané manželky, jinak je slaboch a nedospělec ........kdoví, jak to vidí on, máme jen jednostranné informace.
Docela bych se vsadila, že Monča si svůj život sama nijak řešit nebude, akorát se možná plynule "převěsí" na krk milenci a za čas si bude stěžovat zase na něco jiného.

Nemají
Jen se spolu mohou něco naučit. Držme jim palce, aby to dali

Já vím, že to tak podává.

Ale mohou to být dvě odlišné věci. Když je Ti činěno přikoří - řešíš to tak, že odejdeš nebo bouchneš do stolu.
Zamiluješ se tehdy, pokud potkáš někoho, do koho se zamilovat dá. A pak buď dodatečně hledáš "důvody" proč ses zamilovala do jiného nebo to řešíš čestně - prostě stalo se, odcházím. Nebo nestojí mě to za to, zůstávám. Poud se tedy mimomanželský vztah provalí.
Mluvím teď obecně.

Jo Mio, myslím si totéž.