Kazdopadne vypada to, ze zitra pojedem spolu odvest jeho dceru k matce, stravime spolu pul dne v normalnich situacich, taky to bude ukazka, jak se chova v beznym zivote.. ta jeho dcera o me vi, chtela me poznat..

MončaVa napsal(a):

helena napsal(a):

To ze sem chtela pulrok, to uz bylo vyvrcholenim te situace.. za pulrok bych toho muze mohla jeste trochu vic poznat.  Nemuzu odejit a za mesic zjistit, ze to byla hloupost.
Ty se mi jen zdáš... protože "to ze se na to prislo, byla" cara pres rozpocet", tak drze požádáš manžela o "tak pulrokna rozmyslenou", abys mohla poznávat milence...

Nemysli, me je to celkem jasny, ze je to blbost, ze to nemuzeme zvladnout ani jeden.. vidim, co to s nim dela, jak ho to nici, sou to prvotni emoce, je to cerstvy, tusim, ze se to bude menit, mozna me zacne nenavidet, mozna ja konecne dostanu rozum a radsi zustanu v manzelstvi z rozumu, kdyz vidim, co se deje, kdyz se ve me po dlouhe dobe probudila laska..

ale houby láska.......
To, co nazýváš velkou láskou, jsou jen zapálená lýtka a poblázněnost........nepleť si pojmy s dojmy.

Pokud tvůj muž nemá nějaké zásadní "vady", připadají mi ta zapálená lýtka dost malicherný důvod k rozbití jinak funkční rodiny a vztahu........zvlášť kvůli někomu, s kým máš takovýhle krátký vztah na dálku a vůbec ho neznáš.

Ono když se člověk po letech zpětně podívá na všelijaké své úvahy a "hnutí mysli", tak se sám sobě diví, jaké to byly kolikrát nesmysly a malichernosti........a řekne si, chválabohu, že to ustál.......tím jsme si prošli asi všichni.
Ten dlouhodobý a okoukaný partner je proti tomu "ambulantnímu" novému samozřejmě v nevýhodě - nové koště většinou líp mete, aspoň tedy na chvíli, než se taky okouká a opotřebuje........... "když ptáčka lapají......" taky známe, žejo.

Neukvap se.........nejsi naivní osmnáctka, snaž se do svého jednání zapojit i hlavu.

mia napsal(a):

MončaVa napsal(a):

helena napsal(a):

To ze sem chtela pulrok, to uz bylo vyvrcholenim te situace.. za pulrok bych toho muze mohla jeste trochu vic poznat.  Nemuzu odejit a za mesic zjistit, ze to byla hloupost.
Ty se mi jen zdáš... protože "to ze se na to prislo, byla" cara pres rozpocet", tak drze požádáš manžela o "tak pulrokna rozmyslenou", abys mohla poznávat milence...

Nemysli, me je to celkem jasny, ze je to blbost, ze to nemuzeme zvladnout ani jeden.. vidim, co to s nim dela, jak ho to nici, sou to prvotni emoce, je to cerstvy, tusim, ze se to bude menit, mozna me zacne nenavidet, mozna ja konecne dostanu rozum a radsi zustanu v manzelstvi z rozumu, kdyz vidim, co se deje, kdyz se ve me po dlouhe dobe probudila laska..

ale houby láska.......
To, co nazýváš velkou láskou, jsou jen zapálená lýtka a poblázněnost........nepleť si pojmy s dojmy.

Pokud tvůj muž nemá nějaké zásadní "vady", připadají mi ta zapálená lýtka dost malicherný důvod k rozbití jinak funkční rodiny a vztahu........zvlášť kvůli někomu, s kým máš takovýhle krátký vztah na dálku a vůbec ho neznáš.

Ono když se člověk po letech zpětně podívá na všelijaké své úvahy a "hnutí mysli", tak se sám sobě diví, jaké to byly kolikrát nesmysly a malichernosti........a řekne si, chválabohu, že to ustál.......tím jsme si prošli asi všichni.
Ten dlouhodobý a okoukaný partner je proti tomu "ambulantnímu" novému samozřejmě v nevýhodě - nové koště většinou líp mete, aspoň tedy na chvíli, než se taky okouká a opotřebuje........... "když ptáčka lapají......" taky známe, žejo.

Neukvap se.........nejsi naivní osmnáctka, snaž se do svého jednání zapojit i hlavu.

Kolik je v dnesni dobe manzelstvi jen z rozumu, ze strachu udelat neco, z kolika manzelstvi se davno vytratila laska? Moje manzelstvi to urcitevdoted nebyla tymova prace, necitila sem ve svem muzi oporu, mu to vsechno doslo az ted, jenze ve me ta laska mezitim umrela... To co ja ted citim, je litost nad nim, vztek na sebe, ze sem to nechala dojit tak daleko a strach z toho, co bude.  Nemam davno ruzove bryle, vidim na svem pritelovi i jeho chyby, ale ty mame vsichni, v mnoha vecech mam k nemu bliz, je trochu jako ja. Jo mozna bych s nim mela tezsi zivot, ale na to clovek musi prijit sam, zkusenost je neprenosna. Ja sem se do vseho hned hnala a spoustu lidi me varovalo, misto abych uzivala zivota, vdalasem se, za rok dite, za tri dalsi .. dobre mi asi tak

Kolik je v dnesni dobe manzelstvi jen z rozumu, ze strachu udelat neco, z kolika manzelstvi se davno vytratila laska?
Manželství není zařízení, který nám má zajistit věčnou lásku... manželství je primárně instituce určená pro vyvedení a zajištění mláďat... takže ten "tezsi zivot" bys odchodem k příteli neměla jen ty sama, ale i tvoje děti.

helena napsal(a):

Kolik je v dnesni dobe manzelstvi jen z rozumu, ze strachu udelat neco, z kolika manzelstvi se davno vytratila laska?
Manželství není zařízení, který nám má zajistit věčnou lásku... manželství je primárně instituce určená pro vyvedení a zajištění mláďat... takže ten "tezsi zivot" bys odchodem k příteli neměla jen ty sama, ale i tvoje děti.

A kde mas jistotu, ze jednou se k tobe deti neotoci zady? Budes pro ne delat prvni posledni a ony to kolikrat vubec neoceni.. ale pro me sou deti samozrejme hlavni duvod, proc v tomhle manzelstvi setrvavam.. manzel priznal, ze to si taky moc dobre uvedomuje, ze si k holkam nikdy nenasel spravnou cestu. Uz parkrat sem si nemohla nevsimnout, jak se detem venuji jini tatinci a kolik casu venoval on jim..

Řekla bych, že Monča nebyla s mužem šťastná nikdy. Kdo by byl, v baráku se tchýní a s mužem věčně na cestách. Teď došlo k mezníku - má pocit, že s nově potkaným člověkem by to vyjít mohlo. Je logické, že přemýšlí, nepřijde mi to až sobecké, i když to lze nazvat kalkulem,  kdyby to nevyšlo, neměla by nic. Nvíc si uvědomuje odpovědnost - není sama, je tu dítě. Být sama bez , řešila by to asi dřív, nebo by došlo dřív k potkání toho někoho jiného. Řekla bych, že je stejně rozhodnutá odejít. Na jejím místě bych se odstěhovala - asi tam někde pracuje, ne - a dceru nechala ve střídavé péči po domluvě s manželem. Ono to milá zlatá nejde, abys byla doma pod střechou a zároveň se poznávala s tím druhým. To bych asi nestrpěla ani jako mažel ani jako tchýně, prostě se tedy rozhodni a jdi. Časem se rozvedeš nebo rozejdeš, ale každopádně tedy žij sama. Dceři umožni, aby byla jak s babičkou a tátou, tak s Tebou. Časem se uvidí. Odejdi od muže ne proto, že máš dojem, že jsi našla druhého pána, ale odejdi proto, že nadešl čas k rozchodu. Cítíš to tak, nejsi tam šťastná ani spokojená, tak co to protahovat. Já taky odešla, až byly děti dospělé, abych měla pocit, že jsem pro rodinu udělalal maximum, ale myslím, že jsem to měla udělat daleko dřív. Neměla jsem tu kuráž, stále jsem za sebou ty děti cítila. Ovšem neměla jsem mimomanželské poměry, prostě jsem šťastná nebyla, ale řekla jsem si, že to vydržím, co nejdéle to půjde. No, škoda těch let, mladý je člověk jen jednou, čím jsi starší, tím menší je asi podle mě pravděpodobnost, že někoho potkáš pro další dlouhé roky....

helena napsal(a):

A kde mas jistotu, ze jednou se k tobe deti neotoci zady?
"A kde mas jistotu, ze jednou" tě nepřejede auto, jen vyjdeš na ulici?
Nezbejvá, než doufat, že je člověk vychoval dobře... a pozor, výchova nespočívá v tom, že "Budes pro ne delat prvni posledni"...
Uz parkrat sem si nemohla nevsimnout, jak se detem venuji jini tatinci a kolik casu venoval on jim..
Nepsalas náhodou, že "manzel celou dobu jezdi kamionem, takze z 90% neni doma"?
Jak by sis teda představovala to "věnování se"?

Kdyz manzel dojel domu, myslis, ze si s nima treba sedl a pohral si? Nebo je vzal jen tak na vychazku? Neznal jejich problemy, nerozumi jim, ted treba se snazi, ale ty holky ho potrebovaly uz driv.  Ja sem mela a vlastne i mam otce, se kterym sem nemela nikdy moc vrely vztahy, ted ho moc nevidim a nejak mi ani nechybi.. a tak moc sem ho jako holka potrebovala.. proto me dostava do kolen, kdyz vidim, jaky vztah ma ten pritel se svou dcerou..

Mám dojem, Mončo, že od tý doby, co se ti zapálily lejtka, je doma všechno špatně... tchýní počínaje a manželem dětem se nevěnujícím konče.
Že ti to nevadilo celý ty roky předtím - teda že jsi s tím něco neprovedla dřív...

helena napsal(a):

Mám dojem, Mončo, že od tý doby, co se ti zapálily lejtka, je doma všechno špatně... tchýní počínaje a manželem dětem se nevěnujícím konče.
Že ti to nevadilo celý ty roky předtím - teda že jsi s tím něco neprovedla dřív...

To netrefilas, vadilo mi to silene, jen sem nad tim radsi zavirala oci :-(

helena napsal(a):

jen sem nad tim radsi zavirala oci
Pak si ovšem můžeš stěžovat jen sama na sebe... ne na to, že ti "ti druzí" ničili život.

Nikdy sem nerekla, ze mi ho nicili ostatni, ja si moc dobre uvedomuju, ze za svy trable sem zodpovedna hlavne ja, proto s tim chci konecne neco delat, druha vec je, jestli by to ty trable vyresilo

Heleno jaké výhody?

jaké výhody?
Střechu nad hlavou, vydělávajícího manžela, možná i hlídací babičku ze začátku... například.
Vzhledem k výši Mončiný vejplaty výhod až dost.