Já se tady na radu neptám. Vím, co mám dělat, co chci a jsem v pohodě. Tudíž není třeba rozebírat mě a můj vztah. Není to mé vlákno a napsala jsem jenom to, co jsem považovala za vhodné směrem k ženě, která toto vlákno založila.

helena napsal(a):

napsala jsem jenom to, co jsem považovala za vhodné směrem k ženě, která toto vlákno založila
Jenže ona (asi) nevěděla, že jsi ve vztahu dost podobném tomu jejímu, jen v jiném postavení... tudíž by ji tvůj nekompromisní postoj k jejímu manželovi mohl mást.

Stačilo by opravdu málo - jen pozorně číst. Autorce vlákkna jsen to tady napsala.

Autorce vlákkna jsen to tady napsala.
No... přesně jsi napsala "Ta paní má manžela."
Ten tvůj má taky manželku - kde je rozdíl? V tom, že ty jsi "bez závazků"? Ale o tebe a tvůj svobodnej stav přece vůbec nejde - tady se mimo jiný probírá ženatej pán, otec dítěte, kterej má kdesi milenku... a pokus jeho právoplatný manželky se s tím nějak srovnat.

Děláš velmi rychlé závěry jenom na základě minima informací, kterých se ti dostalo.
Mimochodem, všimla sis už někdy, že to, co činíš ty, odpíráš druhým? Ty nemáš potřebu diskutovat, a proto chodíš na diskuze. Jestli ti to má nějak pomoci , nevím, jestli to činíš tím nejvhodnějším způsobem.

Eva. napsal(a):

carpediem napsal(a):

Děláš velmi rychlé závěry jenom na základě minima informací, kterých se ti dostalo.
Mimochodem, všimla sis už někdy, že to, co činíš ty, odpíráš druhým? Ty nemáš potřebu diskutovat, a proto chodíš na diskuze. Jestli ti to má nějak pomoci , nevím, jestli to činíš tím nejvhodnějším způsobem.

prý odpíráš.
Potrefená husa, viď? Kolikpak ze svého soukromí jsi tady napsala ty? Na kolik otázek ze svého soukromí jsi odpověděla ty? Všimla sis už někdy, že to, co činíš ty, odpíráš druhým?
Já nemám potřebu psát o sobě, stejně jako ji nemáš ty. A přesto píšu na diskuse, stejně jako píšeš ty.
Ty dokonce ani neodpovíš, jaký je tvůj předchozí nick. Ptala jsem se kdysi na to. Tak si napřed zameť před svým prahem, když chceš, aby na tvé nebo jiných dotazy odpovídali jiní.

Já nemám v soukromí (zatím) žádný problém, nevím, co bych tu psala. A když už jsem napsala, byla jsem napadána, jak si vymýšlím.
Nemám dojem, že bys tu o sobě nenapsala dost, těch oslavných ód bylo dost. Ale otázka, kterou nakladla Helena, nebyla v podstatě ani otázkou na tvé soukromí. Pouze by pomohla objasnit způsob tvého vnímání reality. Ale na to, abys na přímou otázku dala přímou odpověď, na to nemáš. To už jsem si taky stačila povšimnout.

carpediem napsal(a):

Já nemám v soukromí (zatím) žádný problém, nevím, co bych tu psala. A když už jsem napsala, byla jsem napadána, jak si vymýšlím.
Nemám dojem, že bys tu o sobě nenapsala dost, těch oslavných ód bylo dost. Ale otázka, kterou nakladla Helena, nebyla v podstatě ani otázkou na tvé soukromí. Pouze by pomohla objasnit způsob tvého vnímání reality. Ale na to, abys na přímou otázku dala přímou odpověď, na to nemáš. To už jsem si taky stačila povšimnout.

Prý objasnit. Komu? Tobě? Proč? Díky za veselé dopoledne.
Btw můj přítel se nechová jako hulvát. Nevykládá své ženě, jestli ne/jsem úžasná v posteli a ne/jestli jsem experimentátorka, jako to dělá zřejmě onen pán. Nemluví o mně se svou ženou vůbec, na rozdíl od toho pána ze statku.

Nemluví o mně se svou ženou vůbec
Jakpak víš tohle?
Protože ti to říká???

Je to marné, je to marné, je to marné. A ztráta času.

Prvni zena napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Tohle je moc zajímavé téma, už jsm o něm také uvažovala.
Vím, že správné je nechtít někoho vlastnit, a to ani tvého manžela. Pokud chceš, abys byla jeho jediná, ale on to nechce, buďto se s tík srovnáš nebo musíš odejít.
Logicky vím, že by bylo správné přijmout to, že manžel má vedle tebe i jiné ženy, ale u nás v ČR jsme vychovávané ve společnosti, kdy jsme pro toho našeho prince tou jedinou princeznou a to od svého partnera také očekáváme. Chceme mít blízkou osobu, se kterou můžeme sdílet dobré a špatné, která nás podrží a hlavně: pro kterou jsme ty nejdůležitější. Ale pokud má ten druhý partner vztah ještě s někým jiným, pak už nejsme ty nejdůležitější a málo kdo se s tím dokáže poprat.
Naše vztahy jsou stavěné na jednom partnerovi a na důvěře, budování vztahu dvou lidí. Ale někde jinde to může být jiný druh vztahu a je to tak v pořádku.
Já osobně bych to těžko zkousla....

Ano, právě že nechci být jeho jediná. Chci umět být jedna z mnoha, ale stále ta první. Chci se to naučit, protože nechci odcházet.
A nechci o tom teoretizovat. Chtěla bych o tom umění mluvit s někým, kdo to taky umí.

Já ti nevím - chci se to naučit, protože nechci odcházet - asi to bereš moc rozumem, zeptej se sebe, co cítíš? Cesta velkých kompromisů je k ničemu. Nikdy nebudeš mít to, co opravdu chceš. A ač se to teď nezdá, možná na tebe za rohem čeká chlap, se kterým budeš spokojená a kvůli kterému se nebudeš muset znásilňovat...

Tulipánka napsal(a):

Já ti nevím - chci se to naučit, protože nechci odcházet - asi to bereš moc rozumem, zeptej se sebe, co cítíš? Cesta velkých kompromisů je k ničemu. Nikdy nebudeš mít to, co opravdu chceš. A ač se to teď nezdá, možná na tebe za rohem čeká chlap, se kterým budeš spokojená a kvůli kterému se nebudeš muset znásilňovat...

Moudrá slova.

Je tu hodně názorně ilustrativní, jak lidé na ten příběh reagují přes vlastní příběhy a chtění.
Jestli je ten příběh pravdivý, pak autorka šla do vztahu s tím, že pán už milenku má, ale chce mít i svoje zázemí, rodinu, péči....čili manželku, která pochopí, že už tam ta milenka je (vdaná, takže společná domácnost nemožná). Jestli takhle a s tímto do manželství šla (že jí to nevadí), a přecenila se, tak to teď asi nazrává k řešení. Po letech a s malým prckem přichází možná na to, že to není to pravé ořechové. Navíc s jeho argumentem - věděla jsi, do čeho jdeš.

Prvni zena napsal(a):

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Nemusí být experimentátorka sexuální, ale životní. Třeba.

Mám podle textu za to, že to žena psala v souvislosti se sexem. Ale mohu se také mýlit.
Btw  však může být experimentátorkou i ona a pak muž nebude hledat jinde... Jsou i jiné cesty, než cesta smířit se s mnohoženstvím partnera.

Evo, promiň, že ti neodpovídám na vše. Snad tím neporušuju nějaká místní nepsaná pravidla.
Je to smršť

Experimentátorkou bych se stala ráda, ale nějak mi to nejde. Pokud pomineme to, že experimentem je i to společné žití.
Teď jsem po tom miminu nějak mimo, asi opravdu hormony.

Jsme spolu pět let, o trochu dýl je muž s tou druhou. Pět měsíců je miminu. Pěkné počty.

E.

Chci umět být jedna z mnoha, ale stále ta první.
No první ženo, já to spíš vidím na to,že seš a budeš stále ta druhá. Protože pro tebe ta druhá, je pro muže ta první.