Barča napsal(a):

Snad rozumím, takže paralelní vztah -nebo spíš milenecký vztah, za paralelní bych považovala, kdyby ta druhá byla bez partnera. Nesnaž se být nesobecká, člověk si lže do kapsy, co to je "nesobecká" tím způsobem, že je to to, co se mu zrovna hodí do jeho konstruktů.
Je dobré nežít podle předsudků, na druhou stranu jsou osvědčené modely, jejichž nepřijetím si člověk koleduje přinejmenším o určité strázně, které nemají s bouráním předsudků nakonec nic společného.
Příjde mi, že je přes tvou smířlivost a partnerovu ojedinělost a vzácnost někde něco v nepořádku. Kde?
Stav vypadá nevyvážený.

V nepořádku je současná sexuální nevyváženost toho vztahu.
Strázně přináší život z mnoha stran a tahle je nakonec ještě i docela příjemná. Jsme zdrávi, chudobou nestrádáme, možná člověk hledá problémy tam, kde nejsou.
E.

Proč, když tvůj muž má 5 let vdanou milenku, s ním máš malé dítě, když nemáš to, že má tak dlouho milenku, v sobě vyřešeno? Anebo jsi myslela, že máš a teprve teď zjišťuješ, že je to jinak?

Eva. napsal(a):

Ještě přemýšlím nad tím, jak víš, že milenka je velká experimentátorka atd.? To ti vykládá tvůj manžel? Jestli ano, tak je to necitlivej vůl. Když už jsme teda na tom statku a on je tak úžasný, že umí dokonce zabít krávu. hm. krávu. To mě napadají další věci. Ale ty máš malé dítě, ještě tě ovládají hormony z těhotenství, porodu, emoce... To ani teď nedokáže být k tobě ohleduplný?
A ty místo toho, aby sis v sobě srovnala, co opravdu potřebuješ a chceš, tady vymýšlíš ptákoviny, jak tomu volovi umožnit mnohoženství.

Nemusí být experimentátorka sexuální, ale životní. Třeba.

Tohle je moc zajímavé téma, už jsm o něm také uvažovala.
Vím, že správné je nechtít někoho vlastnit, a to ani tvého manžela. Pokud chceš, abys byla jeho jediná, ale on to nechce, buďto se s tík srovnáš nebo musíš odejít.
Logicky vím, že by bylo správné přijmout to, že manžel má vedle tebe i jiné ženy, ale u nás v ČR jsme vychovávané ve společnosti, kdy jsme pro toho našeho prince tou jedinou princeznou a to od svého partnera také očekáváme. Chceme mít blízkou osobu, se kterou můžeme sdílet dobré a špatné, která nás podrží a hlavně: pro kterou jsme ty nejdůležitější. Ale pokud má ten druhý partner vztah ještě s někým jiným, pak už nejsme ty nejdůležitější a málo kdo se s tím dokáže poprat.
Naše vztahy jsou stavěné na jednom partnerovi a na důvěře, budování vztahu dvou lidí. Ale někde jinde to může být jiný druh vztahu a je to tak v pořádku.
Já osobně bych to těžko zkousla....

Tulipánka napsal(a):

Tohle je moc zajímavé téma, už jsm o něm také uvažovala.
Vím, že správné je nechtít někoho vlastnit, a to ani tvého manžela. Pokud chceš, abys byla jeho jediná, ale on to nechce, buďto se s tík srovnáš nebo musíš odejít.
Logicky vím, že by bylo správné přijmout to, že manžel má vedle tebe i jiné ženy, ale u nás v ČR jsme vychovávané ve společnosti, kdy jsme pro toho našeho prince tou jedinou princeznou a to od svého partnera také očekáváme. Chceme mít blízkou osobu, se kterou můžeme sdílet dobré a špatné, která nás podrží a hlavně: pro kterou jsme ty nejdůležitější. Ale pokud má ten druhý partner vztah ještě s někým jiným, pak už nejsme ty nejdůležitější a málo kdo se s tím dokáže poprat.
Naše vztahy jsou stavěné na jednom partnerovi a na důvěře, budování vztahu dvou lidí. Ale někde jinde to může být jiný druh vztahu a je to tak v pořádku.
Já osobně bych to těžko zkousla....

Ano, právě že nechci být jeho jediná. Chci umět být jedna z mnoha, ale stále ta první. Chci se to naučit, protože nechci odcházet.
A nechci o tom teoretizovat. Chtěla bych o tom umění mluvit s někým, kdo to taky umí.

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Nemusí být experimentátorka sexuální, ale životní. Třeba.

Mám podle textu za to, že to žena psala v souvislosti se sexem. Ale mohu se také mýlit.
Btw  však může být experimentátorkou i ona a pak muž nebude hledat jinde... Jsou i jiné cesty, než cesta smířit se s mnohoženstvím partnera.

Evo, promiň, že ti neodpovídám na vše. Snad tím neporušuju nějaká místní nepsaná pravidla.
Je to smršť

Experimentátorkou bych se stala ráda, ale nějak mi to nejde. Pokud pomineme to, že experimentem je i to společné žití.
Teď jsem po tom miminu nějak mimo, asi opravdu hormony.

Jsme spolu pět let, o trochu dýl je muž s tou druhou. Pět měsíců je miminu. Pěkné počty.

E.

Prvni zena napsal(a):

Ano, právě že nechci být jeho jediná. Chci umět být jedna z mnoha, ale stále ta první. Chci se to naučit, protože nechci odcházet.
A nechci o tom teoretizovat. Chtěla bych o tom umění mluvit s někým, kdo to taky umí.

Ty sama sobě lžeš.
Narodila ses tady a teď, ve střední Evropě. Jsi taková, jaká jsi a chceš se kvůli chlapovi mermomocí předělávat. To nedáš.
Myslím si, že to tady a teď jen tak někdo neumí. Takovou nenajdeš.
A myslím, že ani u muslimů už ne. A tvůj muž není bohatý Arab... Chceš se srovnávat s nějakou muslimskou rodinou, ale tam je to jiná kultura, jiné náboženství, jiné finanční možnosti chlapa, který má více žen.

Já jsem také se ženatým mužem hodně let. Ale je to z nějakých důvodů, které pominou. A až pominou, tento stav se změní, ať už jakkoliv. Ale určitě se změní.
Když měl milenku můj muž a dozvěděla jsem se to, v podstatě dostal nůž na krk. Když se s ní rozejde, můžeme zkusit žít spolu dál a najít k sobě cestu. On si vybral rozchod.
Jsem dostatečně sebekritická a dostatečně se znám, abych tady a teď, v tom, v čem jsem byla vychovaná a jaká jsem, nežila celý zbytek života v trojúhelníku, protože vím, že to bych nedala. Na to nemám a nebudu se znásilňovat.
Proč ty se mermomocí znásilŇuješ, když už 5 let víš, že to nedáváš? Že na to  zapomínáš, jak sama píšeš, jenom při práci? A začíná to být čím dál tím těžší pro tebe?
Mluvila jsi teď po narození vašeho dítěte, o tom se svým mužem? Naprosto otevřeně? Co ti vadí, co tě trápí a jestli by to nešlo změnit? Anebo si toho vola hýčkáš v bavlnce a raději děláš sama sobě násilí?

Upravil(a) Eva. (9. 2. 2015 19:53)

jak se vymazává vzkazník
Jednoduše - musíš sjet až dolů (pod reklamu), tam je chlíveček s textem "Smazat více zpráv", odklikneš, vpravo se objeví sloupeček se čtverečkama, ty označíš... Delete... ještě jednou se tě zeptá, jestli fakt chceš... klik... hotovo.

Já jsem také se ženatým mužem hodně let.
Hm... ten tvůj ženáč je už pár let v podstatě ve stejným postavení jako manžel pisatelky. Proč ho rovněž nenazýváš jménem kastrovanýho bejka?

Kdybys četla pozorně, heleno, tak by sis přečetla, že jsem ho nazvala stylově, když jsou na té farmě. My na farmě nežijeme. Btw první žena, to je jiná pohádka. Ten její vůl měl jinou ženu, pak si našel ji a pak si s ní pořídil dítě. Můj dojem je, že on by chtěl skutečně tu vdanou paní, kdyby chtěla ona jeho. Tak teď zatím se spokojil s "první ženou".

Moje kamarádka razila heslo: "Ztrapňujme se třikrát denně, staneme se vůči tomuto jevu imunními." 

Tak ještě jednou.