juliana napsal(a):

Jinak, v jiných kulturách, kde je toto běžné: má 2, 3 ... ženy, ale ŽÁDNÁ NEPRACUJE !!! Takže možná ... pokud se přidají jiné okolnosti ..., já bych to brala!!! Žila bych si pro své hobby, kámošky, cestování ... . Svého pašu bych viděla jen občas - super. Fakt.

Přesně tak.
To by se mi také líbilo.

Barča, píšeme každá o něčem jiném.
Důležité je, V ČEM je která žena první.
Vím, o čem mluvím. Také jsem před mnoha lety byla podle papíru o manželství první žena.

Upravil(a) Eva. (8. 2. 2015 13:20)

Eva. napsal(a):

Nevím, jestli Graine myslí tu paní, co myslím já. Psala sem kdysi manželka, jejíž manžel měl dvě rodiny. Ji a jejich děti a druhou ženu a s ní také děti. Paní se tvářila, že jí to nevadí, ale občas to z ní taky vyšlo, co sama před sebou schovávala, že to vadí. Jestli si dobře vzpomínám, vadilo  jí to pak už natolik, že to začala řešit. A pak už nepsala.

To bude ta samá, ten závěr už si nepamatuju ..nick byl něco jako Tora ?

Nemám na mysli právní hledisko.
Grainne, ano, byl to nick tora. Jsi dobrá, že sis vzpomněla.

To se to tu pěkně rozjelo, děkuji.
Zkusím odpovědět všem, kteří se na něco ptají.
E.

Jaku napsal(a):

Prvni zena napsal(a):

Judyna napsal(a):

První ženo, moc nerozumím tomu, o co ti jde.
Tady nepomůže žádná přenesená zkušenost, to si prostě musíš vyzkoušet, jak to budeš snášet. Jestli dokážeš být opravdu tak tolerantní a brát svého muže i s jeho "úlety". Samozřejmě bude hodně záležet i na muži - jestli bude neomalený a k tobě neuctivý nebo jestli bude v rámci možností ohleduplný a nebude mít další ženy tobě před očima.
Jestli ti o toho muže jde a máš pocit, že s ním můžeš být i s vědomím jeho dalších žen, tak to prostě zkus.

Jedna moje sousedka žila v takovém vztahu. O milenkách jejího muže věděl kde kdo - i jejich děti. Ona ovšem nikdy nepřipustila, že to tak je. Prostě to "neviděla". On jako manžel byl jinak dobrý, staral se o rodinu, děti. Takže jí to asi za to stálo.

Pak u nás na malém městě si vdaná paní přivezla z lázní domů dalšího pána. Žili spolu ve třech až do smrti.

Díky.
Vyzkoušet - to už se zkouší. Je to velmi zjevné, naopak by mi vadilo, kdyby se to dělo za mými zády. S tím už jsem se vyrovnala.
Jsem smířená.
Ale občas mám takové smíšené pocity.
A myslím, že rozhovor s některou, která to dokázala přijmout, by mi pomohl. Tak jen tak sonduju internet, nevím kde jinde hledat.
Právě že hledám konkrétní přenesené zkušenosti.


Nekamenujte mě. Ani nepište, že to tak nechcete. Pro mě je to životní situace, před kterou jsem postavena. Chci se s tím nějak vyrovnat. A jsem na dobré cestě.
Díky.
E

Já tě chápu,ne vždy je v životě jen všechno bílé nebo černé a je určitě i  jiné východisko,než spálit všechny mosty a vlastně utéct misto řešit.

No právě - není to v žádném případě černobílé.
Hele, já vím od začátku, jaký ten muž je. Že sní o životě ve třech (a více). Není to tento konkrétní případ, ta Druhá je taky vdaná a má dítě a spokojený život jinde.
Pálit mosty nechci. Dámy, žiju na konci světa, pracuju na dálku, dobrej plat. K tomu hospodářství, pastviny, deset krav, nějaký koně. Tenhle muž je z rodu mužů, kteří už asi vyhynuli. Umí se postavit k práci, umí zabít krávu, nevadí mu žít na konci světa a miluje mě.
To, k čemu má sklony, vím od začátku. Přece mu to nebudu zakazovat? To by vedlo jedině k nespokojenosti a případně i k rozchodu.
Myslím, že jsem radši, když jsme se vyhnuli "klasické" nevěře, kde je všechno tajné.

Jen se mi s miminem asi nějak pohlo něco v hlavě. Opravdu bych to ráda probrala s někým, kdo to takhle měl. Nemyslím, že se to dá bez osobní zkušenosti pochopit. Neberte to zle... Díky.

Barča napsal(a):

První ženo, hádám, že jsi za toho muže vdaná, z jakého kulturního prostředí tvůj muž pochází? Hodlá s tebou a další/mi ženou/ženami sdílet společnou domácnost? Má ON nějak rozmyšlené fungování? Máte děti? Jak staré? S dalšími ženami má děti a jak staré? Mají další žen děti z jiných vztahů? Jak staré?
Uživí vás? Nechá se živit/vydržovat?

Vdaná ano.
Kulturní prostředí zcela běžné Čechy, i když lehce nonkonformní povaha.
Společnou domácnost sdílí se mnou. Tahle konkrétní druhá má domácnost svou a dítě s jiným. 5 let.
Případná polygamní domácnost je asi spíše sen... Praktik jsem já, takže mě napadá spousta praktických otázek, na které ale nehledám odpovědi. Myslím, že najít ženu do společné domácnosti je opravdu velmi nepravděpodobné. To budu řešit, až to nastane. Pokusy tu byly, ale jen ve stádiu návrhů nezadaným, které neklaply.
Děti máme jedno, 5 měsíců.
Další děti nemá.

juliana napsal(a):

Zakladatelko já nemám tvoji zkušenost. a ty chytré řeči, že máš milovat tak, že mu dopřeješ svobodu, jinou lásku ... bla bla bla... a nemáš mít tendence ho vlastnit ..., ty nedávám. Buď jsi můj, nebo jdi. I když je to pro mne utrpení zůstat bez něj. Přebolí. Za dlouho, ale přebolí. Odměnou jsou nové, nečekané, úžasné věci, které bych nikdy neprožila.
Nebo mám pouze ráda, ale nemiluji a pak neřeším případnou druhou - ale pak klidně mám i já druhého.
Ale toto nevydrží dlouho, jeden se prostě dřív nebo později stane důležitější a ten druhý končí.
Záleží jen a jen na tobě: buď to dáš, nebo ne. Jen se k ničemu nenuť, nelámej. Zničila by ses. Nech to zatím plynout.
Jednou mi tady jedna holka napsala, že její babička ji radila: nevíš-li co dělat, nedělej nic. Klidně se vším souhlas - ale buduj zadní vrátka. Že to není čestné? A to, k čemu tě přivedl on, čestné je?
Myslím na tebe. Drž se. A neponižuj se. Takových jako on je! Jen to teď nevidíš. A neumíš (zatím) asi bez něj dýchat.
Vzpamatuješ se  - a poletí. A ta druhá mu udělá to samé. To mu přeji, debilovi.

Ono je to složitější. Pokud se povzneseme nad kulturní zvyklosti střední Evropy, pak na tom nic špatného není.
Já jen potřebuji srovnat v hlavě pár drobností.

Zadní vrátka mám. Vlastním pozemky, dům, zvířata, hospodářství je můj majetek a moje starost. Mám dobrou práci.
Snažím se nechávat to plynout, nedělat nic je velmi dobrá rada. Momentálně ji i praktikuji. Jen se dívat a sledovat dobře tu situaci. Myslím, že kdyby se z toho stala všední věc, vše se úplně změní.

Umím bez něj dýchat a neponižuji se.
Chci být nesobecká a nechovat se podle předsudků.
Dávám si na sebe pozor, mám špatné zkušenosti jiného rázu. Ale tenhle chlap stojí za to, aby člověk kvůli němu překonával překážky. Rozhodně to není debil zralej na plán B

E.

Prvni zena napsal(a):

Ono je to složitější. Pokud se povzneseme nad kulturní zvyklosti střední Evropy, pak na tom nic špatného není.
Já jen potřebuji srovnat v hlavě pár drobností.

Zadní vrátka mám. Vlastním pozemky, dům, zvířata, hospodářství je můj majetek a moje starost. Mám dobrou práci.
Snažím se nechávat to plynout, nedělat nic je velmi dobrá rada. Momentálně ji i praktikuji. Jen se dívat a sledovat dobře tu situaci. Myslím, že kdyby se z toho stala všední věc, vše se úplně změní.

Umím bez něj dýchat a neponižuji se.
Chci být nesobecká a nechovat se podle předsudků.
Dávám si na sebe pozor, mám špatné zkušenosti jiného rázu. Ale tenhle chlap stojí za to, aby člověk kvůli němu překonával překážky. Rozhodně to není debil zralej na plán B

E.

Ale my v reálu žijeme ve střední Evropě s jejími kulturními zvyklostmi a o tom to je.
Ale hlavně je to o tom, že ty s tím máš evidentně problém. Sama to píšeš, že se v tobě něco hnulo, založila sis vlákno... Ve tvém životě jde především o tebe. A pokud ty máš s něvěrným mužem problém, tak máš potřebu ho řešit tak, aby ses zase cítila dobře. A ne se znásilňovat a přijmout, jaký je, pokud se tak dobře necítíš.

Upravil(a) Eva. (9. 2. 2015 13:35)

Prvni zena napsal(a):

juliana napsal(a):

Jinak, v jiných kulturách, kde je toto běžné: má 2, 3 ... ženy, ale ŽÁDNÁ NEPRACUJE !!! Takže možná ... pokud se přidají jiné okolnosti ..., já bych to brala!!! Žila bych si pro své hobby, kámošky, cestování ... . Svého pašu bych viděla jen občas - super. Fakt.

Hele, a tohle je možná zrovna věc, kterou jsem si neuměla pojmenovat.
Zasekla jsem se na sexuální rovině toho problému. Přitom ale mám práce a hobby nad hlavu, chtěla bych závodit s koněma a vystavovat dobytek, místo toho ale řeším malichernosti...

Ale ty pracuješ...

Snad rozumím, takže paralelní vztah -nebo spíš milenecký vztah, za paralelní bych považovala, kdyby ta druhá byla bez partnera. Nesnaž se být nesobecká, člověk si lže do kapsy, co to je "nesobecká" tím způsobem, že je to to, co se mu zrovna hodí do jeho konstruktů.
Je dobré nežít podle předsudků, na druhou stranu jsou osvědčené modely, jejichž nepřijetím si člověk koleduje přinejmenším o určité strázně, které nemají s bouráním předsudků nakonec nic společného.
Příjde mi, že je přes tvou smířlivost a partnerovu ojedinělost a vzácnost někde něco v nepořádku. Kde?
Stav vypadá nevyvážený.

Prvni zena napsal(a):

Jsem ta první pro život, pro společnej život s dětma a hospodářstvím.
Poslední dobou, kolem porodu a do teď po něm (5 měsíců) vyvstává, že jako milenka jsem spíš ta druhá. Tento fakt ale vím opravdu dost dlouho, od začátku. Řekněme pět let. Od začátku s tím tak trochu polemizuju ve své vlastní hlavě. Ale od začátku se s tím taky umím vyrovnat pro všední den a práci. Ale teď jsem nějaká rozhozená a tohle trochu malicherně řeším.
Druhá je sexy micina, která to s ním ještě ke všemu dost umí. A je odvážná experimentátorka. Já jsem tak trochu konzerva
Takže nechci být malichernej sobec, ale poslední dobou mi to nějak nejde.

Ale opravdu spíš než obecnou diskusi hledám tímto způsobem někoho, kdo si tím taky prošel. Díky.
E.

A o tom tady hned od začátku píšu. Milenectví je totiž podstatnou částí vztahu. Bez milenectví to není partnerský vztah, ale přátelství. No vida, jak to z tebe leze.