Tak takovýto vztah bych tedy vůbec nechtěla, nemohla bych. To bych raději byla sama.

První ženo, moc nerozumím tomu, o co ti jde.
Tady nepomůže žádná přenesená zkušenost, to si prostě musíš vyzkoušet, jak to budeš snášet. Jestli dokážeš být opravdu tak tolerantní a brát svého muže i s jeho "úlety". Samozřejmě bude hodně záležet i na muži - jestli bude neomalený a k tobě neuctivý nebo jestli bude v rámci možností ohleduplný a nebude mít další ženy tobě před očima.
Jestli ti o toho muže jde a máš pocit, že s ním můžeš být i s vědomím jeho dalších žen, tak to prostě zkus.

Jedna moje sousedka žila v takovém vztahu. O milenkách jejího muže věděl kde kdo - i jejich děti. Ona ovšem nikdy nepřipustila, že to tak je. Prostě to "neviděla". On jako manžel byl jinak dobrý, staral se o rodinu, děti. Takže jí to asi za to stálo.

Pak u nás na malém městě si vdaná paní přivezla z lázní domů dalšího pána. Žili spolu ve třech až do smrti.

Já bych se s tím vyrovnala tak, že bych s takovým mužem nebyla. Neexistuje pouze způsob vyrovnání se, o jakém zřejmě mluvíš ty. Já bych řekla, že je to pro tebe spíš znásilnění sebe sama, než vyrovnání se, když tě čtu. Proč se znásilňuješ?
Btw proč si myslíš, že jsi první žena? Jenom podle toho, že jsi za něho vdaná? To nemusí nic znamenat.

Upravil(a) Eva. (8. 2. 2015 10:44)

Eva. napsal(a):

Já bych se s tím vyrovnala tak, že bych s takovým mužem nebyla. Neexistuje pouze způsob vyrovnání se, o jakém zřejmě mluvíš ty. Já bych řekla, že je to pro tebe spíš znásilnění sebe sama, než vyrovnání se, když tě čtu. Proč se znásilňuješ?
Btw proč si myslíš, že jsi první žena? Jenom podle toho, že jsi za něho vdaná? To nemusí nic znamenat.

Ty ale s takým mužom si - akurát ako Druhá žena. A pokiaľ si spomínam, aj bývalému mužovi si bola ochotná tolerovať milenku, len aby od teba neodišiel... Čiže ono razantné BY je len BY, nie realita.

Selima napsal(a):

Ty ale s takým mužom si - akurát ako Druhá žena. A pokiaľ si spomínam, aj bývalému mužovi si bola ochotná tolerovať milenku, len aby od teba neodišiel... Čiže ono razantné BY je len BY, nie realita.

Vzpomínáš si špatně. Nikdy jsem nebyla ochotna tolerovat svému manželovi milenku, jen aby ode mě neodešel. To si mě asi s někým pleteš.
Nežiju se svým mužem a jinou ženou ve společné domácnosti a ani bych nežila. Za to mi muž nestojí.

Upravil(a) Eva. (8. 2. 2015 10:57)

Eva. napsal(a):

Já bych se s tím vyrovnala tak, že bych s takovým mužem nebyla. Neexistuje pouze způsob vyrovnání se, o jakém zřejmě mluvíš ty. Já bych řekla, že je to pro tebe spíš znásilnění sebe sama, než vyrovnání se, když tě čtu. Proč se znásilňuješ?
Btw proč si myslíš, že jsi první žena? Jenom podle toho, že jsi za něho vdaná? To nemusí nic znamenat.

nebyla a proč jsi?

Eva. napsal(a):

Já bych .... proč si myslíš, že jsi první žena? Jenom podle toho, že jsi za něho vdaná? To nemusí nic znamenat.

Majko,tlachas nesmysl - sama jsi tou treti ve vztahu,a predtim jsi taky “zarvala“ na trojku.Neni podstatne,jestli jsi,nebo jsi byla prvni,nebo druha zena.Kdyz ma chlap dve baby,je to,rsp.funguje to JENOM tak,ze se o ne stara stejnou a inteligentni mirou.Kdyz ne,vzdy se nektera zacne nejak cukat...A kdyz se podvoli,je ne ze znasilnena,ale sama se degraduje do role coury...
Tak ktera jsi ty?

Prvni zena napsal(a):

Judyna napsal(a):

První ženo, moc nerozumím tomu, o co ti jde.
Tady nepomůže žádná přenesená zkušenost, to si prostě musíš vyzkoušet, jak to budeš snášet. Jestli dokážeš být opravdu tak tolerantní a brát svého muže i s jeho "úlety". Samozřejmě bude hodně záležet i na muži - jestli bude neomalený a k tobě neuctivý nebo jestli bude v rámci možností ohleduplný a nebude mít další ženy tobě před očima.
Jestli ti o toho muže jde a máš pocit, že s ním můžeš být i s vědomím jeho dalších žen, tak to prostě zkus.

Jedna moje sousedka žila v takovém vztahu. O milenkách jejího muže věděl kde kdo - i jejich děti. Ona ovšem nikdy nepřipustila, že to tak je. Prostě to "neviděla". On jako manžel byl jinak dobrý, staral se o rodinu, děti. Takže jí to asi za to stálo.

Pak u nás na malém městě si vdaná paní přivezla z lázní domů dalšího pána. Žili spolu ve třech až do smrti.

Díky.
Vyzkoušet - to už se zkouší. Je to velmi zjevné, naopak by mi vadilo, kdyby se to dělo za mými zády. S tím už jsem se vyrovnala.
Jsem smířená.
Ale občas mám takové smíšené pocity.
A myslím, že rozhovor s některou, která to dokázala přijmout, by mi pomohl. Tak jen tak sonduju internet, nevím kde jinde hledat.
Právě že hledám konkrétní přenesené zkušenosti.

Nekamenujte mě. Ani nepište, že to tak nechcete. Pro mě je to životní situace, před kterou jsem postavena. Chci se s tím nějak vyrovnat. A jsem na dobré cestě.
Díky.
E

Kdysi jsem psala jedna paní , která byla v takovém vztahu ... ale asi se to už nedá dohledat

Nevím, jestli Graine myslí tu paní, co myslím já. Psala sem kdysi manželka, jejíž manžel měl dvě rodiny. Ji a jejich děti a druhou ženu a s ní také děti. Paní se tvářila, že jí to nevadí, ale občas to z ní taky vyšlo, co sama před sebou schovávala, že to vadí. Jestli si dobře vzpomínám, vadilo  jí to pak už natolik, že to začala řešit. A pak už nepsala.

Zakladatelko já nemám tvoji zkušenost. a ty chytré řeči, že máš milovat tak, že mu dopřeješ svobodu, jinou lásku ... bla bla bla... a nemáš mít tendence ho vlastnit ..., ty nedávám. Buď jsi můj, nebo jdi. I když je to pro mne utrpení zůstat bez něj. Přebolí. Za dlouho, ale přebolí. Odměnou jsou nové, nečekané, úžasné věci, které bych nikdy neprožila.
Nebo mám pouze ráda, ale nemiluji a pak neřeším případnou druhou - ale pak klidně mám i já druhého.
Ale toto nevydrží dlouho, jeden se prostě dřív nebo později stane důležitější a ten druhý končí.
Záleží jen a jen na tobě: buď to dáš, nebo ne. Jen se k ničemu nenuť, nelámej. Zničila by ses. Nech to zatím plynout.
Jednou mi tady jedna holka napsala, že její babička ji radila: nevíš-li co dělat, nedělej nic. Klidně se vším souhlas - ale buduj zadní vrátka. Že to není čestné? A to, k čemu tě přivedl on, čestné je?
Myslím na tebe. Drž se. A neponižuj se. Takových jako on je! Jen to teď nevidíš. A neumíš (zatím) asi bez něj dýchat.
Vzpamatuješ se  - a poletí. A ta druhá mu udělá to samé. To mu přeji, debilovi.

Jinak, v jiných kulturách, kde je toto běžné: má 2, 3 ... ženy, ale ŽÁDNÁ NEPRACUJE !!! Takže možná ... pokud se přidají jiné okolnosti ..., já bych to brala!!! Žila bych si pro své hobby, kámošky, cestování ... . Svého pašu bych viděla jen občas - super. Fakt.

juliana napsal(a):

Zakladatelko já nemám tvoji zkušenost. a ty chytré řeči, že máš milovat tak, že mu dopřeješ svobodu, jinou lásku ... bla bla bla... a nemáš mít tendence ho vlastnit ..., ty nedávám. Buď jsi můj, nebo jdi. I když je to pro mne utrpení zůstat bez něj. Přebolí. Za dlouho, ale přebolí. Odměnou jsou nové, nečekané, úžasné věci, které bych nikdy neprožila.
Nebo mám pouze ráda, ale nemiluji a pak neřeším případnou druhou - ale pak klidně mám i já druhého.
Ale toto nevydrží dlouho, jeden se prostě dřív nebo později stane důležitější a ten druhý končí.
Záleží jen a jen na tobě: buď to dáš, nebo ne. Jen se k ničemu nenuť, nelámej. Zničila by ses. Nech to zatím plynout.
Jednou mi tady jedna holka napsala, že její babička ji radila: nevíš-li co dělat, nedělej nic. Klidně se vším souhlas - ale buduj zadní vrátka. Že to není čestné? A to, k čemu tě přivedl on, čestné je?
Myslím na tebe. Drž se. A neponižuj se. Takových jako on je! Jen to teď nevidíš. A neumíš (zatím) asi bez něj dýchat.
Vzpamatuješ se  - a poletí. A ta druhá mu udělá to samé. To mu přeji, debilovi.

Tos vystihla přesně. Jeden se dříve nebo později stane důležitější. Anebo to nejméně jednomu dříve nebo později začne vadit a tím to také končí.
Mnohoženství je běžné v jiných kulturách, kde do toho člověk roste od narození. My vyrůstáme jinak, v jiném prostředí. Těžko se najednou v tomhle od základu předělat. A i Arabové už mnohoženství příliš nepraktikují, neboť, jak už tady někdo psal, musí se ke všem svým ženám chovat stejně a všechny stejně finančně zabezpečit. A to zvládnou jenom bohatí muži.

Upravil(a) Eva. (8. 2. 2015 13:08)