Ale porod taky nemusí být jen pohodový. A co ty ostatní kdy je to právě akorát špatná zkušenost s komplikovanýn průběhem kdy díky lenostu lékařů vznikly dlouhodobé komplikace. Tyto příběhy zveřejníte taky?

Pro me je horsi jit zubari nez rodit .Asi tak.

Pro me je horsi jit zubari nez rodit
Ani jedno není tak strašný, jak o tom někdo vypráví...
Občas jsem mívala pocit, že se některý matky trumfujou v tom, která měla horší porod, aby pak plynule přešly v trumfování se ohledně přechodu a posléze operací a chorob stáří vůbec...

Porodila jsem za dvě hodiny od první kontrakce, a i když to bolelo a hodně, žádná hrůza se nekonala. A zapoměla jsem, klidně bych rodila znova.

Trhali mi 13 zubů najednou, v jeden den. Porody s tím nelze vůbec srovnat, jak byly strašné. To jsem si říkala, že přesně takhle asi bolí narážení na kůl. Akorát je to z druhé strany.
To, že někdo (malé procento žen) nemá bolestivý porod a má ho rychlý, neznamená, že ho jiné ženy nemůžou mít strašný, aniž by z nich někdo dělal hysterky.

Na porody vzpomínám tak nějak jako zážitek. Na bolest jsem zapomněla. Jeden porod rychlý, kdy jsem se otevírala a neměla tlaky,takže mě skákaly na na břicho, druhý porod jak vystřižený z knížek, kdy jsem pocítila ten tlak,že už fakt jdu rodit. To nebolelo, bolely bolesti před tím, ale samotný porod mě nebolel. Nebolelo mě ani šití. Dalo se vydržet. Ten pocit,kdy ti jakoby vyšplouchne z břicha dítě je nezapomenutelný.
Třetí dítě sem měla císaře, ale s epiduralem,takže žádné bolesti, ale potom těch 24 hodin ležet jak prkno, no žádná sláva.
Zubaře se nemá cenu bát dopředu. Ona ta "bolest" je když zuby bolí, ale když trhají, je to chvilka.

Upravil(a) dusička (15. 1. 2015 22:49)

dusička napsal(a):

Na porody vzpomínám tak nějak jako zážitek. Na bolest jsem zapomněla. Jeden porod rychlý, kdy jsem se otevírala a neměla tlaky,takže mě skákaly na na břicho, druhý porod jak vystřižený z knížek, kdy jsem pocítila ten tlak,že už fakt jdu rodit. To nebolelo, bolely bolesti před tím, ale samotný porod mě nebolel. Nebolelo mě ani šití. Dalo se vydržet. Ten pocit,kdy ti jakoby vyšplouchne z břicha dítě je nezapomenutelný.
Třetí dítě sem měla císaře, ale s epiduralem,takže žádné bolesti, ale potom těch 24 hodin ležet jak prkno, no žádná sláva.
Zubaře se nemá cenu bát dopředu. Ona ta "bolest" je když zuby bolí, ale když trhají, je to chvilka.

A o tom to je. O těch bolestech před tím, než dojde k samotnému porodu.
Autorka vlákna, předpokládám, nechce příběhy od chvíle, co je žena v poslední fázi porodu, kdy už se dítě rodí. Ale celý průběh porodu, všetně bolestí. Téměř každá žena má před tím, než dítě porodí, bolesti, když se porodní cesty otevírají.

dusička napsal(a):

Majko - "kdyby" to byl tak otřesný hnusný - ten porod, tak by ženy přeci nerodily a dávno bychom vymřeli.
Ano, bolí to, ale přesto na porody vzpomínám ráda.
Majko píšeš: Takové ty řečičky, že zapomeneme  - to je tvá zkušenost, že si nezapomněla, já ano, já mám zkušenosti jiné. Piš za sebe a ne za jiné ženy.
Někde jsem četla, že porod probíhá v hladině alfa (také milování a vyměšování ). takže jsme prostě tak nějak spjati s přírodou.

Ale houby. Sama dobře víš, že tak to není, že by ženy nerodily. Minimálně jedno dítě by se jim narodilo. Nu a taky, když to šlo dovnitř, musí to i ven. Co už jinak dělat, než rodit, když už žena jednou otěhotněla, že?
Já jsem třeba příklad, že bych chtěla mít víc dětí, ale porody mě odradily. Já na porody ráda nevzpomínám. Na to, co bylo po té, co se dětičky narodily, ano, ale než se narodily, nemám žádný důvod, abych ráda vzpomínala na bolest.
Já vím, nejenom že bych to četla, že porod probíhá v hladině alfa. Příroda je laskavá a kdybych tu šílenou bolest "narážení na kůl" prožívala při plném vědomí, možná bych to ani nezvládla.
No a že jsi zapomněla? Nezapomněla. Sama píšeš, že to bolelo. Kdybys zapomněla, tak bys to nepsala, protože by to bylo zapomenuté, tudíž by sis to nepamatovala. Nikdo nezapomene. Jen to prostě časem už jinak vnímá, pamatuje si,že to bolelo, ale už ho to nijak netrápí.
To je jako když ti umře blízký člověk. Nikdy nezapomeneš, jak to bolí. Ale časem se to už dá žít.

Upravil(a) Eva. (16. 1. 2015 8:14)

dusička napsal(a):

Majko - "kdyby" to byl tak otřesný hnusný - ten porod, tak by ženy přeci nerodily a dávno bychom vymřeli.
Ano, bolí to, ale přesto na porody vzpomínám ráda.
Majko píšeš: Takové ty řečičky, že zapomeneme  - to je tvá zkušenost, že si nezapomněla, já ano, já mám zkušenosti jiné. Piš za sebe a ne za jiné ženy.
Někde jsem četla, že porod probíhá v hladině alfa (také milování a vyměšování ). takže jsme prostě tak nějak spjati s přírodou.

Myslim, ze az do nedavne historie to bylo posledni na co by se jich nekdo ptal .

Já se shoduji s Evou. Rodila jsem dvakrát před 29 a 27 lety a nezapomněla jsem dodnes. u obou porodů jsem měla asi takové pocity jako by mě na mučidlech trhali břicho na kusy. Druhý porod byl horší a delší, trval od šesti večera do půl páté odpoledne příštího dne a dostala jsem po něm z vyčerpání čtyřicítku horečku. Ale byla se mnou v porodnici holka, která porodila během hodiny a přišla potom na pokoj sama s kabelkou v ruce a hned si zkoušela, zda obleče džíny, které nosila před porodem. Takže je to individuální.

Pomozte mi budouci maminky podporit a ukazat jim, ze porod ditete nemusi byt strasny a bolestivy zazitek. Inspirujte je svymi pribehy.
jo, porod je bolestivý, nepíšu , že ne. Je i v tu danou chvíli strašný. Ale Majko, už si ted nevybavíš přesně ty bolesti s odstupem času, už se do toho ta ženská neumí vcítit, jak to bolelo.
Pamatuju se,že když jsem přijela z porodnice, řekla jsem mámě, mami - ty si mi ani neřekla,že ten porod tak strašně bolí. 
A přesto na těhotenství, porody, na kojení,  (i když to bylo bolestivé ) vzpomínám ráda.
A také hodně záleží na psychice, když se ženská bojí, je to bolestivější, než když si řekne, prožiju to, nějak bylo nějak bude a prostě jede se dál. Příroda tu bolest určitě neudělala jen tak, vše má své důvody, záleží na úhlu pohledu.

Jo a ještě bych chtěla dopsat, že Majce,Ivaně věřím, že byl pro ně porod takhle strašný. Mimo jiné třeba i proto,že každý máme jiný práh bolesti. Avšak to přeci neznamená,že budeme budoucí maminky strašit, jak ten porod je, jak kdyby mi řezali vnitřnosti.
Svou největší bolest jsem zažila, když mě našli nesrovnalosti na děložním čípku v těhotenství a chtěli oddálit konizaci na šestinedělí.  Brali mi stěry, ale ne takové jako u doktora při preventivní prohlídce, ale kus masa, vzorku, dr. (v nemocnici na sále) si přitáhla snad dělohu, uplně jsem cítila , jak mě trhá vnitřnosti.
Takže je to indivindi

Upravil(a) dusička (16. 1. 2015 9:23)