graine - díky.

helena napsal(a):

já spíš nemám čas na vztah. škola mi dává zabrat. a jak to začalo vážnět, tak už jsem mu prala, vařila, víc jsem uklízela ..., mluvil mi do věcí, na nákupu se ptal proč kupuji toto a ne tamto, večer jsem si nemohla dřepět u pc, musela jsem s ním koukat na správy
Kdyby to byl opravdu vztah a ne jen "mužskej v baráku", tak by sis ten čas našla...
Zdá se mi, že tebe svým způsobem soužití s chlapem "omezuje" - na tohle se ptá, tamto ne/chce, do onoho mluví... ale na druhou stranu ten "poslušnej" ti zas neimponuje, protože máš pocit, že všechno je na tobě... takový dilema - moc se ti nechce přizpůsobovat, ovšem "přizpůsobivýho" muže za rovnocennýho partnera nepovažuješ.
vnímala bych ho tady jako by mi koukal pod sukni - mám to tady vše úplně jinak. a do toho jak - do toho mu je hov... je mi ho líto
I zápo*ný emoce jsou emoce... a ty se pořád ještě cejtíš "nevyhrabaná". To je nakonec vidět i na tom, jak se to snažíš přerazit chlapama, který tě nijak zvlášť neberou a hromadou práce navíc. To je nakonec známá věc, že makačka působí jako "anestetikum". Nakonec porazit strom je lepší, než porazit láhev vizoura http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Srovnaná budeš teprve tehdy, až budeš schopná unýst, že ex přišel do za klukem do tvýho bytu a třeba mu i kafe uvařit...

tak helčo - v první části máš pravdu. ta svoboda je omamná čím dál víc a jsem zvědavá, jestli někdo bude na to mít být mi partnerem.
přerazit to chlapama - to si opravdu myslíš, že se snažím? ani jednoho jsem neoslovila já. ani o jednoho se nějak nesnažím. dokonce jsem jim o sobě řekla, protože jsem nechtěla jít víc do vážna. a obojí jsou úspěšní, měla bych se dobře. prostě mi vešli do života.  a myslím si, že hledat po rozvodu partnera není projev neuzavřené minulosti jak se mi tu snažíš předestřít. naopak. a až opravdu začnu hledat - to bude fičák, to si piš. ale ne na seznamce. a ne v čr. ale až dostuduji.
jo a o té práci - nic nepřebíjím, to já tak mám odjakživa. a brigády jsem chodila od šesté třídy. máme to asi v rodině, sourozenci to mají také tak. postavíme bazén - a nemáme čas si v něm zaplavat. a makám méně než v manželstí - nemusím živit náročného chlapa. ex ještě spinkal a já jela do práce a už spinkal, když jsem dodělávala zakázku (měla jsem dvě práce). mezitím byl 3x na pivě - jojo byla jsem to ale krááááva.
k té srovnanosti : nikdy nepřijde do mého bytu . a ne proto, že bych s tím nebyla srovnaná, ale proto, že se děsím, že by nechtěl odejít. hoří mu koudel u pr..., nevyšlo mu to, hledá cestičku zpět - a ta již není. zneužívá k tomu syna.
a nevím proč bych měla vařit kafe pro někoho, kdo udělal to, co udělal on. kluka za dva roky viděl 4x - a teď mu začal chybět? houby, chybí mu dobré bydlo, ubytovna a 10 000 měsíčně ho přestala bavit. láska vyšuměla ... no jo no.
navíc, syn se s ním vidět nechce, nikdy by si s ním už ke kafi nesedl - a ještě víc než já se bojí, že chce návrat vzít přes něj (jak se to už jednou stalo). pohrdá s ním - ne že nás opustil, ale že se na něj vy ... po odchodu.
a dárky? byly tam i pro mne - vyhodili jsme to všechno.
takže dle tvého měřítka nebudu srovnaná nikdy - protože mu nikdy nedovolím jakkoliv vstoupit do mého života. já se mu do jeho také necpu.

Můj syn by ti řekl, že rodina můžeš být i ty sama. Nebo ty se synem. Nebo ty a přítel...
Vše je jenom v tvé hlavě, jak to vnímáš, jak to chceš vnímat.

juliana napsal(a):

přerazit to chlapama - to si opravdu myslíš, že se snažím? ani jednoho jsem neoslovila já. ani o jednoho se nějak nesnažím. dokonce jsem jim o sobě řekla, protože jsem nechtěla jít víc do vážna. a obojí jsou úspěšní, měla bych se dobře. prostě mi vešli do života.  a myslím si, že hledat po rozvodu partnera není projev neuzavřené minulosti jak se mi tu snažíš předestřít. naopak. a až opravdu začnu hledat - to bude fičák, to si piš. ale ne na seznamce. a ne v čr. ale až dostuduji.
jo a o té práci - nic nepřebíjím, to já tak mám odjakživa. a brigády jsem chodila od šesté třídy. máme to asi v rodině, sourozenci to mají také tak. postavíme bazén - a nemáme čas si v něm zaplavat. a makám méně než v manželstí - nemusím živit náročného chlapa. ex ještě spinkal a já jela do práce a už spinkal, když jsem dodělávala zakázku (měla jsem dvě práce). mezitím byl 3x na pivě - jojo byla jsem to ale krááááva.

Zapojím se do hovoru : Taky si trochu myslím, že ti chlapi jsou "k přeražení", nakonec, o čem svědčí, žes jednomu řekla o druhém? A tvoje předsevzetí k budoucímu opravdovému hledání partnera znějí poněkud výhružně. A že musíš něco dělat proto, abys něco dělala (viz bazén) od mládí - možná jsi něco přebíjela už od dětství, ne?

juliana napsal(a):

k té srovnanosti : nikdy nepřijde do mého bytu . a ne proto, že bych s tím nebyla srovnaná, ale proto, že se děsím, že by nechtěl odejít. hoří mu koudel u pr..., nevyšlo mu to, hledá cestičku zpět - a ta již není. zneužívá k tomu syna..

Tvůj bývalý, pokud vím, nemá žádnou jinou možnost zůstat, kromě toho, že by sis to přála sama - ať už sama za sebe, nebo za syna. A to je to, čeho se bojíš - že tě ukecá.

juliana napsal(a):

a nevím proč bych měla vařit kafe pro někoho, kdo udělal to, co udělal on. kluka za dva roky viděl 4x - a teď mu začal chybět? houby, chybí mu dobré bydlo, ubytovna a 10 000 měsíčně ho přestala bavit. láska vyšuměla ... no jo no.
navíc, syn se s ním vidět nechce, nikdy by si s ním už ke kafi nesedl - a ještě víc než já se bojí, že chce návrat vzít přes něj (jak se to už jednou stalo). pohrdá s ním - ne že nás opustil, ale že se na něj vy ... po odchodu.
a dárky? byly tam i pro mne - vyhodili jsme to všechno.

Myslím, že až na nic z toho, cos tu napsala ani nevzpomeneš a to kafe mu bez lítosti uděláš, pak budeš za vodou .....
a že teď ještě nejsi, z toho si nic nedělej, jsi ještě příliš krátce po rozvodu a rozchodu, dej si ještě tak 3 roky

Eva. napsal(a):

Můj syn by ti řekl, že rodina můžeš být i ty sama. Nebo ty se synem. Nebo ty a přítel...
Vše je jenom v tvé hlavě, jak to vnímáš, jak to chceš vnímat.

ano, každý to máme jinak. a vše je správně.

helena napsal(a):

jsem zvědavá, jestli někdo bude na to mít být mi partnerem
Jestliže to stavíš takhle, pak těžko...
že mi "zemřela " rodina, která byla pro mne vším a druhá už se mi "nenarodí"
Všem nám někdo a něco umírá i "umírá"... a všichni se s tím musíme nějak vyrovnat a unýst to. Trápit se až "do smrti" je ta horší možnost...

souhlas. ale já se netrápím, jen to budu mít do smrti za smutnou věc. přišla jsem o to nejvzácnější . (rodinu) vše je v mém životě  jinak, nic není jak bylo. i příbory, nádobí ... jsem např. vyhodila. vlastně vše.
a chlap - taky si myslím že těžko ... . nevím tedy přesně co chci, ale vím co nechci -  to je moje poučení "z krizového vývoje".  pro chlapa už nikdy žít nebudu jak jsem žila. jediná výjimka je syn, příp. vnuk. říkám si, že budu cestovat, celou zimu v čudu. ale to až syn i já dostudujeme a syn po mě převezme štafetu. těším se na to. ale tam hluboko uvnitř budu vždycky cítit, že jsem to chtěla jinak. že jsem chtěla zestárnout se svým mužem.
můj strejda odjel v 70 ti do Anglie, poznává tam život, dělá na cizineckém (umí 11 jazyků a nyní studuje čínštinu, tak je tam za poklad). zírám jak žije. celý život nemohl cestovat, byl vojenský pilot, tak si to užívá. je mi vzorem.

juliana napsal(a):

helena napsal(a):

jsem zvědavá, jestli někdo bude na to mít být mi partnerem
Jestliže to stavíš takhle, pak těžko...
že mi "zemřela " rodina, která byla pro mne vším a druhá už se mi "nenarodí"
Všem nám někdo a něco umírá i "umírá"... a všichni se s tím musíme nějak vyrovnat a unýst to. Trápit se až "do smrti" je ta horší možnost...

souhlas. ale já se netrápím, jen to budu mít do smrti za smutnou věc. přišla jsem o to nejvzácnější . (rodinu) vše je v mém životě  jinak, nic není jak bylo. i příbory, nádobí ... jsem např. vyhodila. vlastně vše.
a chlap - taky si myslím že těžko ... . nevím tedy přesně co chci, ale vím co nechci -  to je moje poučení "z krizového vývoje".  pro chlapa už nikdy žít nebudu jak jsem žila. jediná výjimka je syn, příp. vnuk. říkám si, že budu cestovat, celou zimu v čudu. ale to až syn i já dostudujeme a syn po mě převezme štafetu. těším se na to. ale tam hluboko uvnitř budu vždycky cítit, že jsem to chtěla jinak. že jsem chtěla zestárnout se svým mužem.
můj strejda odjel v 70 ti do Anglie, poznává tam život, dělá na cizineckém (umí 11 jazyků a nyní studuje čínštinu, tak je tam za poklad). zírám jak žije. celý život nemohl cestovat, byl vojenský pilot, tak si to užívá. je mi vzorem.

To je trošku marnotratnost, vyhazovat příbory, nádobí a další podobné, ne?
Bacha na to, abys syna neznásilňovala svýma představama o jeho (a své) budoucnosti.
Proč nepoužíváš velká písmena? To tě školství tak ujařmovalo, že ses teď musela písmem utrhnout ze řetězu?

Cituji: Zapojím se do hovoru smile: Taky si trochu myslím, že ti chlapi jsou "k přeražení", nakonec, o čem svědčí, žes jednomu řekla o druhém? A tvoje předsevzetí k budoucímu opravdovému hledání partnera znějí poněkud výhružně. A že musíš něco dělat proto, abys něco dělala (viz bazén) od mládí - možná jsi něco přebíjela už od dětství, ne?
Barčo: nevím o čem to svědčí, řekla jsem jednomu o druhém proto, aby nebyl náš "vztah" zavazující, ale volný, takové "frend with benefit".
výhružně to znít nemělo - byla to nadsázka, špatně jsi to pochopila
a od dětství proto, že jsme byli 4 děti, všichni jsme chodili do hudebky, měli lyže, kola, tábory ..., nechápu jak to naši dokázali - a na luxus navíc jsem si hold  musela vydělat, nechtěla jsem na to od rodičů. ano, už od šesté třídy. chtěla jsem foťák, rifle, magneťák. to byl luxus nevídaný. polovinu prázdnin jsem proto pracovala.
a jinak negativní věci z dětství přebíjíš až když vyrosteš. až pak ti věci dojdou.

Cituji: Tvůj bývalý, pokud vím, nemá žádnou jinou možnost zůstat, kromě toho, že by sis to přála sama - ať už sama za sebe, nebo za syna. A to je to, čeho se bojíš - že tě ukecá.
Nene. toho se nebojím vůbec  Neukecá ani mne ani syna. To už jsem totiž jednou udělala. Vzala ho zpět. Uprosil mě syn. A za 11 let to udělal zas. podruhé opakovat chybu??? tak to ne. ani kdybych měla doopravdy už být sama. a syn mi řekl: mami, to by to utrpení, které jsme prožili, bylo zbytečné.
jen si strašně moc přeji, aby to dal, aby dokázal nemožné: postavil se na vlastní nohy. protože vlastně mi zpětně došlo, že ho moje předchůdkyně(s tou komunikuji celá léta, je to super baba) i já jsme ho nesly životem. teď hold narazil na jiný kalibr. je to vlastně profesionálka, takových ženáčů už měla ! pch ! ale třeba to bude ještě dobré, třeba se ho děvčeti zželí a nechá si ho. vždyť ho tolik litovala jak se mnou trpěl, plakala proto ... . a to vypadal dobře. teď je to troska. potřebuje se přisát.
Cituji:Myslím, že až na nic z toho, cos tu napsala ani nevzpomeneš a to kafe mu bez lítosti uděláš, pak budeš za vodou .....
Vyloučeno.To by musel odejít jako muž a ne jako sráč : za podepsání rozvodu požadoval a dostal statisíce, zbalil co mohl a na syna se vy ... . Nechal nás samotné na baráku a šel za štěstím.
Cituji : a že teď ještě nejsi, z toho si nic nedělej, jsi ještě příliš krátce po rozvodu a rozchodu, dej si ještě tak 3 roky pussa   
Nerozumím. Jak si dát tři roky? Na co? Že s ním pakpřestanu pohrdat za to jak se choval? Že to čas omluví? Vyloučeno. A on to ví. A za tři roky už k nám snad už ani nepoleze. Už teď bych ho neřešila, kdyby dal pokoj synovi - tomu to ubližuje moc. A to mě bolí. Moc. Hlavně proto, že se začal sebepoškozovat poté, co ho ex najednou začal kontaktovat, vlezl za ním dokonce do školy. Syn začal chodit  na terapie. A ex mu v klidu přijde dát dárky a říct, že je tady pro něj! - a já mu mám k tomu uvařit kafe !!! Aby mohl v klidu  přemlouvat syna na kterého máma dá. Má to ostatně vyzkoušené, jednou to zabralo.
Navíc mi syn řekl, že to má v sobě vyřešené, že ho nechce zpět, že si o něm myslí své, jako by si to myslel u kohokoliv jiného, kdo by udělal to co ex - ale že je to pro něj strašně těžké to slyšet. Že chce zapomenout. že čekal dva roky že zavolá, napíše... a marně. nezazlíví mu rozvod - ale že ho nechal i když mu sliboval, že mezi nima to jede dál. a toto mi rve srdce. a bohužel to není můj boj. a syn asi bude zapomínat déle. konejšit ho nesmím - protože jsem ho konejšila po rozvodu - že se ho netýká, že jeho miluje a zůstává tátou - a syn mi žekl ať toho nechám, ať ho nechám... toto je na rozvodu to nejhorší. podle tohoto jsem to uzavřela - takže kafe... komukoliv, ale ex NE. nevím proč jo.

aprill napsal(a):

já si myslím, že by jsi mu měla být vděčná, že tě "opustil" , sama teď vidíš, že to nebylo to pravé ořechové nebo se mýlím?
byl to lenoch, živila si ho (pokud to tak bylo) , máš mu děkovat ,že udělal co udělal a tobě dal šanci na nový život .

aprill - JO. To je přesné. Do posledního písmenka. Jsem za novou šanci vděčná.

juliana napsal(a):

aprill napsal(a):

já si myslím, že by jsi mu měla být vděčná, že tě "opustil" , sama teď vidíš, že to nebylo to pravé ořechové nebo se mýlím?
byl to lenoch, živila si ho (pokud to tak bylo) , máš mu děkovat ,že udělal co udělal a tobě dal šanci na nový život .

aprill - JO. To je přesné. Do posledního písmenka. Jsem za novou šanci vděčná.

tak proč skuhráš? užívej si nové šance a kašli na sepisování "problémů" po rozvodu. nemáš proč se hrabat ze s....k, protože ty jsi šťastná! nebo to tak není? je nějaký kostlivec ve skříni, je něco co si jenom namlouváš?

Barča napsal(a):

juliana napsal(a):

helena napsal(a):

jsem zvědavá, jestli někdo bude na to mít být mi partnerem
Jestliže to stavíš takhle, pak těžko...
že mi "zemřela " rodina, která byla pro mne vším a druhá už se mi "nenarodí"
Všem nám někdo a něco umírá i "umírá"... a všichni se s tím musíme nějak vyrovnat a unýst to. Trápit se až "do smrti" je ta horší možnost...

souhlas. ale já se netrápím, jen to budu mít do smrti za smutnou věc. přišla jsem o to nejvzácnější . (rodinu) vše je v mém životě  jinak, nic není jak bylo. i příbory, nádobí ... jsem např. vyhodila. vlastně vše.
a chlap - taky si myslím že těžko ... . nevím tedy přesně co chci, ale vím co nechci -  to je moje poučení "z krizového vývoje".  pro chlapa už nikdy žít nebudu jak jsem žila. jediná výjimka je syn, příp. vnuk. říkám si, že budu cestovat, celou zimu v čudu. ale to až syn i já dostudujeme a syn po mě převezme štafetu. těším se na to. ale tam hluboko uvnitř budu vždycky cítit, že jsem to chtěla jinak. že jsem chtěla zestárnout se svým mužem.
můj strejda odjel v 70 ti do Anglie, poznává tam život, dělá na cizineckém (umí 11 jazyků a nyní studuje čínštinu, tak je tam za poklad). zírám jak žije. celý život nemohl cestovat, byl vojenský pilot, tak si to užívá. je mi vzorem.

To je trošku marnotratnost, vyhazovat příbory, nádobí a další podobné, ne?
Bacha na to, abys syna neznásilňovala svýma představama o jeho (a své) budoucnosti.
Proč nepoužíváš velká písmena? To tě školství tak ujařmovalo, že ses teď musela písmem utrhnout ze řetězu?

děkuji za cenná ponaučení a rady1. věci co za něco stály jsem dala charitě 2. syn má své plány a nenechá si je mnou diktovat. max mě požádá o radu. náš vztah je díky rozvodu neuvěřitelně perfektní.
písmena? velká? aha. jo - ty přijdeš fakt na všechno.

no a konečně holky pište své příběhy. už je snad jasné, proč to po vás chci a nepodezříváte mě z těch hovadin o kterých se tady psalo. to jsem řešila jindy a jinde.
zítra je kouzelný den. ať ho máte co nejkrásnější.