Selima napsal(a):

Keď sa zamieňa rodičovský a partnerský vzťah, tak s odchodom detí naozaj mizne jediný dôvod existencie vzťahu. Ak sú partneri okrem rodičov a partnermi, môže im začať nová, radostnejšia etapa. A nemyslím si, že by všetci chlapi 40+ s odrastenými deťmi túžili znovu prebaľovať, starať sa, financovať...

Pokusila jsem se popsat, čím se liší konce manželství (protože ta končí rozvodem) žen 50+ a případné následné možnosti od jiných věkových kategorií, a že si myslím, že se liší. (Téměř) nic víc a nic míň.

Kely napsal(a):

Eva. napsal(a):

Kely napsal(a):

Nic ničím nepřekrývám. To už mám za sebou v případě prvního mého přítele, ten byl jen náplast. Tohle už je láska. Po rozchodu teď budu dva roky. Nebyla jsem nikdy tak do nikoho zamilovaná, ani na začátku vztahu se svým manželem.
Je lepší v mnoha věcech, než on. A nemusíme to teď svalovat na moje růžové brýle. Jsou to prostě povahové vlastnosti, které on má vrozené a takový on je. Vidím na něm i chyby. I tak je v celkovém skore, lepší než muž, se kterým jsem žila 20 let. Jen jsem nevěděal, že lepší existují, protože jsem jen slepě žila pro rodinu. Z toho jsem si také odnesla ponaučení dámy

Ještě na konci května 2013 jste s manželem normálně spolu žili...
Nikdy nepíšeš o své starší dceři... Jako by ani neexistovala...
Lžeš sama sobě?

Co to tady meleš? V čem lžu sama sobě? Se starší dcerou jdu zítra na oběd, máme normální vztahy. Co ta má co společného s tím, že její tatínek rozflákal rodinu a rozbil jí tříleté holčičce? Nemluvím o ní proto, že tohle téma jde mimo ní. Jej jí 20, ale týká se to malé. Ta bude žít jiný život.
Jinak jsem se tě tady před pár dny ptala, jestli jsi ještě pořád dlouhodobou milenkou ženáče. Neodpověděla jsi. A to rozhodně v této diskuzi není.
Jinak ve finále jsem šťastná, protože mám skvělého nového partnera - to pro ostatní ženy, které se trápí. Nebojte se, je to velké trápení s nimi. Ale bude Vám jednou mnohem líp, až se jich zbavíte a potká Vás štěstí. A ono potká, protože každý si ho zaslouží.

kazdeho nepotka

ale to není sobeckost. ta má trochu jinou definici.
Třeba tuhle - Sobec je člověk, který myslí víc na sebe, než na mě.
Poslechni, že ty považuješ sobectví za fuj vlastnost?
o přežití či nepřežití vojáka zapikaného někdě v džungli nebo zákopu rozhodnou ponožky!... pokud má vůli a sílu je mít... také jde o splnění potřeby. a jaké obyčejné. sobec jeden!
Nazýváš jej ironicky "sobec jeden"... a ani netušíš, jak blízko jsi pravdě.
Značně totiž záleží na tom, jakým způsobem se k těm vypranejm fuseklím dopracuje...

Upravil(a) helena (29. 12. 2014 17:45)

helena napsal(a):

ale to není sobeckost. ta má trochu jinou definici.
Třeba tuhle - Sobec je člověk, který myslí víc na sebe, než na mě.
Poslechni, že ty považuješ sobectví za fuj vlastnost?
o přežití či nepřežití vojáka zapikaného někdě v džungli nebo zákopu rozhodnou ponožky!... pokud má vůli a sílu je mít... také jde o splnění potřeby. a jaké obyčejné. sobec jeden!
Nazýváš jej ironicky "sobec jeden"... a ani netušíš, jak blízko jsi pravdě.
Značně totiž záleží na tom, jakým způsobem se k těm vypranejm fuseklím dopracuje...

prd a vořech - jde o to, zdali to dá a tak dokáže posílit VŠE v sobě v sílu přežít

Cirilla napsal(a):

Příběhy žen 50+ moc pěkně popsala ve své knize Magická padesátka Marcela Košanová.

Skúsim si to pozrieť, dík za tip...
Inak, ja si neviem vybaviť žiadnu ženu z môjho okruhu známych, ktorá by sa rozviedla po 50tke... Možno môj bývalý riaditeľ, ktorý si narazil mladicu , ale tam som to skôr prežívala s tou druhou stranou, od absurdného balenia mladicou, cez opustenie rodiny, až po smutné konce. Bývalka ho nakoniec, keď ho mladica obrala prakticky o všetko, vzala späť a neskôr doopatrovala v Alzheimerovi. Iný prípad si nepamätám. Len dve vdovy 50+ - ale to je asi iná pieseň...

Upravil(a) Selima (30. 12. 2014 8:53)

Kely napsal(a):

helena napsal(a):

Člověk a nejen člověk byl stvořen k životu v páru.
Ještě jednou prd a vořech... pár je "stvořenej" tak akorát kvůli rozmnožování, potažmo době vyvedení mladejch...
To, že z mnoha dobrejch důvodů - převážně materiálních - začali žít lidi ve dvojicích, původním záměrem nebylo.

Potom nevím ,proč spoustu lidí žije v párech. A materiální důvody to nejsou, třeba jen láska. Já vím, tohle se už v dnešní době nenosí asi jsme moc zastaralá a konzervativní
http://www.bulvy.cz/2014/12/01/11-zvira … ot-v-paru/

V dnešní době sa skôr žije v trojuholníku/štvoruholníku/mnohouholníku, keď to vezmeš štatisticky. A nemáš celkom pravdu, historicky sme žili stáročia / tisícročia vo väčších skupinách, kde pár bol len malou čiastkou, a aj to väčšinou len pár rokov, poťažmo tak 20 rokov (ženy často umierali pri pôrodoch a muži vo vojnách), takže možno odtiaľ ten sklon rozširovať pár na viacuholník... V podstate tých 15-20 rokov je asi tak maximum, čo spolu páry žili - potom buď jeden umrel, alebo muž odišiel za prácou, žena sa odsťahovala opatrovať rodičov, apod. Neboli rozvody, ale ani ich nebolo treba.

gymnasión napsal(a):

juliana napsal(a):

helena napsal(a):

Potom nevím ,proč spoustu lidí žije v párech. A materiální důvody to nejsou, třeba jen láska.
Protože je to jaksi v kraji zvykem... ostatně ona i ta láska je poněkud sobeckej důvod = nebejt sám/sama... někdy za každou cenu.
A k tomu tvýmu odkazu - savců je známo cca 5,5 tisíce, ptáků skoro deset tisíc... kolik promile je z toho těch jedenáct druhů?

helčo helčo - prd a vořech - tomu sama nevěříš, jen si chceš zase čutnout
nechtít být sama je sobecké??? bóže - mít nějaké základní životní potřeby nebo i touhy (které si sama ani nevybírám) je sobecké???
mám dost - tady je to fakt zvrácené

tam muze bejt zakopanej pes... jet bez vyberu podle naprogramovanyho, tak nejak obecne uznavanyho schematu...

No ale to robíme všetky/všetci do istej miery, či si to priznáme, rozoznáme to, alebo nie... Podvedomé programy, napr. z detstva, sú sfiňa...

Daphné napsal(a):

Selima napsal(a):

Aj obsah, resp. zaradenie, štýl, apod. upravuje redaktor, resp., editor vydavateľstva - autor má konečné slovo, ale redaktor mu do toho smie a má hovoriť.

Obsah a styl, Seli? Já ti věřím, není povolanějšího nad tebe.....ale k čemu je pak autor? To by se mi teda hrubě nelíbilo, být autorem Aby mi upravovali obsah, zkracovali, vlastně přepracovávali, že bych pak dílo třeba ani nepoznala? Neber mi iluze Představ si to v jiném umění - že by někdo radil a upravoval díla třeba Michelangelovi ( David je nahatej, nezdá se vám, pane Michelangelo? Trošku vám to tady přitesnu, jo?), natož Picassovi? Fakt jsem si myslela, že autorství, co se obsahu týká, je opravdu autorovo...no co už.

Pokiaľ viem, Michelangelove fresky v Sixtínskej kaplnke mali byť, a možno aj boli, zahalené...  Neidealizujme si veci, cenzúra - nie len redakčné vedenie - bola vždy, je a asi aj bude.

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

V dnešní době sa skôr žije v trojuholníku/štvoruholníku/mnohouholníku, keď to vezmeš štatisticky. A nemáš celkom pravdu, historicky sme žili stáročia / tisícročia vo väčších skupinách, kde pár bol len malou čiastkou, a aj to väčšinou len pár rokov, poťažmo tak 20 rokov (ženy často umierali pri pôrodoch a muži vo vojnách), takže možno odtiaľ ten sklon rozširovať pár na viacuholník... V podstate tých 15-20 rokov je asi tak maximum, čo spolu páry žili - potom buď jeden umrel, alebo muž odišiel za prácou, žena sa odsťahovala opatrovať rodičov, apod. Neboli rozvody, ale ani ich nebolo treba.

Četla jsem o tom, že dnes je nejspíš proto tolik rozvodů, že žijeme déle a 15-20 let je opravdu maximum, co páry spolu žijí, než dovedou děti do dospělosti. Pak už vědí, jestli se svým partnerem chtějí žít dál, jestli při prvním výběru dobře vybírali. A taky se člověk mění. Proto nejspíš pak hledají na další roky někoho, kdo by k nim více ladil.
A taky že někteří muži mají ještě potřebu založit druhou rodinu s novou mladou partnerkou a zopakovat si to. Ostatně to kolem sebe hodně vidíme.

Ale blbost,znam spoustu paru co spolu ziji 45 a vice let.

Selima napsal(a):

Daphné napsal(a):

Selima napsal(a):

Aj obsah, resp. zaradenie, štýl, apod. upravuje redaktor, resp., editor vydavateľstva - autor má konečné slovo, ale redaktor mu do toho smie a má hovoriť.

Obsah a styl, Seli? Já ti věřím, není povolanějšího nad tebe.....ale k čemu je pak autor? To by se mi teda hrubě nelíbilo, být autorem Aby mi upravovali obsah, zkracovali, vlastně přepracovávali, že bych pak dílo třeba ani nepoznala? Neber mi iluze Představ si to v jiném umění - že by někdo radil a upravoval díla třeba Michelangelovi ( David je nahatej, nezdá se vám, pane Michelangelo? Trošku vám to tady přitesnu, jo?), natož Picassovi? Fakt jsem si myslela, že autorství, co se obsahu týká, je opravdu autorovo...no co už.

Pokiaľ viem, napríklad Rowlingovú dlho odmietali, potom jej rukopis vzali, ale dosť upravovali - a je otázka, či to bolo dobre alebo zle... "Vypísaný" autor si už môže rozkazovať, ale začiatočník musí (a mal by, možno aj vo vlastnom záujme), si nechať poradiť. Niekedy vydavateľstvo neupraví skoro nič, inokedy prakticky prepíše... a možno tomu istému autorovi.

Ono by to nemělo být tak, že jim to pošleš, oni to přepíšou jak se jim zachce, a pak to vydají, ale jde o spolupráci autora a nakladatelského redaktora. Dobrý redaktor většinou miluje "svého autora" a vzájemná spolupráce je ku prospěchu věci. Pokud máš nějakého oblíbeného autora, zkus si v tiráži najít, kdo knihu redigoval, a pokud se odpovědný redaktor liší, pravděpodobně se svým způsobem liší i text (nemyslím námět a spol.) . Nota bene, spousta spisovatelů a báníků používá psaní jako autopsychoterapii a artefakt vznikne až s pomocí redaktora (vše platí i v ženském rodu - spisovatelky, autorky, básnířky a redaktorky).
O lásce k autorům za všechny: Bedřich Fučík: Čtrnáctero zastavení.

eremuruss napsal(a):

Eva. napsal(a):

Selima napsal(a):

V dnešní době sa skôr žije v trojuholníku/štvoruholníku/mnohouholníku, keď to vezmeš štatisticky. A nemáš celkom pravdu, historicky sme žili stáročia / tisícročia vo väčších skupinách, kde pár bol len malou čiastkou, a aj to väčšinou len pár rokov, poťažmo tak 20 rokov (ženy často umierali pri pôrodoch a muži vo vojnách), takže možno odtiaľ ten sklon rozširovať pár na viacuholník... V podstate tých 15-20 rokov je asi tak maximum, čo spolu páry žili - potom buď jeden umrel, alebo muž odišiel za prácou, žena sa odsťahovala opatrovať rodičov, apod. Neboli rozvody, ale ani ich nebolo treba.

Četla jsem o tom, že dnes je nejspíš proto tolik rozvodů, že žijeme déle a 15-20 let je opravdu maximum, co páry spolu žijí, než dovedou děti do dospělosti. Pak už vědí, jestli se svým partnerem chtějí žít dál, jestli při prvním výběru dobře vybírali. A taky se člověk mění. Proto nejspíš pak hledají na další roky někoho, kdo by k nim více ladil.
A taky že někteří muži mají ještě potřebu založit druhou rodinu s novou mladou partnerkou a zopakovat si to. Ostatně to kolem sebe hodně vidíme.

Ale blbost,znam spoustu paru co spolu ziji 45 a vice let.

není to blbost....
před sto lety se lidé dožívali daleko nižšího věku než nyní.

Selima napsal(a):

gymnasión napsal(a):

juliana napsal(a):

helčo helčo - prd a vořech - tomu sama nevěříš, jen si chceš zase čutnout
nechtít být sama je sobecké??? bóže - mít nějaké základní životní potřeby nebo i touhy (které si sama ani nevybírám) je sobecké???
mám dost - tady je to fakt zvrácené

tam muze bejt zakopanej pes... jet bez vyberu podle naprogramovanyho, tak nejak obecne uznavanyho schematu...

No ale to robíme všetky/všetci do istej miery, či si to priznáme, rozoznáme to, alebo nie... Podvedomé programy, napr. z detstva, sú sfiňa...

To samozrejme, ale je dobry si to tu a tam pripomenout