Myslím si, že kdo to má v sobě vyřešeno a uzavřeno, už to rozebírat nechce.

Juliano podobny pribeh jako u Sipove

juliana napsal(a):

Napište jaké to bylo než to bouchlo, jak se choval během výbuchu on, vy i ta jeho nová, děti, jak dlouho jste byly mimo, co vám pomohlo, za jak dlouho jste zjistily, že už ho nechcete, kdy a jak jste šly do nového vztahu a jak dopadl, jak dopadl ex, co děti na piruetu tatíka říkají dnes a jestli se o ně, byť dospělé zajímá ... .
Je to totiž trochu jiný rozvod než ve 30+, 40+.
Co vám rozvod dal a co vzal.
Chovali by jste se dnes jinak?
Chci o tom napsat knihu, která pomůže všem, které to teprve čeká, kterým to život naservíruje a budou na tom tak, jako kdysi já. bylo to strašné, položilo mě to. hodně mi to vzalo - a hodně dalo. možná nakonec víc dalo. ale stejně budu do smrti považovat rozpad mé rodiny za tragedii. no ale tragedie se dějí. a i mnohem horší.
děkuji vám všem, které si najdete čas, odvahu a chuť mi napsat.
bude to dárek pro nás, ženy které to potkalo. ale nejen pro ženy. a nejen pro ty které to potkalo.
prosím notoricky známé prudičky - pruďte jinde, nechte nás.

a asi napíšu můj příběh - zkráceně, znají ho tady všichni:
rozvod jako rána z jasného nebe - po 17 letech - zamiloval se do kolegyně - vykopla jsem ho okamžitě a probrečela jsem pak skoro rok. přestala jsem, když jsem potkala 1. přítele - pár měsíců neskutečná vášeň, nic víc. Hned poté 2. přítel - bez vášně a jiskry, ale moc hodný.
Kamarádím s oběma. Střídavě. No, nedaří se mi na poli lásky.
Jo a nezbláznila jsem se díky kamarádce kterou jsem potkala tady, která na tom byla stejně, denně jsme si povídaly, plakaly ... . Ona už je znova šťastně zadaná a je ráda, že je to tak, jak je.
Daří se mi ekonomicky: zrekonstruovala jsem dům, odešla jsem z místa ředitelky školy, založila a provozuji soukromé sociální služby (předtím pracovala jako dobrovolnice v komunitě, začala studovat další VŠ (v 53 letech je to těžší než za mlada, hlavně jazyk drtím denně aspoň 2 hodiny).
Dbám o sebe.
Ulevilo se mi, neživím nemakačenka a pivaře (ano, za takovým jsem smutila, byla jsem slepá).
Ale zatím pouze doufám, že budu zase šťastná ve dvou. A bojím se, že ne. Že to už nepřijde, že to takto zůstane. Budu mít vše, jen ne lásku. A z toho mi je často do pláče. Zatím pro to tedy nic nedělám. Snad na jaře mrknu na seznamku. Nebo na nějakého chlapa - syn mi furt říká že po mě pokukují. Já to nevidím. Nemám na ně chuť.
Tak pište dámy.
Změnila jsem nick, ale určitě jste mě poznaly. tak pište, svěřujte se, ulevte si.

komu tím prospěješ? nikomu, zkušenosti jsou nepřenosné, každého ranilo něco jiného.... stále se  nimráš v tom stejném a jitříš rány.

Upravil(a) aprill (22. 12. 2014 11:47)

a taky měla velké plány s penzionem, ale asi sociální služby sypou více

Chci o tom napsat knihu
To bys ale potřebovala dobrýho korektora...
"hlavně jazyk drtím denně aspoň 2 hodiny"
Českej to nebude, co?

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Juliano podobny pribeh jako u Sipove

To je sipova...

BING HO !!! Ještě že na to v příspěvku upozorňuji.

aprill napsal(a):

juliana napsal(a):

Napište jaké to bylo než to bouchlo, jak se choval během výbuchu on, vy i ta jeho nová, děti, jak dlouho jste byly mimo, co vám pomohlo, za jak dlouho jste zjistily, že už ho nechcete, kdy a jak jste šly do nového vztahu a jak dopadl, jak dopadl ex, co děti na piruetu tatíka říkají dnes a jestli se o ně, byť dospělé zajímá ... .
Je to totiž trochu jiný rozvod než ve 30+, 40+.
Co vám rozvod dal a co vzal.
Chovali by jste se dnes jinak?
Chci o tom napsat knihu, která pomůže všem, které to teprve čeká, kterým to život naservíruje a budou na tom tak, jako kdysi já. bylo to strašné, položilo mě to. hodně mi to vzalo - a hodně dalo. možná nakonec víc dalo. ale stejně budu do smrti považovat rozpad mé rodiny za tragedii. no ale tragedie se dějí. a i mnohem horší.
děkuji vám všem, které si najdete čas, odvahu a chuť mi napsat.
bude to dárek pro nás, ženy které to potkalo. ale nejen pro ženy. a nejen pro ty které to potkalo.
prosím notoricky známé prudičky - pruďte jinde, nechte nás.

a asi napíšu můj příběh - zkráceně, znají ho tady všichni:
rozvod jako rána z jasného nebe - po 17 letech - zamiloval se do kolegyně - vykopla jsem ho okamžitě a probrečela jsem pak skoro rok. přestala jsem, když jsem potkala 1. přítele - pár měsíců neskutečná vášeň, nic víc. Hned poté 2. přítel - bez vášně a jiskry, ale moc hodný.
Kamarádím s oběma. Střídavě. No, nedaří se mi na poli lásky.
Jo a nezbláznila jsem se díky kamarádce kterou jsem potkala tady, která na tom byla stejně, denně jsme si povídaly, plakaly ... . Ona už je znova šťastně zadaná a je ráda, že je to tak, jak je.
Daří se mi ekonomicky: zrekonstruovala jsem dům, odešla jsem z místa ředitelky školy, založila a provozuji soukromé sociální služby (předtím pracovala jako dobrovolnice v komunitě, začala studovat další VŠ (v 53 letech je to těžší než za mlada, hlavně jazyk drtím denně aspoň 2 hodiny).
Dbám o sebe.
Ulevilo se mi, neživím nemakačenka a pivaře (ano, za takovým jsem smutila, byla jsem slepá).
Ale zatím pouze doufám, že budu zase šťastná ve dvou. A bojím se, že ne. Že to už nepřijde, že to takto zůstane. Budu mít vše, jen ne lásku. A z toho mi je často do pláče. Zatím pro to tedy nic nedělám. Snad na jaře mrknu na seznamku. Nebo na nějakého chlapa - syn mi furt říká že po mě pokukují. Já to nevidím. Nemám na ně chuť.
Tak pište dámy.
Změnila jsem nick, ale určitě jste mě poznaly. tak pište, svěřujte se, ulevte si.

komu tím prospěješ? nikomu, zkušenosti jsou nepřenosné, každého ranilo něco jiného.... stále se  nimráš v tom stejném a jitříš rány.

o to se nestarej - a na to se neptám.

Eva. napsal(a):

Také si myslím, že nemáš uzavřeno, nejsi vyrovnaná s rozchodem a nimráš se v tom. Asi to ještě potřebuješ.
Myslím si, že bys neměla psát knížku. Jedině že bys nevěděla, co s penězi a zaplatila sis vydavatele. Ale podle mého názoru nejsi literárně nadaná, ani nemáš nadání pro napsání dobré literatury faktu na toto téma, kterou by lidé kupovali. Takových knížek je na trhu spousta.
Jako koníček dobrý. Ale nemyslím si, že by se ti někdo chtěl svěřovat a ulevovat si, jak jsi napsala. O to méně, abys jeho ulevování si použila do nějaké knížky. Nevím, jak je to s autorskými právy, ale ty ženy by, doufám, musely souhlasit s tím, abys jejich příběhy použila. Já si nepřeji, aby se o mém příběhu někdo v takové knížce zmiňoval.

Do svého rozboru jsi zapomněla napsat, že tvůj syn není biologickým synem muže, který se s tebou rozešel. To je dost podstatná informace. Když už jsi to na tomto vlákně tak podrobně rozepsala.

1. Neptám se na zhodnocení mého psychického stavu. A nebudu ti nic vyvracet - zbožňuješ takto psát holkám, které potřebují povzbuzení. Trochu se ti tím uleví, viď? Kdyby ne, ptala by ses, neoznamovala. A věř mi, že mám takový fofr, že na lkaní nemám čas. Občas bych si fakt potřebovala zalkat - ale fakt není čas.
2. Neptám se na to, co mám dělat nebo nedělat. Knížka- to není první dílko. První vyhrálo mezinárodní soutěž.
Pochopila jsem ale, že jsi geniální a zahodím tužku. Navíc, vydělat tím opravdu nechci - to totiž v ČR nejde. Jde mi úplně o něco jiného a proto to ráda zadotuji - vím jak jsem na tom byla. A to nebylo nic proti holkám s malými dětmi. Ber to jako způsob charity. I v té komunitě, která mě přivedla k soc. práci, dělám zadarmo - a rukama. A ráda.
Že není otcem syna, to je nepodstatné - hrůzné je, že ho ex "znovuobjevil" po dvou letech a syn se bojí zvednou cizí číslo (exovo číslo bloknul, já také) aby mu nedokazoval svou znovanalezenou lásku. Nechtěla jsem to tam psát, ale cpe se zpět - a z toho, to je pravda, je mi zle. I kdyby byl jediný na světě - on ne. Už nechci nikoho živit.

juliana napsal(a):

aprill napsal(a):

a taky měla velké plány s penzionem, ale asi sociální služby sypou více

ano. již plánuji dál. proto studuji.

jj, to je jasné... důchody, příspěvky na péči... ach jo.

helena napsal(a):

Chci o tom napsat knihu
To bys ale potřebovala dobrýho korektora...
"hlavně jazyk drtím denně aspoň 2 hodiny"
Českej to nebude, co? http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

to asi jo heli. ale ta kniha bude ještě dlouho zrát. sommerová před lety napsala něco podobného. hrozně moc mi to tenkrát dalo.
je to němčina, kterou ve svém kraji uplatním víc než Aj. ale jde mi to ztuha. je tam na rozdíl od angličtiny dost gramatiky. budu mít i německy mluvící klientelu, tak to musím dát. dokonale dát.

aprill napsal(a):

juliana napsal(a):

aprill napsal(a):

a taky měla velké plány s penzionem, ale asi sociální služby sypou více

ano. již plánuji dál. proto studuji.

jj, to je jasné... důchody, příspěvky na péči... ach jo.

ano, ano. jen nevím, proč nad tím vzdycháš. ty děláš zadarmo?

šestka napsal(a):

Mě moc zajímá, jak se ti daří. A to, že se orientuješ na sociální služby  za peníze je pro mě zajímavé, jelikož mám rodinného příslušníka, o kterého pečuji a také už přemýšlím o tom, že najmu někoho, kdo by o něj pečoval za peníze.

velmi dobře si to rozmysli... myslím, že si raději sáhnu na dno svých sil, než staříkovi připravit peprné poslední chvilky.
http://www.lidovky.cz/policie-podezira- … _domov_sho