Na hřbitově je pokoj. Nekonečný klid a smíření. Tedy pokud zrovna nepotkáš rákšasy. Ovšem ti jsou ve zdejších krajích poměrně vzácní.

Každému, kdo není naladěný dovnitř, je tam trochu ouzko; kdo nevzpomíná anebo nerozjímá, cítí, že tam jaksi nepatří. A proto je tam každé zahloubané duši úplně báječně. Zvláště pak po setmění. Jenom ti rákšasové, nebo nedej bože rákšasí!., tam neradno je potkat.

Já se na hřbitově bojím, ale nikoli zemřelých, nýbrž zlodějů a přepadávačů, kteří se tam v hojné míře vyskytují. Když jsou Dušičky, tak se nebojím, to je tam spousta lidí a je tam krásná mystická atmosféra s těmi světýlky na hrobech.

Dělám si srandu, Mendy, jasně že se tam s nimi nesetkáš. Ale jak říká Ivana, mohl by se tam objevit nějaký pobuda, tedy inkarnovaný rákšasa do lidské sféry, a to by pak nebyl zrovna příjemný zážitek. Ovšem jinde tady hovoříte, že ono se to nestane, když si to sami nepřitáhnem (totiž fascinací zlem, na které neustále podvědomě myslíme), a s tím bych úplně a beze zbytku souhlasil.

Mezitím však už ale tvůj palec stahoval ostatní prsty do karatistické dlaně a Ty, v každém okamžiku připravena zaujmout obranný postoj, jsi druhou rukou svírala kabelku, abys ji případně použila jako úderný nástroj ve smyslu cepínu, kladiva anebo v některých vyhrocených situacích osvědčeného válečku na nudle.

Hehehe hehe

na cintoríny som chodila odjakživa, a odjakživa rada. Buď preto, že ma stará mama často na jeden vodila (k starému otcovi), alebo možno preto, že som si pritiahla niekoho, kto sa potom na nich dobre cítil... a spríjemnil ich aj mne. Ťažko povedať, už ho pri sebe/v sebe nemám (aspoň to tak cítim) a opýtať sa niet koho. Báť som sa konkrétne mŕtvych nebála asi nikdy.

Na hřbitově je pokoj. Nekonečný klid a smíření.

Ano.

helena napsal(a):

mohl by se tam objevit nějaký pobuda
Kdyby jen pobuda... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Před pár lety jsem si to metelila zmrzlým těsně předvánočním hřbitovem chvilku před zavřením, tedy téměř prázdným... a bála jsem se fest - ne toho, že někoho potkám, ale že někdo potká mě - neidentifikovatelnou siluetu v dlouhým kabátě, šálu přes hlavu, která se vynoří zpoza náhrobku... a buď mě někdo preventivně bací nebo budu křísit... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Heleno, tys literární talent! Věčná škoda, že jsi nepotkala šikovnýho mistra kameramana (se šálou ležérně kolem krku).
Přiznej se, nebála ses taky trochu, že tě tam zavřou? To se stalo mýmu tátovi a jeho povedenýmu kamarádovi z dětsví; o dušičkách se na hřbitově poněkud zapomněli a pak oba, už v dosti pokročilém věku, přelejzali plot.

Nešlo mi to odeslat, a teď je to tu dvakrát!

Upravil(a) vrabčák (4. 11. 2014 21:09)